V Egyptě jitří emoce zprávy místních médií ohledně návrhu Saúdské Arábie vybudovat na strategických ostrovech Tirán a Sanáfír americkou základnu. Podle kritiků by plán mohl ohrozit bezpečnost Sinaje a ekonomické zájmy země. Znovu se tak otevřela stará rána, kdy se Egypt přes protesty veřejnosti rozhodl předat část území Rijádu a přijmout mnohamiliardovou pomoc.
Drobné ostrovy Tirán a Sanáfír mají význam pro řadu zemí regionu. Saúdská Arábie chce kontrolou nad tímto územím posílit svou pozici regionální velmoci. Pro Egypt jsou ostrovy klíčové pro udržení jeho ekonomických zájmů v Suezském průplavu a zajištění bezpečnosti na Sinajském poloostrově. Pro Izrael měla kontrola nad ostrovy strategický význam zejména během konfliktů s arabskými státy.
Na Tiránu, který je větší a leží pouhých šest kilometrů od egyptského Šarm aš-Šajchu, se nachází letiště. Oba ostrovy jsou neobydlené, klíčová je však jejich poloha v Tiránském průlivu, který je pro velké lodě jedinou přístupovou cestou mezi Rudým mořem a Akabským zálivem. Ten je klíčovou trasou spojující izraelský přístav Ejlat a jediný jordánský přístav Akaba s Rudým mořem.
„Tirán a Sanáfír jsou branou k bezpečnosti Sinaje a klíčem k izraelské nadvládě nad Rudým mořem. Jejich ztráta neznamená (pro Káhiru) jen ztrátu území, ale také kolaps první egyptské obranné linie na jižním Sinaji, což vytváří strategickou izolaci, jež oslabuje egyptskou manévrovací schopnost v jakémkoli konfliktu,“ podotýká v komentáři The Middle East Eye. Rozhodnutí Egypta vzdát se kontroly nad ostrovy posílilo saúdskou roli v izraelsko-americkém regionálním bezpečnostním rámci, píše blízkovýchodní web.
Komplikovaná historie
Historie sporu o ostrovy sahá až do počátku 20. století, kdy Osmanská říše stanovila své východní hranice a vyloučila Tirán a Sanáfír z egyptského území. V roce 1906 ale britské vymezení egyptsko-palestinské hranice udělilo Egyptu formální politické uznání a kontrolu nad Sinají včetně obou ostrovů, vysvětluje nezávislá organizace Arab Center Washington DC.
Saúdsko-egyptská dohoda z padesátých let převedla ostrovy pod Káhiru, protože panovaly obavy, že by je mohl obsadit židovský stát, který byl ve válečném stavu s arabskými státy. Egypt poté na území vybudoval vojenské základny, zmiňuje arabské centrum.
Izraelská okupace
Židovský stát ostrovy přesto dvakrát přechodně okupoval. Poprvé území obsadil během Suezské krize v roce 1956, kdy spolu s Velkou Británií a Francií podnikl útok na Egypt poté, co prezident Gamál Abd an-Násir znárodnil klíčový Suezský průplav. Izrael tak dostal pod kontrolu místní letiště a zajistil volnou plavbu do svého Ejlatu, píše italský think-tank a nezisková organizace Istituto Affari Internazionali (IAI).
Pod tlakem OSN a Sovětského svazu ale mocnosti stáhly své síly a spojené národy vyslaly na sporné ostrovy mírové jednotky, aby monitorovaly situaci a ujistily Izrael o bezpečnosti průjezdu Tiránským průlivem, uvádí IAI.
Situace se opět vyhrotila v roce 1967, kdy Násir uzavřel Tiránský průliv, a znemožnil tak přístup po moři do Ejlatu, což vedlo k šestidenní válce s Izraelem a oba ostrovy opět obsadil židovský stát, tentokrát však přibral i Sinajský poloostrov.
K normalizaci izraelsko-egyptských vztahů došlo až v roce 1978 po uzavření mírových dohod z Camp Davidu. Tirán a Sanáfír se následně v roce 1982 opět vrátily do rukou Káhiry. Na plnění smlouvy od té doby dohlížela mnohonárodní mírová mise MFO pod vedením USA, která byla zodpovědná za zajištění volné plavby do Akabského zálivu.
Samotné vlastnictví ostrovů přitom zůstalo nedořešeným bodem. Strategické území si totiž dlouhodobě nárokuje i Rijád. V roce 1957 oficiálně vznesl nárok na suverenitu nad ostrovy, který podpořily Spojené státy. Saúdské úřady podle IAI argumentovaly tím, že Tirán a Sanáfír svěřily Egyptu v roce 1950 jen dočasně z bezpečnostních důvodů kvůli Izraeli. Káhira se ale tehdy vzepřela a trvala na své svrchovanosti.
Překvapivý krok Sísího
Situace se změnila v roce 2016, kdy se obě země po letech jednání dohodly na předání ostrovů Rijádu. Egyptská vláda přitom paradoxně použila stejný argument jako Saúdové před více než půl stoletím a tvrdila, že ostrovy nikdy Egyptu nepatřily.
Dohoda pobouřila egyptskou veřejnost. Kritici tehdy prezidenta Abdala Fattáha Sísího obviňovali z porušení ústavy a zaprodání se kvůli balíčku mnohamiliardové saúdské pomoci v době ekonomických potíží. Sísího režim ale protesty tvrdě potlačil a změny prosadil v parlamentu.
Ujednání po ostrých právních sporech, kdy se některé egyptské soudy postavily proti odevzdání území, nakonec odsouhlasil v roce 2018 i ústavní soud.
Káhira argumentovala řadou pozitivních ekonomických důsledků dohody o vymezení hranic se Saúdskou Arábií, která jí mimo jiné umožnila průzkum zásob nerostných surovin podél pobřeží Rudého moře, píše web The New Arab. Krátce po podpisu smlouvy Egypt vyzval mezinárodní ropné společnosti k průzkumu uhlovodíků v oblasti.
Egypt lákají také saúdské investice v zemi, která bojuje s nezaměstnaností a snahou o vybudování nové infrastruktury. Rijád v současné době v Egyptě investuje 34 miliard dolarů, to i prostřednictvím asi osmi set saúdskoarabských firem, které na tamním trhu působí.
Spornou dohodu musel schválit i židovský stát, jelikož jeho mírová smlouva s Egyptem mu dává právo dohlížet na demilitarizaci ostrovů a Tiránského zálivu. Rijád si v rámci ujednání s Jeruzalémem z roku 2022 prosadil odchod mezinárodních pozorovatelů z ostrovů, které nahradily kamery na Tiránu a na Sinaji. Sám se zavázal respektovat závazky vyplývající z mezinárodních smluv, včetně svobody plavby pro izraelské lodě, přestože nikdy neuznal Stát Izrael.
Obnova právního sporu
Káhira nicméně dosud plně nedokončila převod ostrovů a právní spor se letos na jaře rozhořel znovu poté, co skupina 57 právníků podala petici k egyptskému nejvyššímu správnímu soudu s cílem obnovit právní spor z roku 2016 a zabránit odevzdání ostrovů Rijádu, řekl nezávislému egyptskému serveru Mada Masr jeden z advokátů.
V petici argumentují tím, že rozhodnutí z roku 2016 bylo protiústavní a porušovalo článek 151 ústavy, který vyžaduje, aby záležitosti svrchovanosti byly předmětem celostátního referenda a jejich ratifikace byla schválena jednoznačnou většinou. Ústava rovněž zakazuje podpis jakékoli smlouvy, která je v rozporu s jejími ustanoveními nebo vede k postoupení jakékoli části území státu.
Právníci tvrdí, že ekonomické výhody nestojí za to, aby se část jejich území odevzdala Saúdům. Kvůli tomu, že převod vlastnictví stále nebyl dokončen, navíc podpora ze strany Rijádu postupně upadá.
Spekulace o americké základně
Nová vlna zájmu o osud Tiránu a Sanáfíru se spustila poté, co se v řadě blízkovýchodních médií objevily zprávy o tom, že Egypt se ocitl pod tlakem Saúdů, aby území předal, protože Rijád vyzval Američany, aby na něm vybudovali vojenskou základnu. Zařízení v Rudém moři by USA umožnilo zabezpečit a monitorovat lodní dopravu přes Suezský průplav, sdělily dříve webu Mada Masr diplomatické zdroje.
Účelem základny by podle egyptských představitelů bylo, aby zabránila vstupu jakýchkoli „podezřelých“ lodí, které by mohly být použity k přepravě zbraní a vojenského vybavení do Pásma Gazy nebo na libanonské území, zejména těch, které pocházejí z Íránu.
„Tento návrh je součástí širší bezpečnostní koordinace USA a zemí Perského zálivu, jejímž cílem je čelit rostoucímu regionálnímu vlivu Íránu a řešit hrozby pro lodní dopravu v Rudém moři, zejména ze strany jemenských hútíů,“ zmiňuje server Turkiye Today.
Podle komentáře MEE kontrola nad ostrovy dává Izraeli a jeho spojencům výhodu v boji proti íránskému vlivu v Rudém moři a blokuje snahy Turecka o rozšíření jeho vlivu v Africe směrem na sever.
Egypt sice dosud odolává tlaku na dokončení převodu vlastnictví a odvolává se na „technické“ překážky, ale někteří úředníci uvedli, že Káhira nemusí být v pozici, aby saúdský návrh přímo odmítla, napsal Mada Masr.
Pobouření v Egyptě
Spekulace o možné americké základně vyvolaly u egyptské veřejnosti podobně bouřlivé reakce jako samotný plán na odevzdání území a někteří činitelé vyjádřili obavy ohledně možné vojenské přítomnosti USA. Zprávy místních médií spustily kampaň na sociálních sítích, kdy lidé sdílejí historické mapy a videa ve snaze dokázat, že ostrovy patří Egyptu, všímá si server New Arab.
Kritici tvrdí, že proměna ostrovů v zahraniční vojenskou základnu by fakticky vymazala historické nároky Egypta a mohla by vyvolat další nestabilitu v již tak nestabilním regionu. „Dát Američanům základnu na těchto ostrovech znamená vyzvat k regionální eskalaci,“ tweetoval jeden z aktivistů. „Je to přímá výzva pro Írán a potenciální magnet pro budoucí konflikt,“ dodal.
Načítání...
Káhira má hned několik důvodů, proč nahlíží na možné posílení americké vojenské přítomnosti v regionu s nedůvěrou, konstatoval Mada Masr. Zaprvé se obává, že by takový krok mohl ovlivnit zahraniční investice v Suezském zálivu, zejména ty, které jsou poskytovány čínským a ruským společnostem, na něž Egypt spoléhá pro urychlení hospodářského rozvoje v oblasti klíčového průplavu. Ochladnout by mohly i samotné vztahy s Moskvou a Pekingem.
„Tiránský průliv je záchranným lanem pro cestovní ruch a obchod v jižním Sinaji. Jakákoli hrozba pro něj přímo zasáhne přístav Nuweiba a mohla by udusit investice do cestovního ruchu a podkopat námořní obchod, čímž by se prohloubila egyptská hospodářská krize,“ upozorňuje MEE.
Egypt se zároveň obává, že takový krok by mohl podkopat bezpečnostní opatření na Sinaji, která platí od doby, kdy Izrael umožnil Káhiře navýšit v oblasti vojenský personál a vybudovat nové základny, aby mohl čelit místním džihádistům s vazbami na Islámský stát. Jeden zdroj řekl Mada Masr, že Izrael chce tato opatření omezit.
Za třetí, americká základna na ostrovech by mohla posílit bezpečnostní spolupráci mezi Saúdskou Arábií a Izraelem, což by mělo mít negativní dopady na Egypt v tom smyslu, že má aktuálně privilegované postavení díky mírové smlouvě s Jeruzalémem.
Bez komentáře
Káhira, Washington i Rijád k návrhu oficiálně mlčí. Nejmenovaný saúdský představitel sice plán na zřízení americké základny na ostrovech popřel, místní pozorovatelé ale uvedli, že bouřlivá reakce v Egyptě podtrhuje význam obou ostrovů pro egyptskou národní bezpečnost a kontrolu nad Akabským zálivem.
„Egypťané mají obecně problémy s jakoukoli zemí, která je vnímána jako porušující suverenitu jejich země. Tyto dva ostrovy jsou velmi důležité jak pro Egypt, tak pro Saúdskou Arábii,“ řekl agentuře TNA expert na mezinárodní vztahy Ahmed Abdel Meguid.
Jeden egyptský činitel se nechal slyšet, že Káhira saúdský návrh zváží. Výměnou za bezpečnostní opatření, o která Rijád usiluje ohledně ostrovů, chce Egypt podle tohoto zdroje posílit svou bezpečnostní přítomnost na východním pobřeží jižního Sinaje, uvádí Mada Masr.
