Jak to vypadá v Saúdské Arábii se svobodou slova? Reportéři bez hranic odhadují, že tamní úřady zadržují tři desítky novinářů. Podle mluvčí české pobočky Amnesty International se Západ nechal ukolébat reformními sliby korunního prince. Doufá, že případ zmizelého saúdského novináře Džamála Chášakdžího svět konečně probudí. Případ komentoval pro web ČT24 i saúdský velvyslanec – kauzu prý provázejí dezinformace.
Zatýkání ve stínu reforem. Saúdská Arábie trestá novináře za urážku islámu i státu, emigrantů přibývá
Média pod kontrolou státu
Saúdští investoři patří dlouhodobě mezi klíčové hráče v panarabském televizním průmyslu. Stojí například za televizními giganty MBC a OSN (Orbit Showtime Network) sídlícími v Emirátech. Saúdský princ Al-Valíd bin Talál vlastní mediální impérium Rotana, ale také podíl v sociální síti Twitter. Saúdský vliv ale sahá i mimo region. Loni vyvolalo ve Velké Británii obavy oznámení, že jeden ze saúdských podnikatelů odkoupil třicet procent akcií v listu Independent.
Situace novinářů v Saúdské Arábii je totiž obtížná, upozorňují dlouhodobě lidskoprávní organizace. V letošním žebříčku World Press Freedom Index, za nímž stojí nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF), se Saúdská Arábie ocitla na nelichotivém 169. místě z celkových 180, čímž si oproti loňsku o jedno místo pohoršila.
Nezávislá média v tomto království prakticky neexistují, většina jich sice zůstává v soukromých rukou, jsou ale pod vládní kontrolou. Téměř všechny televizní kanály provozuje Státní vysílací služba Saúdské Arábie (BSKSA). Na televizi dohlíží orgán v čele s ministrem kultury a vysílání, uvádí BBC. V novinách, jež se zřizují dekretem, je pak častá autocenzura. Cenzoři kontrolují internet, kde se zaměřují zejména na pornografii, komentáře týkající se islámu, ale také lidských práv či politiky, píše dále BBC.
Svoboda médií ve světě
Podle Základního zákona z roku 1992 je rolí médií v Saúdské Arábii zejména vzdělávat a přispívat k národní jednotě. Podle Americké neziskové organizace Freedom House článek 39 tohoto zákona nezaručuje svobodu tisku a dává státním orgánům velký prostor k zásahům.
Zakázáno je třeba publikovat materiály, které by ohrozily národní bezpečnost nebo „poškodily lidskou důstojnost“. Pomluva je trestným činem a za urážku islámu je až trest smrti, upozorňuje Freedom House. Za kontroverzní považuje organizace zákon o zločinu terorismu a jeho financování z roku 2014, který definuje terorismus mimo jiné jako záměrný čin s cílem „urazit pověst státu“, „narušit veřejný pořádek“.
„Království považuje svobodu názoru a projevu za základní lidské právo, ale nevěří, že toto právo je absolutní. Je omezeno pravidly, která zaručují respektování práv a pověsti druhých a zároveň neohrožují národní bezpečnost, veřejný pořádek, veřejné zdraví a morálku. Království například nemůže tolerovat názory, které podporují rasismus nebo terorismus jen na základě toho, že je zaručena svoboda názoru,“ řekl webu ČT24 saúdský velvyslanec v Česku Naif Al Aboud.
Chášakdží se za oponenta režimu nikdy nepovažoval
Chášakdží, který se ve svých článcích zabývá politickým islámem či konflikty na Blízkém východě, dříve působil jako editor v saúdských médiích. Pracoval kupříkladu pro deník Arab News vydávaný v angličtině i reformní list Al-Watan, odkud byl podle svých slov dvakrát vyhozen. Jako mediální poradce pomáhal saúdskému velvyslanci, což sám Chášakdží označil za paradox.
Poté, co kritizoval, že Rijád příliš nadšeně podporuje nadcházejícího prezidenta Donalda Trumpa, dostal v prosinci 2016 zákaz působení v médiích včetně Twitteru.
Loni odešel dobrovolně do exilu v USA, odkud kritizoval nejen saúdskou účást v jemenském konfliktu, ale i přímo saúdského korunního prince. Zdůrazňoval přitom, že není nepřítelem Rijádu a že stejně jako jeho přátelé v exilu chce vidět naplnění Vize 2030.
„Saúdská Arábie nebyla vždy tak represivní. Nyní je to nesnesitelné,“ zní titulek článku, který napsal Chášakdží v polovině září pro americký list The Washington Post. V komentáři tvrdí, že režim se zaměřuje na intelektuály a náboženské vůdce, kteří vyjádří jiný názor, než je ten vládní.
„S nástupem k moci mladý korunní princ Muhammmad bin Salmán slíbil sociální a ekonomickou reformu. Hovořil o tom, že naše země je otevřenější a tolerantnější a slíbil, že se bude zabývat věcmi, které brání našemu pokroku, jako je zákaz řízení žen. Ale teď vidím jen vlnu zatýkání,“ napsal tehdy Chášakdží s tím, že tito oponenti měli být obviněni ze spiknutí s Katarem.
Chášakdží ve svých článcích Muhammada bin Salmána přirovnával k Putinovi. I jeho příběh má mnohé podobnosti s osudy novinářů v Rusku. Jsme také bohužel svědky následků toho, že celá řada hlav států v posledních letech systematicky roli novinářů podrývá – někteří je nazývají nepřáteli státu či po jejich likvidaci jen volají, jiní ji bohužel i naplňují. Je tak smutnou pravdou, že drtivá většina úmrtí v řadách novinářů není následkem zpravodajství z válečných zón, ale vraždy.
Ženy si díky reformám polepšily, zatýkání ale pokračuje
Od jmenování Muhammada bin Salmána korunním princem v červnu 2017 Saúdská Arábie skutečně prochází proměnou. Kromě ekonomických reforem se změny týkají hlavně práv žen; mohou nově za volant i na fotbal, lidé chodí do kina. Svoboda projevu a tisku je ale dál potlačována, varují lidskoprávní organizace.
„Svědci potvrzují, že pokračuje vlna zatýkání zaměřená na novináře, kritiky a náboženské vzdělance. Prakticky všichni prominentní aktivisté občanské společnosti a obhájci lidských práv, včetně mnoha, kteří kritizovali korupci, jsou v současné době za mřížemi,“ uvedla mluvčí české pobočky Amnesty International Martina Pařízková.
„Saúdské úřady několikrát omezily práva na svobodu projevu a pravidelně zastrašují, zatýkají a soudně stíhají kohokoliv, kdo se odváží vyjádřit nesouhlasný názor. Odsuzují mladistvé na smrt za účast na protivládních protestech, šíitská menšina muslimů je považována v podstatě za ,občany druhé kategorie‘ a pevně zakotvená a systematická diskriminace je pro ženy a dívky stále každodenní realitou,“ tvrdí Pařízková.
Podobně to vidí ředitel Orientálního ústavu Akademie věd ČR Ondřej Beránek. „Saúdský režim v posledních měsících ještě více znemožňuje veřejnou debatu. Pokud nepodporujete režim, jste považováni za zrádce. Jedná se o zcela systematické zastrašování novinářů, veřejných intelektuálů či náboženských představitelů. Saúdský režim novináře či aktivisty a aktivistky buď rovnou zavírá, nebo jim alespoň znemožňuje vycestovat. Jakákoliv kritika královské rodiny a její politiky je zcela nepřípustná,“ konstatoval arabista a islamolog.
Saúdských žádostí o azyl přibývá
Upozornil přitom na rostoucí počet žádostí o azyl v západních zemích. Podle amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti získalo v USA v roce 2016 azyl 47 Saúdů, zatímco v předchozích letech to bylo jen něco přes třicet a v letech po 11. září méně než deset, napsal kupříkladu magazín Foreign Policy. „V případě Saúdské Arábie se jedná o zcela bezprecedentní jev. Navíc celá řada Saúdů, stejně jako tomu bylo v případě Džamála Chášakdžího, žije v dobrovolném exilu, aniž by formálně požádala o azyl,“ podotkl Beránek.
„Existují zdokumentované případy únosů či vylákání saúdských občanů z ciziny zpět do království. Další metodou je jejich donucení k návratu prostřednictvím perzekuce jejich příbuzných žijících v Saúdské Arábii. Po návratu jsou buď uvězněni, nebo přinuceni podepsat závazek, že od jakékoliv kritiky režimu upustí,“ upozornil Beránek.
V nedávné době informovala kanadská média po diplomatické roztržce o případu dvou desítek žádostí o azyl od studentů se Saúdské Arábie, kteří se údajně odmítli z nařízení Rijádu vrátit do vlasti. Saúd Omar Abdulazíz, jenž dostal už dříve v Kanadě politický azyl, tvrdí, že dostal v srpnu od dvou mužů slovně vzkaz přímo od korunního prince, aby se vrátil domů, kde bude údajně v bezpečí. Když nabídku odmítl, jeho dva bratři a přátelé byli prý zatčeni. Podle Saúdů žijících v zahraničí se Rijád takto snaží vypořádat s kritikou za hranicemi, uvádí Foreign Policy.
„V případě Džamála Chášakdžího je to ještě komplikovanější v tom, že se jednalo o prominentního novináře, loajalistu, který zpravidla režim hájil a který se dlouhá desetiletí pohyboval v okolí královské rodiny. Měl tak velmi detailní přehled o věcech, jejichž zveřejnění si saúdský režim rozhodně nepřeje. I proto bylo zapotřebí poslat velmi silný vzkaz dalším loajalistům, kteří by třeba chtěli uvažovat o vyzrazování citlivých tajemství, zpravidla spojených s korupčním prostředím v zemi,“ míní Beránek.
RSF hlásí 15 zatčených novinářů za rok
Pokud jde o situaci na saúdské půdě, podle Reportérů bez hranic bylo loni v zemi zatčeno patnáct novinářů, celkem jich je zadržováno až třicet, domnívá se organizace. Zmiňuje třeba občanského žurnalistu a ekonoma Essama al-Zamela, který je za mřížemi kvůli kritice vládní ekonomické strategie, nebo zmizelé komentátory Turada al-Amriho, jenž si stěžoval na blokování on-line novin, či Fayeza bin Damakha, který měl spustit televizní kanál v Kataru. Podle místních médií byl unesen, což se ale podle RSF dosud nepotvrdilo.
„Nikdo v Království nebyl zatčen na základě svých názorů, povolání (například novináře) nebo svých praktik jako civilního aktivisty. Co se týče novinářů, kteří byli zadrženi, bylo tomu tak na základě nařízení generálního prokurátora, který se opíral o silné právní důkazy týkající se jejich účasti na činnostech, jež by mohly poškodit národní bezpečnost a veřejný pořádek, a jejich sdružování se s nepřátelskými zahraničními subjekty. Jejich soudní procesy jsou vedeny v souladu se zákonem a s plnou zárukou jejich zákonných práv jako zadržované osoby,“ hájí postup úřadů saúdský velvyslanec v Česku.
Nepřátelské země chtějí pohřbít reformy, tvrdí saúdský velvyslanec
Že by se Rijád v případě Chášakdžího dopustil zločinu, diplomat odmítá. „Chášakdží je saúdský občan a království se zajímá o jeho život stejně tak, jak se zajímá o život jakéhokoli jiného saúdského občana. Otázku jeho zmizení se snaží v současné době řešit společný saúdsko-turecký vyšetřovací tým. Proto se domnívám, že jeden z nejdůležitějších atributů, které zaručí úspěch tohoto vyšetřování, je ho ponechat na příslušných orgánech. Není přípustné to řešit prostřednictvím mediálních platforem, které často postrádají profesionalitu a integritu,“ říká Naif Al Aboud.
„Chtěl bych připomenout, že království se takovýchto činů nikdy nedopustilo a podobné metody ve své dlouhé historii nikdy nevyužilo, dokonce ani proti nejtvrdším oponentům,“ prohlásil dále velvyslanec.
Zmizení novináře podle něj doprovázejí dezinformace. „Domnívám se, že cílem je zasáhnout reformní vizi vedenou korunním princem, neboť některé nepřátelské země mají veliký zájem na svržení této vize. Proto nepřátelská média mobilizovala veškeré své kanály a možnosti pro tento účel. Bohužel západní veřejné mínění bylo určitým způsobem ovlivněno těmito útoky a zdá se mi, že upustilo od metod kritického myšlení při řešení podobných událostí,“ dodal velvyslanec.
AI: Západ se nechal ukolébat sliby korunního prince
Pokud by se potvrdilo, že za zmizením novináře stál Rijád, mezinárodní společenství by akci mělo jasně odsoudit, řekla webu ČT24 Pařízková. „Prozatím se Západ nechal spíš ,ukolébat‘ sliby korunního prince. Amnesty společně s Human Rights Watch vyzvala už v roce 2016 OSN, aby pozastavila Saúdské Arábii členství v Radě pro lidská práva OSN zejména kvůli potlačování disentu, diskriminaci, mučení, popravám lidí a v neposlední řadě zásahům proti civilistům v Jemenu,“ uvedla mluvčí.
„Země, která se takhle chová ke svým lidem a porušuje v obrovské míře lidská práva i v zahraničí, nemá ve vrcholném světovém orgánu pro lidská práva co dělat,“ zdůraznila Pařízková, která upozornila na petici adresovanou Rijádu, aby zmizení novináře rychle vyšetřil.
Napjaté situace by mohla využít Čína a Rusko, míní odborník
Expert na Blízký východ Marek Čejka z Mendelovy univerzity v Brně očekává, že dění v Istanbulu může mít dopad na dění v Saúdské Arábii. „Bude zajímavé sledovat, jak se poslední krize projeví na dalším vlivu saúdského korunního prince na další politiku jeho země. Současná krize může tomuto ambicióznímu a tvrdě za svými cíli jdoucímu aristokratovi značně zkomplikovat jeho další dráhu,“ myslí si Čejka.
Pečlivě a draze budovaný obrázek saúdského korunního prince coby benevolentního despoty, liberálního reformátora a zastánce ženských práv, který ve jménu nutné modernizace občas překročí jisté meze, snad dostává další trhlinu. Dlužno dodat, že už jeho dosavadní kroky jakékoliv meze překročily velmi výrazně: zodpovědnost za katastrofickou válku v Jemenu s nezměrnými humanitárními dopady, únos libanonského premiéra, nemilosrdná konsolidace moci spojená se zadržováním a rozsáhlými konfiskacemi majetku, atd.
Západní země v čele s USA žádají po Rijádu vysvětlení. Trump minulý týden hrozil Saúdské Arábii tvrdým trestem, pokud se prokáže, že stojí za zmizením Chášakdžího, zároveň ale dodal, že nemá v úmyslu zastavit zbrojní dodávky Rijádu, neboť by to podle něho nejvíce poškodilo americké pracující.
„Z krátkodobého hlediska očekávám spíše přetrvání současných zahraničněpolitických vazeb Saúdské Arábie – to znamená i těch saúdsko-amerických – včetně klíčových kontraktů. Nepřátelství geopolitických bloků (,íránského‘, ,saúdského‘ a turecko-katarského) na Blízkém východě stále přetrvává, ale může postupně dojít k rozmělňování těchto bloků a podobné krize to mohou uspíšit,“ míní Čejka.
„V době zvýšeného americko-čínského a americko-ruského napětí to můžou být právě Čína a Rusko, které ucítí ve stále reálnější roztržce mezi Saúdy a Američany příležitost a pokusí se přivábit Saúdskou Arábii více na svou stranu,“ upozornil blízkovýchodní expert.