Experti očekávají pozemní invazi izraelské armády do Gazy. V tamních ulicích naposledy bojovala v létě 2014

4 minuty
Horizont ČT24: Izraelská odveta proti Hamásu
Zdroj: ČT24

Izraelská generalita ve svém prohlášení nevyloučila pozemní invazi do Gazy. Takovou formu operace teď očekává většina vojenských expertů. Pokud si kabinet v Jeruzalémě vytyčí jako cíl úplné zničení teroristické infrastruktury, bez vstupu tanků nebo speciálních jednotek to nepůjde splnit. V takovém případě hrozí dlouhý konflikt a možné otevření dalších front.

Gaza je pobřežní pásmo o rozloze 360 kilometrů čtverečních, tedy o čtvrtinu méně, než má Praha. Počet obyvatel překročil dva miliony a hustota zalidnění je jedna z největších na světě, žije tu 6500 lidí na kilometr čtvereční. Od násilného převzetí moci Hamásem v létě 2007 se území ocitlo pod blokádou Izraele a později i Egypta. Islamistické hnutí zatím ze svého protostátu udělalo jednu obří teroristickou základnu upnutou k deklarovanému cíli – zničení židovského státu.

Po dekádách válek a cizích okupací se Palestinci – díky OSN jeden z nejgramotnějších arabských národů – stali mistry v improvizaci. Hamás toho zneužil a gazánské dílny a manufaktury proměnil v továrny na zbraně – na rakety Kásam, kterými ostřeluje Izrael od roku 2000, ale v poslední době třeba na útočné drony. Pro poslední útok na Izrael se inspiroval ukrajinskou proměnou dronů na nosiče granátů.

Boje před devíti lety

Izraelská armáda zatím naposledy bojovala v uličkách gazánských měst v létě 2014. Podařilo se jí zlikvidovat vyšší stovky teroristů a vysoko postavených velitelů i zničit výrobny a sklady raket a dalších zbraní. Nejvyšší velení, včetně lídra vojenského křídla Muhammada Deifa, ale uniklo v bunkrech vykopaných hluboko pod Gazou. Narozdíl od celkem 2300 Palestinců. I v následujících devíti letech Hamás vyprovokoval další vzájemné střety.

Velkou neznámou je severní hranice Izraele, za kterou je připravený ještě mohutnější nepřítel – libanonský Hizballáh, kterého jeho kmotři z Íránu vyzbrojili sto tisíci raketami dlouhého doletu. Naposledy ve velkém zaútočil v létě 2006. Vzhledem ke stále viditelnější ruce Teheránu v pozadí by mohl být připravený udeřit, jakmile izraelské tanky vjedou do Gazy.

Tentokrát ale Hamás nevraždil jen izraelské Židy. Mezi unesenými a mrtvými jsou také Evropané a nejméně devět Američanů. Tím dostal konflikt globální politický rozměr. Prozatím v podobě mohutného námořního svazu americké letadlové lodi Gerald Ford, která se blíží ke břehům spojeneckého Izraele.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 13 mminutami

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 2 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 9 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...