Experti očekávají pozemní invazi izraelské armády do Gazy. V tamních ulicích naposledy bojovala v létě 2014

Nahrávám video

Izraelská generalita ve svém prohlášení nevyloučila pozemní invazi do Gazy. Takovou formu operace teď očekává většina vojenských expertů. Pokud si kabinet v Jeruzalémě vytyčí jako cíl úplné zničení teroristické infrastruktury, bez vstupu tanků nebo speciálních jednotek to nepůjde splnit. V takovém případě hrozí dlouhý konflikt a možné otevření dalších front.

Gaza je pobřežní pásmo o rozloze 360 kilometrů čtverečních, tedy o čtvrtinu méně, než má Praha. Počet obyvatel překročil dva miliony a hustota zalidnění je jedna z největších na světě, žije tu 6500 lidí na kilometr čtvereční. Od násilného převzetí moci Hamásem v létě 2007 se území ocitlo pod blokádou Izraele a později i Egypta. Islamistické hnutí zatím ze svého protostátu udělalo jednu obří teroristickou základnu upnutou k deklarovanému cíli – zničení židovského státu.

Po dekádách válek a cizích okupací se Palestinci – díky OSN jeden z nejgramotnějších arabských národů – stali mistry v improvizaci. Hamás toho zneužil a gazánské dílny a manufaktury proměnil v továrny na zbraně – na rakety Kásam, kterými ostřeluje Izrael od roku 2000, ale v poslední době třeba na útočné drony. Pro poslední útok na Izrael se inspiroval ukrajinskou proměnou dronů na nosiče granátů.

Boje před devíti lety

Izraelská armáda zatím naposledy bojovala v uličkách gazánských měst v létě 2014. Podařilo se jí zlikvidovat vyšší stovky teroristů a vysoko postavených velitelů i zničit výrobny a sklady raket a dalších zbraní. Nejvyšší velení, včetně lídra vojenského křídla Muhammada Deifa, ale uniklo v bunkrech vykopaných hluboko pod Gazou. Narozdíl od celkem 2300 Palestinců. I v následujících devíti letech Hamás vyprovokoval další vzájemné střety.

Velkou neznámou je severní hranice Izraele, za kterou je připravený ještě mohutnější nepřítel – libanonský Hizballáh, kterého jeho kmotři z Íránu vyzbrojili sto tisíci raketami dlouhého doletu. Naposledy ve velkém zaútočil v létě 2006. Vzhledem ke stále viditelnější ruce Teheránu v pozadí by mohl být připravený udeřit, jakmile izraelské tanky vjedou do Gazy.

Tentokrát ale Hamás nevraždil jen izraelské Židy. Mezi unesenými a mrtvými jsou také Evropané a nejméně devět Američanů. Tím dostal konflikt globální politický rozměr. Prozatím v podobě mohutného námořního svazu americké letadlové lodi Gerald Ford, která se blíží ke břehům spojeneckého Izraele.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 1 mminutou

Zemětřesení ve Venezuele si vyžádalo desítky životů. Vláda vyhlásila stav nouze

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové si událost vyžádala nejméně 32 mrtvých, dalších 700 lidí utrpělo zranění. Vyhlásila také stav nouze. Silné otřesy byly zaznamenány i ve venezuelském hlavním městě Caracasu, kde se podle tamního ministra vnitra zřítilo několik budov. Americká geologická služba (USGS) dříve odhadla, že obětí může být deset tisíc až sto tisíc.
01:03Aktualizovánopřed 3 mminutami

Ve Španělsku v souvislosti s vedry zemřelo přes dvě stě lidí

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Podle agentury AFP to vyplývá z dat španělského systému MoMo. Ten monitoruje vývoj počtu mrtvých v jednotlivých dnech a údaje porovnává s očekáváním založeným na historických záznamech. S neobvyklým horkem se potýkají i Německo, Velká Británie či Francie.
10:45Aktualizovánopřed 16 mminutami

VideoZpravodajka Sedláčková o Starmerově pádu, přešlapu s Epsteinem a charismatu

Pád Keira Starmera, deset let od historického referenda o Brexitu a vzestup nového rozložení politických sil. Britská politika připomíná pouťový kolotoč, ze kterého vypadávají premiéři jeden za druhým. Proč skončil politik, který neudělal fatální chybu? Jakou roli v tom hraje charisma očekávaného nového premiéra Andyho Burnhama a jak se mění vliv Nigela Farage? S britskou zpravodajkou ČT Katarínou Sedláčkovou rozebírá Tomáš Šponar, proč je britská společnost v krizi, zda je návrat k EU stále tématem a co čeká Spojené království pod vedením nové politické generace.
před 42 mminutami

Rusko během války v Gruzii mučilo a vraždilo zajatce, rozhodl evropský soud

Padl další rozsudek Evropského soudu pro lidská práva proti Rusku. Tentokrát ho uznal vinným z konkrétních případů mučení a vražd gruzínských válečných zajatců – vojáci Moskvy se jich dopustili během války v roce 2008. Jako důkaz posloužily mimo jiné videonahrávky.
před 4 hhodinami

Trump: Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře, řekl ve středu šéf Bílého domu Donald Trump. Na schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem také zopakoval, že ho během války proti Íránu Aliance zklamala.
před 11 hhodinami

S pokračujícími vedry v Evropě padají teplotní rekordy

V západní Evropě pokračují extrémní vedra, která ve středu bořila červnové teplotní rekordy a působila obtíže v řadě zemí. Ve Francii se domácnosti v některých částech země potýkaly s výpadky proudu, ve Velké Británii zase museli uzavřít asi tisíc škol. Ve španělské Cantabrii naměřili dokonce celoroční rekord 43,7 stupně Celsia.
před 14 hhodinami

Rok a půl a 98 soudních stání. Netanjahu dokončil výpověď v korupční kauze

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu po roce a půl dokončil svou výpověď v procesu, ve kterém čelí obžalobě z korupce. Výpověď premiéra a hlavního obžalovaného v jedné osobě zabrala 98 stání u soudu, uvedly agentura AFP a izraelská média. Mnohá stání musela být zkrácena či odložena kvůli zdravotním problémům či státním povinnostem šéfa vlády. Izraelský premiér obžalobu odmítá a tvrdí, že kvůli vyšetřování „zažil deset let pekla“.
před 14 hhodinami
Načítání...