Izraelský ministr obrany Joav Galant nařídil totální blokádu Pásma Gazy, skončí tak dodávky vody, jídla, paliv či elektřiny. Letecké údery v Pásmu Gazy jsou podle premiéra Benjamina Netanjahua „teprve začátkem“ operací izraelské armády. Izraelští vojáci v pondělí dostali pod kontrolu situaci v izraelských obcích u hranice s Gazou, kam o víkendu vtrhli palestinští teroristé. Povoláno bylo na 300 tisíc rezervistů. Podle izraelské televize jde o největší odvod v historii země. Hamás v „odplatě“ ostřeloval Jeruzalém.
Válka na Blízkém východě (listopad 2023)
- 0:00
On-line přenos pro tuto chvíli končí. Pokračovat bude v pátek 1. prosince. Děkujeme za pozornost.
- 23:24
Mluvčí katarské diplomacie, která v jednáních dělá prostředníka, ve čtvrtek večer podle agentury Reuters uvedl, že výměnou za deset rukojmí Izrael propustí dalších 30 Palestinců, kteří jsou vězněni v Izraeli. Jedná se o sedm žen a 23 nezletilých.
- 22:18
Izraelská armáda informovala, že dalších šest rukojmí zadržovaných v Pásmu Gazy bylo předáno pracovníkům Červeného kříže a nyní jsou na cestě zpět do Izraele. Celkem tak bylo ve čtvrtek propuštěno osm rukojmí, píše agentura Reuters.
Zatím neupřesněný počet raket vypustilo v pondělí na Jeruzalém palestinské hnutí Hamás, podle jeho prohlášení se mělo jednat o odvetu za izraelské útoky na civilní obydlí v Pásmu Gazy. V Jeruzalémě se rozezněly sirény a deník Ha'arec s odvoláním na zdravotnickou službu Magen David Adom informoval o devíti zraněných. Podle fotografií sdílených na síti X byla také poškozena mešita v osadě nedaleko Jeruzaléma.
Islamisté ostřelovali izraelská města už v noci. Od začátku bojů bylo z Pásma Gazy na Izrael podle mluvčího armády vypáleno zhruba 4,4 tisíce raket.
„Navečer spustili teroristé z Pásma Gazy novou vlnu raketových útoků. Zasáhli i město Aškelon. Vyslali také poměrně masivní salvu směrem k mezinárodnímu letišti Ben Gurion jižně od Tel Avivu. Pokusili se tedy opět způsobit zmatek. Nebyly ale zasaženy žádné cíle, na rozdíl od Aškelonu, kde raketa zasáhla obydlenou oblast, ale pravděpodobně nezpůsobila závažnější škody,“ informoval zástupce velvyslankyně ČR v Izraeli Cyril Bumbálek.
„Před chvílí proběhl další z útoků, pravděpodobně minometný, na širší centrum města. Viděli jsme v akci protiraketový systém Iron Dome, který likvidoval desítky raket, ale ne všechny,“ hlásil v poledne zpravodaj ČT Jan Šilhan z izraelského Aškelonu. Jedna z raket zasáhla dům, hasiči už požár uhasili. „Na místě je ale stále panika, jsou tu vojáci i policisté,“ uvedl Šilhan. Aškelon s deseti až patnácti tisíci obyvatel je největším městem u Gazy. Leží asi deset kilometrů od hranic.
Izolované střety mezi bojovníky Hamásu a izraelskými vojáky místy dál pokračují a je možné, že teroristé na izraelském území stále jsou, podle armády se ale v žádné z příhraničních vesnic dopoledne nebojovalo. Zatímco vojáci v blízkosti Pásma Gazy pokračovali v evakuacích a snažili se zabránit průniku dalších teroristů, přišla zpráva o přestřelce na hranicích s Libanonem. Na izraelské území podle armády proniklo několik podezřelých osob. Zástupce libanonského šíitského hnutí Hizballáh ale uvedl, že skupina nyní žádnou operaci v Izraeli nepodnikla.
Letecké údery v Pásmu Gazy jsou podle premiéra Benjamina Netanjahua „teprve začátkem“ operací izraelské armády, která od soboty bojuje v oblastech u hranic Pásma Gazy s ozbrojenci hnutí Hamás. Armáda už ohlásila, že obnovila kontrolu nad izraelskými obcemi v oblasti, na jihu země se shromáždilo na 100 tisíc rezervistů a například Spojené státy očekávají, že Izrael do dvou dnů zahájí pozemní operaci do Pásma Gazy.
„Krutosti páchané Hamásem jsme neviděli od dob Islámského státu. Vždycky jsme věděli, co je Hamás zač. Hamás je Islámský stát,“ cituje Netanjahua deník Ha'arec.
Evakuace izraelských obcí pokračuje
Na několika místech v jižním Izraeli, která jsou v blízkosti Gazy, izraelské síly ještě v pondělí dopoledne bojovaly proti teroristům. Patřil mezi ně i kibuc Beeri, kam se přes noc dostalo asi sedmdesát bojovníků Hamásu. Izraelská armáda později oznámila, že se jí podařilo v oblasti u hranic s Gazou obnovit kontrolu. Nadále však podle armádního mluvčího Daniela Hagariho dochází k izolovaným bojům.
Hraniční plot s Pásmem Gazy budou podle Hagariho nadále zabezpečovat izraelské tanky a ze vzduchu je podpoří vrtulníky a drony, aby se zabránilo průniku dalších teroristů. Izraelská armáda evakuovala 15 z 24 vesnic na hranici s Pásmem Gazy a bude v evakuacích dalších obcí v následujících dnech pokračovat. V tuto chvíli není v plánu evakuovat město Sderot.
Na izraelské území se v pondělí podle izraelské armády infiltrovalo několik podezřelých osob z Libanonu a Izrael na místo vyslal vojáky. Podle izraelské televize Channel 13 byli dva z podezřelých zastřeleni při přeshraniční přestřelce. Obyvatelé několika vesnic v oblasti dostali od úřadů pokyn, aby zůstali doma a zamkli se. Incident se pode izraelského vojenského rozhlasu odehrál v blízkosti kibucu Adamit.
V neděli vojáci v oblasti zastřelili i jednoho Izraelce, kterého si spletli s palestinským ozbrojencem, když nereagoval na jejich příkaz k zastavení.
V Izraeli od začátku útoků zahynulo podle médií nejméně 800 lidí, zranění utrpělo více než 2400 lidí a desítky dalších skončily v palestinském zajetí. Počet Palestinců zabitých po odvetných izraelských náletech na Pásmo Gazy stoupl na více než 500 a zraněných jsou bezmála tři tisíce. Mezi mrtvými je podle oficiálních vyjádření i jedenáct Američanů, Británie zase pohřešuje nejméně desítku svých občanů.
Pokud jde o počet unesených Izraelců, nezveřejnila zatím izraelská vláda přesný údaj, činitelé Hamásu ale hovoří o tom, že jich je více než sto. Izraelský vojenský odhad, o němž informoval NYT, vychází z čísla ještě o padesát vyššího. Mezi unesenými jsou rovněž cizinci.
Hamás chce „osvobodit všechny palestinské vězně“ z Izraele a ukončit izraelské provokace na Západním břehu a v Jeruzalémě, zejména v mešitě Al-Aksá, řekl AP mluvčí teroristické skupiny Abdel-Latif al-Qanoua. Teroristé podle něj stále bojují s izraelskými silami a v pondělí ráno unesli další Izraelce.
Izraelská armáda už povolala do zbraně na 300 tisíc rezervistů, kteří se shromažďují na jihu země. Spojené státy podle serveru BBC News očekávají, že Izrael do 48 hodin zahájí pozemní operaci v Pásmu Gazy. Blíže k Izraeli směřuje jedna z amerických letadlových lodí.
„Pozemní operace (v Gaze) se zřejmě blíží. Nevidím jiný důvod, proč by Izrael v současné době mobilizoval, než aby provedl nějakou alespoň dílčí pozemní operaci, protože to ostatně vyžaduje i veřejné mínění,“ uvedl bezpečnostní expert Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity. „Blokujícím faktorem jsou stále probíhající čisticí operace a množství rukojmích, kteří jsou držení na území Pásma Gazy,“ dodal odborník.
Gaza čelí úderům, život v Izraeli utichl
Izraelská armáda uvedla, že se terčem jejích odvetných útoků v posledních hodinách stalo několik velitelských stanovišť Hamásu, budovy jeho představitelů i mešita, v níž se nacházelo operační zařízení tohoto hnutí.
Obětí už je více než pět set včetně desítek dětí a žen, další tři tisíce lidí utrpěly zranění, uvedlo ministerstvo zdravotnictví v Gaze. Při pondělních izraelských náletech na uprchlický tábor Džabálija údajně zahynuly a byly zraněny desítky Palestinců. Jeden z nedělních úderů si podle agentury AP vyžádal životy 19 členů jedné palestinské rodiny. „Podle mluvčího armády bylo zasaženo více než tisíc vojenských cílů v Pásmu Gazy. Přesto se teroristé snaží dál útočit,“ uvedl Bumbálek.
Letecké údery izraelské armády srovnaly se zemí mimo jiné i velkou část města Bejt Hanún v severovýchodním cípu pobřežní enklávy. Mluvčí ozbrojených sil Daniel Hagari řekl, že Hamás město využíval jako základnu pro útoky.
V Izraeli podle Bumbálka panují obavy z teroristických útoků, ale jinak se život vrací postupně do normálu. „Dnes a v úterý ještě zůstanou uzavřené školy, lidé by se neměli nikde srocovat, ale život se tu nezastaví, řada lidí se vrací do práce, útok nezastavil ani lety. Těch je asi polovina proti normálu, dva lety mířily i do Prahy,“ sdělil zástupce velvyslankyně ČR v Izraeli.
Řada letů do Izraele byla ovšem zpožděna nebo zcela zrušena, informoval zpravodaj ČT Jan Šilhan. Ten se snažil dostat do židovského státu z Vídně a trvalo mu to celkem asi čtyřicet hodin. „Řada aerolinek mluví o tom, že na prvním místě je bezpečnost lidí,“ konstatoval Šilhan. Ben Gurionovo letiště u Tel Avivu však podle něj vypadalo běžně. Zásadní zájem vycestovat ven podle něj není, spíše se jedná o vnitroizraelskou migraci.
V době tradiční ranní špičky bylo v ulicích „podezřele málo lidí“, hodnotí Šilhan situaci přímo v Tel Avivu. „To je jedna ze známek, že je země v mimořádném stavu a formálně i ve válečném stavu. Jinak město funguje na první pohled normálně, lidé sedí v kavárnách. V případě zaznění sirén mají asi minutu a půl na to se schovat,“ sdělil zpravodaj.
„Pociťujeme to tak, že tu je všude klid, až morbidní klid, obchody jsou zavřené. Pracovníci nemohli dojet do práce, protože kdo může, toho povolali – hlavně z mužů. Školy jsou zavřené, některé budou operovat přes Zoom nebo jiné platformy. Úřady fungují, nemocnice taky, je v nich pohotovostní režim. Vznikají centra, kde lidé mohou darovat krev,“ řekla ČT česká průvodkyně Nikol Cohen, která žije v Izraeli poblíž Tel Avivu.
Lidé napříč politickým spektrem se podle ní nyní sjednotili a snaží se společně organizovat pomoc. „V rádiu zní smutná hudba, nikde není žádná zábava,“ popsala atmosféru v zemi Cohen.
Blokáda připraví Palestince o jídlo i elektřinu
Pokud jde o Gazu, podle OSN v oblasti žije celkem 2,3 milionu lidí, zatím své domovy opustilo přes 123 tisíc z nich. Světová organizace také upozornila na to, že jediné elektrárně v pásmu, které je rozlohou výrazně menší než Praha, mohou během několika dní dojít zásoby paliva.
Většinu elektřiny dosud Pásmo Gazy získávalo z Izraele, ten ale dodávky přerušil. „Nařídil jsem úplnou blokádu pásma Gazy. Nebude tam žádná elektřina, žádné potraviny, žádné palivo, vše je uzavřeno,“ oznámil Galant. „Bojujeme proti bestiím a podle toho jednáme,“ dodal.
Pásmo Gazy je od roku 2007, kdy nad ním převzalo kontrolu hnutí Hamás, pod částečnou blokádou Izraele a Egypta, které se odvolávají na obavy o bezpečnost. Blokáda si vybrala ekonomickou daň a většina Palestinců v Gaze je závislá na zahraniční pomoci.
Izrael kontroluje vzdušný prostor nad Gazou a jejím pobřežím a omezuje, kdo a jaké zboží smí přes jeho hraniční přechody přicházet a odcházet. Stejně tak Egypt kontroluje, kdo prochází přes jeho hranice s Gazou a kdo je opouští.
Teherán spoluvinu popírá
Na přípravách útoku Hamásu na Izrael se podílely íránské revoluční gardy, uvedl v pondělí WSJ. O zahájení útoku se podle listu definitivně rozhodlo před týdnem na schůzce v libanonském Bejrútu. WSJ to řekli vysoce postavení činitelé Hamásu a libanonského šíitského hnutí Hizballáh, kterému se také dostává íránské podpory. Podíl Íránu na přípravách dříve oznámil i samotný Hamás.
Jak deník připomíná, Washington zatím mluví o tom, že neviděl žádné přímé důkazy o zapojení Íránu do útoku, který je pro Izrael nejhorším za desítky let. Jeden evropský činitel ale listu řekl, že se o zapojení Teheránu ví.
Írán to však zatím popírá. „Rozhodně Palestinu neochvějně podporujeme, nicméně na palestinské reakci se nepodílíme, protože ji přijímá výhradně sama Palestina,“ uvedlo v prohlášení íránské zastoupení při OSN. Podle agentury Reuters palestinský útok také označilo za zcela legitimní obranu proti sedmi dekádám okupace.
Pokud by se zapojení Íránu potvrdilo, zvýšilo by to podle WSJ riziko širšího konfliktu na Blízkém východě. Vysoce postavení izraelští bezpečnostní představitelé totiž už dali najevo, že pokud bude Teherán shledán odpovědným za smrt Izraelců, zasáhne Izrael proti íránskému vedení.
