Davy na Blízkém východě podpořily Palestince a pálily fotky Netanjahua. Demonstrovalo se i v Evropě

3 minuty
Události: V řadě zemí se konaly propalestinské demonstrace
Zdroj: ČT24

V Turecku, Jordánsku, Íránu, Egyptě či Tunisku protestovaly ve středu opět tisíce lidí proti izraelskému bombardování palestinského Pásma Gazy, na jihu Libanonu demonstranti také pálili fotografie izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a amerického prezidenta Joea Bidena. Ten přiletěl do Tel Avivu podpořit izraelskou vládu v boji proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás, které 7. října provedlo rozsáhlý pozemní a vzdušný útok na Izrael. Právě v odvetě na tento útok Izrael Pásmo Gazy masivně bombarduje a uvalil na něj také totální blokádu. Za Palestinu se pochodovalo i v evropských městech včetně Prahy.

Na pět tisícovek Jordánců ve středu podle agentury AFP protestovalo u izraelské ambasády v Ammánu, další tisíce demonstrovaly v dalších jordánských městech. Rovněž v různých městech Egypta podle AFP vyšly do ulic tisíce lidí demonstrovat svou solidaritu s Palestinci.

Protesty se konaly také v největším palestinském uprchlickém táboře v Libanonu Ajn Hilvá, který leží na jihu země nedaleko přístavu Sajdá (Sidon). Někteří z účastníků nesli obrázky Bidena a Netanjahua, k nimž připsali, že jsou „váleční zločinci“ a pak je spálili.

Tisíce propalestinských demonstrantů se ve středu shromáždily také v tuniské metropoli, kde před francouzskou ambasádou protestovali proti západní podpoře Izraeli. Někteří nesli podle agentury AFP palestinské vlajky a provolávali protifrancouzská hesla.

V turecké Ankaře dav zaútočil na ambasádu Izraele. V Istanbulu se rovnou pokusil vtrhnout na jeho konzulát. Policie se snažila demonstranty zkrotit. Prezident Recep Tayyip Erdogan na sociální síti X obvinil Izrael z toho, že jeho útok postrádá lidské hodnoty. 

Po letech normalizace by tak vztahy Ankary s Jeruzalémem mohly opět spadnout na bod mrazu. Izraelská vláda mezitím vyzvala své občany, aby z Turecka kvůli možným útokům odjeli.

Aktuální demonstrace zažehl úterní výbuch u nemocnice ve městě Gaza, kam dopadla raketa. Podle Hamásu ji vystřelil Izrael a zabila několik stovek lidí. Izraelská armáda tvrdí, že šlo o raketu vypálenou palestinskými teroristy z organizace Islámský džihád na Izrael, která omylem dopadla ještě na území Gazy. Zpochybňuje také počet obětí, který je podle ní významně nižší.

Izraelci údajně zastřelili dva teenagery

Protesty se v průběhu dne konaly také na Západním břehu Jordánu, který Izrael okupuje. Agentura Reuters odpoledne s odkazem na palestinské úřady napsala, že po demonstraci izraelské ozbrojené síly zastřelily dva palestinské teenagery ve věku patnácti a sedmnácti let poblíž Ramalláhu. Místní sdělili Reuters, že se oba chlapci snažili zapálit pneumatiky na protest proti Izraeli, když byli zastřeleni.

Počet Palestinců zabitých při poslední eskalaci izraelsko-palestinského násilí na Západním břehu Jordánu se tak podle Reuters zvýšil na nejméně 64, což představuje prudký nárůst počtu smrtelných střetů s armádou a osadníky.

Akce v Evropských městech

Stovky lidí se podle policejní mluvčí Barbary Slowikové shromáždily navzdory zákazu v berlínské čtvrti Neukölln, kde již v noci policie použila proti davu vodní dělo. V Berlíně u budovy, kde se nachází synagoga a na kterou podle policie dva zamaskovaní útočníci hodili v noci zápalné láhve, se ve středu konalo shromáždění proti antisemitismu. Podle organizátorů přítomní, kterých bylo několik desítek, chtěli vyjádřit podporu židovské komunitě. Několik stovek lidí vyšlo do ulic na podporu Izraele také v Bochumi.

Vodní dělo policie použila proti nepovolenému shromáždění na podporu Palestinců také ve Frankfurtu nad Mohanem. Desítky či stovky lidí vyšly do ulic, aby vyjádřili solidaritu s Palestinci, i v dalších německých městech, například v Bochumi či Hamburku. 

Velká propalestinská demonstrace se večer uskutečnila v Athénách, píše agentura AFP. Zhruba deset tisíc lidí se centrem řecké metropole vydalo k izraelské ambasádě, kde se dříve konalo shromáždění na podporu židovského státu. Propalestinské demonstrace v Řecku podporují levicové strany, které kritizují izraelskou okupaci palestinských území. Konzervativní premiér Kyriakos Mitsotakis vyjádřil svou solidaritu Izraeli, který podle něj zažil „necivilizovaný teroristický útok“. 

Podporovatelé Palestiny se ve středu později odpoledne sešli také na pražském Staroměstském náměstí. Po 18:30 se účastníci vydali na pochod k úřadu vlády na nábřeží Edvarda Beneše, kde shromáždění kolem 19:45 skončilo. Na akci dohlížela policie, podle jejího mluvčího Jana Daňka se obešla bez narušení veřejného pořádku.

Podporovatelé Palestiny se shromáždili po 17:30 u sochy Jana Husa, kde se mísili s turisty. Podle zpravodaje ČTK měli účastníci palestinské vlajky a transparenty s nápisy Okupace není mír, Izrael zabíjí a Svobodu Palestině. U sochy také vystavili fotografie, které dokumentují důsledky konfliktu mezi Izraelem a Palestinou. Akce v centru Prahy chtějí organizátoři opakovat i v následujících dnech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 20 mminutami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 51 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 10 hhodinami
Načítání...