Zájem o testování na Slovensku opadá. Vláda chce lidi opět motivovat zákazem vycházení

Na Slovensku se během uplynulého víkendu nechalo otestovat na koronavirus přes 110 tisíc lidí, dva a půl tisíce z nich bylo nakažených. Lidé se mohli nechat otestovat ve 450 obcích a městech. Výrazně ale klesl zájem o testování, a to zhruba na třetinu úrovně z uplynulých kol, řekl zpravodaj ČT v Bratislavě Petr Obrovský. Země Evropské unie se pomalu chystají na rozvolňování, i když jenom velmi opatrně. Před Vánocemi chce většinu obchodů otevřít Francie nebo Belgie.

  • 22:37

    Šéf Světové zdravotnické organizace varoval před situací v Brazílii a Mexiku, které se v poslední době potýkají s rychlým šířením koronaviru. Tedros Adhanom Ghebreyesus představitele obou zemí vyzval, aby současný stav brali "velmi vážně".

  • 22:23

    Při lyžování se koronavirus pravděpodobně příliš nešíří, uvedl krizový expert Světové zdravotnické organizace (WHO) Michael Ryan. Obavy však vyvolává přesun lidí do lyžařských areálů a zpět v prostředcích hromadné dopravy a shlukování rekreantů.

  • 21:49

    Vědci a lékaři v Singapuru zkoumají případ dítěte, které se v listopadu narodilo s protilátkami na covid-19, ale nemělo pozitivní test na koronavirus. Jejich cílem je pochopit dopad této nemoci na těhotné ženy a jejich děti. Bádání má objasnit, zda je možné, aby se nenarozené dítě nakazilo od matky koronavirem či od ní získalo protilátky.

Obrovský ve vysílání ČT řekl, že nižší zájem lidí o testování je zřejmě daný tím, že tentokrát bylo testování dobrovolné. „Nebylo provázané se zákazem vycházení. Při těch minulých kolech byl certifikát s potvrzením negativního výsledku nutný k plnému využívání obchodů a služeb, ale třeba i k cestě do práce,“ uvedl. 

Podle zpravodaje se ukázalo, že když lidé nemají motivaci nebo hrozbu určitými nevýhodami, tak zájem o testování výrazně klesá. Na tento vývoj budou zřejmě úřady reagovat a lidé, kteří test neabsolvují, by mohli mít opět zákaz vycházení.

Premiér Igor Matovič uvedl, že chce pro velké testování na Slovensku využít i tři předvánoční víkendy. „Začít by se mohlo už 5. a 6. prosince, kdy by se mohlo znovu testovat v celé republice tak, jak jsme to viděli 31. října a 1. listopadu,“ uvedl Obrovský s tím, že ve zbylých dvou víkendech před Vánocemi by se s testováním mohlo pokračovat na menších územích.

V Bratislavě zasedá krizový štáb

Slovenský krizový štáb v pondělí rozhoduje o tom, zda pošle zpět do školy starší žáky a studenty. Matovič ale už dříve řekl, že plošně se školy před Vánocemi otevírat nebudou. Naopak ministerstvo školství by podle Obrovského uvítalo, kdyby se děti do škol mohly vrátit už příští týden, případně alespoň žáci devátých tříd nebo maturanti.

Krizový štáb také projedná zavedení semaforu, který by byl podobný tomu Českému s názvem PES. Vznikly dva různé návrhy, ten první by měl přinést návod, jak se budou v budoucnu otevírat obchody a služby či za jakých podmínek by bylo možné navštěvovat hromadné akce či kostely. „Ten plán považuje za klíčové, aby například počet pacientů v nemocnicích nebyl vyšší než dva tisíce,“ uvedl zpravodaj. Tento návrh má pět stupňů rizika plus stupeň nula.

Druhý návrh je čtyřstupňový, ale mluví se v něm i o odškodnění pro uzavřené provozovny nebo o režimu na hranicích se Slovenskem. 

Evropa se chystá rozvolňovat

Státy Evropské unie se chystají před Vánocemi na opatrné rozvolňování protipandemických opatření. Například Francie by mohla většinu obchodů otevřít už prvního prosince. Vláda také hovoří o částečném zrušení dalších omezení ještě do Vánoc. Úplné uvolnění však údajně nepřichází do konce roku v úvahu. „Je třeba jasně říci, že uzávěra bude pokračovat a s ní i limity shromažďování lidí,“ řekl v neděli listu Journal du Dimanche mluvčí vlády Gabriel Attal.

V Belgii, která měla v říjnu hned po Česku nejhorší statistiky nových případů na obyvatele, nově nakažených ubývá ve vlnách už od konce října. Místní politici mluví o možnosti znovuotevření velké části obchodů v polovině prosince. Podle premiéra Alexandra De Crooa ale konečné rozhodnutí padne až tento pátek.

„Tento týden se budeme bavit o otevření uzavřených obchodů či muzeí, ale musíme mít jasno, zda něco z toho můžeme odpovědně udělat a za jakých podmínek,“ řekl premiér v belgické televizi VRT. Belgičané se však podle něj musí připravit na to, že velká rodinná setkávání o Vánocích či hromadné oslavy Nového roku nebudou.

Alespoň částečně by se mohla podle slov premiéra Giuseppa Conteho vrátit k normálu také Itálie. V polovině prosince by mohly otevřít obchody v oblastech, kde bude epidemiologická situace příznivější, velká vánoční rodinná setkání však budou zakázána, upozornil Conte.

Nizozemsko už první vlnu uvolnění absolvovalo minulý týden, kdy se po dvou týdnech znovu pro omezený počet návštěvníků otevřela divadla, kina či plavecké bazény. Premiér Mark Rutte ovšem podotkl, že další omezení budou platná ještě nejméně několik týdnů. Vláda má nyní rozhodnout o tom, za jakých podmínek by se před Vánocemi mohly otvřít bary a restaurace.  

Německo se připraví na rychlé očkování

Německo chce být připraveno očkovat proti koronaviru ještě v prosinci, řekl ministr zdravotnictví Jens Spahn. Je přesvědčen, že proočkovat populaci, aby bylo možné pandemii porazit, se podaří ještě před koncem nadcházejícího roku. Zároveň uvedl, že Německo si od IDT Biologika koupí nejméně pět milionů vakcín za 30 milionů eur.

„Můžeme doufat, že podle aktuální situace bude v prosinci vydáno první povolení (pro vakcíny). Data vypadají dobře, hodnotí to tak nejen americké, ale i evropské úřady,“ řekl Spahn. Podle něj by se velmi těžce lidem vysvětlovalo, že vakcína sice je, ale země nemá potřebnou infrastrukturu na očkování. Připustil také, že první vakcíny by mohly být k dispozici až na začátku příštího roku, i tak je ale podle něj nutné se připravit. 

V zemi se sice podařilo zastavit prudké šíření koronaviru, ale počet nakažených je stále vysoký. Německo tak zřejmě prodlouží stávající karanténu, hovoří o tom například vicekancléř Olaf Scholz či bavorský premiér Markus Söder, který opět varoval před českým scénářem.

Novým datem konce karantény by mohl být 20. prosinec. Rozhodnutí se očekává ve středu, kdy bude kancléřka Angela Merkelová o situaci jednat s premiéry německých spolkových zemí. Merkelová chtěla už před týdnem karanténu zpřísnit, spolkové země to ale odmítly.

Palestina možná omezí Vánoce v Betlémě

Palestinské ministerstvo zdravotnictví doporučilo kvůli koronaviru přísná omezení na letošní oslavy Vánoc v Betlémě. Oslavy v biblickém městě, které křesťané považují za místo narození Ježíše Krista, obvykle navštěvují tisíce lidí z celého světa.

Například slavnostního rozsvěcení vánočního stromu na náměstí Jesliček by se podle ministerstva mělo zúčastnit maximálně padesát lidí. Zkrácena by měla být i otevírací doba restaurací, omezena by mohla být i účast na bohoslužbách. Konečné rozhodnutí by měla Palestina sdělit v nejbližších dnech. 

Ekonomika Betléma, kde se nachází množství hotelů, obchodů se suvenýry a restaurací, je hodně závislá na vánoční sezoně. Zrušení či omezení oslav by zasadilo další ránu místnímu hospodářství, které je v letošním roce krizí tvrdě postiženo. Západní břeh Jordánu v poslední době zaznamenává opět vyšší přírůstky nově potvrzených případů nákazy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ropa zlevňuje po slibu Izraele neútočit na energetiku, údery omezil i Írán

Ceny ropy v pátek klesají poté, co Izrael uvedl, že přestane utočit na energetickou infrastrukturu. Počet íránských úderů na energetiku se oproti začátku tohoto týdne rovněž snížil, což také pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Po výrazném čtvrtečním zdražení se po slibu o neútočení na infrastrukturu ustálila také cena plynu.
10:10Aktualizovánopřed 7 mminutami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 29 mminutami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 42 mminutami

Represe jsou všudypřítomné. Mezi Íránci vládne beznaděj

Každodenní bombardování a všudypřítomné represe. Tak popisují běžní Íránci svůj život v zemi, která je už třetí týden ve válce s Izraelem a Spojenými státy. Miliony lidí opustily své domovy, další se bojí dlouhodobých ekonomických následků války. Naději postupně ztrácejí i podporovatelé změny režimu. Nepřejí si, aby z jejich země zbyly jen trosky.
před 4 hhodinami

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán, útočila i v Sýrii

Izraelské ozbrojené síly (IDF) zahájily v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu. IDF zabila mluvčího íránských revolučních gard, který v reakci na izraelského premiéra odmítl tvrzení, že Írán již není schopen vyrábět balistické střely. Izrael v noci na pátek rovněž zaútočil na vojenské objekty na jihu Sýrie. Jde o první izraelský úder na tuto zemi za současné války proti Íránu.
před 8 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 13 hhodinami
Načítání...