Izrael v posledních 24 hodinách provedl nálety na stovky cílů v Pásmu Gazy, které ovládá islamistické hnutí Hamás. Informovala o tom stanice BBC. Při úderech podle serveru The Times of Israel (ToI) zemřela mimo jiné Džamíla Šantíová, první žena zvolená do úzkého politického vedení Hamásu, a také Rafát abú Hilál, šéf vojenského křídla organizace Výbory lidového odporu (PRC). Židovský stát pak v noci na čtvrtek pokračoval v ostřelování pozic ozbrojenců z Hizballáhu na jihu Libanonu, uvedl server deníku Ha'arec.
Izraelská armáda tvrdí, že kromě vysokých činitelů a vojáků, kteří se podíleli na útoku na Izrael ze 7. října, zasáhla také „zpravodajskou infrastrukturu“, velitelská centra a místa, odkud Hamás odpaluje protitankové střely.
Agentura Reuters s odkazem na tiskovou agenturu napojenou na hnutí Hamás informovala, že izraelský úder usmrtil také šéfa bezpečnostních sil vedených Hamásem Džiháda Mhasína a členy jeho rodiny v jejich domě. PRC je třetí největší ozbrojenou organizací v Pásmu Gazy po Hamásu a Islámském džihádu.
V případě úmrtí Šantíové není jasné, zda byla přímým cílem izraelského úderu, nebo vedlejší obětí, podotýká BBC. Politička byla vdovou po spoluzakladateli Hamásu Abdalu Azízi Rantisím, který zemřel při izraelském náletu v roce 2004 během druhé intifády, palestinském povstání na Izraelem okupovaných územích i přímo v Izraeli.
Dalšího z vůdců Hamásu Hasana Júsifa izraelské ozbrojené složky zatkly na Západním břehu Jordánu v jeho domě v souvislosti s protiizraelskými protesty, společně s ním zatkli Izraelci „desítky mladých lidí“, kteří se střetli s policií, píše deník Ha'arec. Úřady v Gaze, které teroristické hnutí Hamás ovládá, také podle agentury AFP informovaly, že při izraelském bombardování zemřelo od 7. října už 3785 Palestinců, včetně nejméně 1524 dětí. Počet zraněných se zvýšil asi o 400 na 12 493. Údaje však nelze nezávisle ověřit.
Izrael cílil na Hizballáh
Izraelské obranné síly se v noci na čtvrtek soustředily také na boje na severu země u hranic s Libanonem, odkud na židovský stát útočí hnutí Hizballáh. V oblasti Západního břehu Jordánu zabily izraelské síly podle agentury Reuters, která se odvolává na palestinskou agenturu WAFA, tři Palestince, včetně dvou mladistvých.
Válka na Blízkém východě (listopad 2023)
- 0:00
On-line přenos pro tuto chvíli končí. Pokračovat bude v pátek 1. prosince. Děkujeme za pozornost.
- 23:24
Mluvčí katarské diplomacie, která v jednáních dělá prostředníka, ve čtvrtek večer podle agentury Reuters uvedl, že výměnou za deset rukojmí Izrael propustí dalších 30 Palestinců, kteří jsou vězněni v Izraeli. Jedná se o sedm žen a 23 nezletilých.
- 22:18
Izraelská armáda informovala, že dalších šest rukojmí zadržovaných v Pásmu Gazy bylo předáno pracovníkům Červeného kříže a nyní jsou na cestě zpět do Izraele. Celkem tak bylo ve čtvrtek propuštěno osm rukojmí, píše agentura Reuters.
Podle prohlášení izraelské armády šlo při útocích na jih Libanonu o reakci na protitankovou palbu na izraelské území.
Mezi oběťmi na Západním břehu jsou dle WAFA čtrnáctiletý chlapec, který byl zasažen kulkou do hlavy v uprchlickém táboře jižně od Betléma, a šestnáctiletý mladík, který podlehl střelným zraněním ve městě Tulkarm. Třetím mrtvým je jednadvacetiletý muž, který zemřel při zásahu izraelských jednotek ve vesnici západně od Ramalláhu.
Izrael se k těmto případům zatím nevyjádřil. V posledních dnech se ale pravidelně Palestinci v této oblasti dostávají do střetů s izraelskými silami, když protestují proti izraelským útokům na Pásmo Gazy, při nichž dosud zemřelo kolem tří a půl tisíce lidí. Izrael masivními nálety reaguje na překvapivý a krvavý útok palestinského teroristického hnutí Hamás ze 7. října, který si vyžádal na čtrnáct set životů, převážně izraelských civilistů.
V Pásmu Gazy se dál také zhoršuje humanitární krize. Izrael v odvetě za útok zavedl také totální blokádu této oblasti rozlohou menší než Praha. Proto tam nefunguje elektřina a dochází i zásoby jídla a pitné vody. Jediný přechod, jímž by mohla nyní proudit pomoc, je přechod Rafáh na hranici s Egyptem.
Humanitární koridor se otevře v pátek
Egyptská média ve čtvrtek odpoledne s odkazem na neupřesněné zdroje uvedla, že Rafáh se otevře v pátek, aniž by sdělila podrobnosti o pomoci, která jím projede. Už v noci na čtvrtek také americký prezident Joe Biden oznámil, že egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí souhlasil s tím, že přes Rafáh projede do Pásma Gazy dvacet kamionů s humanitární pomocí. Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla, že tento počet považuje za zcela nedostatečný.
Izrael dříve oznámil, že vstupu humanitární pomoci na palestinské území z Egypta nebude bránit. Podle agentury Reuters byly ve čtvrtek přes přechod Rafáh do Pásma Gazy poslány stroje na opravu silnic, aby usnadnily převoz dodávek uskladněných na Sinajském poloostrově.
Rafáh je jediným přechodem, který není pod kontrolou Izraele, ale od prvních dnů konfliktu v Pásmu Gazy je mimo provoz v důsledku izraelského bombardování. Většina z 2,3 milionu obyvatel Gazy byla před začátkem současného konfliktu závislá na pomoci a podle OSN dodávala do této oblasti humanitární pomoc zhruba stovka nákladních aut denně. Izraelský premiér uvedl, bude pokračovat v blokádě humanitární pomoci z Izraele do Gazy, dokud nebudou propuštěna rukojmí držená Hamásem.
Zpravodaj Borek: Evakuace uprchlíků z Gazy do Egypta je v tuto chvíli nulová
Blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek v souvislosti z možnými evakuacemi civilistů z Pásma Gazy zmínil, že přesun v rámci Gazy ze severu na jih tu je, ale není masivní. V případě přechodu hranic je však nulový.
„Egypt, který je v tuto chvíli tou cílovou zemí jediného potenciálně fungujícího hraničního přechodu, nechce na svém území zažít palestinský exodus,“ uvedl Borek a dodal, že jedním z důvodů, který je veřejně sdělovaný, je to, že by to bylo bráno jako porážka palestinské věci. Připomněl situaci z roku 1948, kdy se Palestinci museli vystěhovat z území, které dnes tvoří stát Izrael, což bylo doprovázeno iluzorními představami, že se jedná o dočasnou evakuaci.
„Druhým důvodem, který je méně přiznávaný, je, že Egypt na svém území nechce živelnou emotivní a agitovanou populaci Palestinců,“ uvedl Borek a podotkl, že lze najít příklady z historie, kdy palestinští uprchlíci dokázali svým radikalismem a militantními ideologiemi těžce destabilizovat některé jiné země. „Zažívalo to dlouho Jordánsko – do počátku sedmdesátých let. V sedmdesátých a osmdesátých letech to zažíval Libanon a Egypt toto nechce,“ dodal Borek.
V palestinské nemocnici zemřelo 100 až 300 lidí, míní americké zpravodajské služby
Neutajovaná zpráva amerických zpravodajských služeb, s níž se ve čtvrtek seznámila agentura Reuters, odhaduje, že po výbuchu v nemocnici al-Ahlí v Pásmu Gazy mohlo zemřít 100 až 300 lidí, ale pravděpodobně se počet obětí blížil spíše ke stovce. Dodává, že se tento odhad může vyvíjet. Izraelci a Palestinci se z výbuchu v nemocnici vzájemně obviňují.
„Soudíme, že Izrael za to není zodpovědný,“ uvádí se ve zprávě amerických zpravodajských služeb. „Naše hodnocení vychází z dostupných zpráv, včetně zpravodajských informací, raketové aktivity a videozáznamů a snímků incidentu z otevřených zdrojů,“ stojí v textu podle Reuters.
Pozemní a vzdušný útok radikálního hnutí Hamás na Izrael ze 7. října si vyžádal na 1400 obětí a identifikováno bylo dosud 742 civilistů. Těla 645 z nich byla již předána rodinám k pohřbení. Některá z těl byla spálena nebo jinak zničena, což ztěžuje identifikaci, napsal server The Times of Israel. Mezi mrtvými bylo také identifikováno 306 vojáků.
