Betlém je už čtvrt století pod palestinskou správou, mírový proces se však od té doby zadrhnul

Přesně před 25 lety, 21. prosince 1995, opustily Betlém izraelské jednotky, v následujících třech dnech pak správu a vojenskou kontrolu nad městem převzali Palestinci. Stalo se tak na základě dohod uzavřených během izraelsko-palestinského mírového procesu, které podepsaly vlády Izraele a představitelé Organizace pro osvobození Palestiny (OOP). Známé jsou pod označením Oslo I a Oslo II.

Mírový proces začal bezprostředně po válce v Perském zálivu v roce 1991. Madridská konference v říjnu téhož roku, kde se pod patronací Spojených států a Sovětského svazu sešli čelní představitelé všech států Blízkého východu, úspěch nepřinesla. Patová situace tak přiměla Izrael a OOP hledat alternativní komunikační kanály a Izrael nakonec vedl rozhovor s Palestinci přímo, což pomohlo k dohodě Oslo I uzavřené v roce 1993.

Za rozhodnutím vést přímý dialog stáli tehdejší premiér Jicchak Rabin, ministr zahraničních věcí Šimon Peres a mladý zástupce ministra zahraničí Josi Beilin. Rozhovory začaly v Oslu v lednu 1993, v rozmezí osmi měsíců proběhlo celkem osm kol přísně utajovaných jednání. Rokování tak nemohla sledovat veřejnost a unikly také politickým tlakům.

Nobelova cena pro Rabina a Arafata

První dohodu z Osla podepsali izraelský premiér Rabin s předsedou OOP Arafatem v Bílém domě. Oba za to později dostali Nobelovu cenu míru. Ze smlouvy vyplývalo, že má být ustanovena Palestinská samospráva na územích Západního břehu Jordánu a Pásma Gazy, a to na přechodnou dobu pěti let. 

  • Šéf Strany práce Jicchak Rabin stál spolu s tehdejším ministrem zahraničí Šimonem Peresem za historickou mírovou dohodou s Palestinci ze září 1993. Ta vedla ke vzniku palestinské autonomie na izraelském území a slibovala další kroky k celkovému urovnání konfliktu ve Svaté zemi.
  • S tím ale zásadně nesouhlasily izraelská pravice a vojenské kruhy, které to označovaly za katastrofu a chtěly hlavně zabránit stahování izraelských osadníků z okupovaných palestinských území. Také Rabinovo gesto usmíření s předákem Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) Jásirem Arafatem bylo v očích ortodoxních Židů vnímáno jako zjevná zrada.

Po tuto dobu měly pak obě strany jednat o závěrečných otázkách, které se týkaly hlavně Jeruzaléma, uprchlíků z Palestiny, židovských osad, ale také hranice nebo distribuce vody. Dohoda však namísto očekávaného klidu přinesla další protesty a nepokoje. Proti OOP a smlouvě z Osla se začaly vymezovat organizace Hamás a Palestinský islámský džihád. 

Přibývalo také teroristických útoků, kterým ale palestinská policie nedokázala čelit. Mírovému procesu pak zasadil v únoru 1994 tvrdou ránu židovský osadník Baruch Goldstein, který postřílel 29 modlících se Arabů v Jeskyni patriarchů v Hebronu. Na to reagovali Palestinci a začaly se množit sebevražedné atentáty, na které Izraelci odpovídali i uzávěrami palestinských území. 

Jicchak Rabin, Bill Clinton a Jásir Arafat po podpisu mírové dohody
Zdroj: Gary Hershorn/Reuters

I přes tyto časté nepokoje a útoky na obyvatelstvo mírová jednání nadále pokračovala. Rabin a Arafat tak s několikaměsíční prodlevou podepsali dohodu o odchodu izraelských jednotek z Pásma Gazy a Jericha. Prezidentem Palestinské samosprávy se pak oficiálně stal Jásir Arafat a 1. července 1994 se přesunul z Tuniska do Gazy.

Svatá místa převzali Palestinci

Dohoda Oslo II pak byla podepsána v září 1995, týkala se rozšíření autonomie Západního břehu Jordánu a Pásma Gazy, podepsali ji opět Rabin s Arafatem. Právě na základě ní byla následně Palestincům předána svatá místa. V dohodě se také Izrael zavázal zvýšit objem vody pro Palestince na 28 milionů kubíků ročně. Postupně mělo být z izraelských věznic propuštěno až šest tisíc palestinských vězňů.

Proti smlouvě se však opět začalo protestovat, a to jak v Izraeli, tak i na palestinských územích. Vrcholem odporu proti dohodám z Osla se stal atentát na Jicchaka Rabina, který 4. listopadu 1995 spáchal izraelský extremista Jigal Amir. I kvůli tomu se opozdilo i samotné předání dalších měst včetně Betléma do palestinské správy. 

Historické centrum Betléma
Zdroj: ČT24/Marek Vrlák

Z dohody Oslo II vyplývalo, že kromě Gazy, která získala autonomii po podpisu dohody Oslo I, se měly do rukou Palestinců přesunout také města Ramalláh, Betlém, Džanín, Tulkaren, Kalkílía a Nábulus. Z velkých sídel ale chyběl Hebron, kde měla situaci vyřešit samostatná smlouva kvůli přítomnosti židovských osadníků. Západní břeh Jordánu byl rozdělen do tří zón označených písmeny A, B a C. 

  • Zóna A – Podle dohody z Osla II byla do této zóny zařazena velká města. Palestinci tam mají výlučnou civilní i bezpečnostní samosprávu.
  • Zóna B – Tato zóna zahrnula další, hlavně hustě osídlené venkovské oblasti. Šlo celkem o 450 malých měst a vesnic, která byla pod palestinskou samosprávou, ale pouze v civilních záležitostech. Bezpečnostní otázky zůstaly v rukou Izraele.
  • Zóna C – Zahrnula všechny zbývající oblasti Západního břehu, které zůstaly pod plnou civilní i bezpečnostní správou Izraele. Jde o Východní Jeruzalém, židovské osady, vojenské základny nebo pohraniční zóny.

Ze samotného Betléma se izraelské jednotky začaly stahovat 21. prosince 1995. O tři dny později se pak město dostalo pod plnou správu a vojenskou kontrolu Palestinské národní správy.   

Neustálé bitvy o Betlém

Betlém má přitom významnou symbolickou hodnotu. První známá zmínka o něm pochází z let 1350 až 1330 před naším letopočtem. Podle Tóry a Nového zákona bylo místo dějištěm významných událostí – jde o korunovaci krále Davida, ale hlavně narození Ježíše Krista. 

Město bylo také oblastí konfliktů, často kvůli náboženskému vyznání, je totiž střediskem, kde se utkávala pravda tří vyznání – křesťanství, islámu a judaismu.  Betlém byl několikrát úplně zničen a znovu obnoven. Jednou bylo město čistě muslimské, podruhé se zase po křižácké výpravě dostalo do rukou křesťanů. Jejich nadvládu utnul sultán Saladin, jehož armády postupně získaly většinu Svaté země.

Muslimové tvoří většinu populace v Betlémě
Zdroj: ČT24/Marek Vrlák

Méně křesťanů, více muslimů

Křesťanů v posledních letech v Betlémě ubývá, sídlí v něm ale jedna z nejstarších komunit vyznavačů tohoto náboženství na světě. Následovníků Krista je méně nejen kvůli emigraci, ale také celkově nižší porodnosti než u muslimské populace. Například v roce 1947 bylo v Betlémě 75 procent křesťanů, v roce 1998 už jenom 33 procent. 

Lidé, kteří se hlásí ke křesťanství, odcházejí hlavně kvůli špatné ekonomické situaci a malým možnostem na vzdělávání. Navíc pro ně není tak složité emigrovat na západ jako pro muslimy. Současná vláda v Palestině se ale tuto menšinu snaží podporovat, je to výhodné pro vyjednávání s evropskými státy a s USA.  

Betlém je také oblíbeným turistickým cílem. Leží asi osm kilometrů od Jeruzaléma a pro návštěvníka tak není složité se do něj dostat. Za několik desítek minut je možné dojet z centra Jeruzaléma přímo do centra Betléma veřejnou dopravou. Je ale nutné projet checkpointem, který však pro turisty neznamená žádný problém. Intenzivnější kontroly na hranicích jsou běžnější při návratu z palestinského území zpět na to izraelské, týká se to nicméně hlavně místních. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Srážka skoro devadesáti aut si v Bulharsku vyžádala dvanáct mrtvých

Několik hromadných srážek desítek vozidel si v úterý ráno na dálnici nedaleko města Jambol na jihovýchodě Bulharska vyžádalo nejméně dvanáct mrtvých a 51 zraněných, uvedla ministryně zdravotnictví Kaťa Ivkovová. Úřady nehodu připisují mimo jiné mlze a snížené viditelnosti. Český zastupitelský úřad v Sofii nemá informace, že by byli dotčeni čeští občané. V Bulharsku bude ve středu celostátní smutek, oznámil premiér Rumen Radev.
11:44Aktualizovánopřed 39 mminutami

Rusko převzalo koncept ukrajinské iniciativy „Koláč nezávislosti“

Ruská organizace Masterskaja Novych Media podle ukrajinské aktivistky Larysy Latypové převzala koncept i slogany ukrajinské iniciativy „Koláč nezávislosti“, která vznikla v roce 2024. Její obdobu pod názvem „Čtvrtý koláč“ spustila u příležitosti ruského Dne národní jednoty, který připadá na 4. listopadu. Latypová, která se na založení původní iniciativy podílela, o tom hovořila ve vysílání Radia Kultura.
před 2 hhodinami

Masový exodus a vojáci v ulicích. V JAR graduje násilí vůči migrantům

V Jihoafrické republice v posledních měsících sílí protiimigrační protesty a xenofobní útoky. Vláda po brutálním ubití cizince nasadila stovky vojáků do města Durban a pozastavila přijímání žádostí o azyl. Nespokojení Jihoafričané spojují nelegální migranty s ekonomickými problémy – včetně bující nezaměstnanosti, kriminality a kolabujících veřejných služeb. Podle zastánců přistěhovalců ale nese svůj podíl viny vláda a nečinnost úřadů. Kořeny xenofobie pak sahají k přetrvávající rasové nerovnosti v jihoafrické společnosti.
před 2 hhodinami

Zlepšení kvality ovzduší by mohlo ročně zachránit přes devět milionů životů, odhadli vědci

Podle odhadů vědců z Cambridgeské univerzity by dodržování doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) týkajících se znečištění ovzduší mohlo v zemích s nízkými a středními příjmy každoročně zachránit více než devět milionů lidských životů.
před 3 hhodinami

V Abú Dhabí se jednalo o výměně zajatců a návratu ukrajinských dětí, řekl Zelenskyj

Zástupci Ukrajiny, Ruska a USA jednali v Abú Dhabí o výměnách zajatců a návratu Moskvou unesených ukrajinských dětí do vlasti, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kromě humanitárních problémů strany diskutovaly také o bezpečnostních zárukách, dodal. Tématem jednání, které bude pokračovat ve středu, by měla být cesta k ukončení ruské války i budoucí systém evropské bezpečnosti. Analytici průlom nečekají. Někteří připomínají, že úpravy evropské bezpečnostní architektury požaduje Rusko, které si tak chce vytvořit sféru vlivu.
10:30Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajině platíme účty, ale u jednacího stolu nejsme, řekli Babiš a Fico

Evropa by se měla aktivně podílet na vyjednávání o ukončení války na Ukrajině, shodli se premiéři Česka a Slovenska Andrej Babiš (ANO) a Robert Fico (Smer) po společném rokování kabinetů v Bratislavě. Oběma vadí, že EU napadené zemi pomáhá finančně, avšak o míru přímo její zástupci nejednají. Fico jako možného vyjednavače sedmadvacítky navrhl slovenského eurokomisaře Maroše Šefčoviče. Předsedové vlád se též ohradili vůči výzvě německého kancléře Friedricha Merze k další finanční podpoře Ukrajiny.
12:56Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Krakovský střelec se zajímal o Breivika, řekl ministr

Krakovský střelec, který zabil tři členy své rodiny a šest náhodných kolemjdoucích, se zajímal o norského neonacistického extremistu Anderse Breivika, řekl podle agentury PAP ministr spravedlnosti Waldemar Žurek. Podle něj i další zajištěné důkazy poukazují na to, že střelec mohl mít názorově blízko ke krajní pravici.
před 4 hhodinami

VideoRuské útoky na Kyjev zesilují, lidé přespávají v metru i preventivně

Kyjev čelí stále intenzivnějším ruským útokům. Jejich terčem se stávají obytné domy, energetická infrastruktura či mosty přes řeku Dněpr. Tisíce lidí proto preventivně přespávají v metru, a to i bez vyhlášeného leteckého poplachu. Výpadky elektřiny mezitím ohrožují provoz řady podniků. Jak se žije ve městě, kde ani vlastní domov nemusí znamenat bezpečí, a jak dlouho dokážou jeho obyvatelé fungovat v neustálé nejistotě, zjišťovala pro Reportéry ČT v Kyjevě Ilona Zasidkovyčová.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.