Strana práce

Po sečtení více než 99 procent hlasů odevzdaných v nizozemských parlamentních volbách zvítězila středově-liberální D66 s těsným náskokem několika tisíc hlasů před protiimigrační Stranou pro svobodu (PVV) krajně pravicového politika Geerta Wilderse. Podle aktualizovaných propočtů veřejnoprávní televize NOS budou mít ve stopadesátičlenné dolní komoře obě strany každá 26 křesel.

Předčasné nizozemské parlamentní volby vyhrála podle odhadů středově-liberální strana D66, informuje agentura Reuters a nizozemská média. Druhá ve středečním hlasování podle odhadů skončila protiimigrační Strana pro svobodu (PVV) pravicového populisty Geerta Wilderse, které předvolební průzkumy přisuzovaly největší šance na vítězství. Ostatní hlavní politické strany ale už dopředu s tímto politikem vyloučily jakoukoli spolupráci.

Parlamentní volby v Norsku vyhrála sociálnědemokratická Dělnická strana premiéra Jonase Gahra Storeho. Vyplývá to z takřka konečných výsledků. Na Storeho vítězství nad pravicovými a pravicově populistickými stranami, které se očekávalo, se v odhadech po uzavření volebních místností shodly deník VG a televize NRK i TV2.

V Nizozemsku ve volbách do europarlamentu zvítězila koalice Strany práce (PvdA) a Zelené levice (GL) s 21,6 procenta hlasů před pravicově populistickou Stranou pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse se 17,7 procenta. Údaje poskytl Evropský parlament (EP).

Povolební vyjednávání o příští nizozemské vládě zatím narazilo na komplikaci. Hlavní vyjednavač vítězné krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV) Gom van Strien totiž kvůli obviněním z podvodů odstoupil. Strana pro svobodu Geerta Wilderse nečekaně zvítězila ve středečních parlamentních volbách a v pondělí měla začít vyjednávat s potenciálními koaličními partnery. Informoval o tom server nizozemské televize NOS.

V nizozemských parlamentních volbách by podle zpřesněných odhadů vyhrála euroskeptická Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse. Získala by 35 mandátů, což je o 18 více než v roce 2021. Na druhém místě je s 25 mandáty společná kandidátka nizozemské Strany práce (PvdA) a Zelené levice (GL), jejímž lídrem je bývalý eurokomisař Frans Timmermans. Favorizovaná liberální pravicová Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD), kterou vede Dilan Yeşilgözová-Zegeriusová, je zatím třetí s 24 mandáty.

V Nizozemsku vrcholí kampaň před volbami do dolní komory parlamentu, které se uskuteční ve středu. Obyvatelé zhruba sedmnáctimilionové země vyrazí k urnám předčasně, jelikož se během léta v polovině mandátu rozpadla vláda nizozemského premiéra Marka Rutteho. Ten již avizoval, že znovu do úřadu předsedy vlády kandidovat nehodlá.

Místopředseda Evropské komise (EK) Frans Timmermans ve čtvrtek oznámil, že se chce stát příštím nizozemským premiérem a že se v listopadu zúčastní předčasných parlamentních voleb. Předtím se bude ucházet o post lídra levicové koalice Strany práce (PvdA) a Zelené levice, uvedla agentura Reuters. Deník De Volkskrant dříve napsal, že kvůli tomu opustí funkci v unijní exekutivě.

V Tel Avivu se v sobotu večer sešli lidé na protest proti nové vládě premiéra Benjamina Netanjahua, v níž jsou i krajně pravicové strany. Demonstranti se obávají, že zákony, které koaliční vláda chystá, ohrozí demokracii a práva menšin. Informoval o tom deník Haarec. Premiér Benjamin Netanjahu v neděli odmítl kritiku návrhu soudní reformy a obavy, že ohrozí demokracii, označil za bezdůvodné.

Za dva měsíce čekají Izrael předčasné parlamentní volby. Už čtvrté během dvou let, což je světový unikát. Výjimečný je i vývoj preferencí. Levice prakticky vymizela, ale pravice se místo triumfu drolí a hádá o osobu premiéra Benjamina Netanjahua.

Přesně před 25 lety, 21. prosince 1995, opustily Betlém izraelské jednotky, v následujících třech dnech pak správu a vojenskou kontrolu nad městem převzali Palestinci. Stalo se tak na základě dohod uzavřených během izraelsko-palestinského mírového procesu, které podepsaly vlády Izraele a představitelé Organizace pro osvobození Palestiny (OOP). Známé jsou pod označením Oslo I a Oslo II.

Severní Korea slaví pětasedmdesáté výročí vzniku vládnoucí Strany práce, vůdce Kim Čong-un na oslavách v Pchjongjangu řekl, že KLDR v případě ohrožení uvede jaderné zbraně do pohotovosti. Kritice Západu a Spojených států amerických se ale tentokrát vyhnul. Soustředil se na domácí publikum, vrcholem oslav byla noční vojenská přehlídka i s novými raketami. Kim opět připomněl, že KLDR doposud neeviduje žádný případ nákazy koronavirem, což odborníci zpochybňují.

Před 70 lety prožívala v Pankrácké věznici své poslední hodiny Milada Horáková. Byla to významná právnička, historička, osobnost první a druhé republiky. Její justiční vražda byla dokonána 27. června. Česko si ji připomíná transparenty s jejím portrétem a s nápisy„Zavražděna komunisty“ i na řadě pietních akcí.