Po sečtení více než 99 procent hlasů odevzdaných v nizozemských parlamentních volbách zvítězila středově-liberální D66 s těsným náskokem několika tisíc hlasů před protiimigrační Stranou pro svobodu (PVV) krajně pravicového politika Geerta Wilderse. Podle aktualizovaných propočtů veřejnoprávní televize NOS budou mít ve stopadesátičlenné dolní komoře obě strany každá 26 křesel.
K volbám přišlo podle předběžných výsledků 78,4 procenta voličů a očekává se, že úplné výsledky budou k dispozici během několika dnů.
Podle dosavadních propočtů D66 výrazně posílila a získá o sedmnáct křesel více, než měla dosud po volbách z roku 2023. PVV naopak jedenáct křesel ztratila. Hlavní politické strany již dříve vyloučily jakoukoli spolupráci se šéfem PVV Wildersem, protože ho považují za nespolehlivého či nesouhlasí s jeho názory.
„Do určité míry hrála roli velmi radikální kampaň Geerta Wilderse, která zmobilizovala voliče, kteří chtěli předvídatelnější politiku a nechtěli pokračování chaosu,“ míní odborný asistent Tomáš Cirhan z katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity.
Wilders ráno přesto v příspěvku na síti X trval na tom, že jeho politická strana by měla hrát hlavní roli při sestavování vlády, pokud bude mít největší počet hlasů.
„Předpokládá se, že kandidátem na premiéra bude osmatřicetiletý lídr D66 Rob Jetten, který tuto stranu dovedl k nejlepšímu výsledku v historii,“ sdělil zpravodaj ČT Petr Obrovský s tím, že Jetten již dříve působil jako ministr pro energetiku. „Liberální strana D66 je skutečným vítězem těchto voleb,“ doplnil zpravodaj.
Vyjednávání bude nejspíše zdlouhavé
Třetí nejsilnější stranou je podle dosavadních údajů Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) s 22 mandáty, čtvrtou levicová koalice Zelených a Strany práce s dvaceti a pátou křesťanští demokraté (CDA) s osmnácti mandáty.
Vyjednávání o utvoření nové vlády bude podle analytiků pravděpodobně zdlouhavé. Po volbách z listopadu 2023 se vláda formovala několik měsíců. Nakonec v červnu 2024 PVV, VVD expremiéra Marka Rutteho, středopravicová Nová společenská smlouva (NSC) a pravicově populistické agrární hnutí BBB dospěly k dohodě na novém kabinetu. V jeho čele stanul bývalý šéf tajné služby Dick Schoof. Podle odhadů agentury AP bude nyní k sestavení vlády opět potřeba vytvořit koalici minimálně čtyř stran.
Podle zpravodaje Obrovského lze předpokládat, že vznikne vláda, která se bude držet dlouhodobých nizozemských postojů v zahraniční a evropské politice. „Bude sázet na aktivní členství v Evropské unii a NATO, pokračovat ve zvyšování výdajů na obranu a podpoře Ukrajiny, případně i v klimaticky ambiciózní politice,“ informoval. Dodal, že o úspěchu budoucí vlády ale nejspíše rozhodne to, jak se vypořádá s krizí na trhu bydlení a s migrací.
