Lidová strana pro svobodu a demokracii

V Nizozemsku ve volbách do europarlamentu zvítězila koalice Strany práce (PvdA) a Zelené levice (GL) s 21,6 procenta hlasů před pravicově populistickou Stranou pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse se 17,7 procenta. Údaje poskytl Evropský parlament (EP).

Čtyři politické subjekty včetně Strany pro svobodu (PVV) vítěze voleb – pravicového populisty Geerta Wilderse – se v Nizozemsku dohodly na vytvoření nové vlády. Wilders se premiérem nestane, už ale avizoval „nejpřísnější azylovou politiku všech dob“ a slíbil, že „Nizozemci jsou opět na prvním místě“. Podle některých médií čeká Brusel a Evropskou unii šok, vládní plány však odhalují i kompromisy mezi koaličními stranami. Wilders však jako lídr největšího bloku v parlamentu bude činit klíčová rozhodnutí, píše Bloomberg.

Téměř šest měsíců po parlamentních volbách v Nizozemsku se uskupení čtyř stran včetně krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV) vítěze voleb Geerta Wilderse dohodlo na vytvoření vlády. Podle agentury Reuters to ve středu v Haagu oznámil Wilders, který se ale nestane premiérem. Nároku na post se kvůli kontroverzím, které jeho osoba budí, Wilders vzdal už v březnu. Jméno ministerského předsedy zatím nebylo oznámeno.

Povolební vyjednávání o příští nizozemské vládě zatím narazilo na komplikaci. Hlavní vyjednavač vítězné krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV) Gom van Strien totiž kvůli obviněním z podvodů odstoupil. Strana pro svobodu Geerta Wilderse nečekaně zvítězila ve středečních parlamentních volbách a v pondělí měla začít vyjednávat s potenciálními koaličními partnery. Informoval o tom server nizozemské televize NOS.

Geert Wilders a jeho Strana pro svobodu (PVV) dlouhodobě vystupují proti vojenské pomoci Ukrajině, jejich vítězství by mohlo ovlivnit schopnost Kyjeva bránit se ruské invazi, míní ukrajinská média. Okolnosti ohledně dodávek vojenské techniky však zůstávají nejisté, protože ještě musí vzniknout koaliční vláda a PVV přes volební vítězství nemá podporu dostatečného množství partnerů zdaleka jistou.

Strana současného nizozemského premiéra Marka Rutteho, pravicová liberální VVD, nevstoupí do vlády vytvořené euroskeptickou Stranou pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, která zvítězila ve středečních volbách. Prohlásila to šéfka strany Dilan Yeşilgözová-Zegeriusová před příchodem na setkání, kde se měly začít probírat varianty možné vládní koalice. Wilders reagoval, že je rozhodnutím „zklamaný“ a že to práci na vytvoření nového kabinetu „neusnadňuje“, uvedla nizozemská televizní stanice NOS.

V nizozemských parlamentních volbách zvítězila s velkým náskokem euroskeptická Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, která získala 23,5 procenta hlasů. Ukázaly to výsledky hlasování po sečtení zhruba 98 procent odevzdaných hlasů. Volební účast podle předběžných výsledků dosáhla 77,7 procenta. Zda se Wildersovi podaří sestavit vládu, bude nyní záležet především na ochotě ostatních jít s ním do koalice. Zástupci dalších velkých stran se k tomu před volbami stavěli odmítavě a je možné, že nakonec vznikne vláda i bez Wilderse.

V Nizozemsku vrcholí kampaň před volbami do dolní komory parlamentu, které se uskuteční ve středu. Obyvatelé zhruba sedmnáctimilionové země vyrazí k urnám předčasně, jelikož se během léta v polovině mandátu rozpadla vláda nizozemského premiéra Marka Rutteho. Ten již avizoval, že znovu do úřadu předsedy vlády kandidovat nehodlá.

Dosud nejdéle sloužící nizozemský premiér Mark Rutte po pádu své vlády končí s politickou kariérou. Oznámil to v pondělí na jednání parlamentu. V nadcházejících volbách se Rutte nebude ucházet o opětovné zvolení a skončí také jako lídr Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD), píše De Telegraaf.

Nizozemská vláda premiéra Marka Rutteho padla kvůli neshodám ohledně azylové politiky. Rutte potvrdil, že složí demisi do rukou krále Willema-Alexandra. Rutteho Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) od loňského ledna vládla společně s levicově liberálními Demokraty 66 (D66), Křesťanskou unií (CU) a Křesťanskodemokratickou výzvou (CDA).

Nečekaným vítězem nizozemských provinčních voleb, které určují složení Senátu, se stala protestní strana zemědělců známá jako BBB – Hnutí zemědělců a občanů. Subjekt, jenž získal celou pětinu hlasů, reprezentuje odpor sedláků proti vládním plánům na snižování emisí dusíku. Ty počítají s omezováním chovů zvířat a vykupováním farem.

Nizozemský liberální premiér Mark Rutte a jeho v pořadí již čtvrtý kabinet v pondělí složili přísahu do rukou krále Willema-Alexandera. Volby se konaly loni v březnu a koaliční jednání, jež skončila v polovině prosince, byla nejdelší v historii země. Ceremoniál se odehrál v tanečním sále královského paláce v Haagu, protože tyto prostory byly jako jediné dostatečně velké, aby splňovaly pravidla pro rozestupy daná protikoronavirovými opatřeními.

Nizozemský premiér Mark Rutte těsně přečkal hlasování v parlamentu, který mu i přes tvrdou kritiku nevyslovil nedůvěru. „Zůstávám premiérem. Budu pracovat na tom, abych znovu získal důvěru,“ prohlásil podle agentury AFP. Rutte, jehož strana tento měsíc vyhrála parlamentní volby, čelil hlasování o nedůvěře ještě před sestavením kabinetu.

V Nizozemsku začínají parlamentní volby, které budou prvním větším testem popularity některé z evropských vlád v době pandemie covidu-19. Favoritem je podle průzkumů Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho, který usiluje již o čtvrtý mandát. Kvůli pandemii se bude výjimečně volit tři dny, hlavním volebním dnem je středa.