Končím s politikou, oznámil nizozemský premiér Mark Rutte. Vládne od roku 2010

Dosud nejdéle sloužící nizozemský premiér Mark Rutte po pádu své vlády končí s politickou kariérou. Oznámil to v pondělí na jednání parlamentu. V nadcházejících volbách se Rutte nebude ucházet o opětovné zvolení a skončí také jako lídr Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD), píše De Telegraaf.

Rutteho čtyřčlenná vládní koalice se v pátek rozpadla kvůli neshodám ohledně změn v azylovém a migračním systému. VVD od loňského ledna vládne společně s levicově liberálními Demokraty 66 (D66), Křesťanskou unií (CU) a Křesťanskodemokratickou výzvou (CDA). Jádrem sporu byl Rutteho nový program, který by měl omezit počet žadatelů o azyl v Nizozemsku.

„Rozhodl jsem se v neděli ráno. Myslím, že je ten správný čas předat štafetu,“ řekl Rutte a dodal, že rozhodnutí provázely smíšené pocity. Vedení kabinetu je podle Rutteho „skvělá práce“.

Rutte neskončí hned, v čele vlády zůstane do sestavení nového kabinetu po volbách. O termínu voleb bude ještě v pondělí jednat nizozemský parlament, který také schválí agendu, kterou se bude Rutteho kabinet nadále zabývat. Král Vilém Alexandr odcházejícího premiéra podle veřejnoprávní stanice NOS požádal, aby se nadále staral o nejdůležitější body agendy, mezi něž řadí ruskou válku na Ukrajině.

Rutte neupřesnil, kam budou směřovat jeho další kroky. Odmítl však, že by se mohl stát příštím generálním tajemníkem Severoatlantické aliance, píše NOS. O Ruttem jako jednom z možných nástupců Jense Stoltenberga spekulovala v posledních měsících média.

Současný nizozemský premiér vládne zemi rekordně dlouho, poprvé usedl do křesla předsedy vlády v říjnu 2010. Jeho současný kabinet se ale rodil dlouho a těžce. Přestože jej tvoří stejné strany jako předchozí vládu, která zemi vedla mezi roky 2017 a 2021, dohodnutí koalice trvalo deset měsíců od voleb v březnu 2021.

Nizozemský premiér Markus Rutte (56 let) vládne zemi rekordně dlouho – poprvé usedl do křesla předsedy vlády v říjnu 2010. Je to asi jen o půl roku méně než nynější rekordman v rámci EU, maďarský premiér Viktor Orbán.

Před téměř 13 lety se stal prvním nizozemským liberálním předsedou vlády od roku 1918. Velkou popularitu mu zajišťuje image skromného a neokázalého politika, blízkého lidem. Svobodný a bezdětný žije ve stále stejném bytě, který si koupil po studiích, jezdí v ojetém Saabu, případně na kole, a hodinu týdně vyučuje jako dobrovolník na střední škole v chudé čtvrti Haagu.

Na evropské úrovni je znám jako „Pan Ne“, a to proto, že se v roce 2020 stal neoficiálním lídrem zemí, které blokovaly dohodu o fondu na obnovu ekonomik zasažených koronavirovou krizí. Jeho nesmlouvavý postoj nakonec přinutil evropskou sedmadvacítku prodloužit červencový summit, než se jim podařilo dospět k dohodě. Přezdívka „Pan Ne“ pochází z videa, na kterém na ministerského předsedu pokřikuje popelář a žádá, aby Rutte „těm Italům a Francouzům“ žádné peníze nedával. „Ale jistěže ne. To si budu pamatovat,“ odpověděl mu premiér.

O jeho soukromém životě se ví jen málo. Narodil se 14. února 1967 jako nejmladší ze sedmi dětí. Celý život žije v Haagu a sám sebe popisuje jako „muže zvyků a tradic“. Politicky aktivní začal být už za studií na Leidenské univerzitě, kde v roce 1992 získal diplom z historie. 

Po škole také deset let pracoval pro potravinářský gigant Unilever a jeho dceřiné firmy.

Od roku 2006 převzal vedení strany VVD a o čtyři roky později stanul tento přesvědčený zastánce volného obchodu a velký obdivovatel Winstona Churchilla a Margaret Thatcherové poprvé v čele vlády. V roce 2012 kabinet padl, liberálové ale v předčasných volbách zvítězili a Rutte mandát obhájil, stejně jako v roce 2017. Tehdy se snažil přebrat voliče Geertu Wildersovi, předsedovi krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV), když vyzval Nizozemce, aby zastavili „nesprávný populismus“. Jeho současná, čtvrtá vláda, která se ujala moci v lednu 2022, se už věnovala jen dozvukům koronavirové krize. 

Zdroj: ČTK

Nizozemský premiér Mark Rutte
Zdroj: Reuters/Michele Tantussi

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Jeden člověk zahynul v Emirátech

Při úterních leteckých úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách, napsala agentura AFP. Raketám a nejméně pěti dronům pak podle agentury Reuters čelila americká ambasáda v Iráku, ta o obětech neinformovala. Íránský dron zabil jednoho člověka v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech (SAE). Přístav Fudžajra v SAE musel kvůli íránským útokům přerušit nakládání ropy.
04:30Aktualizovánopřed 9 mminutami

Ceny ropy se vrátily k růstu, obavy z vývoje na Blízkém východě nepolevují

Ceny ropy se v úterý vrátily k růstu, na trhu přetrvávají obavy z dlouhodobějšího narušení dodávek suroviny z Blízkého východu. Severomořská ropa Brent krátce po 8:00 SEČ vykazovala růst o téměř čtyři procenta a nacházela se v blízkosti 104 dolarů (přes 2200 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisovala přes čtyři procenta a pohybovala se nedaleko 97,50 dolaru (asi 2075 korun) za barel.
před 44 mminutami

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, mluví o 408 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího afghánského ministerstva vnitra si úder vyžádal životy 408 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHrnčíř hovoří v otázce ropy o diverzifikaci zdrojů. Munzar obhajuje nižší daň

USA tlačí na spojence v NATO, aby Washingtonu pomohly s ochranou tankerů s ropou a plynem na cestě Hormuzským průlivem. Cena ropy se od čtvrtka pohybuje kolem hranice sta dolarů za jeden barel. Koalice ANO, SPD a Motoristů prozatím marže na čerpacích stanicích sleduje, člen sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) to označil za „psychologický krok“. Zmínil diverzifikaci zdrojů, byť využití suroviny z ropovodu Družba dle něj teď na stole není. O tom naopak hovořil poslanec SPD Jaroslav Foldyna. Opoziční ODS navrhuje dočasné snížení daně na naftu a benzin o 1,70 koruny na litr, jak uvedl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS). Do diskuze se zapojil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivan Indráček. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

AI mění obraz války na sítích. Falešné záběry mají milionové dosahy

Vedle autentických videí z konfliktu Izraele a Spojených států s Íránem se na sociálních sítích objevují také snímky a klipy generované pomocí umělé inteligence nebo převzaté z videoher. Tyto upravené či uměle generované záběry přitom mají podle redakce BBC Verify milionové dosahy. Podle odborníků tak zásadně ovlivňují obraz války, který uživatelé na sociálních sítích sledují.
před 1 hhodinou

Výbuchy v Nigérii zabily nejméně 23 lidí, policie je vyšetřuje jako bombový útok

Nejméně 23 lidí zemřelo a 108 utrpělo zranění po sérii nejméně tří výbuchů ve městě Maiduguri na severovýchodě Nigérie. Policie podle agentur Reuters a AFP uvedla, že případ vyšetřuje jako možný sebevražedný bombový útok.
před 2 hhodinami

Costa očekává, že Orbán dodrží dohodu ohledně unijní půjčky Ukrajině

Předseda Evropské rady António Costa očekává od maďarského premiéra Viktora Orbána, že bude ohledně unijní půjčky Ukrajině respektovat to, s čím souhlasil na prosincovém summitu Evropské unie (EU). Podle Costy je naprosto nepřijatelné, aby jeden členský stát vzal své slovo zpět poté, co se sedmadvacítka na něčem shodla. Costa to uvedl v pondělním rozhovoru pro projekt European Newsroom.
před 3 hhodinami

Ukrajina navyšuje výrobu dronů – interceptorů, zájem mají i arabské státy

Ukrajinské firmy zvyšují výrobní kapacity takzvaných interceptorů, tedy zbraní na ochranu proti ruským útokům raketami a drony. Velký zájem projevily arabské státy Perského zálivu, aktuálně pod palbou íránské munice, kterou používají právě Rusové. Kyjevská vláda zatím neuvolnila zákaz prodeje do zahraničí, o velkých kontraktech se ale od minulého týdne vyjednává.
před 4 hhodinami
Načítání...