Téměř šest měsíců po parlamentních volbách v Nizozemsku se uskupení čtyř stran včetně krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV) vítěze voleb Geerta Wilderse dohodlo na vytvoření vlády. Podle agentury Reuters to ve středu v Haagu oznámil Wilders, který se ale nestane premiérem. Nároku na post se kvůli kontroverzím, které jeho osoba budí, Wilders vzdal už v březnu. Jméno ministerského předsedy zatím nebylo oznámeno.
Půlroční vyjednávání o vládě v Nizozemsku skončilo dohodou čtyř stran. Wilders premiérem nebude
Wildersova PVV v budoucí vládě zasedne se středopravou Lidovou stranou pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho, středopravou Novou společenskou smlouvou (NSC) a s menším pravicově populistickým agrárním hnutím BBB.
Wilders, který od roku 2006 ovlivňuje nizozemskou imigrační politiku z opozičních lavic a je známý svými vyhraněnými názory na islám, oznámil úspěšný výsledek jednání čtyř stran. „Máme dohodu mezi vyjednavači,“ řekl Wilders novinářům v Haagu.
Jednání se táhla několik měsíců od Wildersova překvapivého volebního vítězství loni v listopadu a mezi hlavní sporné body patřily migrace, finance a klima. Průlomu bylo dosaženo v březnu, kdy šedesátiletý Wilders zmírnil protiunijní i protiislámskou rétoriku, vzdal se funkce premiéra a upustil od odporu vůči veškeré vojenské podpoře Ukrajiny. Wildersovo oznámení následovalo po šestnácti hodinách rozhovorů, které trvaly do středečního časného rána, během nichž byly vyjasněny klíčové rozdíly.
Od vlády se očekává zpřísnění migrační politiky
Wildersova PVV byla v opozici dvě desetiletí. Loni koncem roku získala ve volbách 37 ze 150 křesel v dolní komoře parlamentu. Koalice čtyř stran bude mít v parlamentu většinu 88 mandátů.
Podrobnosti vládního paktu nebyly bezprostředně oznámeny, ale všeobecně se podle Reuters očekává, že nastupující vláda zavede přísnější migrační politiku. Wilders, který má úzké vazby na řadu dalších evropských politiků s podobně odmítavým postojem k migrantům, včetně maďarského premiéra Viktora Orbána, také slíbil štědré výdaje na zdravotnictví a snížení věku odchodu do důchodu. Kvůli rozpočtovým omezením je však nepravděpodobné, že by všechny ostatní strany tyto plány podpořily.
