Čtyři politické subjekty včetně Strany pro svobodu (PVV) vítěze voleb – pravicového populisty Geerta Wilderse – se v Nizozemsku dohodly na vytvoření nové vlády. Wilders se premiérem nestane, už ale avizoval „nejpřísnější azylovou politiku všech dob“ a slíbil, že „Nizozemci jsou opět na prvním místě“. Podle některých médií čeká Brusel a Evropskou unii šok, vládní plány však odhalují i kompromisy mezi koaličními stranami. Wilders však jako lídr největšího bloku v parlamentu bude činit klíčová rozhodnutí, píše Bloomberg.
Nejpřísnější migrační pravidla v EU. Co všechno chystá nová nizozemská vláda
Šedesátiletý Wilders se stal mocnou silou v pozadí nové nizozemské vlády, která podle AP hází přes palubu kompromisní politiku a vytváří nejradikálnější pravicovou koalici od války. Politik, jenž je členem parlamentu pětadvacet let, je známý svými vyhraněnými názory na islám. Od doby, kdy džihádistický web rozšířil video vyzývající k jeho stětí, má už dvě desetiletí nejvyšší stupeň bezpečnostní ochrany. Kvůli svým názorům také několikrát stanul před soudy. Většina mainstreamových stran s ním spolupráci odmítala - až do loňských voleb.
Wildersova PVV v budoucí vládě zasedne se středopravou Lidovou stranou pro svobodu a demokracii premiéra Marka Rutteho, středopravou Novou společenskou smlouvou a s menším pravicově populistickým agrárním hnutím BBB. Jednání se táhla od loňského listopadu, kdy Wilders zvítězil. Průlomu bylo dosaženo v březnu, kdy šedesátiletý politik zmírnil protiunijní i protiislámskou rétoriku, vzdal se funkce premiéra a upustil od odporu vůči veškeré vojenské podpoře Ukrajiny.
„Nizozemsko zůstane konstruktivním partnerem uvnitř EU“ a jeho „politická, vojenská, finanční a morální podpora Ukrajině, aby odolala ruské agresi, bude pokračovat,“ píše se ve vládním paktu, který hovoří i o závazku dvou procent HDP vynaložených na obranu, který se má zakotvit také legislativně. Vláda se rovněž bude snažit ve vhodnou dobu přesunout nizozemskou ambasádu v Izraeli do Jeruzaléma.
Přijde kolize s Bruselem?
Největší pozornost se ale upíná na migrační politiku. Podle Reuters se totiž očekává, že ji nastupující vláda výrazně zpřísní. „Koalice chce mít nejpřísnější azylovou politiku prostřednictvím dočasného krizového zákona. Chce se stáhnout z některých migračních pravidel EU, čímž se Haag dostane do kolize s Bruselem, jenž právě schválil migrační pakt,“ dodává Politico, zatímco Time podotýká, že Wilders pokračuje v tématu své kampaně, podle níž se s přistěhovalci a žadateli o azyl až příliš často zacházelo speciálním, přednostním způsobem.
Reuters dodává, že se posílí hraniční kontroly, zkrátí a zpřísní přijímací řízení a cizinci, kterým již byl azyl v jiné zemi EU zamítnut, budou okamžitě posláni pryč. Má být také omezena migrace za prací, stejně jako příliv zahraničních studentů na nizozemské univerzity. Přísnější regulace čeká patrně také pracovní agentury. Nizozemci budou v budoucnu usilovat o omezení volného pohybu lidí ze zemí přistupujících k EU.
Rozšíření unijního bloku je totiž dalším ožehavým tématem. Nizozemsko bylo už dříve v tomto ohledu jedním z přísnějších členů EU – tvrdilo, že o přistoupení dalších zemí by se mělo hovořit na základě vnitřních reforem, nikoliv geopolitických úvah. Nová koalice bude podle Politico v tomto přemýšlení ještě tvrdší, což je potenciálně špatná zpráva pro země jako Ukrajina, které by se chtěly rychle stát členy.
Žádná nová klimatická opatření
Wildersův euroskepticismus a fiskální šetrnost také patrně „svážou ruce“ novému nizozemskému premiérovi a nizozemským diplomatům v EU, kteří už v jednáních nebudou tak flexibilní, podotýká server. Nová vláda chce snížit platby do Unie, což jde přímo proti plánům lídrů, jako je francouzský prezident Emmanuel Macron. Ten totiž volá po navýšení společného rozpočtu i půjčkách na obranu. Nutno však podotknout, že podobně střízlivý fiskální postoj mělo Nizozemsko už za premiéra Rutteho.
Mezi Wildersovými prioritami je i rozmělnění zelených závazků, ačkoliv jeho Strana pro svobodu nezískala souhlas koaličních partnerů například k odstoupení od Pařížské dohody nebo rozvrácení dalších klimatických cílů země. Nová národní opatření však podle Reuters v plánu nejsou.
Koalice se tak dohodla na zrušení plánovaného zvýšení národní uhlíkové daně nebo požadavku nahradit plynové kotle elektrickými tepelnými čerpadly. Chce také rozšířit těžbu plynu v Severním moři a podpořit jadernou energetiku, aby se snížila energetická závislost Nizozemska na „nespolehlivých zemích“, cituje vládní dokument Reuters.
Podle Politico se klimatická politika zaměřuje téměř výhradně na „adaptaci“ na extrémní počasí a dopady globálního oteplování, o snižování emisí se jen „mlhavě zmiňuje“. Vzhledem k tomu, že v novém kabinetu jsou výrazněji zastoupení zemědělci, bude podle serveru Haag pravděpodobně kritičtější k dohodám o volném obchodu. Parlament už ostatně v březnu 2023 kritizoval obchodní dohodu s jihoamerickým blokem Mercosur.
Země se již v minulosti potýkala s masovými protesty farmářů zejména kvůli oznámení, že bude třeba snížit stavy hospodářských zvířat a dokonce uzavřít některé farmy kvůli snížení emisí dusíku. Nová vláda uvedla, že tato pravidla přepracuje.
Premiérem by mohl být Plasterk
Nizozemsko se také dlouhodobě pyšní podporou nových technologií, které jsou významnou součástí průmyslu. Země ostatně hostí evropské ústředí společnosti Uber, zatímco gigant ASML zabývající se výrobou čipů je „korunním klenotem technologické scény“, píše Politico. Nová vláda se o prioritách v tomto odvětví nezmiňuje, podle všeho však plánuje zachovat jisté daňové úlevy.
Mezi další body dohody patří podpora sociálního bydlení, přísnější tresty za závažné trestné činy a zastropování daně z nemovitosti. Očekává se, že parlament projedná vládní plány 22. května. Premiérem by mohl být technokrat mimo stranické struktury vládní koalice, píše Time. Bloomberg zmiňuje, že by si Wilders mohl vybrat Ronalda Plasterka, bývalého ministra školství a vnitra a v současnosti konzervativního sloupkaře nizozemských novin De Telegraaf.
Wildersova PVV byla v opozici dvě desetiletí. Do loňských voleb byl největším triumfem strany zisk 24 křesel v roce 2010. Tehdy až do roku 2012 podporovala menšinovou vládu premiéra Rutteho, poté byla v opozici. Loni koncem roku získala ve volbách už 37 ze 150 křesel v dolní komoře parlamentu. Koalice čtyř stran bude mít v parlamentu většinu 88 mandátů.
„Vzhledem k tomu, že tvrdé pravicové a populistické strany jsou nyní součástí půl tuctu vlád v bloku sedmadvacítky, zdá se, že jsou v pozici, aby dosáhly zisku v červnových volbách do Evropského parlamentu,“ doplňuje Time.