Po osmi letech vyjednávání schválily země Evropské unie přelomový migrační pakt. Sedmadvacítce má pomoci lépe zvládat příliv migrantů. Zajistit má efektivnější kontroly žadatelů o azyl a rychlejší návraty těch neúspěšných. Obojí už na vnějších hranicích Unie. Na zvládání migrace se budou povinně podílet všechny členské země. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) si myslí, že opatření budou mít pozitivní vliv, problém ale zásadně nevyřeší. Poslanec Radek Koten (SPD) míní, že pakt bude dokonce migraci akcelerovat.
Migrační pakt bude migraci akcelerovat, varuje Koten. Demagogie a předvolební rétorika, oponuje Lipavský
Události, komentáře: Člen výboru pro bezpečnost Radek Koten a ministr zahraničí Jan Lipavský ohledně evropské migrační dohody (zdroj: ČT24)
Pakt odmítly Polsko a Maďarsko, Česko se hlasování zdrželo. Chce prosadit další změny. Podle Lipavského není divné, že Česko nepodpořilo něco, co spoluvyjednalo. Legislativní proces podle něj prochází určitými fázemi. „Migrační pakt byl dlouhodobě prosazován na základě pozice vlády Andreje Babiše (ANO), se stejnou pozicí to činila i naše vláda. V závěru procesu v Evropské unii se legislativa proměnila takovým způsobem, že jsme se raději zdrželi,“ sdělil s tím, že je potřeba dále jednat.
Už se prý tvoří koalice zemí, které budou hledat další řešení. Klíčové budou podle něj i evropské volby. V balíku jsou podle něj opatření, která jsou užitečná. I podle premiéra Petra Fialy (ODS) je migrační pakt krokem k rozumnějšímu evropskému řešení, ale je to krok nedostatečný. „Je potřeba se soustředit na další věci, především na vnější aspekty migrace,“ prohlásil předseda vlády.
Podle Kotena migrační pakt neřeší nic mimo detencí migrantů, ale přijmout něco, co by vyhovovalo všem státům, je podle něj v současné podobě evropského parlamentu nemožné. Pakt podle něj bude dokonce migraci akcelerovat – pokud se příchozí nějakým způsobem zlegalizuje, dostane od EU podporu.
„Tito lidé, kteří přicházejí, nic v Evropě neplatí, jen stojí s nataženou rukou a chtějí bezstarostný život, za kterým také jedou. Vidíme to i v Německu a ve Francii. Dochází k tomu, že se zneužívá podpora a situace týkající se bezpečnosti se dramaticky zhoršuje,“ upozorňuje Koten.
Pozice západních států
Ministr zahraničí si nemyslí, že je pakt „pozvánkou“ pro migranty, považuje to za předvolební rétoriku a demagogii. „Opatření povedou k tomu, že se některé toky omezí, zkomplikují, bude to mít jednoznačně pozitivní vliv. Opatření nejsou natolik razantní a silná, aby ten problém zásadně vyřešila. S nelegální migrací se budeme potýkat dál,“ připouští s tím, že je třeba pracovat s ochranou společných hranic. Potenciál má prý návratová politika i stabilizační projekty v Africe. Posouvá se prý také pozice Německa.
„Je dobře, že okolní státy nějakým způsobem budou omezovat dávky pro příchozí,“ souhlasí Koten. Evropská pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) podle poslance musí mít další techniku, lodě a lidi. „Je nutné zastavovat lodě s migranty ještě v pobřežních vodách,“ sdělil s tím, že piráti a zprostředkovatelé cest by měli dostávat přísné tresty.
Podle Lipavského by bylo nejlepší, aby lodě vůbec nevypluly. „Můžeme smutně konstatovat, že ve čtyřech afrických zemích za poslední dva roky proběhly vojenské převraty s podporou Ruské federace. Rusko je velmi aktivní v africkém regionu, rozvrací tento region s vizí toho, že to umožňuje nelegální migrační toky do Evropy,“ tvrdí. Koten si myslí, že je třeba jednat v těchto zemích s momentálními představiteli vládní moci.
Co je v migračním paktu?
Migrační pakt se skládá z deseti legislativních návrhů. Asi nejvíc se diskutovalo o takzvané povinné solidaritě. Členské země si mohou vybrat mezi přemístěním žadatelů o azyl na své území, poskytnutím finančních příspěvků nebo vysláním expertů či materiálu. Systém bude zohledňovat i péči o osoby s dočasnou ochranou, tedy třeba o uprchlíky z Ukrajiny. Země, které jich hostí vysoký počet, budou mít z povinné solidarity úlevy. Žádnou konkrétní zemi dokument nejmenuje, ale mohlo by se to týkat i Česka.
Další nařízení počítá s povinností prověřovat identitu žadatelů ještě před vstupem do zemí sedmadvacítky včetně bezpečnostních nebo zdravotních prohlídek. Odebírat se budou i biometrické údaje včetně otisků prstů. Všechna data se shromáždí v databázi Eurodac, která umožní lepší přehled o pohybu žadatelů uvnitř EU.
Reforma přináší i takzvanou hraniční proceduru. Do dvanácti týdnů mají být přímo na vnější hranici vyřízeny žádosti lidí s malou šancí získat azyl. Během této doby nebudou vpuštěni na území EU.