Tradice vánočních koled je pevně zakořeněná snad ve všech českých domácnostech. Ačkoliv se melodické písně během svátků těší přízni posluchačů už celá staletí, jejich historie je ještě mnohem hlubší. Zpívání vánočních koled totiž sahá až do dob starověkého Římského impéria, odkud se ve středověku rozšířily do celé Evropy. „Tichá noc“ nebo „Nesem vám noviny“ se objevily až mnohem později – v 19. století.
Na první poslech připomínají chrámovou hudbu, barokní skladby nebo dětské říkanky. Vánoční koledy lidem navozují adventní atmosféru a přináší jim vzpomínky na dětství či různé životní etapy.
V jejich textu se často objevují náboženské motivy a lidové zvyky. Napoprvé se přitom může zdát, že jsou samy o sobě hudebním žánrem, který zapadá pouze do adventního období Vánoc. Z části je to pravda.
Co je to koleda?
Termín „koleda“ má širší význam, český slovník ji přitom vykládá jako „vánoční, dříve i velikonoční píseň, která byla původně zpívaná při obcházení domů“. Pokud se podíváme do historie, koleda prodělala své obrození současně s lidovou písní na začátku 20. století, připomíná hudebník Jan Lašťovička, jehož skupina se zabývá hraním lidových balad, zejména ze Skotska a Irska.
Zatímco žánr lidové písně se dotýká velikého množství témat, koleda se specificky vyznačuje popisem bohaté směsi tradic. Jitka Bařinková například podotýká (diplomová práce v oboru Hudební věda na Masarykově univerzitě), že příběhy vánočních písní se odehrávají převážně ve stejném prostředí, podnebí a hrají v nich roli i podobné postavy: ať už jde o Ježíška s andělem, Betlém nebo ladovsky zasněženou selskou vesnici.
Církevní motiv v koledách přitom není povinný, protože bývají silně vázány k době, ve které vznikají. Starší písně, pocházející z dob středověku nebo 19. století, byly původně určené pro silně věřící posluchače. V poměrně nedávno zlidovělé skladbě „Vánoce, Vánoce, přicházejí“ se ale žádné náboženské postavy nenacházejí.
Koleda je v podstatě zlidovělá píseň, která se věnuje svátečním zvykům a tradicím, v níž se mohou mísit také náboženské prvky.
První koledy vznikaly ve starověku
Prapůvod zpívání koled sahá až tisíce let do historie, tehdy ovšem souvisel s oslavami zimního slunovratu. Evropané ve starověkých časech slavili období okolo 21. prosince, kdy se prodlužuje den, připomíná Václav Frolec v knize Vánoce v české kultuře.
Starověcí Slované podle něho tomuto pohanskému svátku říkali „Kračun“ a pořádali během něj průvody, kde se notně tančilo a zpívaly se sváteční písně. Zpěvem a tancem hýřili také Římané, místo slunovratu ale slavili takzvané „kalendy“ (latinsky calendae). Jednalo se o svátek začátku nového měsíce, odehrávající se několik dní po slunovratu.
Encyklopedie Britannica píše, že právě z tohoto latinského slova vzniklo dnešní slovo „koleda“, společně s jeho anglickým ekvivalentem „carol“. Tehdy však „vánoční“ písně měly pramálo společného s těmi dnešními.
První známá vánoční píseň pochází z roku 129
Podle historiků pochází první vánoční píseň z roku 129 našeho letopočtu, kdy jeden z římských biskupů složil koledu s názvem Hymna andělů, píše BBC. O necelá dvě století později byly křesťanskou církví stvořeny Vánoce, a to v roce 354. Nové náboženství posléze zaměnilo pohanskou tradici oslavy zimního slunovratu za adventní svátek, připomíná Bařinková. Příznivci pohanských kultů se novým svátkům s postupem času přizpůsobili.
Podle legendy v roce 760 napsal jednu z prvních vánočních koled duchovní Kosmas z Jeruzaléma, jehož řecká ortodoxní církev dnes uctívá jako svatého. Ten měl údajně napsat adventní chorál Kánon pro Vánoční den.
Zpívání koled přitom zažívá svůj rozmach až o stovky let později ve středověku. Původ vánočních písní lze najít v jednoduchých gregoriánských zpěvech, které zapůsobily na věřící při bohoslužbách natolik, že začali tvořit podobné popěvky.
Ty poté napříč Evropou šířili potulní žáci, tovaryši, krajánkové a další poutníci. Jejich zpěvem si vydělávali na živobytí během adventu, vánočních svátků i o Novém roku, uvádí operní server Opera+. Adventní zpívání tehdy mělo spíše podobu koledních obchůzek. A tvorba svátečních písní v Evropě pokračovala především pod taktovkou církve.
Melodická tradice se nevyhnula středověkým Čechám
České země nebyly výjimkou, první historicky doložené vánoční koledy zde vznikaly už v raném středověku. Z té doby pochází třeba píseň Narodil se Kristus Pán, která má počátky zřejmě už v latinských hymnech ze 13. století. V češtině se mezi lidmi rozšířila až o tři století později, a to především díky bratrským kancionálům.
„Nekřesťanskou“ koledu ve 14. století popisuje benediktinský mnich Jan z Holešova v rukopisu „Štědrý večer“. Podle něho se v Čechách vždy první den v měsících konaly kolední obchůzky se soškou pohanského boha Bála, při nichž se zpívalo „Bele, Bele, dubec stojí prostřed dvora“.
Další vánoční skladby se v tuzemsku objevily během husitské éry, kdy se začal upřednostňovat český jazyk na úkor latiny, tvrdí v knize Frolec. Z této doby pochází například písně jako Stala se věc divná nebo skladba Ježíš, náš spasitel.
Vánoční písně napsal také anglický král nebo Martin Luther
Nastupující renesance začala zviditelňovat skladatele jako jednotlivé tvůrčí osobnosti, a ti se pod své skladby začali podepisovat. Britannica píše, že koledy zažily během 14. až 16. století rozmach třeba ve středověké Anglii nebo Německu.
Jedna z prvních tištěných anglických koled se nazývá Boar's Head a pochází z roku 1521. Koledu v té době podle BBC napsal i anglický král Jindřich VIII., jemuž historici připisují autorství písně s názvem Green Groweth the Holly.
Na území dnešního Německa v roce 1524 otiskl vánoční chorál také zakladatel luteránství Martin Luther. Pojmenoval ho Nun komm, der Heiden Heiland (česky Přijď, Spasiteli pohanů).
O několik desetiletí později – v roce 1582 – je v pomořanském Greifswaldu vytištěna sbírka písní, která dala vzniknout mnoha vánočním koledám, jež jsou v anglosaském světě populární dodnes. Spis Piae Cantiones sestavil finský duchovní Jacobus Petri Finno.
Sbírka obsahovala latinské verze koled známé v anglosaském světě jako Christ was born on Christmas Day, Good Christian Men, Rejoice nebo Good King Wenceslas – ta vypráví o svatém Václavovi. V evropských zemích tradice koled během příštích několika staletí pokračuje.
V české kotlině se mezitím objevila skladba Jana Campana Vodňanského Panna syna porodila, píše Opera+. V 17. století obohatil tuzemské Vánoce také Adam Václav Michna z Otradovic. Ten v roce 1647 vydal v kancionále Česká mariánská muzika píseň Chtíc, abys spal, která mezi lidmi rychle zlidověla. V 17. století má kořeny například i oblíbená koleda Půjdem spolu do Betléma.
Tichá noc vznikla díky porouchaným varhanám
Další fáze muzikálního vývoje vánočních koled nastala během 18. století. Tehdy při každém chrámu existoval soubor se školenými zpěváky, který zpíval mše a pastorely. Církevní obřady v této době již běžně provází varhany nebo jiné hudební nástroje. Za tradiční písní Tichá noc přitom podle legendy stojí porucha varhan.
„Varhanní krize“ se odehrála v kostelíku městečka Oberndorf na Salcbursku na Štědrý den v roce 1818. Půlnoční mši si bez hudby tehdy ovšem nikdo nedokázal představit.
Krizi údajně zažehnali improvizací tamní mladý kaplan Joseph Franz Mohr spolu s místním učitelem a varhaníkem Franzem Xaverem Gruberem, kteří na kytaru dvojhlasně dnes již známou koledu zahráli.
Další známé vánoční skladby vznikají na přelomu 18. a 19. století z pera Jakuba Jana Ryby, který napsal například Českou mši vánoční Hej mistře, vstaň bystře. Populární koledou z této doby je rovněž skladba Nesem vám noviny, tu v roce 1847 napsal autor náboženských písní Tomáš Bečák.
Rolničky mají původ v USA
Zajímavou historii mají i neméně slavné Rolničky. Dlouhá léta je lidé považovali za ústně předávanou píseň. Až v první polovině minulého století se přitom zjistilo, že ji kolem roku 1850 složil americký učitel James Lord Pierpont v Medfordu jen tak do bostonské nedělní školy pro Díkuvzdání.
Existují ale i písně, které se proslaví jen někde. Příkladem je Christmas Song, který v roce 1944 napsali Američané Mel Torme a Bob Wells. Ve Spojených státech je to totiž po Tiché noci druhá nejslavnější vánoční skladba, v Evropě ji nicméně nikdo moc nezná.
Svět se o písni dozvěděl až v podání afroamerického zpěváka a klavíristy Nata Kinga Colea (1919–1965). Ten Christmas Song poprvé nahrál v roce 1946 a od té doby jsou bez ní Vánoce v angloamerickém světě doslova nemyslitelné. O „klasickou“ koledu se však nejedná.
Vánoční koledy do dnešních dnů zůstávají hudebním žánrem, který se po celém světě těší velké popularitě. Jejich řady se přitom stále rozšiřují, a to i o moderní skladby.
