První české historicky doložené koledy vznikly už v době před Janem Husem. Z té doby pochází třeba Narodil se Kristus Pán. Ironií osudu je, že nejkrásnější vánoční koledy a písně pocházejí většinou z doby „temna“. Tehdy vznikly dodnes hrané koledy jako Půjdem spolu do Betléma nebo Nesem vám noviny.
U většiny starých koled neznáme jejich autory. Víme ale, že některé napsali vesničtí učitelé. Prý jeden východočeský kantor, který vypomáhal v kostelním sboru a příležitostně skládal - zůstala po něm koleda Já bych rád k Betlému. V 17. století zase severní Moravu zasáhla invaze italských a rumunských pastýřů. Říkalo se jim valaši a kraji potom Valašsko. Od té doby si také notujeme Pásli ovce valaši.
Za Tichou noc mohou porouchané varhany
Krátce před vánočními svátky roku 1818 se v kostele sv. Mikuláše v hornorakouském městečku Oberndorf porouchaly varhany. Varhaník kostela Franz Xaver Gruber právě na Štědrý den zhudebnil báseň pomocníka faráře Josepha Franze Mohra. Byla určena pro dva sólové hlasy, sbor a kytaru. Ještě večer skladbu zpívali v kostele. Úspěch se ale nekonal.
Píseň pro lidi pak objevil až varhanář Karl Mauracher z Fügenu, který přijel v průběhu 20. let 19. století opravit již zmíněné varhany. Nadšený varhanář posléze koledu hrál všude a uslyšel ji i zillertalský rukavičkář a kramář Strasser, jemuž se zalíbila natolik, že ji začaly zpívat jeho tři dcery na vánočních jarmarcích.
Tichá noc se pak díky evropským přistěhovalcům dostala i do Spojených států, kde se z ní stal ten správný vánoční hit. Za svou popularitu může poděkovat zpěvákovi Bingu Crosbymu. Jako jeden z prvních totiž začal natáčet vánoční desky. Nejdříve píseň nechtěl natáčet, ale nakonec u příležitosti prvních Vánoc, kdy byly USA ve II. světové válce, Tichou noc natočil. A vánoční hit byl na světě – zajímavostí je, že Tichá noc byla přeložena do 300 jazyků a nářečí.
Jingle Bells - školní rozptýlení i píseň kosmu
Svou historii mají i neméně slavné Rolničky. Dlouhá léta je lidé považovali za ústně předávanou píseň. Až v první polovině minulého století se zjistilo, že ji kolem roku 1850 složil americký učitel James Lord Pierpont (1822–1893) v Medfordu jen tak do bostonské nedělní školy pro Díkuvzdání. A původně se vůbec nejmenovala Rolničky, ale Odkryté saně, tažené jedním koněm - One Horse Open Sleigh.
Proč zrovna touha psát o saních? Protože právě Medford byl tehdy proslavený svými závody na saních. V průběhu let se Rolničky staly vánočním hitem. A podobně jako u Tiché noci se o to postaral opět Bing Grosby, který je v roce 1943 nazpíval, a udělal jim tak obrovskou reklamu.
Jingle Bells mají ale jedno velké prvenství – je to totiž první vánoční píseň zpívaná ve vesmíru. Když v polovině 60. let po oběžné dráze Země kroužila loď Gemini 6 s Tomem Staffordem a Wallym Schirrou, v reproduktorech kontrolního střediska NASA na zemi najednou zaznělo překvapivé hlášení. „Vidíme objekt. Vypadá jako satelit letící ze severu na jih. Vidíme řídicí modul a 8 menších modulů vepředu. Pilot řídícího modulu má na sobě červený kabát…“ Až když Schirra začal na foukací harmoniku vyluzovat melodii Rolniček, došlo zaskočeným letovým dispečerům, že popisoval Santu a jeho sobí spřežení.
Christmas Song - USA ji miluje, Evropa nechápe
Existují ale i koledy, které se proslaví jen někde. Takovým příkladem je Christmas Song, který v roce 1944 napsali Američané Mel Torme a Bob Wells. Ve Spojených státech je to totiž po Tiché noci druhá nejslavnější vánoční píseň, ale v Evropě ji vlastně nikdo moc nezná. Torme a Wells napsali budoucí hit paradoxně v období horkého léta. A šlo jim to úplně samo - napsali to za 40 minut, jak vypráví Torme.
Svět se o písni dozvěděl až v podání amerického černošského zpěváka a klavíristy Nata Kinga Colea (1919–1965). Ten Christmas song poprvé nahrál v roce 1946 a od té doby jsou bez ní Vánoce v angloamerickém světě doslova nemyslitelné. Cole tento vánoční song nahrál ještě několikrát - například v roce 1961 ho nahrál s kompletním orchestrem a v roce 1974 dokonce získala původní verze z roku 1946 cenu Grammy.
A co znamená vlastně koleda?
Má základ v latinském slově, které zní „calendae“: Říkalo se tak každému prvnímu dni v měsíci. Od 14. století mělo tohle slovo více významů - označovaly se tak například dary, které si dávali lidé navzájem mezi sebou. Calendae také znamenalo „chodit na koledu“. Na Štědrý den, na Štěpána, na Nový rok a na Tři krále.