Lucie Strašíková

Čínský prezident Si Ťin-pching v projevu u příležitosti 40. výročí od „čínského hospodářského zázraku“ sdělil, že se země nebude rozvíjet na úkor zájmů jiných států a nebude usilovat o hegemonii. Vyslovil se naopak pro spolupráci v mezinárodním obchodu a otevírání domácí ekonomiky. Prezident ale neoznámil žádná nová opatření na podporu zpomalujícího čínského hospodářství ani pro uklidnění obchodního napětí se Spojenými státy.

Válka skončila a poválečné Československo podle slov prezidenta Beneše potřebovalo „odgermanizovat“. Nejdůležitější tak byla národnost, odejít museli i židovští Němci vracející se z koncentráků. Do sběrných táborů se mnohdy dostávali i antifašisté, byli to prostě Němci. Češi měli stále před sebou zvěrstva z okupace či hrůzy z nacistických pochodů smrti. Není tak divu, že se nahromaděné emoce uvolňovaly a lidé se mstili. Situaci neuklidňovaly ani stále přitvrzující proslovy politiků.

V dubnu roku 1945 bylo zřejmé, že válka končí. Rudá armáda se probojovala k Brnu a Ostravě, Američané k západním hranicím Čech. Německá okupační správa přijala válečná opatření, jejichž součástí byly drastické represe, které se týkaly nejen partyzánů, povstalců či osob, které jim pomáhaly, ale prakticky každého českého civilisty, který mohl být zatčen, případně i popraven. Na mnoha místech protektorátu tak nacisté skutečně vraždili civilisty. To ale ihned po válce vyvolalo tzv. akty spravedlivé odplaty. Tématu se věnoval i David Vondráček z Reportérů ČT.

Podle historiků Adolf Hitler už na začátku roku 1945 musel vědět, že válku Němci prohrají. Zlomovým okamžikem byl neúspěch v Ardenách na přelomu ledna a února 1945. „Pokud by Hitler byl vojenský stratég, což nebyl, on byl vojenský amatér, tak by si tu porážku uvědomoval už někdy v roce 1942, 1943,“ tvrdí Jiří Padevět, ředitel nakladatelství Academia a autor knihy Průvodce protektorátní Prahou, který byl spolu s historiky Vítem Smetanou a Luborem Václavů hostem Hyde Parku Speciál věnovaném Hitlerově smrti. Podívejte se na poslední dny války.

Velikonoce nejsou žádné svátky jara, pomlázka či vajíčka, ve skutečnosti jde o něco úplně jiného – odkazují k samotné podstatě našeho bytí. Vzkříšení Ježíše Krista je pro křesťany centrálním bodem jejich víry: smrt není konec, ale začátek nového života. Proto se o Velikonocích zvěstuje, že život zvítězil nad smrtí, pravda nad lží, spravedlnost nad nespravedlností a láska nad nenávistí.

Katyň - V dubnu 1940 se Stanislaw Swianiewicz tísnil v napěchovaném železničním vagónu se stovkou dalších polských důstojníků. Začal cítit, že se blíží konec. Vlak ale zastavil na nádraží v Gnezdovo, nedaleko Katyňského lesa. Právě tam ruská tajná bezpečnost povraždila více než 15 tisíc polských důstojníků na rozkaz samotného Stalina. Za myšlenkou jako takovou ale stál tehdejší ministr vnitra Lavrentij Berija. Rozkaz, který znamenal smrt pro polskou vojenskou elitu té doby, Stalin podepsal před 75 lety 5. března 1940. NKVD povraždila v Katyňském lese, v Charkově a dalších místech 22 tisíc Poláků.

Praha - Místo, kde odpočívá její matka, poznávala Zdena Mašínová skoro padesát let podle malinké kovové destičky zapíchnuté na smetišti na ďáblickém hřbitově. Matka jí zemřela poté, co ji komunisté v polovině 50. let rok nechali bez pokrývek na holé zemi v hrozném stavu. Zdena Mašínová mladší se to zprvu ani nedozvěděla. Kde a jak matku pohřbili, jí řekl až hrobník – maminčiny ostatky hodili do hromadného hrobu. Zdena Mašínová starší tak byla jednou z tisíců perzekvovaných, které komunistický režim po 25. únoru 1948 zbavoval majetku, občanských a lidských práv, zdraví i životů. Tento text vychází mimo jiné z reportáží Davida Macháčka a Davida Vondráčka z Reportrů ČT.

Praha - Navigační chyba a špatné počasí. Tak historici vysvětlují pět minut hrůzy, které zažila Praha ve středu 14. února 1945. Zatímco protektorátní a později často i komunistická propaganda tvrdila, že nálet byl záměrný, dnešní historici říkají, že šedesátka amerických letounů se už nad Nizozemskem kvůli útoku protiletadlového dělostřelectva ostře odchýlila od svého kurzu. „Rovněž počasí nebylo ideální, nad většinou území bylo zataženo a vál velmi silný boční vítr. A k tomu všemu radary několika bombardérů přestaly fungovat nebo fungovaly velmi špatně, což se stávalo docela často,“ přibližuje podmínky letu historik Michal Plavec v Historii.cs.

Drážďany – V úterý 13. února 1945, kdy do konce války zbývaly pouhé tři měsíce, Drážďany lehly popelem. Jen těžko však někdo odpoví na otázku, zda se jednalo z vojenského hlediska o „naprostý úspěch“, nebo o nic neřešící a zbytečný masakr, který nepřežily desítky tisíc lidí. Nálety na Drážďany přišly ve chvíli, kdy se porážka Německa jevila jako nezvratná. Nebyly nejhorší ani počtem obětí, ani množstvím zničených objektů. Nicméně nikdy předtím německé civilní obyvatelstvo nečelilo tak masivnímu a koncentrovanému útoku.

Praha - Nevýrazný úředník komunistické vládní moci, Marián Čalfa. V osmdesátých letech byl vrchním legislativcem ve vládě Lubomíra Štrougala a jako ministr bez portfeje pokračoval i s Ladislavem Adamcem. Právě on v listopadových dnech roku 1989 jako jediný vládní činitel pochopil, že dny KSČ jsou sečteny, a stal se tak jedním z nejvýraznějších politiků na vládní straně barikády. Svým postojem si získal respekt jak veřejnosti, tak i opozice. Proto se přesně před 25 lety mohl stát novým federálním premiérem. Událostem 10. prosince 1989 se věnuje dnešní speciální vydání Hyde Park ČT24.

Praha - O přijímání uprchlíků ze Sýrie by mohlo rozhodnout referendum, uvedl ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce (OVM). Podle ministra by lidé měli mít možnost říct, zda chtějí na svém území větší počet běženců, protože nejde o klasické uprchlíky, kteří by se jednou vrátili. Jedná se o Syřany, kteří by se integrovali do české společnosti. Zatím není jasné, kolik Syřanů by mělo do Česka přijít. Víc než přílivu běženců se ale Chovanec obává návratu bojovníků Islámského státu.

Berlín - Helmut Kohl je bezesporu klíčovou osobností znovusjednocení Německa. Právě on již 28. října 1989 zdůraznil nutnost brzkého sloučení obou německých republik a přesně o měsíc později představil tzv. desetibodový plán, který měl dovést Německo ke znovusjednocení. Ten ale s nikým v zahraničí nekonzultoval, před zveřejněním jej poslal jen americkému prezidentovi Georgi Bushovi. Zatímco Spojené státy Kohla podpořily, Francii a Velkou Británii plán zaskočil, obávaly se totiž návratu německé dominance v Evropě. A Sovětský svaz dokonce pokládal plán za naprosto nepřijatelný.

Praha – Bývalý šéf JZD Slušovice František Čuba se vrací. Hvězda posledních let socialistického hospodářství, která v rámci přidružené výroby dokázala dostat na trh československé počítače či Pepsi v plastových lahvích, usedne v Senátu za Stranu práv občanů. „Prohrála jsem s penězi bůhví odkud, s marketingovou kampaní, s virtuální legendou a s takovým vzpomínkovým optimismem,“ řekla v rozhovoru pro ČT jeho protikandidátka místopředsedkyně ČSSD Alena Gajdůšková. Ta také připomněla, že Čuba získal u voličů i díky podpoře prezidenta Zemana.

Praha - V létě 1989 se tehdejší komunistický režim intenzivně připravoval na výročí srpnových událostí roku 1968, StB očekávala velké protirežimní akce. Hraniční kontroly do země dokonce nevpustily spousty Maďarů a Poláků, jejichž státy se v té době již vydaly jinou cestou. A právě tehdy si naopak cenzoři nejspíš vzali volno, protože „jakémusi“ prognostikovi z Agrodatu, který se zabýval počítačovými simulačními modely, vyšel v Technickém magazínu článek Prognostika a přestavba. Autor materiálu, Miloš Zeman, v něm čtenářům potvrdil, co už dávno tušili: komunismus ekonomicky zkrachoval. Nezůstalo jen u článku, Zeman své názory vysvětloval i v televizi a hlavní ideolog Fojtík jeho vystoupení označil za kontrarevoluční počin.

Praha – Je mu 91 let a dodnes věří, že to, co dělal, bylo většinou lidu prospěšné. Miloše Jakeše přesto, že neměl charisma, si komunisté zvolili v roce 1987 do svého čela. Měl dodat skomírajícímu režimu gorbačovský impuls. Jak to dopadlo, ale ukázal záznam jeho projevu z Červeného Hrádku v červenci 1989. Díky vysílání Svobodné Evropy se pak jeho slova o „kůlu v plotě“ lavinovitě šířila celou zemí, citovalo se z něj a některé jeho výroky se staly doslova legendárními. První muž země zde ve vystoupení plném nesmyslů, sebelítosti a útoků na opozici fakticky deklaroval, že komunistická strana a nomenklaturní aparát je na konci svých sil.

Vysílání Hlasu Ameriky a Svobodné Evropy z 29. června 1989. Na první poslech stejné jako vždycky, ale z pohledu konce roku 1989 přelomové: do éteru totiž poprvé zazněla výzva Několik vět. K manifestu, který samizdatové Lidové noviny otiskly o týden dříve, se kromě tradičních osobností disentu připojili i představitelé oficiální kultury a vědy. Několik vět tehdejší režim nevyděsily ani tak svým obsahem, ale spíš popularitou, jaké mezi lidmi dosáhly. Byl to důležitý krok disentu, s věcným a neútočným textem se totiž těžko dalo nesouhlasit.

Praha - Do médií znovu unikly policejní odposlechy, tentokrát jde o komunikaci mezi expremiérem Petrem Nečasem a tehdejší šéfkou jeho kabinetu Janou Nagyovou (dnes Nečasovou). Nečas jejich zveřejnění označuje za zásah do soukromí. Náměstek olomouckého vrchního státního zástupce Pavel Komár ovšem na ČT24 prohlásil, že za zveřejnění jsou odpovědní obhájci obviněných: „Máme důkaz o tom, že někdo z obhájců usnesení předal konkrétnímu novináři,“ řekl v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce. Advokáti se ale brání a žádají, aby Komár zveřejnil jméno obhájce, který odposlechy médiím předal.

Doněck - Hrozí ozbrojený konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou? Podle zpravodaje ČT Josefa Pazderky je ruská invaze na východ Ukrajiny (zatím) mýtus. Moskvě totiž stačí držet vojáky u hranic a vytvářet tak obrovské napětí. Čím dál častěji jsou slyšet hlasy, že Rusové vůbec nepotřebují vojensky zasáhnout - současná situace jim náramně vyhovuje, mají tam pár agentů, jejichž existenci nepřiznávají, destabilizují situaci a rozkládají zemi zevnitř. Kyjevská vláda je z toho šílená a ruský prezident podle svého mluvčího sleduje situaci v oblasti s velkým znepokojením.

„Praská, praská, tiše praská stará skříň, že je zase o jednoho míň. O jednoho, co srdce puklo mu, že zabloudil zas po letech domů.“ Tak začíná píseň, kterou složila Dáša Vokatá, kolegyně Karla Kryla, který by dnes oslavil sedmdesátku. Na písničkářově pohřbu se pak rozloučila slovy: „Ten život bez Kryla je nějakej jinej.“

Praha - Na pultech knihkupectví se objevily paměti jednoho z nejmocnějších mužů normalizace Vasila Biľaka, a to až tři měsíce po jeho smrti. Šlo o podmínku, kterou si sám Biľak vynutil. V knize poprvé přiznává, že o okupaci Československa věděl týden dopředu, nicméně podpis zvacího dopisu stále popírá. „Spoluvytvářel nebo chtěl spoluvytvářet podmínky pro to, aby se intervence legalizovala, což je daleko horší, než kdyby podepsal zvací dopis…,“ řekl v rozhovoru pro ČT ředitel nakladatelství BVD Svatopluk Štefl, podle něhož je Biľak vlastizrádce.

Přesně dva roky poté, co Česká televize představila nové Události, mění této vlajkové zpravodajské relaci grafiku. Hlavním záměrem bylo více propojit klíčový zpravodajský pořad s kontinuálním vysíláním ČT24 a zdůraznit to, co ČT zobrazuje, ne, jak se prezentuje. "Nesnažíme se poutat pozornost diváka, jak máme vyleštěné studio, ale snažíme se poutat na to, jaké informace poskytujeme," představili záměr designéři Petr Štěpán a Martin Hejl. Události v novém kabátě bude ČT vysílat již dnes večer.

Praha - „Hrabal mě poučil o životě. Naučil mě, co to je žít a co to je vyprávět o životě,“ vzpomíná na spisovatele Bohumila Hrabala režisér Jiří Menzel. Hrabal podle něj dokonale uměl dávat věci do kontrastu. „Za vším smutným je něco legračního a za vším legračním něco tragického,“ vysvětluje hrabalovské vnímání Menzel, který natočil řadu filmů podle spisovatelových novel. Hrabal, který by se dnes dožil sta let, stále zůstává v povědomí lidí jako hospodský kumpán, pábitel či laskavý vypravěč, který v surovém světě dokáže objevovat krásu.

Praha - Skutečnost, že ruský parlament Vladimíru Putinovi schválil nasazení vojsk na území cizího státu, znamená vážnou hrozbu, z níž lze vyvozovat, že se Rusové s velkou pravděpodobností skutečně pokusí Krym dostat zpátky do Ruska pomocí síly. Ve speciálu ČT24 to řekl bývalý náčelník generálního štábu české armády generál Jiří Šedivý s tím, že případný vojenský střet s ruskou armádou by byl pro Ukrajinu katastrofální. Generál je navíc přesvědčen, že proruští ozbrojenci patří k ruské armádě.

Situace na Krymu je vážná. Rusové zde koncentrují svoji vojenskou sílu a prezident Vladimir Putin dostal od ruského parlamentu souhlas k tomu, aby jeho muži mohli na Krymu zasáhnout ve prospěch stabilizace země. Proč ale Rusku tolik záleží na Krymu? Ruskojazyčné obyvatelstvo, černomořská vojenská flotila, oblíbený cíl ruských turistů – to všechno je pro Rusko důležité, nicméně Krym má pro Rusy i význam symbolický: je součástí jejich historie.