Šok Pražanů v únoru 1945: Během pár minut zmizely desítky domů

Praha - Navigační chyba a špatné počasí. Tak historici vysvětlují pět minut hrůzy, které zažila Praha ve středu 14. února 1945. Zatímco protektorátní a později často i komunistická propaganda tvrdila, že nálet byl záměrný, dnešní historici říkají, že šedesátka amerických letounů se už nad Nizozemskem kvůli útoku protiletadlového dělostřelectva ostře odchýlila od svého kurzu. „Rovněž počasí nebylo ideální, nad většinou území bylo zataženo a vál velmi silný boční vítr. A k tomu všemu radary několika bombardérů přestaly fungovat nebo fungovaly velmi špatně, což se stávalo docela často,“ přibližuje podmínky letu historik Michal Plavec v Historii.cs.

Americké bombardéry tak v domnění, že útočí na Drážďany, ničily Prahu. Drážďany totiž byly mezi 13. a 14. únorem 1945 hlavním cílem spojeneckých vojsk. Nedopatření způsobilo i selhání radiolokátoru hlavního navigátora, který tak nemohl přesně určit cíl. Osudový omyl ale nastal až nad Plzní, kterou navigátor letu zaměnil za saské město Zwickau (Cvikov). „Cvikov je od Drážďan vzdálen zhruba 90 kilometrů jihozápadním směrem, oni byli nad Plzní, která je vzdálena od Prahy přibližně 90 až 100 kilometrů,“ vysvětluje historik Jiří Rajlich. Někteří z pilotů už v tu chvíli měli pochyby, zda město pod nimi je skutečně saský Cvikov. Dva z nich si omyl uvědomili ještě v době akce, ostatní se o tragické chybě dozvěděli až po návratu na základny. 

Ladislav Keller, pilot Boeingu 737:

„Posádka musela dodržovat navigační prvky, které se vypočítaly před letem nebo v průběhu letu, a v takovém případě mohlo dojít k odchylce v řádu desítek až stovek kilometrů.“

Pražané nikam neutíkali, protože za celou dobu války se nic nedělo; nebrali sirény vážně. Ale 14. února 1945 tomu bylo jinak: krátce před půl jednou už bylo jasné, že tentokrát nejde o planý poplach - první bomby dopadly v Jinonicích. Letadla pak pokračovala přes Pankrác, horní část Nového Města a Vinohrady. Zásahy skončily v Riegrových sadech.

Česká města bombardovaná během II. světové války
Zdroj: ČT24

Pamětníci dodnes vzpomínají, jak místo do krytů směřovali na náměstí, aby si prohlédli stříbrné stroje na obloze, které podle nich mířily – jako obvykle – do nenáviděného „rajchu“. Podle některých svědectví dokonce okouzleně sledovali, jak se z vedoucích letadel k zemi snášejí lesklé staniolové proužky, jimiž Američané rušili německé radary a které považovali za nějaký přátelský pozdrav „nebeských jezdců“. Zdroj Respekt

Bombardování: vlajková loď protektorátní propagandy

Pumy se nevyhnuly ani památkám, jako byl Emauzský klášter či nedaleký Faustův dům. Poškozen byl například i kostel sv. Václava na Zderaze či budova Vinohradského divadla. Bez šrámů nevyšel ani Palackého most, kde pumy poškodily Myslbekovo sousoší Přemysla a Libuše. 

Právě Emauzy na Vyšehradě se staly symbolem spojeneckého náletu. Gotickou stavbu ze 14. století spojenecké bomby úplně zničily. Klášter byl sice v 50. letech obnoven, ale také zestátněn a do roku 1989 nesloužil svému účelu. „Spojenecké bombardování se samozřejmě stalo vlajkovou lodí protektorátní propagandy,“ tvrdí historik Rajlich. O zničení kláštera tak psaly noviny několik týdnů - pomlčely ale o tom, že jako první proti němu už v roce 1942 zasáhli nacisté. „Mnichy vyhnali a opata poslali do koncentračního tábora, kde zahynul,“ dodává historik. 

Vinohrady v plamenech

Nejvíce ale trpěly bloky budov na Vinohradech, kde se některé ulice proměnily doslova v ruiny. Nálet tady zasáhl více než 1 200 domů. Zničena byla mimo jiné Velká synagoga v Sázavské ulici, největší a nejzdobnější židovský chrám v Čechách. Hlavní loď synagogy zcela vyhořela a zbyla jen boční křídla, torzo chrámu bylo pak odstřeleno v polovině července 1951. Přímý zásah dostal také dům číslo 1254 ve Vinohradské ulici. „Až v roce 1970, 25 let po náletu, tu našli ve druhém sklepení 23 obětí únorového náletu,“ dodává historik Rajlich. 

Na místech vybombardovaných domů vznikly proluky, jejichž zastavění trvalo mnohde i několik desítek let. Posledním z objektů, který vznikl na vybombardovaném místě, byl Tančící dům na Rašínově nábřeží, dokončený v roce 1996. 

Ve 13:10 hod. sirény oznámily konec poplachu. Většina bombardérů neměla dost paliva na návrat do Anglie, a proto přistály na základnách v již osvobozené Francii a Belgii. Tady piloti ze srovnání fotografií bombardování a Drážďan zjistili, že minuli cíl… 

Podívejte se, jak vypadala Praha po spojeneckém bombardování:

ČTK záhy po akci zveřejnila tiskovou zprávu, v níž letce označuje za teroristy. „… Byli jsme svědky toho, že se nepřítel nezastavil ani před útokem na ženy, nevinné děti a nemocné. Nepřítel je na omylu, domnívá-li se, že tímto způsobem boje zastraší české obyvatelstvo a otřese jeho loajálním postojem k Říši,“ řekl ve smuteční řeči nad rakvemi obětí tehdejší předseda vlády Richard Bienert - za kolaboraci dostal v osvobozeném Československu tři roky vězení.  

Bombardování v číslech:

701 mrtvých
1 184 raněných
152 tun bomb
68 zničených domů
2 607 poškozených domů

Zdroj: Vojenský historický ústav

Útok 62 amerických bombardérů z osmé letecké armády začal ve 12:24, na město bylo celkem svrženo 152,5 tuny pum, z toho bylo 371 tříštivých a 8 000 zápalných.

Poslední větší nálet Praha zažila 25. března 1945, kdy na 500 amerických letadel bombardovalo továrny v Libni a Vysočanech a tři letiště v severovýchodní části Prahy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vapuje už každé desáté dítě. Roste i obliba energetických nápojů

Elektronické cigarety pravidelně užívá přibližně každý desátý školák ve věku mezi jedenácti a patnácti lety. Oproti roku 2022 téměř dvojnásobně vzrostl i počet mladých, který každodenně konzumuje energetické nápoje. Některé školy tak tyto drinky s vysokým obsahem kofeinu a cukru zakazují ve školním řádu. Na trend ukázala rozsáhlá studie životního stylu, na níž spolupracovali vědci z Univerzity Palackého v Olomouci.
před 1 hhodinou

Namísto do odpadu na stoly seniorů nebo samoživitelek. Školní jídelny bojují proti plýtvání

Do projektu Zachraň oběd se zapojilo přes 70 organizací – nejčastěji školní jídelny, vysokoškolské menzy nebo restaurace. Porce, které strávníci nesní, putují k samoživitelům do azylových domů, seniorům nebo do dětských domovů. Organizace ve spolupráci s kuchyněmi dosud darovaly bezmála 130 tisíc obědů, které by skončily jako odpad.
před 7 hhodinami

O čem plánujeme informovat v sobotu 21. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoSlevy na jízdném pro studenty a seniory chce vláda zvýšit, termín ale nemá

Studentům a seniorům v některých regionech podraží cestování. Další část krajů od Nového roku přestane dorovnávat slevu až na 75 procent z celostátně platných padesáti. Vláda slíbila tento bonus zvýšit, nemá však dohodu, kdy k tomuto kroku přistoupit. „Příští rok už budeme v polovině volebního období a myslím, že by bylo nefér s tím k voličům přijít až před dalšími volbami,“ přiblížil svůj pohled předseda poslaneckého podvýboru pro dopravu Martin Kolovratník (ANO). Opozice předvolební slib zvýšit slevy kritizuje s tím, že si to stát nemůže dovolit.
před 19 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
před 23 hhodinami

Zavádíme kontrolu čtyř očí, řekl Bednárik po jednání bezpečnostní komise o srážce vlaků

Na železnici se začne od prosince zavádět takzvaný systém čtyř očí, sdělil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). V pilotním projektu na pražském hlavním nádraží budou muset dva lidé kontrolovat odjezdová návěstidla, zda ukazují volnou dopravní cestu. Od ledna má systém začít fungovat v dalších stanicích, představil ministr doporučení komise pro zvýšení bezpečnosti na železnici. Opatření reaguje na úterní srážku osobních vlaků u pražského hlavního nádraží.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Jak zlepšit veřejné finance? Experti navrhují úpravy v daních i revizi výdajů

Poslance čeká 25. listopadu druhé čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok. Už v říjnu schválili základní parametry, schodek má proti tomu letošnímu vzrůst z 310 na 386 miliard korun. Resort financí dle fiskálního výhledu očekává, že se deficit veřejných financí příští rok prohloubí zhruba na 3,5 procenta HDP. Vláda se přitom zavázala snížit do roku 2030 deficit na 1,2 procenta HDP. I proto experti z Centra veřejných financí předkládají dvacet opatření, která by podle nich saldo veřejných financí zlepšila.
včera v 07:00‌‌

VideoPolicisté začali používat elektronické pokutové bloky. Pomůžou zrychlit práci

Dopravní policisté začali při řešení přestupků používat elektronické pokutové bloky místo papírových. Jejich vyplňování má být rychlejší a přesnější. Ty papírové ale úplně nekončí, ačkoli při jejich vypisování někteří policisté chybují. Toho pak využívají řidiči, když prostřednictvím právníků usilují o zrušení trestu. „Pokutový blok je opravdu malý kus papíru, do kterého musíte všechno vměstnat, a když máte souběh přestupků, tak to pro toho policistu není úplně snadné,“ vysvětluje ředitel dopravní policie Michal Hodboď. Ročně dopravní policisté udělí kolem půl milionu blokových pokut. Zhruba 800 z nich se na žádost řidičů přezkoumává, u více než tří set se přestupek zruší.
včera v 06:00‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.