Jistý prognostik vybízel ke změně poměrů. A cenzoři? Měli dovolenou

Praha - V létě 1989 se tehdejší komunistický režim intenzivně připravoval na výročí srpnových událostí roku 1968, StB očekávala velké protirežimní akce. Hraniční kontroly do země dokonce nevpustily spousty Maďarů a Poláků, jejichž státy se v té době již vydaly jinou cestou. A právě tehdy si naopak cenzoři nejspíš vzali volno, protože „jakémusi“ prognostikovi z Agrodatu, který se zabýval počítačovými simulačními modely, vyšel v Technickém magazínu článek Prognostika a přestavba. Autor materiálu, Miloš Zeman, v něm čtenářům potvrdil, co už dávno tušili: komunismus ekonomicky zkrachoval. Nezůstalo jen u článku, Zeman své názory vysvětloval i v televizi a hlavní ideolog Fojtík jeho vystoupení označil za kontrarevoluční počin.

Zveřejněný text ale nevznikl až v roce 1989. „První verze se objevila už v roce 1984 v jednom malém sborníku tehdejšího oddělení komplexního modelování Sportpropagu. Ten sborník si vyžádal ÚV KSČ a když si to soudruzi přečetli, tak zrušili to oddělení a já byl podruhé bez práce,“ vzpomíná v rozhovoru pro ČT na okolnosti textu, který odstartoval jeho kariéru,  dnešní prezident Miloš Zeman. Sám tvrdí, že podklady pro další verzi materiálu sbíral pět let, Základem textu byla přednáška, kterou slyšel redaktor časopisu Vesmír a u Zemana si na toto téma začátkem roku 1989 vyžádal článek.

Tehdejší šéfredaktor časopisu Vesmír Prokop Málek ale prohlásil, že Zemanův text vyjde jen přes jeho mrtvolu, vzpomíná Miloš Zeman. „Třetí pokus byl v létě 1989, kdy cenzoři byli na dovolené, a já bych chtěl ocenit tehdejšího šéfredaktora Technického magazínu Vladimíra Petříka za to, že umožnil článek publikovat,“ řekl Zeman v rozhovoru pro ČT24 a připomněl, že tehdy šlo o jeho první publikaci v Československu po 20 letech.

Článek vzbudil senzaci, Téčko okamžitě zmizelo ze všech trafik, kupovali si ho i ti, kteří tento časopis dříve prakticky neznali. Zemanův článek se šířil mezi lidmi, kteří o něm diskutovali. Citovaly z něj i zahraniční rozhlasové stanice jako Svobodná Evropa či Hlas Ameriky. A autor byl potřetí vyhozen z práce. Záchranné lano mu podal šéf Prognostického ústavu Valtr Komárek, Zeman tam ale nastoupil až v lednu 1990.

Text byl ale také podroben kritice, a to Vladimírem Dlouhým (pozdějším reformním ekonomem v Klausově vládě) ještě v době totality přímo v Technickém magazínu. „A podruhé v televizi, v Hospodářském zápisníku. Pět ekonomů bylo požádáno, aby moje teze vyvrátili, čtyři z nich odmítli a pátý přijal – to byl dnešní člen bankovní rady Kamil Janáček,“ řekl Zeman v rozhovoru pro ČT. 

Článkem to nekončilo, nýbrž začalo 

Článkem vše ale neskončilo. Zeman dostal pozvání od tehdejšího vedoucího redaktora Hospodářského zápisníku Jana Martinka, aby své myšlenky vysvětlil v Československé televizi. A jaká byla první Zemanova slova? „Asi vás nepotěším, za posledních deset let jsme se dostali z desátého místa ve světě na čtyřicáté. V některých oblastech je to ještě horší, například ve vědeckotechnickém rozvoji podle oficiálně publikovaných informací jsme dnes na úrovni zhruba Alžírska nebo Peru a hluboko pod Portugalskem, které je považováno za nejzaostalejší zemi západní Evropy.“ 

Skutečnost, že se o den dříve předtočený Hospodářský zápisník vůbec dostal k lidem, se dá označit jako shoda náhod, tvrdí Martinek. Svou roli podle něj sehrály probíhající prázdniny. „Služba vedení nebyla taková jako obvykle a Zápisník prošel do vysílání,“ připomíná Martinek. A stejně smýšlí i Miloš Zeman: „Hlavní faktor byl, že cenzoři byli na dovolené,“ objasňuje důvody, proč se nakonec objevil na televizní obrazovce. 

Redaktor Jan Zelený, který vedl rozhovor se Zemanem, vzpomínal na článek v listopadu 2009 takto: „Kromě zjevného buřičství, se kterým byl článek napsán, se mně líbily vtipné glosy a přirovnání. Docela otevřeně vybízel ke změně poměrů. Myslím si, že jen lidé, kterým je dnes pětatřicet a víc, mohou chápat, jaká to byla věc.“ 

(MF Dnes, listopad 2009)

Zeman ale neměl jen vysvětlovat své myšlenky z článku, ale poté, co mu hrozila výpověď z Agrodatu, dostal ještě šanci: pokud v Československé televizi článek odvolá, výpověď nebude. On se ale zachoval zcela opačně: „No, tak jsem to své televizní vystoupení ještě poněkud zostřil, například mluvil jsem o tom, že nás čekají stávky a demonstrace, což v tom článku ještě nebylo,“ vzpomíná Zeman v rozhovoru pro ČT. 

Vystoupení nonkonformního ekonoma v ČST se 25. srpna 1989 stalo skandálem. Následné zděšení ve vedení televize vedlo k několika personálním trestům, které ale nebyly drakonické, říká Martinek a dodává: „Honzu Zeleného (který rozhovor se Zemanem vedl) stáhli z obrazovky a mně dali asi tři měsíce bez prémií.“ 

O pár měsíců později vynesly tytéž názory Miloše Zemana mezi politickou špičku Občanského fóra (OF). Po rozpadu OF se dostal do čela obnovené sociální demokracie, která se pod jeho vedením probojovala do Poslanecké sněmovny a sám Zeman později usedl jako předseda vlády do Strakovy akademie. Z politiky v roce 2002 odešel do politického důchodu, ale loni se po několika pokusech o návrat probojoval v první přímé prezidentské volbě až na Pražský hrad.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Přechod vymáhání na celníky ušetřil peníze, pokut dle NKÚ ale nepřibylo

Celní úřady si při vymáhání justičních pohledávek, například pokut nebo jiných peněžitých trestů, vedly lépe a rychleji než předtím soudy. Ke zvýšení počtu peněžitých trestů to ale nevedlo. Při kontrole správy soudních poplatků a efektivního vymáhání justičních pohledávek to zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle ministerstva spravedlnosti nízká úspěšnost vymáhání justičních pohledávek souvisela především s vysokou administrativní zátěží soudů.
před 3 mminutami

Slunečné a mrazivé počasí vystřídá zatažené nebe se sněžením

V Česku bude až do čtvrtka většinou slunečno, noci budou mrazivé, teploty přes den budou kolem nuly. Hlavně na Českomoravské vrchovině meteorologové očekávají větrno. Od pátku se nebe zatáhne, mrazy se zmírní a o víkendu může sněžit. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 49 mminutami

Nemocnice kvůli stárnutí populace zvyšují kapacity dlouhodobé péče

České nemocnice ruší kvůli stárnutí populace akutní lůžka a místo toho zvyšují kapacity následné a dlouhodobé péče. Trend podporuje i ministerstvo zdravotnictví. Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) v Česku vloni přibylo zhruba šest set lůžek určených k doléčení, rehabilitaci nebo dožití. Dalších čtyři sta pojišťovna nasmlouvala. Současně zrušila téměř dva tisíce nevyužívaných míst pro pacienty s akutními problémy.
před 3 hhodinami

Vláda probere změny ve správní radě VZP či zálohy na PET lahve

Vláda v pondělí probere návrh bývalého ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) na zavedení zálohování PET lahví a nápojových plechovek. Debatovat bude také o obměně správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), podle zveřejněného programu se bude zabývat také například zákonem o ekodesignu výrobků, který má zajistit, že výrobky nabízené na českém trhu budou v budoucnu šetrnější k životnímu prostředí. Před vládním jednáním zasedne jako obvykle koaliční rada.
před 4 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 11 hhodinami

České sbírky na pomoc Ukrajině loni vybraly přes 770 milionů korun

Humanitární organizace a neziskové platformy v Česku vybraly vloni na pomoc Ukrajině přes 770,6 milionu korun. Největší objem peněz získala iniciativa Dárek pro Putina s částkou téměř 385 milionů korun, výrazný růst zaznamenal také Člověk v tísni, který vybral 204 milionů korun od více než třiceti tisíc dárců. Další desítky milionů korun vybraly například organizace Post Bellum, Team 4 Ukraine nebo platforma Donio.
před 12 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 12 hhodinami
Načítání...