Lucie Strašíková strana 4 z 5

Sachsenhausen (Německo) - Byl to první masový protest proti nacistické okupaci a jeho účastníci za něj tvrdě zaplatili. Více než 1 200 studentů českých vysokých škol skončilo v listopadu 1939 po demonstraci za Jana Opletala v koncentračním táboře Sachsenhausen. Ti, kteří přežili, se přijeli podívat do bývalé vězeňské prádelny na premiéru nového dokumentu Zvláštní akce Studenti, jehož koproducentem je Česká televize. Bývalí studenti - vězni se snaží do táborů vracet, i když to pro ně není jednoduché: „Aby se nezapomínalo,“ říkají.

Praha – Česká biskupská konference schválila zahájení procesu blahořečení pátera Josefa Toufara. Blahořečení je prvním krokem k tomu, aby mohl být farář prohlášen za svatého. Komunisti Toufara ve vazebním vězení ubili k smrti v roce 1950, když odmítal křivě svědčit proti církvi. Důvodem jeho mučení byl takzvaný číhošťský zázrak - údajný nevysvětlitelný pohyb kříže na oltáři místního kostela. Informaci o blahořečení Toufara přinesla Mladá fronta DNES.

Boston (USA) - Zdravotní stav devatenáctiletého Džochara Carnajeva, podezřelého ze zorganizování pumového útoku na Bostonský maraton, je nadále vážný, podle televizní stanice CNN má muž těžká zranění a ztratil mnoho krve. Leží v přísně střežené městské nemocnici. Není tudíž zatím schopen postavit se před soud a oficiálně nebyl ani obviněn. A tak není zodpovězena ani otázka, zda se jeho případem bude zabývat federální soud, nebo soud státu Massachusetts. Pro Čečence jde o otázku života a smrti, protože massachusettská legislativa na rozdíl od federální nezná rozsudek smrti. Počáteční vyšetřování podle policie naznačuje, že dvojice jednala samostatně.

Praha - Opravdu může každý pochopit smysl Velikonoc? Žádné svátky jara, pomlázka či vajíčka, ve skutečnosti jde o něco úplně jiného. Oslava křesťanských Velikonoc totiž odkazuje k samotné podstatě našeho bytí. „Každý toužíme po něčem stále lepším, chceme se zdokonalovat a být vždycky “in„, … zároveň si - aspoň někdy - uvědomujeme a leckdy i tvrdě prožíváme vlastní omezenost, selhávání nás samotných…,“ přiblížil podstatu Velikonoc teolog Vladimír Málek. Otázkou ale zůstává, zda Velikonoce mohou oslovit i ne či polokřesťany. „Bez víry v Ježíše Krista lze sice za určitých okolností něco z jádra Velikonoc nechat na sebe působit, ale skutečně slavit to, oč v nich jde, dost dobře nejde,“ domnívá se páter Aleš Opatrný, který se o svoje postřehy na téma Velikonoce a nevěřící podělil s portálem ČT24.

Praha - O Bílé sobotě se zvony vrátily z Říma, kam odletěly na Zelený čtvrtek. Tento den se neslaví mše svatá a další svátosti kromě pomazání nemocných a svátosti smíření. Název Bílé soboty může být odvozen od bílého roucha novokřtěnců, kteří se tento den křtili při obřadech noční bohoslužby. Bílé roucho je znakem čistoty připomínající smytí hříchů křtem. Součástí Velikonoční virgilie je i obřad „Velké noci = Velikonoc“, kterému předchází „Slavnost světla“, jež vyjadřuje, že Ježíš Kristus je světlem pro tento svět.

Praha - Křesťanský svět si připomíná Velký pátek, den, kdy byl ukřižován Ježíš Kristus. Tento den je proto prožíván ve znamení přísného půstu, smutku, ticha a rozjímání. Podle evangelií zemřel Ježíš na kříži ve tři hodiny odpoledne. Přibližně v tento čas se proto scházejí věřící ke zvláštní bohoslužbě. Asi čtyřicet států uznává Velký pátek jako den pracovního klidu. V Česku se o to zatím snaží senátoři neúspěšně. Katolická církev na Velký pátek jako jediný den roku neslouží mše. Na připomínku Kristova utrpení se v kostelích konají jen zvláštní večerní obřady. Podobně jako na Květnou neděli jsou zpívána evangelia o Ježíšově smrti. Bohoslužby se naopak konají u protestantských církví. Podrobnější informace na webu Víra.cz

Praha – To, kdo bude či nebude ve stínové vládě ČSSD, je na rozhodnutí předsedy strany. Tak zareagoval předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka na výzvy, aby stínovou vládu opustil Jan Mládek, kterého nejen média a opozice, ale i přední představitelé ČSSD kritizují za poslední výroky ohledně živnostníků a penzijního systému. Sám Sobotka dnes Hospodářským novinám (HN) řekl, že je s Mládkovou prací „hrubě“ nespokojen. „To, co prezentoval, byly jeho osobní názory, nikoli stanovisko ČSSD,“ dodal předseda ČSSD.

Praha – Oficiální seznamy spolupracovníků StB se do rukou veřejnosti dostaly čtrnáct let po listopadové revoluci. Ministerstvo vnitra 20. března 2003 zpřístupnilo 75 tisíc jmen evidovaných spolupracovníků StB. Zpočátku byl zájem o informace ze svazků takový, že stránky okamžitě po spuštění zkolabovaly. Mohlo by se zdát, že dnes už lidé tolik nestojí o podobné informace, ale podle údajů Archivu bezpečnostních složek (ABS) je o webové prezentace archivu stále poměrně velký zájem.

Vatikán - Bude František posledním papežem? Aspoň to tvrdí údajné Malachiášovo proroctví ze 12. století, podle nějž na svatý stolec právě usedl poslední papež vůbec. A se zánikem papežství má přijít konec Říma a soudný den: Proroctví končí slovem FINIS. Kardinál Dominik Duka proroctví nepřikládá žádný velký význam, mise církve podle něj nekončí: „Jeden ze zasloužilých kardinálů řekl, že nový papež musí oslovit čtyři miliardy těch, kteří nejsou křesťany, a to se jednomu papežovi nepodaří,“ řekl pro pořad 168 hodin.

Brno/Praha – I několik deítek let po únosu 66 československých občanů v Angole se jeden z unesených Lubomír Sazeček ve svých snech vrací do angolské Alto Catumbely. Na událost ale vzpomíná se smíšenými pocity - sice na jedné straně měli strach, ale na straně druhé je to prý posílilo. „Myslím, že mě to změnilo, že jsem se potom v životě ničeho nebál,“ dodal. A proč poslední skupina Čechoslováků čekala v Angole na svobodu více než rok? Československé vedení zprvu s únosci vůbec jednat nechtělo, nakonec ale delegaci UNITA, která stála za únosem, přijalo a tehdejší úředník na ministerstvu zahraničních věcí a pozdějí ministr zahraničí Slovenska Eduard Kukan s nimi zašel nejen do Národního divadla, ale také na pivo do restaurace U Sojků.

Praha/ Independence - Vstup České republiky do Severoatlantické aliance bývá označován za jeden z největších úspěchů české zahraniční politiky po listopadu 1989. Česko se členem NATO stalo předáním ratifikačních listin v americkém městě Independence (Missouri) 12. března 1999. Do severoatlantických struktur v týž den vstoupily i Polsko a Maďarsko. Členy NATO se tyto tři země staly poté, co jejich ministři zahraničí Jan Kavan, Bronislaw Geremek a János Martonyi předali své americké kolegyni Madeleine Albrightové příslušné ratifikační dokumenty.

Praha - Podnikatel a předseda hnutí ANO 2011 Andrej Babiš tvrdí, že české potraviny jsou jedny z nejlevnějších v Evropě. Řekl to v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce s tím, že všechny jeho firmy snížily své marže natolik, že jsou ve ztrátě. Naopak předseda Věcí veřejných Vít Bárta se domnívá, že v Česku jsou ceny potravin vysoké, a viní z toho právě velké výrobce. Mimo jiné i Andreje Babiše, jehož pekárenské firmy mají podle něj monopolní postavení na trhu a snaží se tak diktovat ceny pečiva.

Praha – Nastupující prezident Miloš Zeman již dříve řekl, že po slavnostním uvedení do funkce oznámí členy týmu, který pro něj bude na Hradě pracovat. Veřejnost i novináři nyní netrpělivě čekají, jaká jména se v jeho okolí objeví. Zatím je jasné, že Zeman počítá se službami svého tajemníka Jaroslava Hlinovského (SPOZ). Miloš Zeman se podle politologa Lukáše Jelínka definuje jako špatný personalista, nicméně politolog ve Speciálu ČT24 připomněl, že Zeman sám si v minulosti své spolupracovníky nevybíral: „On je velmi nepraktický, vzdělaný intelektuál, šikovný rétor, ale velmi těžko se orientuje v té každodenní technologii moci, na to on někoho potřebuje,“ dodal Jelínek.

Praha - Václav Klaus, jedna z nejvýraznějších postav české politické scény určující rytmus a směr transformačního procesu, otec zakladatel občanských demokratů a nakonec i druhý prezident samostatného českého státu. Jedněmi obdivován, druhými nenáviděn, málokoho nechává klidným. „Václav Klaus je jako moderní jazz. Buď ho milujete, nebo ho nenávidíte,“ charakterizuje například jeho osobnost BBC. Politické kariéře končící hlavy státu je od 12:30 věnován dnešní speciál ČT24 Václav Klaus: 10 let ve funkci prezidenta.

Praha - Judikatura Ústavního soudu nepřipouští zpětnost. Pokud Ústavní soud prohlásí amnestii za protiústavní, nebude to mít žádný vliv na již skončená řízení. Z tohoto důvodu jsme sporná řízení přerušili, napadli řízení ústavními stížnostmi, abychom u nich oddálili nabytí právní moci, řekl v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) Pavel Komár, náměstek vrchního státního zástupce v Olomouci. Trestní řízení jsou tak přerušena až do doby, než Ústavní soud rozhodne o stížnostech týkajících se případů, u nichž mají zástupci pocit, že by neměly podléhat amnestii.

Praha – „Na několik dní odjedu na svou milovanou Vysočinu, pak se vrátím do Prahy, se mnou přijde zákon a budu se připravovat na nástup do funkce.“ To jsou slova nově zvoleného prezidenta republiky Miloše Zemana. A co ho čeká? Podle vlastních slov se pokusí uklidnit rozhádanou politickou scénu a najít cestu, jak doplnit chybějící ústavní soudce. Stranou nechce nechat ani boj s korupcí. Nicméně úplně nejdřív musí 8. března složit prezidentskou přísahu a pronést inaugurační projev. Hned poté chce zavítat na jednání vlády a přednést projev k parlamentu. Miloš Zeman rovněž potvrdil, že na první návštěvu zamíří, kam jinam než na Slovensko.

Nikdo ho do té doby příliš neznal, až pak poklidné letní vody roku 1989 rozčeřil článek Prognostika a přestavba v Technickém magazínu. Autorem byl jistý prognostik, kterého komunisté pro nesouhlas s invazí spojeneckých vojsk vyloučili: Miloš Zeman. „Vědecky“ pojmenoval neuspokojivý stav české ekonomiky a přišel o práci. Na konci srpna 1989 jej pak pozvali do Československé televize a skandál byl na světě…

Praha - Benešovy dekrety, pramenící z událostí starých skoro 70 let, jsou stále žhavým tématem, které, zdá se, má trvalý diskusní potenciál. Jak je možné, že Benešovy dekrety (resp. Dekrety prezidenta republiky později ratifikované Národním shromážděním) ještě dnes jitří emoce, možná ovlivní i to, kdo usedne v březnu na Pražský hrad? Dekrety dnes již z praktického hlediska nic konkrétního neznamenají, lidé bez vztahu k sudetským Němcům si nejspíš pod nimi ani nedovedou nic praktického představit. Avšak jako symbol jsou nositelem hodnoty, která stále velmi dobře funguje, tvrdí sociolog Vojtěch Bednář.

Praha - Jaký byl smysl oběti Jana Palacha? „Obětovat něco vždycky znamená ukázat tomu, pro koho něco obětujete, že je pro vás významnější než to, co pro něj obětujete,“ tvrdí ve své úvaze o smyslu Palachova činu Tomáš Halík. A Palach? „Ten nám ukázal, že je pro něj to, aby se tento národ nezkřivil, důležitější než jeho vlastní život,“ dodává katolický kněz Tomáš Halík, který se narodil ve stejném roce jako Jan Palach, studoval na stejné fakultě, byl u příprav Palachova pohřbu a pomáhal ukrýt jeho posmrtnou masku.

Praha – Miloš Zeman si váží podpory od sociální demokracie pro finálový souboj. Sociální demokraté tak podle něj dokázali, že jsou opravdu levicovou stranou. Karel Schwarzenberg, který před druhým kolem zatím nehodlá odejít z vládních funkcí, nicméně v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) poukázal na jemné rozdíly mezi pravici a levicí. „Jiří Dienstbier označuje Miloše Zemana za muže pravice a prezident Václav Klaus a občas i kolega Kalousek zase mě označuje za levičáka,“ podivil se Schwarzenberg, který považuje Miloše Zemana „za těžkou váhu české politiky, jeho politické názory a směřování je spíše spojení s minulostí – to není osobní útok.“

Praha - První kolo voleb má Česká republika za sebou. Uspěli političtí matadoři, mezi poraženými oproti očekávání skončil favorizovaný Jan Fischer, který dostal stejně hlasů jako kandidát sociálních demokratů Jiří Dienstbier. Kandidát, který válcoval sociální sítě a zaujal i zahraniční média, Vladimír Franz, oslovil podobně jako Schwarzenberg mladou generaci. Právě to, že Schwarzenberg coby nejstarší kandidát má podporu těch nejmladších, zaujalo politologa Michala Klímu. Naopak neuspěly ženy a totálně propadl kandidát ODS Přemysl Sobotka. A důvod? Výběr ženských kandidátek nebyl podle Klímy typově vhodný a neúspěch Sobotky dává ODS za vinu mimo jiné amnestii.

Praha – První kolo o tom, která osobnost usedne na Pražský hrad, nerozhodlo. Zvítězil Miloš Zeman (SPOZ), kterého do druhého kola doprovodí Karel Schwarzenberg (TOP 09). Zeman vyhrál v osmi krajích, Schwarzenberg v šesti včetně Prahy a úspěšnější byl i v krajských městech. Třetí se ztrátou několika procent skončil poražený favorit prvního kola Jan Fischer. Šance obou na zvolení prezidentem jsou poměrně vyrovnané - rozdíl mezi nimi je 41 tisíc hlasů. Volby provázel slušný zájem voličů, i když se odhadoval ještě vyšší. K prezidentské volbě nakonec přišlo 61 procent voličů, což je číslo srovnatelné s účastí ve volbách do Poslanecké sněmovny.

Praha - Sbohem Československo - 74 let existence společného státu sice není příliš, ale když si uvědomíme, že celou dobu se oba národy - někdy více, jindy méně – haštěřily o to, kdo že na koho doplácí, a neustále řešily, kolik Slováků a kolik Čechů je v těch či oněch vedoucích funkcích, tak je skoro zázrak, že to oba národy nezabalily už dřív. Nakonec ale jak v cyklu Sbohem Československo připomíná filozof Václav Bělohradský: „On ten stát nikomu nestál za to, aby se o něj pral.“ Milan Uhde se ale brání: „Se slovenskou reprezentací to nebylo možné.“

Praha - Nalezená podkova nad dveřmi nosí štěstí a je součástí vánočních a novoročních přání. Sudý počet stolovníků u štědrovečerní večeře, prostřeno i pro ty, kteří nás během roku opustili. Pouštění ptáčků s přáníčky přivázanými na nožičkách, tzv. poslíčci štěstí, či tříbarevná kočka jako ochrana před neštěstím. To jsou vánoční zvyky ze staré Prahy. Patří k nim i rozlupování ořechů, kdy zdravý znamená štěstí a zkažený smrt, či zavěšování jmelí, které musí být v domácnosti po celý rok. Některé z nich možná znáte, jiné třeba ne. Dozvědět se o nich víc můžete až do 2. ledna na výstavě Staropražské Vánoce v pražské botanické zahradě Na Slupi.