Praha – „Na několik dní odjedu na svou milovanou Vysočinu, pak se vrátím do Prahy, se mnou přijde zákon a budu se připravovat na nástup do funkce.“ To jsou slova nově zvoleného prezidenta republiky Miloše Zemana. A co ho čeká? Podle vlastních slov se pokusí uklidnit rozhádanou politickou scénu a najít cestu, jak doplnit chybějící ústavní soudce. Stranou nechce nechat ani boj s korupcí. Nicméně úplně nejdřív musí 8. března složit prezidentskou přísahu a pronést inaugurační projev. Hned poté chce zavítat na jednání vlády a přednést projev k parlamentu. Miloš Zeman rovněž potvrdil, že na první návštěvu zamíří, kam jinam než na Slovensko.
Již v době prezidentské kampaně se Zeman nechal slyšet, že by rád přispěl k tomu, aby politici spolu konečně začali mluvit, aby se dokázali dohodnout. Už má i plán, jak toho dosáhnout – s každým zástupcem politické strany by si nejprve promluvil sólo, a to na neutrální půdě – na Hradě. Avšak v prvním prezidentském interview v České televizi již svůj názor na současnou politickou reprezentaci vyslovil – domnívá se, že by se měly co nejdříve konat předčasné volby, neboť nynější vláda se opírá o stranu LIDEM, kterou nikdo nevolil.
Jeden z dlouhotrvajících problémů, který opravdu spěchá, je jmenování ústavních soudců. Během několika měsíců totiž končí dalších osm soudců. A odcházející prezident Klaus už do konce funkčního období nemá v úmyslu navrhnout žádného nového ústavního soudce. Václav Klaus totiž podle svého mluvčího nevěří, že by se jeho návrhem Senát vážně zabýval. A co k tomu nový prezident? Chybějící ústavní soudce hodlá navrhnout nejpozději do dvou měsíců po své březnové přísaze, poradit si nechá od předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, který v jeho vládě zastával post vicepremiéra.
V neposlední řadě by rád využil svého vlivu k tomu, aby byl schválen zákon o prokázání původu příjmů a majetku. Podle Zeman by tento krok měl pomoci vymýtit korupci – slovo, které skloňuje v politice snad každý – z české společnosti.
Co vedlo k tomu, že Klause vystřídá Zeman?
Miloš Zeman je schopný řečník, navíc dokáže vycítit témata, na která voliči slyší. A náladám lidí umí přizpůsobit svou rétoriku. „Je to člověk, který je žoviální, je to člověk, který velice dobře odhaduje, co chce divák slyšet,“ hodnotí nového prezidenta republiky komentátor Erik Best. „Přesně cílí na tu skupinu, kterou chce oslovit…, umí mistrně rozehrát ty nejnižší, nejpodlejší struny,“ doplňuje charakteristiku komentátor Práva Alexandr Mitrofanov.
Daniel Kroupa, filozof a bývalý politik
„Miloš Zeman mluví hrubým jazykem, zcela záměrně a cílevědomě, protože ví, že voličskou skupinu má v těchto vrstvách, které na to slyší.“
Benešovy dekrety, „oposmlouva“ a kdo je správný Čech…
Zemanovi během kampaně k vítězství nahrálo cílení na citlivou otázku československých dějin. Jednalo se zejména o Benešovy dekrety a spory o druhého československého prezidenta. „Benešovy dekrety byly Zemanem a Klausem schválně vytaženy, protože dobře spočítali, že na velkou část populace to zapůsobí jako červený hadr na býka. A zrovna téma Benešových dekretů je schopné zatemnit jejich rozum do té míry, že Zemana zvolili,“ vysvětluje Mitrofanov důvody, proč se znovu otevřela karta Benešových dekretů. Zemanovi navíc podle Daniela Kroupy nahrálo i Schwarzenbergovo nešťastné vyjádření o Benešovi, že by byl dnes postaven před haagský soud, „což je možné, ale je to zbytečná spekulace,“ tvrdí Kroupa. Právě téma Benešových dekretů mohlo podle Erika Besta sehrát rozhodující úlohu pro Zemanovo vítězství.
Dekrety neustále i po tolika letech jitří emoce i přesto, že dnes již z praktického hlediska nic konkrétního neznamenají, lidé bez vztahu k sudetským Němcům si nejspíš pod nimi ani nedovedou nic praktického představit. Avšak jako symbol jsou nositelem hodnoty, která stále velmi dobře funguje, tvrdí sociolog Vojtěch Bednář.
Zemanovi voliči zřejmě také dali na laciný argument, že Karel Schwarzenberg žil dlouhá léta v zahraničí. Tento argument za jeden z rozhodujících považuje i předseda Strany práv občanů ZEMANOVCI (SPOZ) Vratislav Mynář: „Podle mě rozhodlo, že Miloš Zeman je tím správným Čechem, že celý život žil v Česku, s Českem prožíval dobré i zlé.“
Zeman vyhrál možná i proto, že byl více než 10 let mimo aktivní politiku. Jeho voliče tak nejspíš neovlivnila ani často propíraná éra opoziční smlouvy. „Já si myslím, že pro lidi, které Miloš Zeman nakonec oslovil, oposmlouva nehrála vůbec žádnou roli. Oni Zemana ani nechtěli vidět. Před jejich zrakem se zjevil pouze – podle Zemana – zdegenerovaný, asociální cizák Schwarzenberg a podle toho také volili,“ myslí si Mitrofanov. Opoziční smlouva je navíc podle Daniela Kroupy pro mnohé jen heslo, pod kterým si obyčejní lidé neumí nic moc představit, protože se o politiku nestarali. A voliče neodradilo ani spojování Zemana s lidmi jako Miroslav Šlouf nebo připomínání afér z doby Zemanova vládnutí – Bamberskou aféru, Zemanův kufřík či kauzu Olovo.
Miloš Zeman v kampani logicky poukazoval na spojení Karla Schwarzenberga s Nečasovou vládou. Oslovil tak voliče, kterým vadí reformy spojené se současným pravicovým kabinetem.
Místo první dámy „první slečna“
A tak Zeman, který býval předsedou svého času nejsilnější strany, vedl sněmovnu a byl i premiérem, odešel na Vysočinu, aby se vrátil rovnou na Pražský hrad. Vrátil se přesto, že návrat sám už tolikrát odmítal. „Vrátit se do politiky by bylo asi tak podobně absurdní, jako se vrátit třeba na vysokou školu a znova tam skládat zkoušky,“ tvrdil Zeman v roce 2004. Nicméně právě dnes tuto pomyslnou zkoušku složil. A úspěšně. Po jeho boku nejspíš bude více vidět dcera Kateřina než jeho manželka, introvertní Ivana – někdejší Zemanova sekretářka. Své dceři totiž v nadsázce nabídl úlohu „první slečny“.
