Demonstrovali za Opletala, přežili koncentrák a teď vzpomínají…

Sachsenhausen (Německo) - Byl to první masový protest proti nacistické okupaci a jeho účastníci za něj tvrdě zaplatili. Více než 1 200 studentů českých vysokých škol skončilo v listopadu 1939 po demonstraci za Jana Opletala v koncentračním táboře Sachsenhausen. Ti, kteří přežili, se přijeli podívat do bývalé vězeňské prádelny na premiéru nového dokumentu Zvláštní akce Studenti, jehož koproducentem je Česká televize. Bývalí studenti - vězni se snaží do táborů vracet, i když to pro ně není jednoduché: „Aby se nezapomínalo,“ říkají.

Nástupy v dvacetistupňových mrazech a okolo padají mrtví. To v Sachsenhausenu zažil na vlastní kůži i 93letý bývalý student Vojmír Srdečný. Nyní se na toto místo vrací, sice jako čestný host, ale pořád s husí kůží. „Přes šedesát let jsem nebyl schopen psychicky se sem dostat,“ vysvětluje bývalý sachsenhausenský vězeň Vojmír Srdečný.

Svou první cestu do koncentráku v Sachsenhausenu absolvoval spolu s dalšími zatčenými vysokoškoláky v dobytčáku. Tzv. zvláštní operaci Praha spustilo gestapo 17. listopadu 1939, po studentských demonstracích z 28. října a následném pohřbu zabitého Jana Opletala.

Dokumentární film „Zvláštní akce Studenti“ přibližuje okolnosti, které předcházely zavření vysokých škol a které vedly k zatčení a transportu více než tisícovky studentů do koncentračního tábora Sachsenhausen. Zachycuje unikátní autentické vzpomínky několika posledních žijících účastníků těchto událostí, šesti tehdejších vysokoškolských studentů, kteří se v protektorátu zúčastnili veřejných demonstrací proti německé okupaci a nakonec skončili v koncentračním táboře. 

Nebyli to hrdinové, mnohým inkoust na jejich maturitním vysvědčení horko těžko stihl uschnout a na vysoké škole se teprve rozhlíželi. Přesto se ze dne na den stali vězni, jejichž jména se změnila v čísla. Jak se dalo přežít za ostnatým drátem a co vše drželo studenty nad vodou a pomáhalo jim nenechat se psychicky zlomit? Na podobné otázky se protagonisté filmu ve svých vzpomínkách na „studentský pobyt“ v Sachsenhausenu snaží odpovědět, často s humorem a jindy zase s dojetím. 

Tři z těch, kteří přežili Sachsenhausen
Zdroj: ČT24

V koncentračním táboře někteří strávili víc než tři roky, nejméně 35 z nich nepřežilo. Ladislav Bém byl jedním z těch, které dozorce přinutil ležet v mraze pod vrstvou sněhu. „Udělal jsem si místo ve sněhu, abych jako horolezec pod lavinou, mohl dýchat…,“ vzpomíná Bém. 

Vojmír Srdečný, bývalý vězeň č. 4805:

„… Je dobré, že stále … jezdíme do těch táborů… my tomu vždycky říkáme: Aby se nezapomínalo.“

Vyznačené půdorysy - to je jediné, co zbylo z baráků, kterými prošlo na 1 200 českých studentů. Pamětníci odcházejí na dobro. Někteří z těch, kteří v dokumentu vzpomínají, se premiéry nedožili… 

  • Ing. Ladislav Bém (1918-2012) V roce 1939 student ČVUT v Praze, po válce důlní inženýr v Ostravě, ale i v uranových dolech v Jáchymově, posléze i ředitel n.p. Jáchymovské doly Geologický průzkum. 28. října 1939 se zúčastnil demonstrací a protestů, byl na pohřbu svého staršího spolužáka a kamaráda Jana Opletala. Spolu s dalšími jej 18. listopadu odvezli do koncentračního tábora Sachsenhausen, kde zůstal až do prosince 1942. 
  • PhDr. Vojmír Srdečný (1919 -) V roce 1939 student Ústavu pro vzdělávání profesorů tělesné výchovy. Vysokoškolský pedagog a neúnavný propagátor cvičení s tělesně postiženými. Předseda historické skupiny 17. listopad 1939 v Českém svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) a člen Mezinárodního výboru Sachsenhausen. V roce 1939 bydlel jako student v Praze na Švehlově koleji, odkud jej Němci deportovali do koncentračního tábora Sachsenhausen. Na Vánoce 1940, po jednom roce, jednom měsíci a jednom dni se z tábora dostal spolu s dalšími dvěma sty studenty. Dva roky poté byl nuceně nasazen ve fabrice Guss und Metalgesellschaft v Holicích. Po válce se zapojil do činnosti historické skupiny 17. listopad, dokončil si vysokou školu a nastoupil do Rehabilitačního ústavu v Kladrubech, kde s desetiletou pauzou vydržel až do penze.

Vít Fojtek, historik a autor námětu

„Tito pánové patří vůbec mezi jedny z posledních dosud žijící pamětníky listopadových událostí z roku 1939.“

Dokument měl premiéru v Památníku a muzeu Sachsenhausen 21. dubna 2013, česká premiéra je plánována na podzim 2013. Dokumentární film „Zvláštní akce Studenti“ současně vychází také na DVD a bude využíván v rámci vzdělávacích aktivit Živé paměti na středních školách. Film vznikl v rámci projektu Živé paměti a produkční společnosti Cinepoint. Později jej podpořili Českoněmecký fond budoucnosti, Nadační fond obětem holocaustu a Česká televize Ostrava, která se stala i jeho hlavním producentem.

3 minuty
Reportáž Martina Jonáše
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 11 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...