Evropským filmem roku je Citová hodnota

Nahrávám video
Události: Evropské filmové ceny
Zdroj: ČT24

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.

Česká stopa, která byla v soutěži nominována na nejlepší film a animovaný celovečerní snímek s Pohádkami po babičce, žádnou cenu neobdržela. Stejně tak Gabriela Poláková nezískala cenu za make-up a Michaela Horáčková Hořejší za kostýmy ve filmu Franz.

Nejlepším dokumentárním filmem se stal Fiume o morte! (Fiume nebo smrt!) chorvatského režiséra Igora Bezinoviće, který vypráví o severochorvatském přístavním městečku Fiume, dnešní Rijece. Cenu za krátký film získal City of Poets (Město básníků) od íránsko-nizozemské režisérky Sary Radžaeové.

Cenu FIPRESCI za objev roku má film Na pokraji od portugalské režisérky Laury Carreiraové, který sleduje každodenní realitu tisíců migrantů pracujících v zemích západní Evropy. Španělsko-francouzské drama Sirat režiséra Olivera Laxeho vyhrálo všechny čtyři nominace v kategoriích za nejlepší kameru, střih, scénografii a zvuk. Film se odehrává v marocké poušti, kde otec s malým synem hledají zmizelou dceru.

Dvě nositelky letošních evropských filmových cen, které již byly oznámeny, získaly ocenění za celoživotní dílo. Ceny si odnesly norská herečka Liv Ullmannová a italská režisérka Alice Rohrwacherová. Ullmannová výrazně ovlivnila podobu moderního evropského filmu, zejména díky dlouhodobé spolupráci se švédským režisérem a prvním prezidentem EFA Ingmarem Bergmanem, která redefinovala ženské herectví v kinematografii. Rohrwacherová získala za svou tvorbu řadu mezinárodních ocenění; její krátký film Le Pupille z roku 2022 byl nominován na Oscara za nejlepší krátkometrážní hraný film.

Evropské filmové ceny, které se dříve jmenovaly Felix, jsou považovány za jedny z nejprestižnějších ocenění ve filmové branži. Jejich slavnostní předávání se v posledních letech konalo střídavě v Berlíně a v některé z evropských metropolí. EFA vznikla v roce 1988 z iniciativy čtyřiceti evropských filmařů, včetně Jiřího Menzela. Současnou prezidentkou akademie je francouzská herečka Juliette Binocheová.

Citová hodnota již bodovala v Cannes

Snímek Citová hodnota o složitých rodinných vztazích a vášni k herectví už loni obdržel Velkou cenu na festivalu v Cannes, což je druhé nejvyšší ocenění tohoto festivalu.

Hlavní roli v něm ztvárnila Renate Reinsveová po boku se Stellanem Skarsgardem a americkou herečkou Elle Fanningovou. Čtyřiasedmdesátiletý Skarsgaard ve filmu podle filmových kritiků předvádí jeden ze svých nejlepších výkonů. Snímek je nyní možné zhlédnout v české distribuci.

Česká stopa, která byla v soutěži nominována na nejlepší film a animovaný celovečerní snímek s Pohádkami po babičce, žádnou cenu neobdržela. Stejně tak Gabriela Poláková nezískala cenu za make-up a Michaela Horáčková Hořejší za kostýmy ve filmu Franz.

Hořká mezigenerační výpověď

Příběh hořké mezigenerační výpovědi sleduje sestry Noru (Reinsveová) a Agnes (Inga Ibsdotter Lilleaasová), které se znovu setkávají se svým odcizeným otcem Gustavem (Skarsgaard), před lety slavným filmařem. Gustav se pokouší o comeback a nabídne Noře, divadelní herečce, hlavní roli ve svém novém filmu. Když Nora odmítne, otec roli bez váhání svěří mladé hollywoodské hvězdě (Fanningová), což ještě zhorší už tak napjaté rodinné vztahy.

Skarsgaard hrál v několika filmech režiséra Larse von Triera. Ve snímku Miloše Formana Goyovy přízraky ztvárnil hlavni roli malíře Goyi. S režisérem Václavem Marhoulem natočil filmovou adaptaci románu Jerzyho Kosińského Nabarvené ptáče, která byla uvedena na festivalu v Benátkách. V Česku natáčel i sportovní snímek Borg/McEnroe. Předtím se objevil v jedné z vedlejších rolí filmové adaptace románu Milana Kundery Nesnesitelná lehkost bytí, kterou režíroval Philip Kaufman. Nevyhýbá se ani velkofilmům – objevil se třeba v několika komiksových snímcích Marvelu.

V roce 2021 získala Reinsveová hlavní roli Julie ve filmu Nejhorší člověk na světě, rovněž režírovaném Joachimem Trierem. Za svůj výkon obdržela cenu pro nejlepší herečku na filmovém festivalu v Cannes.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
20. 3. 2026
Načítání...