Evropským filmem roku je Citová hodnota

Nahrávám video

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.

Česká stopa, která byla v soutěži nominována na nejlepší film a animovaný celovečerní snímek s Pohádkami po babičce, žádnou cenu neobdržela. Stejně tak Gabriela Poláková nezískala cenu za make-up a Michaela Horáčková Hořejší za kostýmy ve filmu Franz.

Nejlepším dokumentárním filmem se stal Fiume o morte! (Fiume nebo smrt!) chorvatského režiséra Igora Bezinoviće, který vypráví o severochorvatském přístavním městečku Fiume, dnešní Rijece. Cenu za krátký film získal City of Poets (Město básníků) od íránsko-nizozemské režisérky Sary Radžaeové.

Cenu FIPRESCI za objev roku má film Na pokraji od portugalské režisérky Laury Carreiraové, který sleduje každodenní realitu tisíců migrantů pracujících v zemích západní Evropy. Španělsko-francouzské drama Sirat režiséra Olivera Laxeho vyhrálo všechny čtyři nominace v kategoriích za nejlepší kameru, střih, scénografii a zvuk. Film se odehrává v marocké poušti, kde otec s malým synem hledají zmizelou dceru.

Dvě nositelky letošních evropských filmových cen, které již byly oznámeny, získaly ocenění za celoživotní dílo. Ceny si odnesly norská herečka Liv Ullmannová a italská režisérka Alice Rohrwacherová. Ullmannová výrazně ovlivnila podobu moderního evropského filmu, zejména díky dlouhodobé spolupráci se švédským režisérem a prvním prezidentem EFA Ingmarem Bergmanem, která redefinovala ženské herectví v kinematografii. Rohrwacherová získala za svou tvorbu řadu mezinárodních ocenění; její krátký film Le Pupille z roku 2022 byl nominován na Oscara za nejlepší krátkometrážní hraný film.

Evropské filmové ceny, které se dříve jmenovaly Felix, jsou považovány za jedny z nejprestižnějších ocenění ve filmové branži. Jejich slavnostní předávání se v posledních letech konalo střídavě v Berlíně a v některé z evropských metropolí. EFA vznikla v roce 1988 z iniciativy čtyřiceti evropských filmařů, včetně Jiřího Menzela. Současnou prezidentkou akademie je francouzská herečka Juliette Binocheová.

Citová hodnota již bodovala v Cannes

Snímek Citová hodnota o složitých rodinných vztazích a vášni k herectví už loni obdržel Velkou cenu na festivalu v Cannes, což je druhé nejvyšší ocenění tohoto festivalu.

Hlavní roli v něm ztvárnila Renate Reinsveová po boku se Stellanem Skarsgardem a americkou herečkou Elle Fanningovou. Čtyřiasedmdesátiletý Skarsgaard ve filmu podle filmových kritiků předvádí jeden ze svých nejlepších výkonů. Snímek je nyní možné zhlédnout v české distribuci.

Česká stopa, která byla v soutěži nominována na nejlepší film a animovaný celovečerní snímek s Pohádkami po babičce, žádnou cenu neobdržela. Stejně tak Gabriela Poláková nezískala cenu za make-up a Michaela Horáčková Hořejší za kostýmy ve filmu Franz.

Hořká mezigenerační výpověď

Příběh hořké mezigenerační výpovědi sleduje sestry Noru (Reinsveová) a Agnes (Inga Ibsdotter Lilleaasová), které se znovu setkávají se svým odcizeným otcem Gustavem (Skarsgaard), před lety slavným filmařem. Gustav se pokouší o comeback a nabídne Noře, divadelní herečce, hlavní roli ve svém novém filmu. Když Nora odmítne, otec roli bez váhání svěří mladé hollywoodské hvězdě (Fanningová), což ještě zhorší už tak napjaté rodinné vztahy.

Skarsgaard hrál v několika filmech režiséra Larse von Triera. Ve snímku Miloše Formana Goyovy přízraky ztvárnil hlavni roli malíře Goyi. S režisérem Václavem Marhoulem natočil filmovou adaptaci románu Jerzyho Kosińského Nabarvené ptáče, která byla uvedena na festivalu v Benátkách. V Česku natáčel i sportovní snímek Borg/McEnroe. Předtím se objevil v jedné z vedlejších rolí filmové adaptace románu Milana Kundery Nesnesitelná lehkost bytí, kterou režíroval Philip Kaufman. Nevyhýbá se ani velkofilmům – objevil se třeba v několika komiksových snímcích Marvelu.

V roce 2021 získala Reinsveová hlavní roli Julie ve filmu Nejhorší člověk na světě, rovněž režírovaném Joachimem Trierem. Za svůj výkon obdržela cenu pro nejlepší herečku na filmovém festivalu v Cannes.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V tunelech metra se natáčí mysteriózní Zmizení Sáry Lindertové

Mysteriózní minisérie Zmizení Sáry Lindertové kombinuje kriminální a nadpřirozené prvky. V pražských tunelech metra, kde se příběh z velké části odehrává, ji natáčí režisér Matěj Chlupáček. Vzniká v koprodukci České televize a společnosti Canal+.
před 10 hhodinami

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
před 13 hhodinami

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
30. 6. 2026

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

Evropský pohled