Brno k výročí návštěvy Alžběty II. smekne klobouk

Nahrávám video

Na brněnskou Novou radnici přibude nové umělecké dílo od Radka Talaše. Motiv červeného klobouku odkazuje k návštěvě britské královny Alžběty II., která moravskou metropoli navštívila 28. března před třiceti lety. Pamětní desku odhalí Brňané v den výročí, nyní klobouk odlili pracovníci slévárny v Popovicích na Uherskohradišťsku.

Podobu díla navrhovali tvůrci a tvůrkyně ve veřejné zakázce. Sešlo se jedenáct návrhů, posoudila je komise, v níž zasedli sochař Hynek Skoták nebo teoretička umění Silvie Šeborová. Jako nejzdařilejší a k vytvoření nejvhodnější shledali porotci návrh s kloboukem. Pro ni charakteristickou pokrývku hlavy totiž nosila Alžběta II. i při návštěvě Brna.

„Přesvědčující pro nás byl určitý humorný prvek, který se v návrhu projevuje, i taková intelektuální hra, která způsobuje, že dílo z dálky evokuje jiné věci než zblízka. Tento přístup souzní s Brnem, zároveň je srozumitelný pro jakéhokoli diváka,“ uvedla zastupitelka města a předsedkyně poroty Kateřina Jarošová (Nezávislí).

Vizualizace pamětní desky k výročí návštěvy Alžběty II. v Brně
Zdroj: brno.cz

Vytvoření díla vyjde na necelých 300 tisíc korun. Autorem návrhu je Radek Talaš. „Klobouk byl tím prvním, co mě napadlo, když jsem viděl archivní fotografie. Ten motiv mi přišel nejzajímavější, silný a hlavně i pro veřejnost srozumitelný,“ uvedl umělec ke svému nápadu.

V době návštěvy Alžběty II. v Brně bylo Talašovi osm let, v přemítání nad podobou uměleckého díla mu to ale nijak nebránilo. „Královna je vnímaná jako ikonická osobnost nejen britského, ale celosvětového prostředí. Její vážnost, ale zároveň pro ni typický britský humor byly inspirací pro mé dílo. Snažil jsem se vyhnout patosu, a proto zvolit odlehčenou formu,“ uvedl.

Dva klobouky na výběr

Klobouk bude z bronzu a osazený na nerezové desce. Slévači pro jistotu odlili klobouky dva. Následně bude vybrán ten povedenější a před umístěním na desku nalakován červenou barvou.

Odlévání umělecké připomínky na návštěvu královny Alžběty II. v Brně
Zdroj: ČTK/Dalibor Glück

Odlévání klobouku předcházelo vytvoření voskového modelu, na jehož základě pracovníci slévárny udělali keramickou formu. Následně bylo nutné ji několik hodin zahřívat v peci, v níž byla teplota přesahující 900 stupňů Celsia. Po vytažení z pece slévači do připravené formy vlili roztavený bronz. Keramickou formu poté pracovníci z odlitku odstraňují prudkým proudem vody. Nakonec z něj musejí odříznout takzvaný vtokový systém, který slouží k nalévání taveniny.

Odhalení pamětní desky s hotovým dílem 28. března doprovodí program, jehož součástí mimo jiné bude módní přehlídka klobouků.

Problém s balkonem

Královna Alžběta II. navštívila brněnskou Novou radnici 28. března 1996 v doprovodu tehdejšího prezidenta České republiky Václava Havla. „Byla prvním britským panovníkem, který navštívil nejen Brno, ale vůbec naši zemi. A dodnes patří k nejvýznamnějším osobnostem, které jsme měli tu čest v našem městě přivítat. Právě z balkonu Nové radnice promluvila také k těm, kteří ji přišli na Dominikánské náměstí pozdravit,“ připomněla primátorka Markéta Vaňková (ODS).

Přípravy trvaly několik měsíců. „Řešilo se, kudy a kam královna půjde, prohlíželi jsme různé památky, různé trasy, zvažovalo se bezpečnostní hledisko,“ vzpomínal tehdejší tajemník magistrátu Pavel Loutocký v roce 2022 po úmrtí královny.

Přestože se všechno připravovalo pečlivě a dlouho dopředu, některé plány se nakonec měnily. Královna například měla promluvit z jiného balkonu, než na který nakonec vystoupila. Jenže se ukázalo, že z původně plánovaného místa kdysi řečnil nacistický diktátor Adolf Hitler.

Koláčky, soudci i protest

Brno bylo pro Alžbětu II. zastávkou v třídenní návštěvě Česka. Zvažovalo se nejprve, že by se mimo Prahu podívala do Národního hřebčína v Kladrubech, tam ale nakonec zavítal její manžel, znalec koní princ Philip, sám. Královna zamířila do Brna.

Do jihomoravské metropole tehdy přiletěla britským královským speciálem a zdržela se zhruba čtyři hodiny. Na letišti ji přivítaly děti v krojích. Čekal ji rovněž oběd v Besedním domě, servírovala se mimo jiné židlochovická bažantí prsíčka a vinné moravské zelí s jemným lázeňským knedlíkem a ke kávě moravské koláčky. K menu hrálo Janáčkovo kvarteto. Tento soubor si vybral Buckinghamský palác, stejně jako skladbu Leoše Janáčka.

Před zasednutím ke stolu si panovnice stihla ve foyer prohlédla prezentaci firem s vazbou na Velkou Británii. Odpoledne program pokračoval setkáním se zástupci Nejvyššího soudu, Nejvyššího státního zastupitelství a univerzit.

Královnu při příjezdu na každé místo v centru Brna vítaly zástupy čekajících lidí, a to potleskem a máváním britských a českých vlaječek. Skupina asi deseti studentů využila královniny návštěvy i k protestu. S transparentem „Británie – kolébka demokracie, nebo rakev občanských hnutí?“ demonstranti přišli k Nové radnici, popisovaly dobové zprávy tiskových agentur. Protest byl zaměřen proti novému britskému trestnímu řádu, který rozšiřoval pravomoci policie při demonstracích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Vila Tugendhat slaví 25 let v UNESCO třídenní akcí v zahradách

Brněnská vila Tugendhat letos oslaví 25 let od zápisu na seznam světového dědictví UNESCO. Hlavní část oslav výročí o víkendu propojí zahradu vily se zahradami sousední Arnoldovy vily a vily Löw-Beer. Vrcholem programu bude videomapping na fasádách všech tří památek, který budou lidé moci zdarma sledovat od pátku do neděle vždy mezi 21:00 a půlnocí.
7. 8. 2026

Knížák byl pro mnohé symbolem svobody a intelektuálního rebelství, řekl Klaus

Výtvarníka, hudebníka a pedagoga Milana Knížáka v pátek na poslední cestě ve Velké obřadní síni krematoria v pražských Strašnicích doprovodily tři čestné salvy a státní hymna. S umělcem mnoha zájmů se přišla rozloučit rodina, bývalí studenti, veřejnost, umělci i politici. Pohřeb, na kterém promluvili ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a bývalý prezident Václav Klaus, se uskutečnil se státními poctami. Knížák zemřel v neděli 26. července ve věku 86 let.
7. 8. 2026Aktualizováno7. 8. 2026

Dvě deci tuše vykreslují japanologa a otce Petra Geislera

Sestry Ester a Anna Geislerovy složily ze vzpomínek a archivních záběrů portrét svého už zesnulého otce, japanologa Petra Geislera. Snímek Dvě deci tuše vzešel z potřeby pochopit a obsáhnout jeho osobnost. Vznikl v koprodukci České televize a 6. srpna ho začala promítat tuzemská kina.
7. 8. 2026

Válka ševců změnila obuvnictví, popisuje kniha

Od malé ruční výroby k mechanizaci a velkým továrnám. Proměnu obuvnictví na počátku dvacátého století popisuje kniha Válka ševců. Zaměřuje se i na to, jaký vliv měly na boty válečné konflikty.
6. 8. 2026

Album Revolver The Beatles naživo nikdy nehráli. Objevovali ale magii studia

Album Revolver se po vydání 5. srpna 1966 zařadilo mezi nejlepší desky rockové historie. The Beatles z této nahrávky pro složitost aranží nehráli na koncertech žádnou píseň, navíc nedlouho poté skončili s koncertováním úplně.
6. 8. 2026

VideoFilmové premiéry: 6 gramů, Dvě deci tuše i Hořké svátky

Film španělského režiséra Pedra Almodóvara Hořké svátky vypráví o stárnoucím režisérovi, v jehož příbězích se začnou poznávat jeho blízcí. Francouzský snímek Americký sen natočili tvůrci Nedotknutelných a je inspirován skutečnými událostmi z prostředí basketballu. V české komedii 6 gramů hraje výraznou roli nedorozumění a absurdita. Ondřej Vetchý, Jiří Mádl, David Novotný a Martin Pechlát se jako čtyři otcové potkávají ve škole poté, co je u jejich synů objeven bílý prášek. V dokumentu Dvě deci tuše představují Ester a Anna Geislerovy svého už zesnulého otce, japanologa a kaligrafa Petra. Využily rodinné archivy i vzpomínky přátel a dotýkají se i problematických aspektů jeho osobnosti.
6. 8. 2026

Pauza Ariany Grande poukazuje na hranice fanouškovského zájmu

Jakmile dokončí v září turné, stáhne se americká herečka a zpěvačka Ariana Grande z veřejného života. Své rozhodnutí oznámila začátkem srpna s vysvětlením, že si potřebuje odpočinout od neustálého posuzování sebe a svého života. Rozproudila tím diskusi o tlaku, jakému hvězdy v době sociálních sítí i od svých fanoušků čelí.
6. 8. 2026

Český snímek Volklore má studentského Oscara, zabojuje o cenu za krátký film

Český film Volklore režisérky Viktorie Štěpánové získal studentského Oscara v kategorii alternativních a experimentálních snímků, informovala na webu Akademie filmového umění a věd, která vyznamenala celkem dvanáct studentských počinů. Kvalifikoval se tak do klání o Oscary v kategorii krátkých filmů.
5. 8. 2026Aktualizováno5. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.