Přestože se během své vlády vydala na devět desítek oficiálních zahraničních cest a stala se nejzcestovalejší hlavou státu v historii, do České republiky přijela Alžběta II. jedinkrát. Koncem března 1996 zavítala do Prahy a Brna na pozvání prezidenta Václava Havla a strávila zde se svým manželem princem Philipem tři dny. Šlo o první a jedinou oficiální návštěvu britského panovníka v Česku.
Tři dny v České republice. Prahou a Brnem provedl královnu prezident Havel
„Spojení (Alžběty II.) s Československem a později Českou republikou bylo zprostředkováno přes Václava Havla a její osobní kontakt s ním. Doprovázel jsem ho v březnu 1990, kdy se v Londýně s britskou panovnicí setkal poprvé. A když jsem jí o dvacet let později předával pověřovací listiny, tak na setkání s Václavem Havlem vzpomínala a říkala, že se ho ptala na to, jaké to je, když vyjde z vězení a stane se hlavou státu,“ přidal osobní vzpomínku v Událostech, komentářích bývalý Havlův mluvčí a někdejší velvyslanec v Londýně Michael Žantovský.
Havel na královninu otázku dle něj reagoval slovy, že by prý vůbec nebyl překvapený, kdyby si ho i do Buckinghamského paláce v tu chvíli „přišli odvést“. „To mi ještě nikdy žádný prezident neřekl,“ opáčila dle Žantovského Alžběta II.
„Byl mimořádný zážitek s ní konverzovat, (Alžběta II.) byla nesmírně empatická, taktní. Ať mluvila s kýmkoli, dávala mu najevo, že je rovnocenným partnerem. Díky tomu jsme se velmi rychle zbavovali té obrovské trémy, kterou jsme měli kdykoli v její přítomnosti,“ zavzpomínal na návštěvu královny v Česku někdejší mluvčí Václava Havla Ladislav Špaček.
„Václav Havel si umanul, že představí královně svoji fenku knírače Ďulu, což byl agresivní pes, který útočil skoro na každého. My jsme ho od toho zrazovali, ale po přivedení do pracovny se Ďula začala chovat jako štěňátko, protože vycítila autoritu člověka, který vyrůstal mezi psy a koňmi,“ přidal další vzpomínku na královnu Špaček.
Jako první si prohlédla Karlův most
Po příletu do Prahy 27. března 1996 předala tehdy sedmdesátiletá panovnice nejprve prezidentu Havlovi Velkokříž britského Řádu Lázně, jedno z nejvyšších britských vyznamenání. Havel dekoroval královnu Řádem Bílého lva první třídy s Řádovým řetězem, který přísluší pouze hlavám států.
První pražskou pamětihodností, kterou si v úvodu návštěvy královna a vévoda z Edinburghu prohlédli, byl Karlův most. Královský pár se pozdravil s Pražany a návštěvníky hlavního města, kteří na tuto událost čekali již dlouhou dobu před jejich příchodem. Z davu se ozývaly výkřiky „vivat“ a „bravo“, lidé vítali královnu i prezidenta Havla kyticemi a britskými vlaječkami.
Vyvrcholením prvního dne návštěvy byla večeře na Pražském hradě, během které se v přípitku královna zmínila o mnichovské dohodě jako o „jediném stínu“, který česko-britské vztahy zatěžuje.
„Moje země v tomto století aktivně podporovala vytvoření první Československé republiky. Události, které její konec způsobily, jsou jediným stínem, který leží na našich vztazích. Dobře rozumím a dokáži se vcítit do pocitů, které se v této zemi vážou k mnichovské smlouvě,“ prohlásila Alžběta. Velká Británie se jako první ze signatářů prohlásila dohodu za neplatnou, nakonec ovšem zůstala jedinou zemí, která dohodu v jistém časovém období uznává.
Václav Havel označil ve svém přípitku královninu návštěvu za „vyznamenání celého českého národa“. Připomněl přitom zejména několikasetleté „bohaté a rozmanité“ svazky mezi oběma zeměmi, které se významněji projevily zejména v obou světových válkách. „Pro lid této země britská koruna nikdy nepřestane být znakem slavné a neochvějné tradice, která si udržuje svůj nezastupitelný význam i v naší moderní, uspěchané a zmatené době,“ poznamenal na adresu královny.
Hlavním chodem slavnostní večeře byla hovězí svíčková pečeně, která se servírovala kuriózně v den, kdy česká vláda zakázala dovoz britského hovězího kvůli takzvané nemoci šílených krav.
Královské uvítání v Brně
Po setkání s premiérem Václavem Klausem a předsedou Poslanecké sněmovny Milanem Uhdem se Alžběta II. vydala do Brna, kde ji čekaly nadšené davy, ale i menší protest před radnicí, jehož účastníci demonstrovali proti údajnému ohrožení svobody shromažďování v Británii.
Z brněnské Nové radnice vedla cesta britské královny Alžběty II. na náměstí Svobody, kde ji očekávaly mnohatisícové zástupy občanů. Barevné fotografie britské královny zdobily většinu výkladů, ze sloupů veřejného osvětlení vlály vlaječky obou zemí.
Alžběta II. vstoupila na náměstí v doprovodu prezidenta Havla a brněnské primátorky Dagmar Lastovecké. „Jsem potěšena návštěvou České republiky, Moravy a historického města Brna, kde se křizují cesty našeho kontinentu. Těším se, až si během dne město lépe prohlédnu. Jménem britského lidu přeji vám a vašemu městu prosperitu a úspěšnou budoucnost,“ pronesla z balkonu radnice k tisícům přihlížejících.
Návštěvu Brna panovnice absolvovala bez svého manžela, který se vydal do Kutné Hory a prohlédl si také chov starokladrubských koní.
Orloj a klíč od městských bran
Třetí a závěrečný den Alžbětiny návštěvy České republiky byl věnován zejména prohlídce hlavního města. Královna navštívila pražskou kancelář Britské rady na Národní třídě a odhalila zde pamětní desku. Na Staroměstské radnici jí primátor Jan Koukal předal symbolický klíč od městských bran a křišťálový pohár.
Stejně jako drtivá většina běžných britských turistů si ani královna Alžběta a princ Philip nenechali ujít polední defilé apoštolů na Staroměstském orloji. Během krátké procházky po Staroměstském náměstí královský pár znovu zdravily tisíce lidí. Pro setkání s příslušníky pražské britské komunity zvolila panovnice Betlémskou kapli, mezi stovkami účastníků setkání byly i vdovy po českých letcích, kteří sloužili za druhé světové války v Britském královském letectvu.
Princ Philip se v Dejvicích poklonil památce československých letců, a nakonec na Smíchově ochutnal Staropramen. Po soukromém obědě si královští manželé prohlédli pamětihodnosti Pražského hradu i jeho dominantu, chrám svatého Víta, což jejich pobyt v Česku zakončilo.
Britský list The Times ve svém komentáři vyzdvihl, že od návštěvy jihoafrických měst v roce 1995 nepřilákala Alžběta II. tolik lidí jako během pobytu v České republice. „Ukázalo se, že v Polsku a České republice je královna velmi oblíbená, je vnímána jako symbol stability, který stojí nad vládami, stejně jako představitelka země Evropské unie a NATO, k nimž se chtějí obě země připojit,“ napsal tehdy The Times.