Kauza Sbormistr otvírá debatu o zfilmování reálných osudů, říká šéf producentů

Nahrávám video

Natáčení podle reálného osudu má rozměr legislativní i etický, uvádí předseda Asociace producentů v audiovizi Vratislav Šlajer. V pořadu 90’ ČT24 mluvil obecně, podnětem k tématu bylo předběžné rozhodnutí soudu ohledně snímku Sbormistr. Šlajer považuje za pozitivní, že budí diskusi o zpracování reálných osudů.

„Když prostě víte, že vyprávíte nějaký konkrétní příběh konkrétního člověka, ten člověk žije nebo jsou ještě živí jeho dědicové, protože osobnostní práva se i dědí, tak potřebujete svolení,“ vysvětluje Šlajer, jak by měli filmaři přistupovat ke zpracování reálných osudů.

Šedou zónu připouští například v případě umělecko-kritických příběhů o odsouzených zločincích. „Tam je jistým způsobem právo pojmenovávat některé nekalé jevy,“ říká. „Ale i tak je základ zjistit, koho se to týká,“ dodává. Zdůrazňuje, že tvůrci musí myslet i na etický rozměr. „Musíte uvažovat o tom, co to vytváří za dojem kolem těch osob,“ upřesnil. Řada filmového a seriálového zpracování true crime příběhů z posledních let podle něho dokazuje, že to dodržet lze.

Plošný právní dopad Šlajer nečeká

Téma zpracování skutečných osudů se stalo aktuálně probíranou otázkou v souvislosti se snímkem Sbormistr režiséra Ondřeje Provazníka. Obvodní soud pro Prahu 4 ve středu předběžným opatřením zakázal televizní vysílání tohoto snímku v Česku. V příběhu inspirovaném kauzou sbormistra souboru Bambini di Praga Bohumila Kulínského, odsouzeného za pohlavní zneužívání nezletilých členek sboru, se žena poznala jako jedna z obětí. Tvrdí, že film zasáhl do jejích práv na ochranu osobnosti.

Šlajer se nedomnívá, že by případný definitivní soudní zákaz uvedení Sbormistra ovlivnil zásadně další filmy či seriály inspirované skutečností. „Rozhodně to bude precedent, ale pořád je to jedna kauza, kde dochází k nějakému konkrétnímu sporu. Myslím si, že to nebude mít plošně žádný právní dopad,“ uvedl. Kauza podle něho budí pochopitelné emoce. „Na jednu stranu je škoda, že to došlo takhle daleko, na druhou stranu je dobře, že tu bude jasné rozhodnutí soudu,“ míní.

Dopad má ale projednávání Sbormistra u soudu právě na diskusi, jak pracovat s reálnými osudy a jak je zobrazovat. „Byť je to emotivní, otvírá docela zdravou debatu kolem audiovize se společenským přesahem. Ukazuje se, že všichni unitřv audiovize chtějí najít zodpovědný přístup,“ říká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 21 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...