Kauza Sbormistr otvírá debatu o zfilmování reálných osudů, říká šéf producentů

Nahrávám video
90′ ČT24: Rozhovor s Vratislavem Šlajerem
Zdroj: ČT24

Natáčení podle reálného osudu má rozměr legislativní i etický, uvádí předseda Asociace producentů v audiovizi Vratislav Šlajer. V pořadu 90’ ČT24 mluvil obecně, podnětem k tématu bylo předběžné rozhodnutí soudu ohledně snímku Sbormistr. Šlajer považuje za pozitivní, že budí diskusi o zpracování reálných osudů.

„Když prostě víte, že vyprávíte nějaký konkrétní příběh konkrétního člověka, ten člověk žije nebo jsou ještě živí jeho dědicové, protože osobnostní práva se i dědí, tak potřebujete svolení,“ vysvětluje Šlajer, jak by měli filmaři přistupovat ke zpracování reálných osudů.

Šedou zónu připouští například v případě umělecko-kritických příběhů o odsouzených zločincích. „Tam je jistým způsobem právo pojmenovávat některé nekalé jevy,“ říká. „Ale i tak je základ zjistit, koho se to týká,“ dodává. Zdůrazňuje, že tvůrci musí myslet i na etický rozměr. „Musíte uvažovat o tom, co to vytváří za dojem kolem těch osob,“ upřesnil. Řada filmového a seriálového zpracování true crime příběhů z posledních let podle něho dokazuje, že to dodržet lze.

Plošný právní dopad Šlajer nečeká

Téma zpracování skutečných osudů se stalo aktuálně probíranou otázkou v souvislosti se snímkem Sbormistr režiséra Ondřeje Provazníka. Obvodní soud pro Prahu 4 ve středu předběžným opatřením zakázal televizní vysílání tohoto snímku v Česku. V příběhu inspirovaném kauzou sbormistra souboru Bambini di Praga Bohumila Kulínského, odsouzeného za pohlavní zneužívání nezletilých členek sboru, se žena poznala jako jedna z obětí. Tvrdí, že film zasáhl do jejích práv na ochranu osobnosti.

Šlajer se nedomnívá, že by případný definitivní soudní zákaz uvedení Sbormistra ovlivnil zásadně další filmy či seriály inspirované skutečností. „Rozhodně to bude precedent, ale pořád je to jedna kauza, kde dochází k nějakému konkrétnímu sporu. Myslím si, že to nebude mít plošně žádný právní dopad,“ uvedl. Kauza podle něho budí pochopitelné emoce. „Na jednu stranu je škoda, že to došlo takhle daleko, na druhou stranu je dobře, že tu bude jasné rozhodnutí soudu,“ míní.

Dopad má ale projednávání Sbormistra u soudu právě na diskusi, jak pracovat s reálnými osudy a jak je zobrazovat. „Byť je to emotivní, otvírá docela zdravou debatu kolem audiovize se společenským přesahem. Ukazuje se, že všichni unitřv audiovize chtějí najít zodpovědný přístup,“ říká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Asi jsme našli kostru d'Artagnana, oznámili francouzští archeologové

Kostra nalezená při opravách kostela v Maastrichtu může patřit slavnému francouzskému mušketýrovi d'Artagnanovi, informovala agentura AFP s odkazem na místní média. Šlechtic, který se stal předobrazem pro titulní postavu románu Tři mušketýři spisovatele Alexandra Dumase staršího, zemřel v nizozemském městě před více než 350 lety.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Cenu literární kritiky získali Borkovec za prózu a Kauer za poezii

Cenu literární kritiky za rok 2025 získali Petr Borkovec za prózu Nějaká Cécile a jiné a Aleš Kauer za básnickou sbírku Lebka hoří neonovým snem. Pro vítězné knihy hlasovala dvacetičlenná kolegia literárních kritiků pro prózu a poezii na základě nominací vybraných odbornými porotami. Ocenění vyhlásili v pražském Centru současného umění DOX.
před 10 hhodinami

Hra Ochranný reflex odráží v Ostravě téma sexuálního násilí

Dvacet let hluboko ukrývané tajemství odhaluje nová inscenace v Divadle Petra Bezruče v Ostravě. V české premiéře divadelníci nastudovali hru Ochranný reflex. Irská dramatička Deirdre Kinahanová v ní zpracovala téma sexuálního násilí.
24. 3. 2026

Začíná rekonstrukce Nové scény. Národní divadlo tak napravuje kompromis

Národní divadlo zahajuje generální rekonstrukci Nové scény. Za 1,8 miliardy bez DPH má především brutalistní budovu z počátku osmdesátých let lépe přizpůsobit divadelnímu provozu. Plášť ze čtyř tisíc skleněných „obrazovek“, kvůli nimž bývá stavba vyzdvihována i haněna, zůstane, projde ale renovací. Stejně jako architektonicky cenný interiér.
24. 3. 2026Aktualizováno24. 3. 2026

Jan Svěrák sbalil pět švestek a natočil komedii

Režisér Jan Svěrák dokončuje nový film. Jmenuje se Pět švestek a vypráví o partě přátel, která se rozhodne vzít život ještě jednou do vlastních rukou a vyplout na moře. Zahráli si je Lenka Termerová, Oldřich Kaiser, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Premiéra Pěti švestek je naplánován na květen.
24. 3. 2026

VideoVečerníček O Pejskovi a kočičce míří na prestižní festival v Annecy

Tvůrci večerníčku České televize O Pejskovi a kočičce se v červnu zúčastní festivalu ve francouzském Annecy. Prestižní přehlídka novou verzi původního seriálu z padesátých let vybrala do soutěže televizních projektů. Sedm epizod režisérky Barbory Dlouhé podle knihy Josefa Čapka mělo premiéru loni na podzim na Déčku. Obě hlavní postavy namluvil Marek Eben a nově je doprovodila jazzová hudba Jakuba Šafra.
23. 3. 2026

Chceme-li změnit realitu v Unii, musíme upozorňovat na negativa, říká režisér Made in EU

Stefan Komandarev patří mezi výrazné bulharské filmaře. Jeho díla ocenil festival v Talinnu, před třemi lety získal hlavní cenu v Karlových Varech a jeho nejnovější film měl světovou premiéru v Benátkách. Právě novinku Made in EU teď promítají i česká kina. Snímek měl premiéru na festivalu lidskoprávní kinematografie Jeden svět. Režisér, scenárista a producent ho na přehlídce uvedl osobně.
23. 3. 2026

Ceny kritiky ovládlo Divadlo Na zábradlí, inscenací roku jsou ale Krkavci

Tři ceny divadelní kritiky za rok 2025 míří do pražského Divadla Na zábradlí, a to za herecké výkony Miloslava Königa a Magdalény Sidonové a pro divadlo roku. Nejlepší loňská inscenace Krkavci se rovněž hrála v Praze, ovšem v Dejvickém divadle.
22. 3. 2026Aktualizováno22. 3. 2026
Načítání...