Kauza Sbormistr otvírá debatu o zfilmování reálných osudů, říká šéf producentů

Nahrávám video
90′ ČT24: Rozhovor s Vratislavem Šlajerem
Zdroj: ČT24

Natáčení podle reálného osudu má rozměr legislativní i etický, uvádí předseda Asociace producentů v audiovizi Vratislav Šlajer. V pořadu 90’ ČT24 mluvil obecně, podnětem k tématu bylo předběžné rozhodnutí soudu ohledně snímku Sbormistr. Šlajer považuje za pozitivní, že budí diskusi o zpracování reálných osudů.

„Když prostě víte, že vyprávíte nějaký konkrétní příběh konkrétního člověka, ten člověk žije nebo jsou ještě živí jeho dědicové, protože osobnostní práva se i dědí, tak potřebujete svolení,“ vysvětluje Šlajer, jak by měli filmaři přistupovat ke zpracování reálných osudů.

Šedou zónu připouští například v případě umělecko-kritických příběhů o odsouzených zločincích. „Tam je jistým způsobem právo pojmenovávat některé nekalé jevy,“ říká. „Ale i tak je základ zjistit, koho se to týká,“ dodává. Zdůrazňuje, že tvůrci musí myslet i na etický rozměr. „Musíte uvažovat o tom, co to vytváří za dojem kolem těch osob,“ upřesnil. Řada filmového a seriálového zpracování true crime příběhů z posledních let podle něho dokazuje, že to dodržet lze.

Plošný právní dopad Šlajer nečeká

Téma zpracování skutečných osudů se stalo aktuálně probíranou otázkou v souvislosti se snímkem Sbormistr režiséra Ondřeje Provazníka. Obvodní soud pro Prahu 4 ve středu předběžným opatřením zakázal televizní vysílání tohoto snímku v Česku. V příběhu inspirovaném kauzou sbormistra souboru Bambini di Praga Bohumila Kulínského, odsouzeného za pohlavní zneužívání nezletilých členek sboru, se žena poznala jako jedna z obětí. Tvrdí, že film zasáhl do jejích práv na ochranu osobnosti.

Šlajer se nedomnívá, že by případný definitivní soudní zákaz uvedení Sbormistra ovlivnil zásadně další filmy či seriály inspirované skutečností. „Rozhodně to bude precedent, ale pořád je to jedna kauza, kde dochází k nějakému konkrétnímu sporu. Myslím si, že to nebude mít plošně žádný právní dopad,“ uvedl. Kauza podle něho budí pochopitelné emoce. „Na jednu stranu je škoda, že to došlo takhle daleko, na druhou stranu je dobře, že tu bude jasné rozhodnutí soudu,“ míní.

Dopad má ale projednávání Sbormistra u soudu právě na diskusi, jak pracovat s reálnými osudy a jak je zobrazovat. „Byť je to emotivní, otvírá docela zdravou debatu kolem audiovize se společenským přesahem. Ukazuje se, že všichni unitřv audiovize chtějí najít zodpovědný přístup,“ říká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zhypnotizovala jsem se během psaní, přiznává autorka nejlepší loňské prózy

„Chtěla jsem tam dostat temnotu dnešní doby, ale způsobem, že se čtenáři potěší, budou mít naději, a současně se v rámci hry mohou propadnout do skutečnosti, která není příliš zářivá,“ představuje Knihu roku 2025 její autorka Dora Kaprálová. S prózou Mariborská hypnóza zvítězila v cenách Magnesia Litera.
před 11 hhodinami

Kubáník vyhořel a napsal o tom hru. Na Terapii chodí k Boudové

Svou nejnovější inscenaci odehraje Slovácké divadlo na uherskohradišťské poliklinice. Diváky tak ještě více vtáhne do děje hry z terapeutického prostředí a s prvky thrilleru. Novinku Terapie napsal Josef Kubáník, který v ní zároveň hraje klienta terapeutky v podání Nely Boudové. Oba – a jediní – herci představení mají s tématem i svou mimodivadelní zkušenost.
před 12 hhodinami

Už si nemyslím, že svět je peklo, říká Fiala z Mňágy a Žďorp

Kapela Mňága a Žďorp zůstává i po více než třech dekádách stabilním úkazem českého rocku. Dokládá to nedávná – a pro skupinu první – cena Anděl za poslední album Hoříš? Hořím! „Stojí za tím možná trošku sobecké rozhodnutí dojet zbytek kariéry a vlastně i života fakt pořádně,“ poznamenal k úspěchu novinky frontman Petr Fiala v Interview ČT24 vedeném Terezou Willoughby.
před 16 hhodinami

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
před 17 hhodinami

VideoSedm let od požáru Notre-Dame stále uniká jeho příčina

Ani sedm let od požáru pařížské katedrály Notre-Dame není jasná jeho příčina. Podle nejnovějších informací deníku Le Figaro mohlo uvnitř historické památky začít hořet už dřív než 15. dubna. Za hlavní příčinu požáru se stále považuje zkrat na elektrické instalaci, vyšetřovatelé naopak zcela vyloučili možnost, že by ho mohl způsobit nedopalek od cigarety nebo že někdo požár založil úmyslně. Na rekonstrukci katedrály se vybralo 850 milionů eur (20,6 miliardy korun). Nyní se mimo jiné vede polemika o tom, zdali je moudré nahradit část historických vitráží moderními.
19. 4. 2026

Kočka na kolejích v divadle Mana prověřuje lásku

Vršovické divadlo Mana sáhlo po psychologickém dramatu Josefa Topola Kočka na kolejích. Příběh o rozpadajícím se vztahu a lidské nejistotě v šedesátých letech proslavil herec Jan Tříska. Nové nastudování je příležitostí pro Bořivoje Čermáka a Emu Klangovou Businskou.
19. 4. 2026

Studenti UMPRUM vezou do města módy textilní odpad

Studenti pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové (UMPRUM) představí na Týdnu designu v Miláně svou instalaci s názvem Wasted Waste. Na přehlídce designérských značek upozorňuje na narůstající objem textilního odpadu a neudržitelnou výrobu. Expozice inspirovaná třídírnou v Broumově ukazuje, že recyklace sama o sobě nestačí.
19. 4. 2026

Knihou roku 2025 se stala Mariborská hypnóza

Mariborská hypnóza Dory Kaprálové získala ocenění Kniha roku 2025, hlavní cenu soutěže Magnesia Litera. Podle poroty v ní autorka postupy blízkými magickému realismu líčí příběhy skutečné i smyšlené. Literární ocenění se udělovalo v jedenácti kategoriích – od prózy či knih pro děti a mládež přes nakladatelský čin a překlady až po humoristické počiny.
18. 4. 2026Aktualizováno18. 4. 2026
Načítání...