Lucie Strašíková strana 2 z 5

Praha - Internet, Facebook, Twitter, mobil s fotoaparátem – to jsou moderní technologie, bez kterých si mnozí nedokáží představit svůj život. Někteří závislí dokonce nedokážou být ani chvíli offline. Ale zkusme si představit, jak by nové technologie ovlivnily stěžejní události československých dějin. V únoru 1948 se informace lidé dozvídali jeden od druhého, noviny i Československý rozhlas se pomalu, ale jistě dostávaly pod komunistickou kontrolu. Krátce po válce v době rozdělené Evropy mezi vítězné mocnosti se jen stěží dal očekávat zásah ze zahraničí, nicméně v případě lepší informovanosti by to Gottwaldovi komunisté neměli zdaleka tak jednoduché.

Praha - Anna Šabatová chce jako nová ombudsmanka více mluvit s ministry. Její předchůdce Pavel Varvařovský podle ní konkrétní návrhy s resortními šéfy neprobíral osobně - veřejný ochránce práv tak proto podle Šabatové nevyužil svůj potenciál. Třetí ombudsmanka v historii České republiky chce vždy zužitkovat všechny možnosti k prosazení svých záměrů a také svůj úřad zakotvit v ústavě.

Kyjev/Moskva/Berlín - Rusko ústy ministra zahraničí Sergeje Lavrova vyzývá Francii, Polsko a Německo, aby donutily ukrajinskou opozici dodržovat uzavřenou dohodu o příměří. Lavrov tak reagoval na strhující vývoj událostí v Kyjevě, kde prezident Viktor Janukovyč během několika hodin ztratil veškeré mocenské páky krátce poté, co v pátek uzavřel dohodu s opozicí. S tím, že je třeba naplnit páteční dohodu, souhlasí i ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynek Kmoníček. Zároveň ale dodává, že je nutné myslet na zachování teritoriální jednoty Ukrajiny. A k tomu musejí Ukrajinci najít osobu, jež by je spojila napříč celou zemí.

Praha - V politice je teprve rok a čtvrt a už je nejpopulárnějším politikem v zemi. Podle posledního průzkumu CVVM Tomiu Okamurovi důvěřovalo 47 % respondentů. Autor razantních vyjádření sbírá politické body: dříve coby senátor a nyní opoziční poslanec se nestihl nijak ušpinit. Všechny politiky označuje za zloděje a lháře a tvrdí, že celý politický systém je potřeba změnit, hodnotí Okamurova vystoupení politolog Daniel Kunštát. „Pan Okamura je typ nesystémového politika, on nechce reformovat systém, ale chce ho narušit a já myslím, že některými svými nedomyšlenými kroky by ho zničil,“ domnívá se komentátor Reflexu Bohumil Pečinka.

Olomouc - Krize ODS není problém posledního roku ani problém jedné nebo dvou afér, je to problém dlouhodobý. Preference strany klesají již od roku 2006, kdy byla sestavena vláda za podpory dvou poslanců ČSSD, vláda, ve které si Strana zelených se šesti poslanci vyvzdorovala čtyři ministerská křesla a donutila ODS k silným programovým ústupkům. Tak úřadující předseda ODS Martin Kuba pojmenoval počátek pádu ODS, který vyvrcholil nejhorším volebním výsledkem v historii strany. Za jednu z fatálních chyb považuje, že Mirek Topolánek coby předseda strany stál u zrodu projektu TOP 09, která ve výsledku spíše s ODS bojuje, než spolupracuje.

Praha - Pohřeb Jana Palacha se před pětačtyřiceti lety stal demonstrací tisíců lidí proti režimu. Vzduchem se ale šířil strach - vzplane další oběť? Tehdejší moc se začala bát; během několika vteřin se z bezejmenného studenta stal hrdina. A tak bylo potřeba zapomenout… Skoro se to i podařilo, ve školách se o Palachovi neučilo a doma raději nemluvilo, aby děti náhodou něco někde neutrousily. Byla jeho oběť zbytečná, nesmyslná a dnes nepochopitelná? Mladý talentovaný scenárista filmu Hořící keř, Štěpán Hulík, chápe Janův čin jako otázku, jak jsme ochotní se v běžném životě obětovat. Emeritní biskupka Jana Šilerová soudí, že dnes naštěstí není třeba obětavosti až tak důsledné: „Stačí umět žít v osobním sebenasazení a mít odvahu říct NE! A unést důsledky. I v tom je ohromná záchranná síla.“

Praha - Koaliční smlouva je podepsána, ale vyhráno zatím není. Na řadě je totiž prezident a podle ústavy je to on, kdo jmenuje předsedu vlády i ministry. Andrej Babiš a Pavel Bělobrádek tak nyní spoléhají na šéfa sociální demokracie, že prezidenta o správnosti nominace přesvědčí. Dokdy se ale má vyjádřit, není dle ústavy jasné, nicméně Bohuslav Sobotka již nevidí důvod vyčkávat. Stejného názoru je i ústavní právník Jan Kysela: ani on nevidí žádný - ani politický - důvod k odkládání rozhodnutí. Jakékoli odložení podle něj totiž musí mít nějaký účel: „To není tak, když prezident republiky nemá lhůty, tak to znamená, že ve chvíli, když se mu nechce, tak nic nedělá,“ řekl v rozhovoru pro ČT24.

Praha – Šéf sociální demokracie Bohuslav Sobotka se domnívá, že poté, co v pondělí nově vznikající koalice podepíše koaliční smlouvu, je na tahu prezident. Prezident by tak podle něj měl jednat „bez zbytečného odkladu.“ Pokud by Zeman odmítl některého kandidáta na ministra, resort by dočasně vedl z pozice premiéra sám Sobotka. Šéf ČSSD ale v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) uvedl, že věří, že to nenastane. Předpokládaný premiér již plánuje personální změny na Úřadu vlády, chce mít poradce na každý resort a předpokládá, že již k 1. lednu 2015 budou ve funkci státní tajemníci na každém ministerstvu.

Moskva – Ruský prezident Vladimir Putin zmírnil omezení, které v dějišti zimní olympiády v Soči zapovídalo do března jakékoli demonstrace. Podle agentury Reuters bude nyní možné pořádat protesty v určených zónách. Původní zákaz kritizovali obhájci lidských práv jako neústavní. A tak se stále častěji objevuje srovnání her v Soči s hrami v Moskvě z roku 1980, které se odehrály též pod ruskou, tehdy sovětskou, taktovkou.

Praha – Dělal jsem, co jsem považoval za správné. Tak zní titul knihy vzpomínek Petra Uhla, v níž disident a signatář Charty 77 sumarizuje svůj život zejména před rokem 1989. Uvažoval někdy o emigraci? Uvažoval, když byl podruhé v kriminále, ale zůstal. A kým se cítí dnes? „Stále se považuji za marxistu, ale lidsky ba ani politicky to pro mě není důležité. Víc se cítím jako novinář, Pražák a otec čtyř dětí,“ tvrdí.

Praha - Samostatné Slovensko je dnes, 21 let po rozdělení společného státu, pro Slováky už samozřejmostí. To, co má ještě dnes občas nádech hořkosti, je pouze fakt, že o rozpadu rozhodli dva politici – Vladimír Mečiar a Václav Klaus – a tudíž se k němu nemohli vyjádřit lidé v referendu. To se ale politikům podle tehdejšího českého premiéra Petra Pitharta nehodilo. Hrozilo totiž, že by obě republiky nezaujaly stejné stanovisko a musely by se tak konat nové volby, v nichž by strany už musely přiznat barvu: „Žádná z politických stran, kromě těch nacionalistických, nešla do voleb s rozdělením státu, ale tři dny po volbách se o něm začalo jednat,“ zavzpomínal ve Studiu ČT24 Pithart.

Na Štědrý den se dodržoval přísný půst a na večeři mělo slavnostní stůl zdobit devatero jídel: devítka je považována za magické číslo, za číslo prosperity. Říkalo se, že žádný hospodář není tak chudý, aby nevystrojil štědrovečerní hostinu. Bývalo zvykem nechávat na Štědrý den pootevřené dveře. Důvod byl jediný: každý mohl vstoupit a být tak pohoštěn. Tento zvyk dodržovali například i na pražské Kampě v rodině Jana Wericha.

Na Štědrý den se dodržoval přísný půst a na večeři mělo slavnostní stůl zdobit devatero jídel: devítka je považována za magické číslo, za číslo prosperity. Říkalo se, že žádný hospodář není tak chudý, aby nevystrojil štědrovečerní hostinu. Bývalo zvykem nechávat na Štědrý den pootevřené dveře. Důvod byl jediný: každý mohl vstoupit a být tak pohoštěn. Tento zvyk dodržovali například i na pražské Kampě v rodině Jana Wericha.

Praha - Psal se 23. prosinec 1989. Právě ten den na československo-německých hranicích sešel německý ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher se svým československým protějškem Jiřím Dienstbierem, aby společně přestřihli dráty na plotu, jenž obě země téměř 40 let rozděloval. Jeho syn, Jiří Dienstbier ml., ještě stále vlastní kousek ostnatého drátu z té doby. K němu se váže taková historka: „Nejspíš právě proto, aby se páni ministři neumazali při stříhání drátu, tak jim tam natáhli kousek nového ostnatého drátu, aby to nebyl ten ošklivý starý, rezatý. Takže oni nejdřív stříhali ten nový, ale pak si řekli, že by si měli střihnout i do té skutečné železné opony, tak poodešli kousek dál a střihli si ještě i ten rezavý,“ vzpomínal Jiří Dienstbier ml. ve studiu ČT24.

Praha - Václav Havel, osobnost disentu, kterou možná ne každý znal. Lidé spíš slýchávali o mužích jara 1968, mezi něž tehdy Havel nepatřil. Nicméně v rámci disentu byl skutečnou osobností - ochráncem lidských práv, i když ne všichni s jeho liberálními názory souhlasili. „Jací bychom to byli ochránci lidských práv, kdybychom neuznávali právo, které má každá vlaštovka, odletět do jiné země,“ hlásal Havel podle vzpomínek novináře Petra Uhla. Ten však s ním nesouhlasil, nikdy mu to ale neřekl, protože ho respektoval.

Praha - Pátek: snídaně s francouzským prezidentem. Sobota: povolené shromáždění ke Dni lidských práv na Škroupově náměstí, kde se 10. prosince 1988 podle oficiálních zdrojů sešly dvě, možná tři tisícovky lidí, agenti StB však odhadovali účast až na pět tisíc demonstrujících. Možná nejdůležitější ale bylo, že poprvé na veřejnosti mohli svobodně promluvit disidenti. Mohlo se zdát, že režim ztrácí na síle, ale pouze si na jeden den nasadil masku. Celá demonstrace se nesla ve velmi slavnostním duchu, nicméně lidé se měli neustále na pozoru, neboť za sebou cítili pach StB.

Praha - Miloš Zeman je dnes prezidentem, který deklaruje, že ne každého bude ochoten jmenovat ministrem. Odvolává se přitom na ústavní komentář z roku 1997, který prezidentovi jmenovat ministry přímo neukládá. Jako by ale Zeman zapomněl na dobu, kdy on sám byl ve stejné situaci, jako je dnes Bohuslav Sobotka. Tehdejší prezident Václav Havel si totiž v roce 1998 vymínil, že jej jmenuje premiérem až po konzultacích o jednotlivých členech vlády: Havel neskrýval výhrady vůči Janu Kavanovi, Miroslavu Grégrovi či Václavu Grulichovi. Tehdejší Zemanova reakce ale byla strohá: „… personální veto … by bylo v rozporu s příslušným článkem ústavy.“

Praha - Pokud by vláda v demisi zrušila těžební limity uhlí v severních Čechách, nový kabinet by rozhodnutí podrobil revizi. V Otázkách Václava Moravce (OVM) to řekl předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Podle poslance Milana Urbana (ČSSD) rozhodování o limitech není na pořadu dne, nicméně legitimní vláda se tomuto problému nevyhne. „To, že to předchozí vlády díky politickým handlům zastrkovaly někam do kouta, aby se o tom nemusely bavit, tak to se do budoucna nemůže opakovat,“ řekl v Urban. Šéf Strany zelených Ondřej Liška v OVM upozornil, že případné prolomení limitů s sebou nese i připravenou novelu horního zákona, která má vrátit do normy paragrafy o vyvlastňování.

Praha - Budoucí vládní koalice chce od roku 2015 zavést tři sazby DPH; jednu základní a dvě snížené. V té nejnižší, jejíž výše však ještě nebyla stanovena, mají být léky. Strany možné koalice tak chtějí kompenzovat výpadek zhruba několika miliard korun ze zrušených zdravotnických poplatků. Kromě toho součástí dohody bude i každoroční valorizace státního příspěvku za státní pojištěnce. Výsledkem sobotního jednání zástupců koalice bylo zrušení zdravotnických poplatků u lékaře a v lékárnách, zůstat mají jen poplatky za využití pohotovosti. Poplatky za pobyt v nemocnici již zrušil Ústavní soud.

Praha - Diskuse o zrušení lustračního zákona, kterou aktuálně vyvolal případ Andreje Babiše, se v české politice nerozproudila poprvé. Komunisté se o odchod lustrací z politické scény snažili již několikrát. Už v roce 1995, kdy se začalo jednat o prodloužení „lustrační pětiletky“ vystoupil tehdejší předseda KSČM Miroslav Grebeníček s názorem, že prodloužení platnosti normy je „jeden z dalších kroků, který hrubým způsobem narušuje upřímnou snahu poctivých lidí o budování právního státu, jeden z dalších kroků, který může ohrozit demokracii v České republice“. Lustrace politici nakonec prodloužili, a ne jednou.

Praha – Je pátek 17. listopadu 1989. Studenti se shromažďují na Albertově, poté se vydávají na Vyšehrad a nakonec si sednou na zem u Národního divadla. Chtěli tak dát najevo, že ve společnosti chybí otevřenost a že strach vládne nad našimi slovy, činy a bohužel často i nad svědomím. Přesně to hlásal leták, který v polovině listopadu 1989 mohli číst studenti Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a o jehož existenci se zmiňují situační zprávy StB z listopadu 1989.

Praha - V rámci svatořečení Anežky České, významné to události nejen pro věřící v tehdejším Československu v roce 1989, dal kněz Tomáš Halík odkazu světice i jiný, společensko-politický rozměr. Během strhujících oslav řekl, že Anežka se za český národ jistě přimlouvala v dobách nejtěžších, a tak lze doufat, že „tehdy, až bude svatořečena, bude v Čechách konečně dobře.“ Halík se rovněž nechal slyšet, že ve vzduchu je již „cítit příchod těchto lepších dob jako jarní vánek“, a pět dní nato se 17. listopadu na Národní třídě prakticky uzavírá éra komunistické nadvlády v tehdejším Československu. Halíkova slova se tak stala skutečností.

Praha – Bývalý šéf poslaneckého klubu Jeroným Tejc (ČSSD) není z výsledku dnešního jednání ÚVV nijak překvapený: „Kdyby dnes někdo z tábora Bohuslava Sobotky navrhl, že léto je v rozpuku, tak by jistě i toto usnesení bylo přijato. V tomto smyslu mě to nechává klidným – důležité je, že jsem měl možnost říct kolegům svůj názor, a jsem rád, že jej ocenili potleskem.“ Michal Hašek se po odchodu z jednání s novináři odmítl bavit, prohlásil pouze, že byl průběh i výsledek ÚVV očekávatelný.

Praha - Šéf sociální demokracie Bohuslav Sobotka se v pondělí ráno chystá obrátit se na kancelář prezidenta republiky a požádat o schůzku. Chce znát názor prezidenta na další postup ve vyjednávání o nové vládě. Paralelně hodlá vyjednávací tým jednat s politickými stranami. Setkání vnímá jako konzultativní a informativní, neočekává, že by jej prezident Miloš Zeman již na první schůzce pověřil jednáním o nové vládě. Ambicí sociální demokracie je podle Sobotky přijít s návrhem na novou vládu ještě před koncem roku. Do té doby chce také dokončit klíčová jednání o postech ve sněmovně.