Šabatová: Politici jí budou muset naslouchat, jinak se jí prý nezbaví

Praha - Anna Šabatová chce jako nová ombudsmanka více mluvit s ministry. Její předchůdce Pavel Varvařovský podle ní konkrétní návrhy s resortními šéfy neprobíral osobně - veřejný ochránce práv tak proto podle Šabatové nevyužil svůj potenciál. Třetí ombudsmanka v historii České republiky chce vždy zužitkovat všechny možnosti k prosazení svých záměrů a také svůj úřad zakotvit v ústavě.

„Mám na mysli jistou důslednost v tom, když ochránce něco navrhne, tak má také na tom trvat a vyčerpat všechny zákonné prostředky k tomu, aby se pokusil přesvědčit orgány, aby svou praxi změnily,“ konstatovala veřejná ochránkyně lidských práv v diskusním pořadu ČT Otázky Václava Moravce (OVM) s tím, že podle jejího názoru její předchůdci se příliš brzo smířili s tím, že je vláda či parlament neposlouchají. „Pavel Varvařovský podle mě méně, než mohl, komunikoval s výkonnými politiky a více spoléhal na písemnou komunikaci,“ dodala Šabatová. Ona sama míní, že daleko častěji je třeba uchýlit se k osobním rozhovorům s resortními ministry. Pokud nevyhoví ministr, lze se obrátit na vládu, v neposlední řadě také na veřejnost: „Chtěla bych vždy vyčerpat všechny možnosti,“ řekla Šabatová. 

Sociální bydlení je nutnost

Jako jeden z prvních svých úkolů vidí prosazení zákona o sociálním bydlení. „Pokud se chceme nazývat právním a demokratickým státem, tak musíme mít zákon o sociálním bydlení, jinak si praxe vynutí praktiky, jaké fungovaly v ubytovnách, z nichž profitují problematické subjekty,“ vysvětluje Šabatová, podle níž současný stav rozhodně není ve prospěch lidí, kteří přijdou o střechu nad hlavou. Na zákonné normě se musejí podílet tři ministerstva: pro místní rozvoj, práce a sociálních věcí a ministr pro lidská práva. 

Šabatová v OVM k sociálnímu bydlení

„Je třeba připravit zákon, který definuje, co to je sociální bydlení a kdo na ně má nárok. A je potřeba uložit povinnost obcím, aby s pomocí centra toto zajišťovaly.“ Podle informací OVM se tento problém týká více než sta tisíc lidí. Pro přijetí zákona se hodlá zasadit i ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier.

Šabatová se chce zároveň zasadit o přijetí zákona o státní službě a prosazuje taky bezplatnou právní pomoc. Připravuje už několik změn konkrétních zákonů: vadí jí třeba komunikace úřadů s veřejností. Například při správním řízení podle ní řada lidí neví o opravných prostředcích, které mají k dispozici na jeho konci. 

Ombudsman v Ústavě? 

Nová vláda má v plánu posílit pravomoc veřejného ochránce práv; chce mu umožnit obracet se na Ústavní soud ohledně rušení zákonů. Dosud to může udělat prezident, nejméně 41 poslanců či 17 senátorů. K soudu může za určitých podmínek jít i vláda, kraje či člověk, kterého se problém týká. „Mohlo by to (širší pravomoc ombudsmana) ochranu základních lidských práv posunout dál. Ne vždy je politická vůle řešit určité rozpory legislativy s naším ústavním pořádkem, zatímco ombudsman tyto zábrany mít nemusí,“ tvrdí Dienstbier. Šabatová s tím souhlasí a jedním takovým adeptem by podle ní mohly být zákony o vyhoštění, které vznikly z iniciativy poslankyně Řápkové. 

Šabatová by kromě rozšíření pravomocí uvítala i zakotvení ombudsmana do ústavy. Nicméně podle ní to jsou dvě různé věci, které se nemusejí nutně dít ruku v ruce. Podobně na tuto problematiku nahlíží i ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier, i podle něj to spolu nesouvisí: „Jedna věc je, zda-li má být veřejný ochránce práv zakotven v ústavě, to já si představit samozřejmě musím, a to jistě bude předmětem širší debaty o změnách ústavy…. A druhá otázka je to, jestli bude, nebo nebude mít ombudsman právo obracet se na Ústavní soud s návrhem na rušení zákonů, které odporují ústavnímu pořádku,“ řekl ministr v Impulsech Václava Moravce. 

Podle Šabatové by zakotvení ombudsmana do Ústavy České republice slušelo. „V Polsku a v Rakousku deset let fungoval ombudsman na základě běžného zákona a pak se dostal do ústavy,“ podotkla ombudsmanka. 

Nahrávám video
Anna Šabatová v OVM
Zdroj: ČT24

Politikové sice v minulosti ombudsmanovi příliš nenaslouchali, ale důvěru lidí má a měl vždy. Podle šetření CVVM mu v roce 2004 věřilo 51 procent lidí, o pět let později to bylo již 63 procent a nejinak je tomu dnes. Ombudsman se tak těší větší důvěře než Ústavní soud či Nejvyšší kontrolní úřad. 

V posledních dnech médii rezonovala rozepře mezi Šabatovou a jejím zástupcem Stanislavem Křečkem. Křeček relativizoval násilí bezpečnostních složek proti demonstrantům na Ukrajině - Šabatová ho požádala, ať nekomentuje záležitosti mimo kompetence úřadu. O spor se ale podle ní nejednalo a budoucí spolupráci to neohrozí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Turek hrozí Hnutí Duha zásahem do dotací. Aktivisté mají smůlu, vzkazuje

Vládní zmocněnec pro Green Deal a poslanec Filip Turek (za Motoristy) pohrozil na facebooku ekologické organizaci Hnutí Duha zásahem do dotací, o které sdružení žádá ministerstvo životního prostředí. Mluvčí resortu Veronika Krejčí sdělila iRozhlasu, že organizace s žádostí uspěla a peníze jí už byly přiděleny. Podporu má Turek u stranického předsedy a ministra zahraničí Petra Macinky. Ten napsal, že Hnutí Duha považuje bez nějaké větší nadsázky „za teroristickou organizaci“. Kdyby měla být daňovými poplatníky nadále dotována, byl by prý Macinka značně zklamán.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoCesta k důstojnému bydlení je pro lidi bez domova složitá. Může jim ale změnit život

Příchod jara ukončil některé programy pro bezdomovce, které jim pomáhaly zvládnout chladné počasí. Podpůrné organizace ale v práci nepolevují. Lidí na ulici přibývá i mezi staršími a najít důstojné bydlení je pro ně mimořádně náročné. Jednou z takových osob je pan Luboš, který sedm let přespával v lese i na vlakovém nádraží. Nakonec ale podstoupil protialkoholní léčbu a organizace Naděje mu našla dočasné bydlení v azylovém domě. To mu změnilo život. Teď čeká na místo v domově pro seniory. U dalších lidí z azylových domů je ale cílem, aby si našli byt. To se povedlo například klientce Armády spásy Haně, která po deseti letech v azylových domech žije už půl roku v sociálním bytě. Fakt, že důvěra lidi mění, potvrdil i roční experiment odborníků, kteří dali čtyřiceti osobám bez domova sto tisíc korun. Většina z nich částku využila právě k tomu, aby si našla bydlení či práci.
před 7 hhodinami

S Velikonocemi policie tradičně posiluje hlídky, nechybí ani v ulicích

V tuzemsku aktuálně platí zvýšená bezpečnostní opatření. Policie ve větší míře hlídá takzvané měkké cíle – tedy sportovní, kulturní a společenské akce, letiště nebo náboženské objekty. Sbor denně nasazuje po celé republice přes tisíc lidí – včetně hlídek s balistickou ochranou a dlouhými zbraněmi. A důslednější kontroly probíhají i na silnicích kvůli Velikonocím.
před 7 hhodinami

Srážka vlaku s člověkem na Pardubicku omezila provoz na koridoru na Moravu

Na železničním koridoru mezi Prahou a Moravou přerušila v pátek odpoledne provoz srážka vlaku s člověkem, který na místě zemřel. Nehoda na více než hodinu zcela zastavila provoz v úseku Pardubice hlavní nádraží – Přelouč, ve 14:10 byl obnoven po jedné ze dvou kolejí. Zhruba v 15:10 byl provoz opět bez omezení, sdělil mluvčí Správy železnic Martin Kavka. Nehoda se stala krátce před 13. hodinou.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 13 hhodinami

Na jindřichohradecké úzkokolejce vyjely po několika letech pravidelné vlaky

Jindřichohradecká úzkokolejka v pátek zahájila pravidelný turistický provoz. První vlak vyjel z nádraží v Jindřichově Hradci směrem na Obrataň na Vysočině v 9:11 a další spoj o několik minut později zamířil do Nové Bystřice. Pravidelný provoz se na této dráze zastavil na podzim 2022 kvůli insolvenci předchozího majitele. O obnovení se postarala společnost Gepard Express.
před 14 hhodinami

Nabíječek elektromobilů přibývá, roste i zájem o ojetiny

Dobíjecí infrastruktura pro elektromobily se loni rozšířila o stovky nových stanic. Zvyšuje se také podíl výkonnějších ultrarychlých stojanů. V Česku je nyní přes tři tisíce dobíjecích stanic pro elektroauta. Provozovatelé evidují meziroční nárůst odběrů i počtu dobíjení o vysoké desítky procent. Zvyšuje se i počet elektrovozů na českých silnicích. Zájemce o ně láká jak jejich kvalita i cena. V neposlední řadě pak i nestálá situace na trhu s pohonnými hmotami.
před 19 hhodinami

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
před 20 hhodinami
Načítání...