Šabatová: Politici jí budou muset naslouchat, jinak se jí prý nezbaví

Praha - Anna Šabatová chce jako nová ombudsmanka více mluvit s ministry. Její předchůdce Pavel Varvařovský podle ní konkrétní návrhy s resortními šéfy neprobíral osobně - veřejný ochránce práv tak proto podle Šabatové nevyužil svůj potenciál. Třetí ombudsmanka v historii České republiky chce vždy zužitkovat všechny možnosti k prosazení svých záměrů a také svůj úřad zakotvit v ústavě.

„Mám na mysli jistou důslednost v tom, když ochránce něco navrhne, tak má také na tom trvat a vyčerpat všechny zákonné prostředky k tomu, aby se pokusil přesvědčit orgány, aby svou praxi změnily,“ konstatovala veřejná ochránkyně lidských práv v diskusním pořadu ČT Otázky Václava Moravce (OVM) s tím, že podle jejího názoru její předchůdci se příliš brzo smířili s tím, že je vláda či parlament neposlouchají. „Pavel Varvařovský podle mě méně, než mohl, komunikoval s výkonnými politiky a více spoléhal na písemnou komunikaci,“ dodala Šabatová. Ona sama míní, že daleko častěji je třeba uchýlit se k osobním rozhovorům s resortními ministry. Pokud nevyhoví ministr, lze se obrátit na vládu, v neposlední řadě také na veřejnost: „Chtěla bych vždy vyčerpat všechny možnosti,“ řekla Šabatová. 

Sociální bydlení je nutnost

Jako jeden z prvních svých úkolů vidí prosazení zákona o sociálním bydlení. „Pokud se chceme nazývat právním a demokratickým státem, tak musíme mít zákon o sociálním bydlení, jinak si praxe vynutí praktiky, jaké fungovaly v ubytovnách, z nichž profitují problematické subjekty,“ vysvětluje Šabatová, podle níž současný stav rozhodně není ve prospěch lidí, kteří přijdou o střechu nad hlavou. Na zákonné normě se musejí podílet tři ministerstva: pro místní rozvoj, práce a sociálních věcí a ministr pro lidská práva. 

Šabatová v OVM k sociálnímu bydlení

„Je třeba připravit zákon, který definuje, co to je sociální bydlení a kdo na ně má nárok. A je potřeba uložit povinnost obcím, aby s pomocí centra toto zajišťovaly.“ Podle informací OVM se tento problém týká více než sta tisíc lidí. Pro přijetí zákona se hodlá zasadit i ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier.

Šabatová se chce zároveň zasadit o přijetí zákona o státní službě a prosazuje taky bezplatnou právní pomoc. Připravuje už několik změn konkrétních zákonů: vadí jí třeba komunikace úřadů s veřejností. Například při správním řízení podle ní řada lidí neví o opravných prostředcích, které mají k dispozici na jeho konci. 

Ombudsman v Ústavě? 

Nová vláda má v plánu posílit pravomoc veřejného ochránce práv; chce mu umožnit obracet se na Ústavní soud ohledně rušení zákonů. Dosud to může udělat prezident, nejméně 41 poslanců či 17 senátorů. K soudu může za určitých podmínek jít i vláda, kraje či člověk, kterého se problém týká. „Mohlo by to (širší pravomoc ombudsmana) ochranu základních lidských práv posunout dál. Ne vždy je politická vůle řešit určité rozpory legislativy s naším ústavním pořádkem, zatímco ombudsman tyto zábrany mít nemusí,“ tvrdí Dienstbier. Šabatová s tím souhlasí a jedním takovým adeptem by podle ní mohly být zákony o vyhoštění, které vznikly z iniciativy poslankyně Řápkové. 

Šabatová by kromě rozšíření pravomocí uvítala i zakotvení ombudsmana do ústavy. Nicméně podle ní to jsou dvě různé věci, které se nemusejí nutně dít ruku v ruce. Podobně na tuto problematiku nahlíží i ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier, i podle něj to spolu nesouvisí: „Jedna věc je, zda-li má být veřejný ochránce práv zakotven v ústavě, to já si představit samozřejmě musím, a to jistě bude předmětem širší debaty o změnách ústavy…. A druhá otázka je to, jestli bude, nebo nebude mít ombudsman právo obracet se na Ústavní soud s návrhem na rušení zákonů, které odporují ústavnímu pořádku,“ řekl ministr v Impulsech Václava Moravce. 

Podle Šabatové by zakotvení ombudsmana do Ústavy České republice slušelo. „V Polsku a v Rakousku deset let fungoval ombudsman na základě běžného zákona a pak se dostal do ústavy,“ podotkla ombudsmanka. 

Nahrávám video
Anna Šabatová v OVM
Zdroj: ČT24

Politikové sice v minulosti ombudsmanovi příliš nenaslouchali, ale důvěru lidí má a měl vždy. Podle šetření CVVM mu v roce 2004 věřilo 51 procent lidí, o pět let později to bylo již 63 procent a nejinak je tomu dnes. Ombudsman se tak těší větší důvěře než Ústavní soud či Nejvyšší kontrolní úřad. 

V posledních dnech médii rezonovala rozepře mezi Šabatovou a jejím zástupcem Stanislavem Křečkem. Křeček relativizoval násilí bezpečnostních složek proti demonstrantům na Ukrajině - Šabatová ho požádala, ať nekomentuje záležitosti mimo kompetence úřadu. O spor se ale podle ní nejednalo a budoucí spolupráci to neohrozí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna zvolila Martina Beneše dětským ombudsmanem

Na post dětského ombudsmana zvolili poslanci mosteckého opatrovnického soudce Martina Beneše. Poslanci rovněž projednali ve druhém čtení navrhované přerozdělení zhruba 7,9 miliardy korun z peněz Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) mezi šest menších zdravotních pojišťoven. Opoziční poslanci předložili k novele pozměňovací návrh. Dolní komora také potvrdila Janu Černochovou (ODS) jako předsedkyni bezpečnostního výboru a Lukáše Vlčka (STAN) jako předsedu výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.
03:36Aktualizovánopřed 24 mminutami

Ministerstvo zahraničí: Čtvrteční let z Ammánu do Prahy byl plně hrazen státem

Cestující, které ve čtvrtek dopravilo letadlo Smartwings pronajaté státem z Ammánu do Prahy, nemuseli za dopravu nic uhradit. ČTK to řekl mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő, podle něhož byl let z Jordánska plně hrazený státem. Lidé, které ve čtvrtek po příletu oslovila redakce, ale uvedli, že museli podepsat závazek, že za let uhradí patnáct tisíc korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu tvrdil, že nikdo nic platit nebude.
před 47 mminutami

Vystrčil odletěl speciálem na paralympiádu. Uvedl, že měl povolení od armády

Mezi vládními politiky a předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) se strhnul spor o jeho cestu na paralympiádu do Itálie, ke které využil armádní speciál. Učinil tak v době, kdy tisíce Čechů uvázly v zemích Blízkého východu a armádní stroje jsou využívány k repatriačním letům. O sporu informoval server iDNES.cz.
před 52 mminutami

Ministerstvo financí začne monitorovat výši marží u čerpacích stanic

Ministerstvo financí začne monitorovat výši marží u čerpacích stanic. Chce zabránit jejich neúměrnému zvyšování v souvislosti s vývojem cen ropy, které se zvyšují po začátku konfliktu v Íránu. Resort o kroku informoval v pátek. Podle Unie nezávislých petrolejářů jsou ohlášené kontroly zbytečné, dle ní úřadu stačí monitorovat veřejné zdroje. Unie zároveň připomněla obdobné kontroly z minulosti, které podle ní potvrdily správné fungování tuzemského trhu. Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) kontroly akceptuje, podle ní není u marží co skrývat.
11:36Aktualizovánopřed 59 mminutami

V Praze přistál další repatriační let, přivezl Čechy z Ománu

V noci na pátek přistál v Praze další vládní repatriační let s českými občany, které zasáhl současný konflikt na Blízkém východě. Větší armádní airbus s kapacitou přes devadesát míst přivezl cestující z ománského Maskatu, uvedlo ministerstvo zahraničních věcí. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek ráno na síti X napsal, že odletěl první repatriační let do Dubaje. Stovky Čechů se během posledních dnů vrátily z ohrožené oblasti jak vládními repatriačními lety, tak komerčními linkami.
06:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Průměrná mzda loni stoupla o 7,2 procenta na 49 215 korun

Průměrná mzda v České republice v loňském roce stoupla o 7,2 procenta na 49 215 korun. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3316 korun. Druhým rokem po sobě se průměrná mzda zvýšila také reálně, po zohlednění inflace vzrostla o 4,6 procenta. O víc než sedm procent průměrná mzda meziročně vzrostla také v loňském čtvrtém čtvrtletí. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
10:02Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o nevydání Babiše a Okamury sněmovnou

Poslanecká sněmovna se ve čtvrtek rozhodla nevydat premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedu dolní komory Tomia Okamuru (SPD) k trestnímu stíhání. O tom, jestli se jedná o naplnění důvodu, proč mají poslanci imunitu, nebo naopak špatnou zprávu pro důvěru v justici a spravedlnost, debatovali pozvaní poslanci v Událostech, komentářích. Podle Heleny Válkové (ANO) byl institut imunity aplikován správně. „Možná že je teď v současné době (…) nedostatečně konkrétní a to vede ke sporům,“ připouští ale. „Poslanecká imunita je tady od toho, aby chránila před neoprávněnou šikanou představitele moci zákonodárné před mocí výkonnou nebo soudní. (…) Skutečně potřebuje Andrej Babiš, aby byl bráněn před sebou samým?“ ptal se Karel Dvořák (STAN). Svůj pohled připojili také Karel Haas (ODS), Kateřina Stojanová (Piráti), Jindřich Rajchl (PRO, klub SPD) a Matěj Gregor (Motoristé). Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
před 7 hhodinami

Krize bydlení se prohlubuje, zdražují i panelové byty

Bydlení představuje jeden z dlouhodobě skloňovaných problémů, které Česko sužují – z průzkumu Iniciativy pro dostupné bydlení a developerské společnosti Central Group vyplývá, že to tak vnímá téměř polovina obyvatel. Odborná veřejnost opakuje, že aby se růst cen minimálně zastavil, je potřeba zrychlit povolování řízení a odbourat byrokracii. Čím dál tím míň dostupné jsou i byty v panelových domech. Pomoci má nový stavební zákon, jeho podobu ale ještě na přelomu roku část expertů kritizovala.
před 10 hhodinami
Načítání...