Americký prezident Donald Trump pohrozil, že síly Spojených států začnou v Íránu ničit mosty a elektrárny. Šéf Bílého domu to uvedl v pátek nad ránem SELČ na sociální síti s tím, že íránské vedení podle něj ví, co má dělat, aby takovému vývoji zabránilo. Teherán mezitím pokračuje v útocích na cíle v regionu.
Vzdušné údery ve čtvrtek částečně poničily dálniční most nedaleko Teheránu, který měl být v blízké době uveden do provozu. Hrozbu ničením íránských elektráren Trump v minulých dnech opakovaně používal jako ultimátum pro uvolnění blokády Hormuzského průlivu, klíčové trasy pro přepravu ropy a zemního plynu.
„Naše armáda, (zdaleka!) největší a nejmocnější na světě, ještě ani nezačala ničit to, co v Íránu zbylo. Další na řadě jsou mosty, pak elektrárny!“ napsal Trump v příspěvku na své síti Truth Social. „Vedení nového režimu ví, co je třeba udělat, a musí to udělat RYCHLE!“ dodal. Šéf Bílého domu opakovaně tvrdí, že po zabití některých čelných představitelů teokratického režimu při amerických a izraelských úderech nyní v Íránu vládne „nové“ a „rozumnější“ vedení.
Trump dal první ultimátum Íránu 21. března. Tehdy Teheránu pohrozil zničením elektráren, pokud do 48 hodin úplně neuvolní pro bezpečnou plavbu Hormuzský průliv. Tyto útoky nařídil 23. března podmínečně odložit o pět dnů, což zdůvodnil „produktivními rozhovory“ o úplném ukončení války. Před týdnem pak oznámil, že údajně na žádost íránské vlády odkládá útoky na elektrárny o dalších deset dní do pondělí 6. dubna.
Ve středečním televizním projevu, prvním od zahájení izraelsko-amerických úderů 28. února, pak prezident USA mimo jiné prohlásil, že Spojené státy budou během příštích dvou či tří týdnů podnikat extrémně tvrdé údery, včetně možných útoků na energetickou a ropnou infrastrukturu, pokud Teherán nepřistoupí na podmínky Washingtonu.
Desítky odborníků na mezinárodní právo ve Spojených státech podepsaly otevřený dopis, zveřejněný ve čtvrtek, v němž uvádějí, že americké údery proti Íránu mohou představovat válečné zločiny, napsala agentura Reuters. Ta rovněž připomíná, že Ženevské úmluvy z roku 1949 zakazují ve válečném konfliktu útočit na místa považovaná za klíčová pro životy civilistů a že strany konfliktu musí rozlišovat mezi civilními objekty a vojenskými cíli.
Írán zasáhl rafinérii v Kuvajtu, Emiráty sestřelily desítky dronů
V úderech přitom pokračuje i Teherán. Íránské bezpilotní letouny zaútočily na kuvajtskou ropnou rafinérii Mína al-Ahmadí, kde vypuklo několik požárů. Íránský útok v zemi také poškodil část elektrárny a odsolovacího zařízení, kvůli čemuž tam chce Británie nasadit svůj protivzdušný systém, který by ochránil britské a kuvajtské zájmy v regionu. Ve Spojených arabských emirátech (SAE) muselo plynárenské zařízení kvůli dopadům trosek pozastavit provoz a úřady tam také hlásí dvanáct zraněných, napsaly tiskové agentury a média.
Poplach v pátek podle webu al-Džazíra zazněl právě v SAE nebo Bahrajnu a protivzdušná obrana Saúdské Arábie v té době zachytila šest bezpilotních letounů. Úlomky sestřeleného projektilu způsobily požár v plynárenském zařízení Habšan, významném areálu na zpracování suroviny v zemi. Provoz tam byl pozastaven a na místo vyrazili hasiči. Úřady SAE nehlásí žádné zraněné, dodal portál s tím, že protivzdušná obrana země jen za pátek sestřelila 18 raket, čtyři řízené střely a 47 dronů vypuštěných z Íránu. Dvanáct lidí nedaleko Abú Dhabí pak zranily padající části zničené rakety, napsala agentura Reuters.
Írán tvrdí, že sestřelil americkou stíhačku F-35 a že pilot je asi mrtvý
Írán zároveň tvrdí, že jeho protivzdušná obrana v centrální části země sestřelila americký bojový letoun F-35 a že pilot pravděpodobně nepřežil, napsaly v pátek tiskové agentury s odvoláním na íránská média. Web The Times of Israel (ToI) uvedl, že se ale zřejmě jednalo o americký stíhací letoun F-15E, nikoli F-35. Po zásahu íránskou palbou musel před dvěma týdny nouzově přistát jiný bojový letoun F-35.
„Letoun F-35 amerického letectva byl sestřelen na obloze v centrální části Íránu a zřítil se. Stalo se tak díky pokročilému systému protivzdušné obrany íránských revolučních gard,“ stojí v prohlášení íránského generálního štábu odvysílaném dle agentur státní televizí. „Pravděpodobnost, že se posádce podařilo katapultovat, je nízká,“ dodala armáda islámské republiky.
Nejmenovaný americký zdroj v pátek odpoledne SELČ agentuře Reuters řekl, že americké letectvo opravdu ztratilo nad Íránem bojové letadlo a že po posádce se pátrá. Obdobné pátrání prostřednictvím médií vyhlásil i Teherán.
Americkým silám se podle zdrojů stanice CBS následně podařilo zachránit jednoho člena posádky sestřeleného letounu USA. Pokud by opravdu šlo o stroj F-15E, tak ten má obvykle dvoučlennou posádku.
