Kubánské úřady hlásí propouštění více než dvou tisíc vězňů

Nahrávám video

Kuba propustí z tamních věznic 2010 vězňů, oznámila v noci na pátek SELČ tamní vláda. Rozsáhlou amnestii označila za humanitární a suverénní gesto u příležitosti oslav velikonočních svátků. První vězni se začali dostávat na svobodu v pátek odpoledne SELČ, napsala agentura AFP. Tiskové agentury krok zároveň dávají do souvislosti s mimořádným tlakem, který na ostrovní režim v poslední době vyvíjejí Spojené státy.

Podle agentury AFP prvních zhruba dvacet vězňů opustilo havanskou věznici La Lima v pátek ráno místního času (odpoledne SELČ). Někteří propuštění měli radost z toho, že předčasně opustili cely, a nazvali to požehnáním, konstatovali na místě přítomní zpravodajové AFP.

Kubánská vláda, která se o sílícím tlaku ze strany USA nezmínila, uvedla, že „propustila“ cizince i Kubánce, včetně žen, seniorů a mladých lidí. Nespecifikovala však, kdo byl údajně propuštěn ani za jakých podmínek, a nezmínila ani konkrétní trestné činy, které si odsouzení ve vězení odpykávali. Není proto jasné, zda jsou mezi omilostněnými také demonstranti odsouzení za údajný terorismus, pohrdání soudem či narušování veřejného pořádku.

Kabinet v Havaně neuznává existenci politických vězňů. Podle neziskové organizace Prisoners Defenders však bylo k letošnímu únoru na Kubě vězněno z politických důvodů 1214 lidí.

V polovině března kubánská vláda oznámila, že propustí 51 vězňů jako gesto dobré vůle vůči Vatikánu. Ani tehdy však neuvedla jejich jména či důvody odsouzení.

Kubánské úřady podle čtvrtečního prohlášení zveřejněného ve státních médiích sdělily, že rozhodnutí o nynější amnestii „vychází z pečlivé analýzy povahy trestných činů spáchaných odsouzenými, jejich dobrého chování ve vězení, skutečnosti, že si již odpykali značnou část trestu, a jejich zdravotního stavu“. Jde již o pátou amnestii od roku 2011, od té doby bylo propuštěno přes jedenáct tisíc trestanců, tvrdí úřady.

Kubánská vláda nicméně důsledně odmítá, že by přijímala jakákoli rozhodnutí pod tlakem Spojených států. Amnestii dvou tisícovek vězňů, jednu z největších za poslední roky, však očividně provází nejintenzivnější nátlaková kampaň, jakou Washington za poslední desetiletí proti ostrovnímu režimu vedl, včetně bezmála tři měsíce trvajícího ropného embarga, zdůrazňují zpravodajské agentury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěGuterres na Valném shromáždění OSN vyzval k dialogu. Trump pohrozil Íránu

V New Yorku v úterý začala všeobecná rozprava 81. zasedání Valného shromáždění OSN, kterého se osobně účastní skoro 130 hlav států a předsedů vlád. Shromáždění zahájil projev generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, který vyzval světové vůdce k uklidnění sporů, ukončení bojů, dialogu a spolupráci. Promluvil i prezident USA Donald Trump, jenž se ve svém vystoupení věnoval mimo jiné Íránu. Věří prý, že po amerických listopadových volbách uzavře Teherán s USA dohodu. Zároveň ale pohrozil, že může islámskou republiku zcela zničit.
15:03Aktualizovánopřed 1 mminutou

EU prodloužila protiruské sankce. Vyškrtla dva miliardáře

Členské země EU se dohodly na prodloužení protiruských sankcí, které se týkají tří tisíc lidí. Poprvé je prodlouží o tři roky, nikoliv šest měsíců jako dosud. Po dlouhých jednáních bylo dosaženo kompromisní dohody, podle které byli zároveň ze seznamu vyškrtnuti dva ruští miliardáři – Michail Fridman a Ališer Usmanov. Jejich odstranění ze seznamu v pondělí požadovalo Slovensko, Francie a Lucembursko. Fridman má v Lucembursku zmrazených 16 miliard dolarů.
16:49Aktualizovánopřed 6 mminutami

USA podepsaly s Dánskem a Grónskem dohodu o bezpečnosti

Americký prezident Donald Trump, dánská premiérka Mette Frederiksenová a předseda grónské vlády Jens-Frederik Nielsen v New Yorku na okraj zasedání Valného shromáždění OSN podepsali dohodu o Grónsku, které je autonomní součástí Dánského království. Trump označil ujednání, jež se týká amerických bezpečnostních zájmů na arktickém ostrově, za „milník pro bezpečnost Spojených států, Arktidy a také Evropy“.
před 15 mminutami

Ruský soud poslal do vězení Čecha za protiválečný protest, píší tamní média

Ruský soud poslal na třináct dní do vězení českého občana, který uspořádal protest u Leninova mauzolea na Rudém náměstí v Moskvě. Uvedly to v úterý agentury Interfax a TASS, podle nichž muž držel transparent, jehož cílem bylo diskreditovat ruskou armádu. Soud mu vyměřil také dvě pokuty v celkové výši 60 tisíc rublů (kolem 15 tisíc korun). České velvyslanectví v Moskvě poskytuje zadrženému českému občanovi od počátku konzulární pomoc.
16:36Aktualizovánopřed 22 mminutami

Napětí mezi Maďarskem a Ukrajinou roste. Budapešť se nepřidala ke Karpatské osmičce

Maďarsko se nepřipojilo k takzvané Karpatské osmičce, kterou inicioval Kyjev a která má posílit regionální spolupráci, vyplývá z vyjádření maďarského premiéra Pétera Magyara. Mezi Kyjevem a Budapeští v této souvislosti podle serveru Euronews znovu vzrostlo napětí. Magyar se v pondělí pozdě večer na sociálních sítích dostal do sporu s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybihou.
před 36 mminutami

Na americké základně v Německu se zřítil vojenský letoun

Na americké základně ve Spangdahlemu na západě Německa se zřítil vojenský letoun. Podle informací agentury DPA utrpěl zranění jeden člověk. Regionální veřejnoprávní rozhlasová a televizní společnost SWR uvedla, že na základně jsou rozmístěny stíhačky F-16. Právě tento stroj se podle bulvárního listu Bild zřítil.
16:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hrstka velkých zemědělských společností postupně ovládla světovou produkci potravin

Na trhu se zemědělskými vstupy, jako jsou osiva, stroje a chemikálie, má disproporčně velký podíl jen několik společností. To omezuje hospodářskou soutěž a zvyšuje ceny v rámci celého dodavatelského řetězce.
před 2 hhodinami

VideoMísto školy čtyři stěny pokoje. Děti v Nikopolu vycházet ven nemohou

Místo školy čtyři stěny dětského pokoje, kontakt s kamarády jen přes obrazovku telefonu. Tak žijí tisíce dětí v ukrajinském Nikopolu. Kvůli každodenním dělostřeleckým a dronovým útokům je jejich pohyb venku téměř nemožný. Ve městě na břehu Dněpru naproti okupované Záporožské jaderné elektrárně zůstávají po ruském ostřelování téměř denně mrtví nebo zranění. Do některých ulic už nejezdí ani humanitární pracovníci. Atmosféru v těžce zkoušeném městě v posledním půlroce zaznamenával štáb Reportérů ČT.
před 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.