Moskva – Ruský prezident Vladimir Putin zmírnil omezení, které v dějišti zimní olympiády v Soči zapovídalo do března jakékoli demonstrace. Podle agentury Reuters bude nyní možné pořádat protesty v určených zónách. Původní zákaz kritizovali obhájci lidských práv jako neústavní. A tak se stále častěji objevuje srovnání her v Soči s hrami v Moskvě z roku 1980, které se odehrály též pod ruskou, tehdy sovětskou, taktovkou.
V roce 1980 zastínil hry skandál související s vpádem sovětských vojáků do Afghánistánu, v roce 2014 jde o skandál ohledně homofobního zákona. Moskevské hry podobně jako hry v Soči markantně převýšily plánovaný rozpočet. Olympiáda 1980 byla nástrojem propagandy sovětského systému, olympiáda 2014 symbolizuje Putinovo Rusko.
Oznámení Kremlu: „Shromáždění, manifestace, demonstrace a pochody, které nejsou přímo spojeny s olympijskými a paralympijskými hrami, se mohou od 7. ledna do 21. března konat… výhradně po souhlasu místních bezpečnostních úřadů.“
Putin v této věci v pátek doplnil příslušný bezpečnostní dekret. Ze strany Putina jde nejspíš o další krok, který má před nadcházejícím sportovním svátkem vylepšit obraz Ruska. Vstřícným gestem už byla nedávná amnestie, díky níž se dostaly na svobodu i dvě členky ruské punkové skupiny Pussy Riot.
Trnem v oku organizacím hájícím lidská práva a usilujícím o rovnoprávnost homosexuálů zůstává zákon zakazující propagaci „nepatřičných vztahů“. Putin již opakovaně prohlásil, že účastníci olympiády nebudou stíháni za gesta či projevy, které mohou být považovány za propagaci homosexuality. Zároveň dal ale najevo, že žádné pochody gayů a leseb během her nepřipustí.
A tak se zimní olympijské hry v Soči podle ruských novin Novoje Vremja stále více podobají letním olympijským hrám v Moskvě v roce 1980, kdy po sovětské invazi do Afghánistánu hry bojkotovalo 63 zemí a 14 týmů vystupovalo pod vlajkou MOV. Olympiádu v Soči zatím žádní sportovci nebojkotují, nicméně zahajovací ceremoniál již nebude plný politických celebrit, protože spousta z nich dala najevo, že má jiné plány. Politici, mezi nimi i prezidenti, tak vyslyšeli výzvy k politickému bojkotu olympiády kvůli porušování lidských práv - více o politickém bojkotu her najdete zde.
Moskva - Soči: Podobnost nejen politická
Kromě politických problémů, které zastiňují olympijského ducha, nezůstávají stranou ani podivné finance. Moskevské hry měly totiž původně stát 356,5 milionu rublů, nicméně pouze výstavba olympijských objektů podle různých odhadů přišla na více než dvě miliardy rublů, což odpovídá podle tehdejšího černého trhu 400 milionům dolarů. Pro srovnání letní hry v Los Angeles v roce 1984 přišly USA na 250 milionů dolarů. A kolem ekonomického zajištění her v Soči jsou také nesrovnalosti: původně měly vyjít na 1,2 miliardy dolarů, avšak poslední plán je proinvestování až 12 miliard, které hodlá Rusko investovat do celkového rozvoje sportu a turismu v Krasnodarské oblasti.
Není to přitom poprvé, kdy se nejvyšší překážkou her stává politika. Už v roce 1956 bojkotovaly země olympiádu kvůli ruskému vpádu do Maďarska nebo válce o Suezský průplav. Opravdový box velmocí ale začal na olympiádě v Moskvě v roce 1980. Kvůli sovětské invazi do Afghánistánu olympijský maskot nespatřil výkony Američanů ani atletů z 60 zemí.
Odveta pak přišla o 4 roky později – do Los Angeles vyjeli z východního bloku jen Rumuni –oficiálně kvůli špatné péči o bezpečí sportovců. Vyřizování politických účtů ale neskončilo ani s pádem železné opony. Třeba do jihokorejského Soulu nepřijeli Severokorejci nebo Kubánci. A velké vášně vyvolávala i olympiáda v Pekingu.
Oáza luxusu: Půjde na 14 dní o jiné Rusko?
V Soči najednou vyrůstají obchody světových módních značek, ve městě vzniká bulvár s uprostřed vysazenými palmami. Vidět lze mimoúrovňové křižovatky, nové letiště Adler, hotely, nemocnice nebo třeba i knihovny. Hlavní hotely jsou již dokončeny, stejně tak jako haly pro hlavní sporty, finišuje i nejvíce opožděný stadion Fišt, který přivítá zahajovací a závěrečný ceremoniál. Z nového letiště se cestující do Soči dostanou expresním vlakem, pro ty, kteří chtějí jet pohodlně, bude připravené taxi.
Nicméně čím dále od olympijského světa, tím je člověk blíž reálnému životu – nádraží připomínající stalinské období, starší ženy nabízející pokoje k pronájmu, přeplněné autobusy stojící v nekonečných zácpách.
A tak podle komentáře ruských novin Novoje Vremja, když se člověk dívá na drahé butiky, nelze si vzpomenout na to, jak se Sovětský svaz změnil na těch 14 dní, kdy celá sovětská země žila letními olympijskými hrami. Tehdy se najednou v olympijských městech objevily produkty, které za komunismu v Sovětském svazu opravdu neznali – finské džemy, krájené uzeniny, sovětští občané náhle zjistili, co je jogurt a poprvé ochutnali Fantu nebo Pepsi. Po skončení olympiády všechno zase zmizelo. Otázkou tedy je, co se stane s luxusem v Soči…
A jak to vypadá, když ruský prezident a premiér přijedou na inspekci?
