Evropa má leteckého paliva jen asi na šest týdnů, řekl šéf IEA

Evropě zbývá už jen asi šest týdnů, než jí dojdou zásoby leteckého paliva, řekl v rozhovoru s agenturou AP výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Pokud se neobnoví vývoz ropy Hormuzským průlivem, aerolinky podle něj mohou začít už brzy rušit lety. Hormuzský průliv je de facto zablokovaný kvůli válce, kterou proti Íránu vedou Spojené státy a Izrael. Lufthansa i kvůli rostoucí ceně leteckého paliva trvale odstaví 27 letadel své divize CityLine.

Birol v obsáhlém rozhovoru ve své kanceláři v Paříži s výhledem na Eiffelovu věž vykreslil pochmurný obraz toho, co Evropu čeká, pokud se situace rychle nezlepší. Současnou ropnou krizi označil za největší, jaká kdy byla. Její dopady budou podle něj znamenat vyšší ceny benzinu, vyšší ceny plynu i vyšší ceny elektřiny.

„Teď je to skutečně zoufalá situace, dopady budou na celou globální ekonomiku. Čím déle to potrvá, tím horší to bude pro hospodářský růst a inflaci po celém světě,“ zhodnotil šéf IEA.

Ekonomické dopady budou nerovnoměrné a „nejvíce budou trpět země, jejichž hlas není tolik slyšet“, řekl tento turecký ekonom a expert na energetiku, který stojí v čele IEA od roku 2015. Podle něj půjde hlavně o rozvojové země – chudší státy v Asii, Africe a v Latinské Americe.

Bez urovnání konfliktu s Íránem, které by trvale znovu otevřelo Hormuzský průliv, ale budou trpět všichni, řekl Birol. „Některé země mohou být bohatší než jiné. Některé mohou mít více energie než jiné, ale žádná země není vůči této krizi imunní,“ varoval. Některé ropné produkty by podle něj mohly z trhu zcela zmizet. V Evropě „brzy uslyšíme zprávy, že některé lety z města A do města B mohou být zrušeny kvůli nedostatku leteckého paliva“, předpověděl.

Birol se také vyslovil proti takzvanému systému mýtné brány, který Írán uplatňuje vůči některým lodím. „Pokud to jednou změníme, může být těžké to vrátit zpět,“ varoval šéf IEA. „Bude obtížné mít systém poplatků tady, ale ne jinde,“ dodal.

I v případě uzavření mírové dohody by podle Birola mohlo trvat mnoho měsíců, než se kvůli škodám na energetické infrastruktuře obnoví předválečná úroveň produkce. „Více než osmdesát klíčových zařízení v regionu bylo poškozeno. A z těchto osmdesáti je více než třetina poškozena vážně nebo velmi vážně,“ upozornil. „Návrat na úroveň před válkou bude postupný a může trvat až dva roky,“ odhaduje šéf IEA.

Lufthansa odstaví 27 letadel

Německá letecká společnost Lufthansa od soboty trvale odstaví 27 provozuschopných letadel svých ztrátových regionálních aerolinek CityLine. Do konce léta plánuje také stáhnout ze svých dálkových letů i šest mezikontinentálních letadel. Dopravce to oznámil v tiskovém prohlášení, ve kterém jako důvody označil rostoucí ceny leteckého paliva a také pracovněprávní spory týkající se kolektivních vyjednávání. Deník Bild poznamenal, že rozhodnutí Lufthansy znamená konec divize CityLine.

„S ohledem na výrazný růst cen kerosinu (leteckého paliva, pozn. red.), které se ve srovnání s obdobím před íránskou válkou více než zdvojnásobily, a také kvůli další zátěži související s pracovněprávními spory, částečně urychlujeme zavádění korporátní strategie,“ uvedla aerolinka. Ta v tomto týdnu shodou okolností oslavuje sté výročí svého založení, zároveň ale čelí rozsáhlým stávkám palubního personálu a pilotů.

Od rychlejšího zavádění zmíněné strategie, která sníží letovou kapacitu na krátkých, středních i dálkových spojích a která je rozdělena do několika kroků, si společnost slibuje úspory včetně snížení administrativních nákladů.

Prvním a okamžitým krokem je trvalé stažení letounů z letového řádu aerolinek CityLine. Lufthansa podle dřívějších plánů chtěla v příštím roce ukončit provoz této divize a nahradit ji novou firmou s názvem Lufthansa City Airlines.

Druhým krokem je říjnové vyřazení čtyř zbývajících dálkových letounů Airbus A340-600 z flotily Lufthansy. Od října chce Lufthansa pro zimní letový řád odstavit i dva stroje Boeing 747-400, jejich trvalé vyřazení z flotily plánuje na příští rok.

Za třetí krok společnost označila snížení kapacity v nadcházejícím zimním letovém řádu u své hlavní značky Lufthansa konsolidací na krátkých a středních letech. „Toto dodatečné snížení kapacity odpovídá pěti letadlům u hlavní značky Lufthansa,“ uvedla firma.

Dopady na personál

Bild napsal, že ohlášené odstavení letadel v divizi CityLine bude mít dalekosáhlé dopady na piloty a palubní personál, kteří budou až na několik výjimek staženi ze služeb, i na samotnou Lufthansu. Aerolinky CityLine měly jako jeden z hlavních úkolů dopravu cestujících z jiných měst na klíčová letiště ve Frankfurtu nad Mohanem a v Düsseldorfu, čímž podporovaly vytíženost dálkových letů Lufthansy z těchto destinací.

Osud zaměstnanců CityLine podle Bildu zůstává otevřený. Lufthansa nicméně tvrdí, že posádkám chce ve své letecké skupině poskytnout profesní budoucnost a že pozemní personál už získal uplatnění v nově založené společnosti Lufthansa Aviation. Se zástupci zaměstnanců CityLine chce Lufthansa zahájit jednání mimo jiné o sociálních programech.

Lufthansa v prohlášení rovněž uvedla, že snižování administrativních nákladů v celé skupině se projeví v náborových plánech, interních akcích a v externích poradenských službách. Škrty mají také podpořit dosažení stávajícího cíle snížit o čtyři tisíce počet administrativních pozic v celé skupině Lufthansa do roku 2030.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoBývalí politici probrali schodek rozpočtu na příští rok

Menší vládní koaliční strany se vymezují vůči návrhu rozpočtu na příští rok. Motoristům a SPD vadí především navržený deficit se 389 miliardami korun, při jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) proto chtějí hledat další úspory. Část vlády hájí rozpočet tím, že má podpořit investice, exministr financí a ekonom Ivan Pilný však podotkl, že z celkového schodku jde do těchto výdajů jen 290 miliard, zbylé prostředky jsou mandatorní výdaje. Podle expremiéra Petra Nečase (ODS) není důvod k takovému fiskálnímu impulzu, povede to dle něj k prudkému zadlužení. Exministr financí Pavel Mertlík, působící na katedře ekonomie a managementu Unicorn Vysoké školy, připojil, že z kapitálových výdajů je investicí jen část. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 9 hhodinami

Země G20 vyjma Číny podpořily opatření proti obchodním nerovnováhám

Finanční představitelé zemí G20 se s výjimkou Číny shodli na řešení obchodních nerovnováh způsobených přílišnou závislostí některých ekonomik na vývozu. Americký ministr financí Scott Bessent označil shodu devatenácti zemí za „neuvěřitelnou,“ uvedla v noci na středu agentura AP. Oznámení přichází po dvoudenním jednání zástupců zemí G20 v Asheville v Severní Karolíně.
01:00Aktualizovánopřed 17 hhodinami

ČEPS podal trestní oznámení kvůli pochybnostem kolem nákupu NET4GAS

Státní společnost ČEPS podala trestní oznámení kvůli okolnostem při koupi provozovatele plynovodů NET4GAS. Audit, který si firma k akvizici nechala udělat, podle ní potvrdil zásadní pochybnosti k procesu nákupu. Bližší informace o tom, proti komu oznámení míří ani podrobnosti výsledků auditu, firma vzhledem k zahájenému trestnímu řízení neuvedla.
včeraAktualizovánovčera v 17:24

Motoristům a SPD se nelíbí navržený schodek rozpočtu, budou jednat s Babišem

Vládním Motoristům se nelíbí navržený schodek státního rozpočtu na příští rok, ve čtvrtek o tom budou jednat s premiérem Andrejem Babišem (ANO), řekl v úterý ráno předseda Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka před odletem na Slovensko na schůzku ministrů zahraničních věcí zemí visegrádské čtyřky (V4 – Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko). Macinka věří, že schodek bude nakonec nižší než navržených 389 miliard korun. Výhrady k návrhu rozpočtu má i SPD.
včeraAktualizovánovčera v 15:13

Schodek státního rozpočtu činil v srpnu 186,1 miliardy korun

Schodek státního rozpočtu na konci srpna dosáhl 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun, informovalo v úterý ministerstvo financí. Srpnový deficit byl pátý největší od vzniku Česka. Loni skončilo hospodaření státu po osmi měsících schodkem 165,4 miliardy korun.
včera v 14:24

Vláda schválila snížení podpory v nezaměstnanosti, SPD nesouhlasí

Vláda v pondělí schválila návrh se snížením podpory v nezaměstnanosti. V prvních dvou měsících má klesnout z 80 procent výdělku na 65 procent, maximálně má činit šedesát procent průměrné mzdy místo osmdesáti procent. Snížit se má i při rekvalifikaci či pro rodiče malých dětí a ty, co v poslední době pečovali o blízké, informoval resort na svém webu. Ušetřit chce asi pět miliard korun ročně. Koaliční hnutí SPD s vládním rozhodnutím nesouhlasí.
včeraAktualizovánovčera v 14:15

Pavel považuje návrh schodku státního rozpočtu pro příští rok za příliš vysoký

Návrh státního rozpočtu na příští rok není podle prezidenta Petra Pavla dobrý, deficit předložený ministerstvem financí ve výši 389 miliard korun považuje za vysoký. Prezident doufá, že návrh ještě před konečným schvalováním dozná změn. Zamýšlený schodek se nelíbí ani koaličním Motoristům. Jejich předseda Petr Macinka o tom chce ve čtvrtek jednat s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Věří, že schodek bude nakonec nižší. Kriticky se k návrhu vyjádřilo rovněž koaliční hnutí SPD.
včeraAktualizovánovčera v 14:06

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navržený schodek rozpočtu

Navržený schodek státního rozpočtu 389 miliard korun pro příští rok by znamenal druhý nejvyšší rozpočtový deficit v historii Česka. Vláda ještě může při projednávání parametry rozpočtu měnit. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by rozpočtová politika měla pomoci hospodářskému růstu, opozice naopak výši schodku kritizuje. O podrobnostech diskutovali v Událostech, komentářích ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé), ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS), členové sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) a Jan Papajanovský (STAN) a předseda Pirátů a poslanec Zdeněk Hřib. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.
včera v 09:19

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.