Evropa má leteckého paliva jen asi na šest týdnů, řekl šéf IEA

Evropě zbývá už jen asi šest týdnů, než jí dojdou zásoby leteckého paliva, řekl v rozhovoru s agenturou AP výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Pokud se neobnoví vývoz ropy Hormuzským průlivem, aerolinky podle něj mohou začít už brzy rušit lety. Hormuzský průliv je de facto zablokovaný kvůli válce, kterou proti Íránu vedou Spojené státy a Izrael. Lufthansa i kvůli rostoucí ceně leteckého paliva trvale odstaví 27 letadel své divize CityLine.

Birol v obsáhlém rozhovoru ve své kanceláři v Paříži s výhledem na Eiffelovu věž vykreslil pochmurný obraz toho, co Evropu čeká, pokud se situace rychle nezlepší. Současnou ropnou krizi označil za největší, jaká kdy byla. Její dopady budou podle něj znamenat vyšší ceny benzinu, vyšší ceny plynu i vyšší ceny elektřiny.

„Teď je to skutečně zoufalá situace, dopady budou na celou globální ekonomiku. Čím déle to potrvá, tím horší to bude pro hospodářský růst a inflaci po celém světě,“ zhodnotil šéf IEA.

Ekonomické dopady budou nerovnoměrné a „nejvíce budou trpět země, jejichž hlas není tolik slyšet“, řekl tento turecký ekonom a expert na energetiku, který stojí v čele IEA od roku 2015. Podle něj půjde hlavně o rozvojové země – chudší státy v Asii, Africe a v Latinské Americe.

Bez urovnání konfliktu s Íránem, které by trvale znovu otevřelo Hormuzský průliv, ale budou trpět všichni, řekl Birol. „Některé země mohou být bohatší než jiné. Některé mohou mít více energie než jiné, ale žádná země není vůči této krizi imunní,“ varoval. Některé ropné produkty by podle něj mohly z trhu zcela zmizet. V Evropě „brzy uslyšíme zprávy, že některé lety z města A do města B mohou být zrušeny kvůli nedostatku leteckého paliva“, předpověděl.

Birol se také vyslovil proti takzvanému systému mýtné brány, který Írán uplatňuje vůči některým lodím. „Pokud to jednou změníme, může být těžké to vrátit zpět,“ varoval šéf IEA. „Bude obtížné mít systém poplatků tady, ale ne jinde,“ dodal.

I v případě uzavření mírové dohody by podle Birola mohlo trvat mnoho měsíců, než se kvůli škodám na energetické infrastruktuře obnoví předválečná úroveň produkce. „Více než osmdesát klíčových zařízení v regionu bylo poškozeno. A z těchto osmdesáti je více než třetina poškozena vážně nebo velmi vážně,“ upozornil. „Návrat na úroveň před válkou bude postupný a může trvat až dva roky,“ odhaduje šéf IEA.

Lufthansa odstaví 27 letadel

Německá letecká společnost Lufthansa od soboty trvale odstaví 27 provozuschopných letadel svých ztrátových regionálních aerolinek CityLine. Do konce léta plánuje také stáhnout ze svých dálkových letů i šest mezikontinentálních letadel. Dopravce to oznámil v tiskovém prohlášení, ve kterém jako důvody označil rostoucí ceny leteckého paliva a také pracovněprávní spory týkající se kolektivních vyjednávání. Deník Bild poznamenal, že rozhodnutí Lufthansy znamená konec divize CityLine.

„S ohledem na výrazný růst cen kerosinu (leteckého paliva, pozn. red.), které se ve srovnání s obdobím před íránskou válkou více než zdvojnásobily, a také kvůli další zátěži související s pracovněprávními spory, částečně urychlujeme zavádění korporátní strategie,“ uvedla aerolinka. Ta v tomto týdnu shodou okolností oslavuje sté výročí svého založení, zároveň ale čelí rozsáhlým stávkám palubního personálu a pilotů.

Od rychlejšího zavádění zmíněné strategie, která sníží letovou kapacitu na krátkých, středních i dálkových spojích a která je rozdělena do několika kroků, si společnost slibuje úspory včetně snížení administrativních nákladů.

Prvním a okamžitým krokem je trvalé stažení letounů z letového řádu aerolinek CityLine. Lufthansa podle dřívějších plánů chtěla v příštím roce ukončit provoz této divize a nahradit ji novou firmou s názvem Lufthansa City Airlines.

Druhým krokem je říjnové vyřazení čtyř zbývajících dálkových letounů Airbus A340-600 z flotily Lufthansy. Od října chce Lufthansa pro zimní letový řád odstavit i dva stroje Boeing 747-400, jejich trvalé vyřazení z flotily plánuje na příští rok.

Za třetí krok společnost označila snížení kapacity v nadcházejícím zimním letovém řádu u své hlavní značky Lufthansa konsolidací na krátkých a středních letech. „Toto dodatečné snížení kapacity odpovídá pěti letadlům u hlavní značky Lufthansa,“ uvedla firma.

Dopady na personál

Bild napsal, že ohlášené odstavení letadel v divizi CityLine bude mít dalekosáhlé dopady na piloty a palubní personál, kteří budou až na několik výjimek staženi ze služeb, i na samotnou Lufthansu. Aerolinky CityLine měly jako jeden z hlavních úkolů dopravu cestujících z jiných měst na klíčová letiště ve Frankfurtu nad Mohanem a v Düsseldorfu, čímž podporovaly vytíženost dálkových letů Lufthansy z těchto destinací.

Osud zaměstnanců CityLine podle Bildu zůstává otevřený. Lufthansa nicméně tvrdí, že posádkám chce ve své letecké skupině poskytnout profesní budoucnost a že pozemní personál už získal uplatnění v nově založené společnosti Lufthansa Aviation. Se zástupci zaměstnanců CityLine chce Lufthansa zahájit jednání mimo jiné o sociálních programech.

Lufthansa v prohlášení rovněž uvedla, že snižování administrativních nákladů v celé skupině se projeví v náborových plánech, interních akcích a v externích poradenských službách. Škrty mají také podpořit dosažení stávajícího cíle snížit o čtyři tisíce počet administrativních pozic v celé skupině Lufthansa do roku 2030.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
před 2 hhodinami

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
09:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Novo Nordisk bude v Česku vyrábět látky pro léky na cukrovku a obezitu

Dánská firma Novo Nordisk bude v tuzemsku vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Do závodu v osadě Bohumil patřící pod Jevany ve Středočeském kraji investovala několik miliard korun, vyplývá z pozvánky na otevření závodu. V pátek 12. června se ho zúčastní mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a prezident společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar.
před 2 hhodinami

Část ropy uvázlé v Perském zálivu odvážejí neznámé tankery, píše Reuters

Přes Hormuzský průliv se v posledních týdnech dostává stále více tankerů s ropou. Přesný počet je však složité určit, protože záměrně vypínají sledovací systémy a plují mimo dosah satelitních sledovacích systémů. Ve své analýze to uvedla agentura Reuters, podle které jde ale i tak jen o zlomek předválečných objemů a trh se do původního stavu možná už nevrátí.
před 2 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 3 hhodinami

Sněmovna v prvním čtení podpořila návrh na znovuzavedení EET

Sněmovna v prvním čtení podpořila vládní návrh na znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET). Má začít fungovat od příštího roku. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) poslancům mimo jiné řekla, že nový systém bude jednodušší a nebude tak administrativně náročný. Předloha odolala návrhům na zamítnutí i vrácení předkladatelům, které vznesli poslanci TOP 09 a ODS. Poslanci se následně potřetí vrátili ke druhému kolu debaty o koaliční novele stavebního zákona. Jednání o tomto bodě bylo následně přerušeno do čtvrtečních ranních hodin.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

SpaceX plánuje získat z nabídky akcií 75 miliard dolarů, píše Reuters

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) rekordních 75 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Firma plánuje prodat 555,6 milionu akcií za 135 dolarů za kus. Tržní kapitalizace firmy by tak činila zhruba 1,75 bilionu dolarů (přes 36 bilionů korun). S akciemi by se mohlo začít obchodovat na burze 12. června.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

OECD snížila výhled růstu světové i tuzemské ekonomiky

Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,8 procenta z tempa 3,4 procenta loni, předpověděla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Odhad růstu snížila z 2,9 procenta, který měla v březnové prognóze. Na globální hospodářství má dle OECD negativní dopad konflikt na Blízkém východě. Organizace zhoršila také výhled růstu tuzemské ekonomiky na letošní rok na 1,9 procenta.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...