Evropa má leteckého paliva jen asi na šest týdnů, řekl šéf IEA

Evropě zbývá už jen asi šest týdnů, než jí dojdou zásoby leteckého paliva, řekl v rozhovoru s agenturou AP výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Pokud se neobnoví vývoz ropy Hormuzským průlivem, aerolinky podle něj mohou začít už brzy rušit lety. Hormuzský průliv je de facto zablokovaný kvůli válce, kterou proti Íránu vedou Spojené státy a Izrael. Lufthansa i kvůli rostoucí ceně leteckého paliva trvale odstaví 27 letadel své divize CityLine.

Birol v obsáhlém rozhovoru ve své kanceláři v Paříži s výhledem na Eiffelovu věž vykreslil pochmurný obraz toho, co Evropu čeká, pokud se situace rychle nezlepší. Současnou ropnou krizi označil za největší, jaká kdy byla. Její dopady budou podle něj znamenat vyšší ceny benzinu, vyšší ceny plynu i vyšší ceny elektřiny.

„Teď je to skutečně zoufalá situace, dopady budou na celou globální ekonomiku. Čím déle to potrvá, tím horší to bude pro hospodářský růst a inflaci po celém světě,“ zhodnotil šéf IEA.

Ekonomické dopady budou nerovnoměrné a „nejvíce budou trpět země, jejichž hlas není tolik slyšet“, řekl tento turecký ekonom a expert na energetiku, který stojí v čele IEA od roku 2015. Podle něj půjde hlavně o rozvojové země – chudší státy v Asii, Africe a v Latinské Americe.

Bez urovnání konfliktu s Íránem, které by trvale znovu otevřelo Hormuzský průliv, ale budou trpět všichni, řekl Birol. „Některé země mohou být bohatší než jiné. Některé mohou mít více energie než jiné, ale žádná země není vůči této krizi imunní,“ varoval. Některé ropné produkty by podle něj mohly z trhu zcela zmizet. V Evropě „brzy uslyšíme zprávy, že některé lety z města A do města B mohou být zrušeny kvůli nedostatku leteckého paliva“, předpověděl.

Birol se také vyslovil proti takzvanému systému mýtné brány, který Írán uplatňuje vůči některým lodím. „Pokud to jednou změníme, může být těžké to vrátit zpět,“ varoval šéf IEA. „Bude obtížné mít systém poplatků tady, ale ne jinde,“ dodal.

I v případě uzavření mírové dohody by podle Birola mohlo trvat mnoho měsíců, než se kvůli škodám na energetické infrastruktuře obnoví předválečná úroveň produkce. „Více než osmdesát klíčových zařízení v regionu bylo poškozeno. A z těchto osmdesáti je více než třetina poškozena vážně nebo velmi vážně,“ upozornil. „Návrat na úroveň před válkou bude postupný a může trvat až dva roky,“ odhaduje šéf IEA.

Lufthansa odstaví 27 letadel

Německá letecká společnost Lufthansa od soboty trvale odstaví 27 provozuschopných letadel svých ztrátových regionálních aerolinek CityLine. Do konce léta plánuje také stáhnout ze svých dálkových letů i šest mezikontinentálních letadel. Dopravce to oznámil v tiskovém prohlášení, ve kterém jako důvody označil rostoucí ceny leteckého paliva a také pracovněprávní spory týkající se kolektivních vyjednávání. Deník Bild poznamenal, že rozhodnutí Lufthansy znamená konec divize CityLine.

„S ohledem na výrazný růst cen kerosinu (leteckého paliva, pozn. red.), které se ve srovnání s obdobím před íránskou válkou více než zdvojnásobily, a také kvůli další zátěži související s pracovněprávními spory, částečně urychlujeme zavádění korporátní strategie,“ uvedla aerolinka. Ta v tomto týdnu shodou okolností oslavuje sté výročí svého založení, zároveň ale čelí rozsáhlým stávkám palubního personálu a pilotů.

Od rychlejšího zavádění zmíněné strategie, která sníží letovou kapacitu na krátkých, středních i dálkových spojích a která je rozdělena do několika kroků, si společnost slibuje úspory včetně snížení administrativních nákladů.

Prvním a okamžitým krokem je trvalé stažení letounů z letového řádu aerolinek CityLine. Lufthansa podle dřívějších plánů chtěla v příštím roce ukončit provoz této divize a nahradit ji novou firmou s názvem Lufthansa City Airlines.

Druhým krokem je říjnové vyřazení čtyř zbývajících dálkových letounů Airbus A340-600 z flotily Lufthansy. Od října chce Lufthansa pro zimní letový řád odstavit i dva stroje Boeing 747-400, jejich trvalé vyřazení z flotily plánuje na příští rok.

Za třetí krok společnost označila snížení kapacity v nadcházejícím zimním letovém řádu u své hlavní značky Lufthansa konsolidací na krátkých a středních letech. „Toto dodatečné snížení kapacity odpovídá pěti letadlům u hlavní značky Lufthansa,“ uvedla firma.

Dopady na personál

Bild napsal, že ohlášené odstavení letadel v divizi CityLine bude mít dalekosáhlé dopady na piloty a palubní personál, kteří budou až na několik výjimek staženi ze služeb, i na samotnou Lufthansu. Aerolinky CityLine měly jako jeden z hlavních úkolů dopravu cestujících z jiných měst na klíčová letiště ve Frankfurtu nad Mohanem a v Düsseldorfu, čímž podporovaly vytíženost dálkových letů Lufthansy z těchto destinací.

Osud zaměstnanců CityLine podle Bildu zůstává otevřený. Lufthansa nicméně tvrdí, že posádkám chce ve své letecké skupině poskytnout profesní budoucnost a že pozemní personál už získal uplatnění v nově založené společnosti Lufthansa Aviation. Se zástupci zaměstnanců CityLine chce Lufthansa zahájit jednání mimo jiné o sociálních programech.

Lufthansa v prohlášení rovněž uvedla, že snižování administrativních nákladů v celé skupině se projeví v náborových plánech, interních akcích a v externích poradenských službách. Škrty mají také podpořit dosažení stávajícího cíle snížit o čtyři tisíce počet administrativních pozic v celé skupině Lufthansa do roku 2030.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPřed 35 lety odstartovala registrace kuponových knížek

Přesně před pětatřiceti lety začala registrace kuponových knížek pro první vlnu velké privatizace. Předpokládalo se, že o kupony, za které bylo možné získat akcie tehdy státních podniků, bude mít zájem dva a půl milionu Čechoslováků. Nakonec se ale zapojilo o šest milionů lidí víc – i díky nástupu privatizačních fondů. Šanci zaregistrovat se dostali i obyvatelé menších obcí.
před 6 mminutami

VideoPoptávkovou dopravu využívá stále více lidí, výhody přináší cestujícím i obcím

Zájem o hromadnou dopravu na objednání roste. V České republice funguje již v jednadvaceti oblastech a expandovat má i nadále. Například ve středních Čechách by mělo být do dvou let pokryto území celého kraje. Místo je v mikrobusech možné rezervovat v aplikaci nebo zavoláním. Služba, kterou nejčastěji využívají studenti a senioři, má u klientů pozitivní ohlasy.
před 1 hhodinou

Vláda hledá cesty na snížení schodku rozpočtu. Přišla s daní pro rafinerie

Daň pro rafinérie, seškrtání dávek pro ukrajinské uprchlíky, zvýšení mýta a daní z některých neřestí. Vláda skládá opatření, kterými chce v příštím roce snížit schodek státního rozpočtu. Kabinetem schválený plán počítá s deficitem 386 miliard, nejvyšším od covidu. Kombinace úspor a nových příjmů by ho měla snížit o 20 miliard. Kabinet chce potřebné úpravy prosazovat postupně – na rozdíl od minulých volebních období tak nepůjde o jeden konsolidační balíček.
před 11 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o změnách v definici závislé práce

Vládní návrh zákona o platformové práci vyvolává kritiku kvůli plánovaným změnám v definici závislé práce. Podle odborů, odborníků i části opozice by mohl vést k legalizaci 70 až 90 procent případů takzvaného švarcsystému, oslabit ochranu zaměstnanců a připravit stát o část příjmů. Ministerstvo práce kritiku odmítá. Poslankyně Irena Ferčíková Konečná (Zelení, klub Pirátů) označila v Událostech, komentářích z ekonomiky návrh za největší zásah do pracovního práva za posledních třicet let. Směrnice měla podle ní zlepšit pracovní podmínky lidí pracujících pro digitální platformy, navrhované změny však mohou vést k jejich zhoršení. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza míní, že nejde o redefinici závislé práce, ale o zpřesnění jejích stávajících znaků. K tématu hovořil také analytik PAQ Research Jonas Kreisinger. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
před 19 hhodinami

VideoNové zakázky kolem Dukovan jsou šancí pro české firmy

Otevírají se nové zakázky spojené s rozšířením jaderné elektrárny Dukovany. Jednání se stavebním konsorciem korejská KHNP sice ukončila, spustila ale tendr na hybridní chladicí věže, které jsou klíčovou součástí elektrárny, jelikož odvádějí přebytečné teplo vznikající při výrobě elektřiny. Smlouvu s vítězem chtějí Jihokorejci uzavřít v první polovině příštího roku. Podle KHNP by se české firmy měly podílet zhruba na 60 procentech celého projektu Dukovan. V souvislosti s výstavbou má do lokality přijít až deset tisíc lidí.
včera v 06:30‌‌

VideoČeši dál preferují diesely, počet elektromobilů ale roste

Česko i podle nejnovějších evropských dat zůstává na prvním místě v celé Evropské unii v prodeji nových aut s naftovými motory. Diesely představují skoro osmnáct procent registrací, zatímco unijní průměr je sedm. I automobilky v Česku přitom vyrábějí čím dál víc elektromobilů. Stoupá ale i počet registrovaných nových elektrifikovaných vozidel. Přispívají k tomu i čínské značky – se zhruba dvojnásobným nárůstem. Některé sázejí hlavně na hybridní pohon.
včera v 06:00‌‌

Resort zdravotnictví chce přidávat sestrám. Nemocnice ukazují na chybějící peníze

Až šest tisíc měsíčně navíc pro začínající sestry. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) by si ve státních nemocnicích měli příští rok polepšit hlavně lidi z nelékařských profesí na startu kariéry. Odbory ale upozorňují, že řada krajských a regionálních zařízení na to nebude mít, protože úhradová vyhláška hlavně u těch menších nepočítá s dostatečným navýšením příjmů. Šéf resortu chce, aby pojišťovny nevydávaly víc peněz, než vyberou, a nemusely dál sahat do rezerv.
31. 10. 2026‌‌

Ministerstvo chystá návrh, podle něhož by za ČT a ČRo lidé platili dobrovolně, řekl Babiš

Ministerstvo financí připravuje návrh financování médií veřejné služby, podle kterého by peníze na jejich provoz nešly přímo ze státního rozpočtu, jak bylo dosud v plánu, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Televizní a rozhlasové poplatky by podle něj zůstaly zachovány na dobrovolné bázi, řekl v pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Sdělil také, že koalice nebude ve druhém čtení návrhu na zrušení poplatků ve sněmovně omezovat diskusi.
31. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.