Evropa má leteckého paliva jen asi na šest týdnů, řekl šéf IEA

Evropě zbývá už jen asi šest týdnů, než jí dojdou zásoby leteckého paliva, řekl v rozhovoru s agenturou AP výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Pokud se neobnoví vývoz ropy Hormuzským průlivem, aerolinky podle něj mohou začít už brzy rušit lety. Hormuzský průliv je de facto zablokovaný kvůli válce, kterou proti Íránu vedou Spojené státy a Izrael. Lufthansa i kvůli rostoucí ceně leteckého paliva trvale odstaví 27 letadel své divize CityLine.

Birol v obsáhlém rozhovoru ve své kanceláři v Paříži s výhledem na Eiffelovu věž vykreslil pochmurný obraz toho, co Evropu čeká, pokud se situace rychle nezlepší. Současnou ropnou krizi označil za největší, jaká kdy byla. Její dopady budou podle něj znamenat vyšší ceny benzinu, vyšší ceny plynu i vyšší ceny elektřiny.

„Teď je to skutečně zoufalá situace, dopady budou na celou globální ekonomiku. Čím déle to potrvá, tím horší to bude pro hospodářský růst a inflaci po celém světě,“ zhodnotil šéf IEA.

Ekonomické dopady budou nerovnoměrné a „nejvíce budou trpět země, jejichž hlas není tolik slyšet“, řekl tento turecký ekonom a expert na energetiku, který stojí v čele IEA od roku 2015. Podle něj půjde hlavně o rozvojové země – chudší státy v Asii, Africe a v Latinské Americe.

Bez urovnání konfliktu s Íránem, které by trvale znovu otevřelo Hormuzský průliv, ale budou trpět všichni, řekl Birol. „Některé země mohou být bohatší než jiné. Některé mohou mít více energie než jiné, ale žádná země není vůči této krizi imunní,“ varoval. Některé ropné produkty by podle něj mohly z trhu zcela zmizet. V Evropě „brzy uslyšíme zprávy, že některé lety z města A do města B mohou být zrušeny kvůli nedostatku leteckého paliva“, předpověděl.

Birol se také vyslovil proti takzvanému systému mýtné brány, který Írán uplatňuje vůči některým lodím. „Pokud to jednou změníme, může být těžké to vrátit zpět,“ varoval šéf IEA. „Bude obtížné mít systém poplatků tady, ale ne jinde,“ dodal.

I v případě uzavření mírové dohody by podle Birola mohlo trvat mnoho měsíců, než se kvůli škodám na energetické infrastruktuře obnoví předválečná úroveň produkce. „Více než osmdesát klíčových zařízení v regionu bylo poškozeno. A z těchto osmdesáti je více než třetina poškozena vážně nebo velmi vážně,“ upozornil. „Návrat na úroveň před válkou bude postupný a může trvat až dva roky,“ odhaduje šéf IEA.

Lufthansa odstaví 27 letadel

Německá letecká společnost Lufthansa od soboty trvale odstaví 27 provozuschopných letadel svých ztrátových regionálních aerolinek CityLine. Do konce léta plánuje také stáhnout ze svých dálkových letů i šest mezikontinentálních letadel. Dopravce to oznámil v tiskovém prohlášení, ve kterém jako důvody označil rostoucí ceny leteckého paliva a také pracovněprávní spory týkající se kolektivních vyjednávání. Deník Bild poznamenal, že rozhodnutí Lufthansy znamená konec divize CityLine.

„S ohledem na výrazný růst cen kerosinu (leteckého paliva, pozn. red.), které se ve srovnání s obdobím před íránskou válkou více než zdvojnásobily, a také kvůli další zátěži související s pracovněprávními spory, částečně urychlujeme zavádění korporátní strategie,“ uvedla aerolinka. Ta v tomto týdnu shodou okolností oslavuje sté výročí svého založení, zároveň ale čelí rozsáhlým stávkám palubního personálu a pilotů.

Od rychlejšího zavádění zmíněné strategie, která sníží letovou kapacitu na krátkých, středních i dálkových spojích a která je rozdělena do několika kroků, si společnost slibuje úspory včetně snížení administrativních nákladů.

Prvním a okamžitým krokem je trvalé stažení letounů z letového řádu aerolinek CityLine. Lufthansa podle dřívějších plánů chtěla v příštím roce ukončit provoz této divize a nahradit ji novou firmou s názvem Lufthansa City Airlines.

Druhým krokem je říjnové vyřazení čtyř zbývajících dálkových letounů Airbus A340-600 z flotily Lufthansy. Od října chce Lufthansa pro zimní letový řád odstavit i dva stroje Boeing 747-400, jejich trvalé vyřazení z flotily plánuje na příští rok.

Za třetí krok společnost označila snížení kapacity v nadcházejícím zimním letovém řádu u své hlavní značky Lufthansa konsolidací na krátkých a středních letech. „Toto dodatečné snížení kapacity odpovídá pěti letadlům u hlavní značky Lufthansa,“ uvedla firma.

Dopady na personál

Bild napsal, že ohlášené odstavení letadel v divizi CityLine bude mít dalekosáhlé dopady na piloty a palubní personál, kteří budou až na několik výjimek staženi ze služeb, i na samotnou Lufthansu. Aerolinky CityLine měly jako jeden z hlavních úkolů dopravu cestujících z jiných měst na klíčová letiště ve Frankfurtu nad Mohanem a v Düsseldorfu, čímž podporovaly vytíženost dálkových letů Lufthansy z těchto destinací.

Osud zaměstnanců CityLine podle Bildu zůstává otevřený. Lufthansa nicméně tvrdí, že posádkám chce ve své letecké skupině poskytnout profesní budoucnost a že pozemní personál už získal uplatnění v nově založené společnosti Lufthansa Aviation. Se zástupci zaměstnanců CityLine chce Lufthansa zahájit jednání mimo jiné o sociálních programech.

Lufthansa v prohlášení rovněž uvedla, že snižování administrativních nákladů v celé skupině se projeví v náborových plánech, interních akcích a v externích poradenských službách. Škrty mají také podpořit dosažení stávajícího cíle snížit o čtyři tisíce počet administrativních pozic v celé skupině Lufthansa do roku 2030.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 43 mminutami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 5 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 14 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...