Na začátku letošního roku přišel evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius s myšlenkou „silné, stálé evropské vojenské síly o 100 tisících vojácích“. Podle něj by taková síla mohla lépe chránit evropský kontinent.
„Jak nahradíme stálou přítomnost 100 tisíc amerických vojáků, kteří tvoří páteř evropské obrany?“ zeptal se Kubilius ve svém projevu ve Švédsku.
Kubiliusův návrh přišel v době rostoucích obav mezi spojenci v NATO ohledně spolehlivosti Washingtonu, a to po výrocích amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že chce získat kontrolu nad Grónskem. Šéf Bílého domu od té doby opakovaně zpochybňuje budoucnost NATO a kritizuje některé evropské partnery.
Litevští představitelé byli historicky skeptičtí k alternativním vojenským strukturám mimo NATO, především proto, že Vilnius považoval USA za hlavního garanta své bezpečnosti.
Současný předseda výboru litevského parlamentu pro národní bezpečnost a obranu Rimantas Sinkevičius však zvolil poněkud odlišný tón. „Zdá se mi, že stojí za to o té myšlence uvažovat,“ uvedl s tím, že Aliance je v zásadě smlouva a neexistuje nic jako jednotná „armáda NATO“.
Podle něj by bylo možné takovou myšlenku realizovat spíše v dlouhodobém horizontu. Evropská unie má podle Sinkevičiuse v současnosti relativně malé ozbrojené síly, které by „jen obtížně zvládly konflikt většího rozsahu“.
„Síla o 100 tisících vojácích by byla významná. Na druhou stranu by ale vznikla řada byrokratických problémů – struktura velení, náklady na provoz, počet vojáků a podobně,“ uvedl.
Dodal, že vytvoření společné armády EU by naráželo na zásadní byrokratické překážky i právní a praktická omezení. „Míra byrokracie v Evropské unii při rozhodování, princip jednomyslnosti a podobně – to vše vyžaduje rozsáhlou přípravu. Nejsem si jistý, jak realistické to je,“ řekl.
Podle něj by jakákoli debata o evropské armádě vyžadovala i širší přehodnocení budoucnosti Evropské unie: „Zůstane Evropská unie taková, jaká je, tedy společenství států, které jsou propojené, ale zachovávají si určitou míru autonomie?“
Bývalý litevský ministr obrany Laurynas Kasčiunas upozornil na další otázky, mimo jiné odkud by se vzalo navrhovaných sto tisíc vojáků. „Tito vojáci už jsou přiděleni evropskými zeměmi NATO do obranných plánů. Znamená to, že bychom je z těchto plánů stáhli? Nebo by šlo o nové síly? Bohužel vytváření nových sil v Evropě není jednoduché – z různých důvodů, jako je zrušená branná povinnost v některých zemích, zanedbané zálohy a další strukturální problémy,“ sdělil.
Riziko duplikace NATO?
Kasčiunas, nyní místopředseda parlamentního výboru, řekl, že podporuje posílení vojenské síly Evropy, ale pouze v rámci NATO.
„Podporuji posilování evropského pilíře a vojenských schopností Evropy v rámci NATO. Klíčovou podmínkou ale je, aby to bylo v rámci Severoatlantické aliance. Musíme rozvíjet klíčové zbraňové systémy a posilovat schopnosti, v nichž jsme nyní závislí na Spojených státech, a tuto závislost snižovat. To zahrnuje zpravodajství, schopnosti dlouhého dosahu i obranu proti balistickým střelám. Tyto oblasti bychom měli posilovat, stejně jako další konvenční schopnosti, ale neměli bychom vytvářet alternativní struktury, které by NATO zdvojovaly,“ popsal.
Bývalý ministr obrany upozornil na obranné plány NATO, které určují, jaké síly mají jednotlivé členské státy poskytnout. „Pokud mají státy kapacity nad rámec toho, co je potřeba pro plány NATO, a mohou je využít k vytvoření samostatné síly EU, pak je to v pořádku. Proč ne? Je ale velmi pravděpodobné, že by bylo nutné některé síly z plánů NATO vyjmout a začlenit je do evropského rámce. A právě tam vzniká problém zdvojování,“ doplnil.
Společné nákupy už probíhají
Jednou z oblastí, kde evropské státy už spolupracují, jsou obranné zakázky. Sinkevičius upozornil na program SAFE, který vyčleňuje 150 miliard eur (přibližně 3,75 bilionu korun) na vojenské nákupy.
„Členské státy mohou žádat o tyto zvýhodněné půjčky, které se nezapočítávají do státního dluhu. Netýká se to ale celého NATO – jde hlavně o země EU. Program SAFE také počítá se spoluprací při nákupu vojenské techniky, což umožňuje pořizovat větší objemy za nižší cenu,“ uvedl Sinkevičius.
Kasčiunas souhlasil, že společné nákupy jsou směr, který by se měl dále rozvíjet. „Společný obranný trh je důležitý. Neměli bychom se omezovat národními hranicemi, ale sdružovat zdroje regionálně a pořizovat techniku společně. Důležité je, abychom měli podobná bojová vozidla pěchoty, podobné systémy protivzdušné obrany a podobně. V tomto směru existuje velký prostor pro rozvoj evropské obrany,“ sdělil.
V úterý informoval americký deník The Wall Street Journal, že evropské země připravují krizový plán, jak využít stávající vojenské struktury NATO v případě, že by se Spojené státy z Aliance stáhly.
Plán, někdy označovaný jako „evropské NATO“, získává na dynamice poté, co jej podpořilo Německo, uvedl list. Tyto návrhy se neformálně projednávají v okolí velitelství NATO a nemají konkurovat stávajícím strukturám.
Modesta Gaučajte-Znutieneová, LRT.lt, 16/04/2026 08:19 (GMT+2)
Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.
