V Estonsku a Lotyšsku se zřítily ukrajinské drony, uvedly úřady. Zabloudily kvůli rušení

Drony, které během časného středečního rána vletěly do estonského a lotyšského vzdušného prostoru z Ruska a havarovaly, byly podle úřadů v Tallinu a Rize ukrajinské stroje. Kyjev je nasadil do útoku na ruské cíle ve Finském zálivu Baltského moře a do Pobaltí zabloudily pod vlivem rušení. Nikdo nebyl zraněn, uvedla agentura DPA.

„Dva kilometry od hranic s Ruskem dron ve 03:43 (místního času) narazil do komínu elektrárny Auvere a vybuchl. Jde o dron, který vlivem rušení v ruském vzdušném prostoru ztratil kurz. Trosky svědčí o tom, že to byl ukrajinský bezpilotní letoun,“ uvedl ředitel estonské bezpečnostní služby (KaPo) Margo Palloson podle estonské veřejnoprávní stanice ERR. „Jsou to důsledky rozsáhlé ruské útočné války,“ uvedl Palloson a vyslovil obavu z výskytu podobných incidentů v budoucnu.

Elektrárna Auvere, kterou provozuje skupina Enefit Power, se nachází v severovýchodním Estonsku, poblíž města Narva u hranice s Ruskem. Incident nezpůsobil škody na elektrické síti.

Estonský premiér Kristen Michal podle ERR usoudil, že zbloudilý dron byl součástí ukrajinského útoku na důležitý ruský přístav Usť-Luga ve Finském zálivu, který hraničí s estonským pobřežím.

Dvojí incident v Lotyšsku

Explozi dronu nad svým územím ve středu nad ránem podle DPA oznámilo také Lotyšsko. Tamní mluvčí armády uvedl v televizi, že ve 2:19 místního času radar detekoval neidentifikovaný létající objekt, který překročil lotyšské hranice. Asi o dvacet minut později dron spontánně explodoval poblíž vesnice Dobricina, aniž by proti němu zasáhlo letectvo, které ovšem bylo v pohotovosti.

Lotyšské ministerstvo obrany potvrdilo, že dron dopadl do oblasti blízko hranice. Hlášena přitom nejsou žádná zranění nebo materiální škody.

Už předtím, přibližně v 0:50 místního času, vstoupil objekt do lotyšského vzdušného prostoru z běloruské strany, pak ale pokračoval do ruského vzdušného prostoru.

Lotyšský ministr obrany Andris Sprúds ve středu oznámil, že kvůli incidentu přerušuje svou návštěvu Ukrajiny a vrací se do Lotyšska.

Mluvčí lotyšské armády vyslovil předpoklad, že v obou případech se bezpilotní letouny odchýlily z kurzu nebo je vychýlila opatření elektronického boje.

Litva tento týden také zaznamenala dron

Incident se zříceným dronem letícím z Běloruska na počátku týdne vyšetřovala i Litva. I v jejím případě se ukázalo, že byl ukrajinský. Od začátku ruské války proti Ukrajině, pro kterou je používání bezpilotních létajících strojů typické, vnikají drony opakovaně do vzdušného prostoru pobaltských států či Polska.

Litevský ministr obrany Robertas Kaunas obvinil podle DPA z havárií dronů Rusko, které rozpoutalo válku proti Ukrajině. „Není chyba Ukrajiny, že válku začalo Rusko, ale s mým ukrajinským kolegou proberu, jak by se daly tyto hrozby v budoucnu minimalizovat,“ napsal na facebooku. Zdůraznil, že incidenty představují „jasný signál, že k posílení obrany východních hranic jsou zapotřebí rychlejší a větší investice ze strany Evropské unie a NATO“.

Analytici: Rusko tak může testovat NATO

Incidenty s drony v Pobaltí mohou být jak vedlejším efektem války na Ukrajině, tak součástí cíleného testování reakcí NATO, shodují se bezpečnostní analytici.

Podle Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky roste počet incidentů v oblasti Baltského moře, což ukazuje na zvýšenou pozornost, kterou Rusko věnuje tomuto regionu. Upozornil na další případy, například vysílání balonů do litevského vzdušného prostoru. Tyto kroky podle něj naznačují snahu testovat připravenost a akceschopnost NATO, zejména v situaci, kdy Rusko nedosahuje výraznějších úspěchů na Ukrajině a čelí i vnitřním problémům.

Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy naopak zdůraznil, že u jednotlivých incidentů nelze jednoznačně určit, zda jsou úmyslné. Připomněl, že estonské úřady v konkrétním případě rychle vyloučily cílený útok a označily událost za vedlejší efekt války, což podle něj odráží snahu pobaltských států zabránit eskalaci. Zároveň ale nevyloučil to, že Rusko dlouhodobě testuje soudržnost Aliance i obranné schopnosti jejích členů.

Pokud jde o reakci, analytici zdůrazňují nutnost kombinace odstrašení a snahy zabránit eskalaci. Havlíček poukazuje na význam rozhodnosti, včetně schopnosti včas reagovat na narušení a případně zasahovat proti dronům, a na nutnost udržet věrohodnost kolektivní obrany Aliance. Bříza zdůrazňuje, že reakce musí být vždy individuální a citlivá k místním podmínkám, zejména v pobaltských státech s početnou ruskou menšinou, aby nevedla k vnitřní destabilizaci.

Podobné incidenty, jako je aktuální pád dronů v Estonsku a Lotyšsku, se v regionu i širším okolí v posledním roce opakují. Například v září 2025 narušily estonský vzdušný prostor tři ruské stíhačky MiG-31, ve stejném období našli v Lotyšsku kousky zříceného ruského dronu. Narušení zaznamenali i jinde v Evropě, například Rumunsko a Polsko zaznamenaly průniky dronů či jejich trosky při ruských útocích na Ukrajinu.

Pobaltské státy patří mezi lídry v poměru výdajů na obranu k HDP mezi členskými státy NATO, výrazně překračují alianční závazek dvou procent a blíží se novému závazku pěti procent. V relativním srovnání patří na špičku spolu s Polskem, které vydává 4,48 procenta HDP na obranu, zatímco Litva dosahuje čtyř procent, Lotyšsko 3,73 procenta a Estonsko 3,38 procenta HDP. Tyto hodnoty vycházejí z aktuálních srovnání obranných výdajů členských států. Zvyšovat výdaje na obranu začaly po válce na Donbase a anexi Krymu v roce 2014.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 49 mminutami

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří, vzniknou bezpečnostní zóny

Izrael a Libanon se ve středu dohodly na prodloužení křehkého příměří a zřízení několika bezpečnostních zón na libanonském území, kam by nesměli vstoupit příslušníci militantního teroristického hnutí Hizballáh. Podmínkou příměří je úplné zastavení palby ze strany hnutí a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od řeky Lítání. Obě země také odsoudily útoky Íránu na země v regionu a jeho narušování stability na Blízkém východě, uvedli ve středu po dvoudenním jednání ve Washingtonu ve společném prohlášení zástupci USA, Libanonu a Izraele.
před 4 hhodinami

Státy EU daly podle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU v létě 2024, více než dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu, a dosud je blokovalo Maďarsko.
před 5 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 7 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Ukrajina zasáhla ropný terminál a korvetu v Petrohradu, kde začíná fórum s účastí Putina

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva. Ve městě ve středu začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský diktátor Vladimir Putin. Ruské útoky na Ukrajinu mezitím zabily několik lidí, desítky zranily. Do Kyjeva ve středu přijel generální tajemník NATO Mark Rutte.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Budapešť a Kyjev mají „historickou“ dohodu o právech maďarské menšiny, uvedl Magyar

Budapešť dosáhla komplexní dohody s Kyjevem o rozšíření jazykových, vzdělávacích, kulturních a politických práv stotisícové maďarské menšiny žijící na Ukrajině. Oznámil to maďarský premiér Péter Magyar. Tato „historická“ dohoda může podle něj také přispět k otevření první kapitoly přístupových jednání Ukrajiny s Evropskou unií (EU). Budapešť nicméně stále nepodporuje urychlené jednání Kyjeva o vstupu do EU, dodal Magyar.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

SpaceX plánuje získat z nabídky akcií 75 miliard dolarů, píše Reuters

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) rekordních 75 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Firma plánuje prodat 555,6 milionu akcií za 135 dolarů za kus. Tržní kapitalizace firmy by tak činila zhruba 1,75 bilionu dolarů (přes 36 bilionů korun). S akciemi by se mohlo začít obchodovat na burze 12. června.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...