Ukrajina zaútočila na ropný terminál v ruském Primorsku

Ukrajinský generální štáb v pondělí informoval, že ukrajinská armáda zaútočila na ropný terminál v ruském přístavu Primorsk v Leningradské oblasti v Baltském moři a také na ropnou rafinerii ve městě Ufa v Baškortostánu. Agentura Reuters ráno napsala, že ruské baltské přístavy Primorsk a Usť-Luga čelily útoku dronů. Podle agentury jde o největší ruské exportní trhy ropy, které po útocích přestaly surovinu vyvážet. Rusko v noci znovu udeřilo na Ukrajině.

Velení ukrajinské armády na telegramu uvedlo, že byla zasažena jak zásobníková zařízení, tak i infrastruktura pro překládku ropy. Ufa, na níž Ukrajinci rovněž udeřili, leží asi 1400 kilometrů od hranic s Ruskem.

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko ještě předtím z útoku na Primorsk obvinil Ukrajinu. Drozděnko tvrdí, že po útocích dronů bylo v Primorsku zapáleno několik palivových zásobníků. Hasiči tam dle něj pokračují v hašení požáru nádrží s ropnými produkty, jinde záchranáři hledají trosky sestřelených dronů.

Kromě nádrže s palivem v přístavu v Primorsku jinde v regionu hoří suchá tráva. O pozastavení vývozu ropy se však nezmínil. Věc nekomentoval ani ruský ropný gigant Transněfť, který oba přístavy zásobuje.

Podle Reuters zhoršuje pozastavení exportu z ruských přístavů „globální nedostatek ropy“ způsobený íránskou blokádou Hormuzského průlivu. Server Ukrajinska pravda píše, že Primorsk je největší ruský přístav pro přepravu ropy v Baltském moři, končí tam jeden z ropovodů.

Primorsk může denně exportovat více než milion barelů ropy, popsal Reuters. Podle loňských dat vyvezl zmíněný přístav 16,8 milionu tun ropy, Usť-Luga pak 32,9 milionu tun. Ta denně zpracovává zhruba 700 barelů suroviny.

Gubernátor Drozděnko rovněž bez důkazů prohlásil, že protivzdušná obrana nad tímto regionem sestřelila přes 70 vzdušných cílů. Varování před nebezpečím dronových útoků platilo osmnáct hodin. Podle ruskojazyčné služby BBC Leningradská oblast zažila nejrozsáhlejší dronový útok od začátku ruské invaze na Ukrajinu, která trvá od února 2022.

Ruská protivzdušná obrana podle ministerstva obrany v Moskvě za uplynulou noc sestřelila 249 ukrajinských bezpilotních letounů, píše ruskojazyčná služba BBC. Kolik ukrajinských dronů vlétlo do ruského vzdušného prostoru, resort nezveřejňuje.

Ukrajina pravidelně útočí na ruská zařízení na vývoz ropy a ropné rafinerie, snaží se tím omezit válečnou ekonomiku Moskvy a odolat čtyřleté ruské invazi.

Rusko udeřilo na Oděskou oblast

Invazní jednotky mezitím pokračují v úderech na ukrajinské území. Dronový útok v noci na pondělí poničil přístavní infrastrukturu v jihoukrajinské Oděské oblasti, napsal na telegramu šéf regionální vojenské správy Oleh Kiper. Škody jsou také na předměstí Oděsy.

„Civilní infrastruktura se znovu stala cílem rozsáhlého útoku nepřátelských dronů,“ napsal Kiper. Trosky sestřelených bezpilotních letounů poškodily střechy dvou rodinných domků a vyrazily skleněné výplně oken. Poškozený je také sklad v areálu přístavu, nikomu se ale nic nestalo. Kiper dodal, že přesné následky útoku úřady zjišťují.

V noci na pátek ruský nálet na Oděskou oblast poničil dvě nákladní lodě s obilím, Rusko na tento region útočilo také o uplynulém víkendu. V neděli večer ruské drony zasáhly Kirovohradskou oblast, odkud úřady hlásí škody na obytné zástavbě a dva zraněné.

Rusko za uplynulých několik hodin podniklo dva dronové útoky na Kryvyj Rih, vyplývá z telegramových příspěvků šéfa vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandra Hanži. Při prvním požáru utrpěli zranění dva lidé, při druhém byla zasažena blíže nespecifikovaná infrastruktura a zranění utrpěly rovněž dvě osoby.

Invazní armáda k útokům proti Ukrajině v noci na pondělí použila 251 dronů, uvedly v ranním hlášení ukrajinské vzdušné síly. Protivzdušná obrana napadené země jich 234 zneškodnila. Sedmnáct útočných dronů zasáhlo jedenáct míst, úlomky sestřelených strojů se zřítily na osmi místech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael bude pokračovat v operacích v Libanonu navzdory příměří, řekl Kac

Izrael bude prozatím pokračovat v pozemních operacích v jižním Libanonu a obyvatelé, které přiměl opustit své domovy, se nebudou moci vrátit. Podle Reuters to ve čtvrtek uvedl izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Jeho komentář přichází krátce po oznámení obou zemí, že se na jednáních v USA dohodly na uplatnění příměří a zřízení několika bezpečnostních zón. Podmínkou klidu zbraní je zastavení palby ze strany teroristického hnutí Hizballáh a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od libanonské řeky Lítání.
02:31Aktualizovánopřed 27 mminutami

Po ruských útocích ukrajinské úřady informují o mrtvých a raněných

Dva lidé přišli o život při ruském ostřelování Chersonské oblasti, informoval náčelník regionální správy Oleksandr Prokudin. Za předchozí den kvůli ruské agresi zahynulo šest lidí a dalších 26 utrpělo zranění, dodal. Jednu oběť a čtyři zraněné si vyžádaly ruské útoky na Záporoží a okolí, oznámil náčelník správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Oba regiony se nacházejí na jihovýchodě Ukrajiny.
před 1 hhodinou

AFP píše, že Izraelci zabili v Gaze nejméně osm lidí a 15 zranili

Agentura AFP napsala s odvoláním na úřady, že při izraelských náletech na město Gaza ve čtvrtek nad ránem zemřelo nejméně osm lidí a dalších nejméně 15 utrpělo zranění. Izrael v Pásmu Gazy provádí útoky téměř denně navzdory příměří uzavřenému na podzim.
před 1 hhodinou

Mexičtí učitelé stávkují za lepší podmínky. Střetli se s policií

Mexiko se blíží fotbalovému mistrovství světa v atmosféře sociálního napětí. Už v pondělí se tisíce učitelů střetly s policií v centru hlavního města. Bezpečnostní složky použily slzný plyn a gumové projektily, aby demonstranty odrazily od hlavního náměstí Zócalo, kde má během šampionátu stát fanzóna. Odborářský svaz CNTE (Národní koordinační výbor pracovníků ve školství) vyhlásil časově neomezenou stávku, která ochromila výuku v deseti státech, a hrozí protesty i po zahájení turnaje 11. června. Vedle učitelů se chystají přijet do hlavního města také farmáři s traktory a řidiči kamionů – pokud vláda do startu MS nevyřeší jejich požadavky.
před 1 hhodinou

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 3 hhodinami

Státy EU daly dle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU, které dosud blokovalo Maďarsko, v létě 2024, tedy více než dva roky po začátku plnohodnotné ruské invaze do země.
před 8 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 9 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 10 hhodinami
Načítání...