Bezpilotní letoun

Ukrajina se potýká s pomalým, ale vytrvalým ruským postupem na frontě. Ukrajinskou armádu sužují také velké ztráty na životech či početní převaha agresora. Muži na frontě chybí, Kyjev v reakci na to snížil mobilizační věk z 27 na 25 let. Podle odhadů se však zhruba 1,5 milionu mužů odvodu vyhýbá. Od jara proto ukrajinské velení láká do svých řad i nejmladší muže, kteří ještě nejsou v odvodovém věku. Agentura Reuters zaznamenala, jak válka proměňuje ty, kteří byli nedávno ještě chlapci, ve ztracenou generaci.

Rusko vyslalo v noci na středu na Ukrajinu 48 raket a 470 dronů, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V Ternopilu na západě země zemřelo dvacet šest lidí, uvedla Ukrajinska pravda. Polsko aktivovalo stíhačky, píše agentura Reuters. Drony zasáhly i Charkov, který hlásí 46 zraněných včetně dvou dětí.

Údery ruské invazní armády na Ukrajinu zabily osm lidí. V noci na pátek zaútočilo Rusko na Kyjev, kde zemřelo šest lidí, dalších 35 je zraněno, uvedl starosta metropole Vitalij Klyčko. Mezi raněnými jsou i děti. Další dva mrtvé hlásí Oděská oblast. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové použili k úderům na ukrajinské území zhruba 430 dronů a dvě desítky střel. Útokům čelilo údajně i Rusko, tvrzení však nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Opakované porušování vzdušného prostoru zemí NATO ze strany Ruska by nemělo být donekonečna tolerováno, sdělil v úterý prezident Petr Pavel při diskusi se studenty středních škol Karlovarského kraje. Soudí, že je třeba adekvátní odpověď a Moskvě ukázat sílu. Český prezident a někdejší šéf vojenského výboru Severoatlantické aliance studentům také řekl, že v navrženém programu vznikající vlády mu chybí zmínky o bezpečnosti.

Po útoku ukrajinských sil na přehradu nedaleko ruského města Bělgorod z ní prosakuje voda, která zaplavuje okolí. Podle médií poškození přehrady pocítí ruské jednotky, které útočí v sousední Charkovské oblasti. Některé z jejich pozic v okolí města Vovčansk tak byly fakticky odříznuty od hlavních invazních sil. Sobotní útok potvrdil o den později velitel ukrajinských sil bezpilotních systémů Robert Brovdi. Obě válčící strany proti sobě v noci na pondělí vyslaly další bezpilotní letouny.

Litva začne sestřelovat meteorologické balony, které na její území pronikají z Běloruska a opakovaně tam narušily leteckou dopravu. Podle agentury Reuters to oznámila premiérka Inga Ruginienéová. Litevské úřady z incidentů obviňují běloruské pašeráky cigaret, kteří podle nich kontraband posílají v malých horkovzdušných balonech. Podporu Litvě vyjádřila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Rusko, Ukrajina a její spojenci překotně vyvíjejí nové modely dronů a strategii jejich nasazení. Dříve proces trval roky nebo měsíce a dnes je okolnostmi urychlen na týdny. Rusko-ukrajinská válka navíc neustále dokazuje, že bezpilotní letouny se staly zcela neoddělitelnou součástí moderních konfliktů. Krok s nejnovějšími trendy drží i vývojáři z české aerorozvědky. Díky kontaktům s frontovými jednotkami disponují zkušenostmi, které jim umožňují stavět konkurenceschopné stroje. Zóna ČT24 nahlédla přímo do vývojové laboratoře nejnovějších modelů české aerorozvědky.

Nejméně tři mrtvé a čtrnáct zraněných si v pátek vyžádalo ruské ostřelování Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, oznámila prokuratura. Osm lidí utrpělo zranění při bombardování Charkova na východě země, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Ruské úřady naopak informovaly o pěti zraněných, včetně jednoho dítěte, v obytném domě v Krasnogorsku u Moskvy, který zasáhl ukrajinský dron. Rusko také oznámilo dobytí obce Dronivka na východě Ukrajiny.

Více než polovina spojeneckých zemí oznámila, že se chce zapojit do iniciativy označované jako PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, za které platí země Severoatlantické aliance. Po jednání ministrů obrany aliančních zemí to prohlásil generální tajemník NATO Mark Rutte. Ministři debatovali nejen o další podpoře Kyjeva, ale i o navýšení výdajů na obranu či nedávných ruských narušeních evropského vzdušného prostoru.

Ruské ozbrojené síly bombardovaly v pondělí večer město Charkov na severovýchodě Ukrajiny. Bomby zasáhly zdravotnické zařízení. Zatím se ví o čtyřech zraněných, informují ukrajinská média s odvoláním na starostu Ihora Terechova. V jedné ze čtvrtí města vypukl velký požár, bez proudu se ocitlo na 30 tisíc lidí. Terčem ruského útoku se v pondělí stalo také město Kosťantynivka v Doněcké oblasti, kde zahynuli dva lidé a další tři utrpěli zranění.

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo ruskému vzdušnému útoku, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na vzdušné síly a starostu metropole Vitalije Klyčka. Invazní jednotky podle něj zaútočily na kritickou infrastrukturu města a jeho část se ocitla bez proudu. Úřady informují o nejméně devíti zraněných. Kvůli útoku začalo hořet v sedmnáctipatrové budově v Kyjevě. Rusko udeřilo také na Záporožskou oblast.

Ruské síly v Chersonu při nočních a ranních útocích zabily dva muže a další lidi zranily. Údery okupantů v dalších částech Ukrajiny způsobily požáry a škody na civilních budovách. Ukrajinské drony naopak směřovaly na zařízení na západě Sibiře, uvedly tamní úřady.

Německá spolková policie potvrdila, že prostor v okolí letiště v Mnichově v pátek večer opět narušily dva drony. Letiště kvůli tomu zastavilo provoz, ale v sobotu ráno jej opět obnovilo. Letadla už přistávají a vzlétají, potvrdil mluvčí letiště. Desítky letů byly ovšem zrušeny či odkloněny na jiná letiště. Ze stejného důvodu přerušilo mnichovské letiště provoz také ve čtvrtek.

Letiště v dánském městě Aalborg zavřelo kvůli výskytu dronů v jeho vzdušném prostoru. Úřady zaznamenaly bezpilotní letouny v noci na čtvrtek, zhruba ve čtyři hodiny ráno pak prostor nad letištěm znovu otevřely. Policie v oblasti evidovala „více než jeden dron“, nepodařilo se jí však stroje identifikovat. Drony zaznamenala i jiná letiště v zemi. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen uvedl, že zatím nejsou důkazy, které by incidenty spojovaly s Ruskem.

Norská policie od úterního večera vyšetřuje explozi v centru metropole Osla. Později v místě provedla i řízenou detonaci druhého výbušného zařízení podobného granátu. Při incidentu nebyl nikdo zraněn. Vyšetřovatelé zadrželi jednoho podezřelého a domnívají se, že může jít o spor mezi gangy.

Ukrajina by dle amerického prezidenta Donalda Trumpa mohla s podporou Evropské unie a NATO získat zpátky veškeré území, které ztratila kvůli plnohodnotné ruské invazi, a možná by mohla zajít i dál. Trump to uvedl na sociální síti Truth Social po schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj Valného shromáždění OSN.

Dánská policie nemá indicie, že by spolu souvisely dronové incidenty na letištích v Kodani a Oslu. V Kodani drony, zřejmě ovládané kýmsi s dostatečnými zkušenostmi, přiletěly z různých směrů, uvedli podle agentury Reuters představitelé dánské policie. Zatím není jasné, kdo drony poslal, vyšetřování pokračuje. Norská policie sdělila, že je v kontaktu s dánskými kolegy, podrobnosti o incidentu v Oslu však zatím nezveřejnila.

„Bylo tady takové množství dronů nad Polskem, které opravdu nemůže indikovat nějakou poruchu nebo omyl,“ hodnotí narušení polského vzdušného prostoru ruskými bezpilotními letouny europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moskva dle něj testuje, jak daleko může v provokacích zajít. Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SDP) soudí, že „nejsme schopni zjistit, jestli to je šlendrián – chyba navigace – nebo tam letěly vědomě“. Podle něj je nutné situaci monitorovat a přijmout eventuálně opatření, aby se to neopakovalo. Niedermayer také vyzval k navyšování výdajů na obranu v rámci evropských zemí NATO, dle Kotena je na místě projevit „určitou dávku zdrženlivosti“. O problematice Ruska i Blízkého východu diskutovali v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.

Podle mluvčí policejního prezidia Ireny Pilařové strážci zákona detekují prakticky na denní bázi drony, které létají tam, kam nemají. Kde je možné létat bez omezení, kde s povolením a kde je úplný zákaz, stanovuje nová digitální dronová mapa. Subjekty patřící do kritické infrastruktury už se snaží posilovat bezpečnost. Například skrze detekční prvky či vlastní ochranné drony. K eliminaci bezpilotních letounů ale zatím i z legislativních důvodů nesahají. Pokud by stroj poškodily, majitel se může domáhat náhrady škody. Na druhou stranu ovšem za porušení pravidel hrozí vysoká pokuta.

Od začátku otevřené ruské invaze na Ukrajinu pokrývají konflikt zpravodajové České televize. „Musíte se připravit na to, co vás čeká, je to stále taková neznámá,“ popsala zkušenosti z reportování z válečného prostředí zahraniční reportérka ČT Ilona Zasidkovyčová. Její kolegyně Barbora Maxová a Darja Stomatová se shodují v tom, že pohyb ve válečné frontě je náročný i nebezpečný. Debatou v 90' ČT24 provázel Jakub Musil.

Polsko s pomocí NATO nasadilo vrtulníky a bojové letouny na východě země. Uzavřelo také vzdušný prostor nad letištěm v Lublinu kvůli preventivní operaci, jejímž důvodem byla hrozba ruských dronů nad Ukrajinou poblíž polských hranic. Asi po dvou hodinách polský premiér Donald Tusk na sociální síti X oznámil, že operace skončila. Pohotovost mělo v sobotu také rumunské letectvo, které vyslalo do vzduchu dvě stíhačky F-16. Jeho vzdušný prostor u hranic s Ukrajinou narušil dron.

Pohyb ruských dronů nad Polskem je naprosto bezprecedentní krok, zhodnotil místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). Vyzval k tvrdé reakci ze strany NATO – pokud se nic nestane, vyloží si to prý Moskva jako slabost. Člen sněmovního výboru pro obranu Radovan Vích (SPD) připustil závažnost incidentu, pro vojenskou pomoc Polsku, pokud by o ni požádalo, by ruku nezvedl. Debatou v Událostech, komentářích provázela Jana Peroutková.

Průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru mohl být omyl. Podle agentury Reuters to prohlásil americký prezident Donald Trump. Polsko, ale také například představitelé Německa, Ukrajiny či Evropské unie naopak předpokládají, že Rusko v noci na středu vyslalo bezpilotní stroje nad polské území záměrně. Ruské ministerstvo obrany průnik dronů do polského vzdušného prostoru nepopřelo, tvrdí ale, že „nešlo o úmysl, natož o útok“.

„Není pochybnost o tom, že to byl ruský útok,“ zhodnotil ruské drony nad polským územím ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Zdůraznil však, že by se Česko v obdobném případě bylo schopno bránit – právě díky členství v NATO. Místopředseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) ovšem soudí, že se v hodnocení toho, zda o úmysl šlo, či nikoliv, musí ještě počkat. Debatu v Událostech, komentářích moderoval Daniel Takáč.