Čelní představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny. Země se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení hlav států a vlád Spojených států, Německa, Spojeného království, Francie, Itálie, Japonska a Kanady. Dále se lídři shodli na záměru snížit závislost na vnějších dodavatelích důležitých surovin. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jednomyslně přijali dohromady devět prohlášení.
Prohlášení zmiňuje ukrajinský pokrok na bojišti v posledních měsících a hovoří o nové dynamice. „Abychom tuto novou dynamiku podpořili a urychlili, souhlasíme s navýšením dodávek prostředků protivzdušné obrany, dalších systémů a záchytných prostředků a také prostředků s dlouhým doletem,“ stojí v textu, kde lídři sedmi světových ekonomik hovoří také o další energetické podpoře pro Ukrajinu, aby zvládla příští zimu.
„Zavazujeme se zvýšit tlak na ruskou válečnou ekonomiku. V této souvislosti posílíme naše sankce, včetně těch, které se týkají ropného a plynárenského sektoru,“ uvádí dále čelní představitelé sedmi zemí, podle nichž je nyní vhodná doba na podobná opatření.
„Ukrajina postupuje, klade odpor, Rusko ustupuje,“ zdůraznil ve své řeči na závěr summitu Macron, který akci označil za úspěšnou. Sdělil, že se lídři dohodli na dodávkách zbraní napadené zemi. Podle něj je také důležité na Ukrajině rekonstruovat zničené budovy. „Budeme posilovat naše sankce vůči Rusku,“ slíbil a podotkl, že se lídři G7 takto ohledně Ukrajiny shodli poprvé. Americký prezident Donald Trump podle Macrona zdůraznil nutnost zapojit americký vojenský průmysl.
Jednání ve Francii se účastnil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj se lídři G7 shodli, že Rusko válku proti Ukrajině nevyhrává a musí co nejdříve uzavřít dohodu.
Zelenskyj se na summitu dvakrát setkal s Trumpem. Ten po úterní schůzce řekl, že učiní vše, co je v jeho silách, aby dosáhl míru mezi Ukrajinou a Ruskem. Ve středu podle Reuters odmítl říct, zda za válku nese větší odpovědnost ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska vpadla na Ukrajinu. „Nechci to komentovat, protože se snažím to urovnat. A tohle mi to neusnadňuje,“ reagoval. Jednání se Zelenským označil za dobré.
Trump také hovořil o americké výjimce, která umožňuje třetím zemím nakupovat sankcionovanou ruskou ropu dopravovanou po moři. Tu stávající, kterou Spojené státy prodloužily 18. května o třicet dní a která v noci na středu podle Reuters vypršela, ministerstvo financí USA zatím neprodloužilo. Spojené státy ale neuvedly, zda to znamená obnovu sankcí. Trump řekl, že situaci USA sledují a uvidí, jak hluboko cena ropy klesne. K výjimce v úterý Trump podotkl, že Spojené státy budou brzy v pozici, kdy ji nechají vypršet. Podrobnosti ale neuvedl.
Tlak Evropy na Trumpa
Evropští lídři se podle Reuters snažili přesvědčit šéfa Bílého domu, že dosavadní postoje USA k možným podmínkám mírové dohody byly vůči Moskvě „příliš vstřícné“ – zejména nyní, kdy se díky útokům ukrajinských dronů na ruské území zlepšila situace napadené země.
Agentura AFP také nedávno s odvoláním na vlastní analýzu údajů amerického Institutu pro studium války napsala, že Ukrajina v květnu dobyla zpět přibližně 282 kilometrů čtverečních, čímž druhý měsíc za sebou zmenšila plochu území okupovaného Ruskem.
„Situace v roce 2026 se výrazně liší od roku 2025. Ukrajina statečně drží frontovou linii, únava Ruska je zřetelná,“ uvedla na síti šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která se setkání ve Francii také účastnila. Nyní je podle ní čas prohloubit podporu napadené země.
Nečekaná, píše o shodě Politico
Server Politico označil shodu lídrů ohledně podpory Kyjeva za nečekanou. Prohlášení se objevilo v úterý večer, který se vyznačoval „nečekaným sblížením mezi Trumpem a dalšími představiteli zemí G7“, napsal bruselský portál. Trump podle něj také naznačil, že by brzy mohla skončit výjimka, kterou USA zavedly kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu, a která umožňuje dalším zemím nakupovat jinak sankcionovanou ruskou ropu.
Lídři dospěli ke konsensu navzdory stále napjatějším vztahům mezi šéfem Bílého domu a evropskými zeměmi kvůli řadě otázek – od obchodu přes NATO, americko-izraelskou válku proti Íránu až po Trumpovu touhu převzít Grónsko, píše agentura Kjódó. Politico si všímá, že americký prezident je v deklaraci třikrát jmenovitě zmíněn, a to v souvislosti s prozatímní dohodou USA s Íránem. O dohodě Trump mluvil ve svém projevu na závěr summitu.
Menší závislost na vnějších dodavatelích surovin
Skupina G7 se v dalším z přijatých prohlášení shodla, že bude usilovat o odstranění nadměrné závislosti na vnějších dodavatelích důležitých surovin, například vzácných zemin, kde má dominantní postavení Čína. Cílem je snížit do roku 2030 závislost na jednotlivých dodavatelích vzácných zemin mimo G7 a partnerské země pod šedesát procent. Cíle pro snižování závislosti u dalších důležitých surovin chce skupina stanovit do konce letošního roku.
Kovy vzácných zemin jsou důležité pro výrobu řady zboží, včetně chytrých telefonů, elektromobilů či stíhaček. Tyto suroviny se v posledních letech staly významným nástrojem politického vyjednávání. „Vyjadřujeme vážné obavy ohledně využívání netržních praktik a ekonomického nátlaku, včetně svévolného omezování vývozu důležitých nerostů,“ píše se v prohlášení, které však Čínu přímo nezmiňuje. „Budeme spolupracovat s partnery na snižování kritických závislostí,“ dodali lídři zemí skupiny.
Čína zavedla omezení pro vývoz vzácných zemin loni v dubnu. Krok byl vnímán jako reakce na agresivní celní politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa. Oficiálně však Peking opatření zdůvodnil tím, že tyto suroviny je možné využít k vojenským účelům, napsala agentura DPA.
