Čína vnímá USA jako světového potížistu, píší o návštěvě Trumpa média

Za osm let od předchozí návštěvy Donalda Trumpa v Číně se situace změnila a americký prezident se musí připravit na „Velkou čínskou zeď sebevědomí“. Čína stále více vnímá Spojené státy jako velmoc v úpadku a jako „světového potížistu“, píše ve čtvrtek zahraniční tisk v souvislosti s čínsko-americkým summitem.

Když Trump koncem roku 2017 navštívil Čínu, uvítal ho prezident Si Ťin-pching grandiózní přehlídkou čínské historie a kultury včetně čtyřhodinové soukromé prohlídky Zakázaného města a zhlédnutí představení Pekingské opery, napsal list The New York Times.

O osm let, jednu pandemii a dvě obchodní války později se Trump vrací do Pekingu, kde rezonuje téma budoucí dominance – ne dávného majestátu. Média plní články o tančících robotech, rojích dronů a tichém bzučení elektrických vozidel. A sama Čína se nestaví do pozice státu, který se snaží dohnat Západ, ale prezentuje se jako supervelmoc připravená ho předčit, dodal list.

Ačkoli čínská ekonomika čelí potížím a růst mezd se zpomalil, v zemi sílí agresivní nacionalismus, napsal zpravodajský server The Guardian. Podněcuje ho státní propaganda a zjevný pád Spojených států do chaosu a nefunkčnosti, včetně skutečnosti, že se této zemi podařilo zvolit tak nekonvenčního a nepředvídatelného vůdce, jakým je Trump.

Trumpovy nedávné zahraničněpolitické riskantní kroky, od únosu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura až po rozpoutání války s Íránem, jen posílily názor běžných Číňanů, že Spojené státy působí problémy.

Možná hrozba pro čínské zájmy

Americký prezident v Číně ztratil svou novost a je nyní považován za vůdce, který by mohl představovat skutečnou hrozbu pro čínské zájmy, a to navzdory tomu, že Si Ťin-pchinga popsal jako „úžasného chlapa“, dodal The Guardian.

Po celá desetiletí pohlíželi mnozí Číňané na Spojené státy se směsicí obdivu, závisti i zášti. Amerika představovala bohatství, technologickou vyspělost a institucionální jistotu. I kritici Washingtonu, kteří americký systém hanili, často předpokládali, že funguje. Trumpův vzestup a jeho bouřlivé druhé funkční období tento obraz rozbily, poznamenal deník The New York Times.

List připomněl, že v lednu zveřejnila pekingská expertní skupina spojená s Univerzitou Žen-min triumfální zprávu o prvním roce Trumpova návratu do úřadu. Zpráva tvrdila, že jeho cla, útoky na spojence, protiimigrační politika a útoky na americký politický establishment nechtěně posílily Čínu a zároveň oslabily Spojené státy. Název zprávy zněl: „Díky, Trumpe.“

Také zpravodajský server Financial Times píše, že není pochyb o tom, že vláda v Pekingu čelí nesčetným domácím výzvám. Ale pokud jde o postavení Číny v mezinárodním systému a postoj Pekingu vůči USA, musí se Trump a jeho tým připravit na to, že narazí na Velkou čínskou zeď sebevědomí.

Tato nově nabytá sebejistota pramení ze dvou faktorů. Zaprvé z přesvědčení Pekingu, že síla Číny, zejména její ekonomická moc, je nyní taková, že se nemusí USA přizpůsobovat, aniž by si vynutila vlastní ústupky. V Pekingu převládá názor, že Čína je jedinou zemí, která úspěšně čelila Trumpově vládě v nedávných obchodních válkách iniciovaných Washingtonem, dodal Financial Times.

Druhým faktorem je dojem čínských odborníků na zahraniční politiku, že se konečně začíná formovat jejich dlouho očekávaný multipolární svět – mezinárodní systém, v němž je moc rozptýlena, vliv USA slábne a čínský vliv roste. Čínský ministr zahraničí Wang I ostatně tento pojem multipolarity použil jako ústřední myšlenku svého projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci 2025, napsal Financial Times.

Změna čínského postoje

Změna čínského postoje vůči Spojeným státům se odráží i v životě běžných lidí. Skromná jídelna Jao-ťi Čchao-kan stojící v blízkosti historických pekingských věží kdysi hrdě vystavovala fotografie Joea Bidena, který restauraci navštívil v roce 2011, když byl viceprezidentem USA.

Tehdy byla Bidenova návštěva v Číně doslova virální hit. Ale před několika lety jídelna důkazy o Bidenově návštěvě během rekonstrukce tiše odstranila, napsal list The Guardian. Návštěva vysokého amerického představitele už v Číně není důvodem k chlubení.

Příběh o americkém úpadku nezačal s Donaldem Trumpem, píše deník The New York Times. Čínská státní média a komentátoři už léta poukazují na případy hromadné střelby, bezdomovectví, politickou polarizaci a ekonomickou nerovnost v USA jako na důkazy selhání západní demokracie.

Návrat Donalda Trumpa do úřadu a nevyzpytatelné rozhodování jeho administrativy v domácí i zahraniční politice však čínskému propagandistickému aparátu poskytly dostatek nového materiálu.

Obrázky z razií proti imigrantům, střelby v Minneapolis a hořkých politických sporů se hojně šíří na čínských sociálních sítích spolu s triumfálními komentáři o nefunkčnosti amerického systému. To, co kdysi mnoha vzdělaným Číňanům znělo jako přehnaná propaganda, se pro některé stále více jeví jako objektivní realita, dodal The New York Times.

Jeden čínský odborník v Pekingu tento týden uvedl, že Trump chce být, podobně jako svého času americký politik Henry Kissinger, vnímán jako průkopník v americko-čínských vztazích. Někteří obyčejní Číňané jsou ale skeptičtí, uvádí The Guardian. A cituje příspěvek jednoho z uživatelů sociální sítě Weibo: „S Trumpem nemá smysl o čemkoli diskutovat. Jakmile se vrátí, změní názor. To, co řekne ráno, se může odpoledne změnit.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 1 hhodinou

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 3 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 6 hhodinami
Načítání...