Podivný osud má ukrajinský voják, který byl tři roky oficiálně mrtvý. Kvůli chybě úřadů ho na začátku války rodina pohřbila. Po celou dobu byl přitom v ruském zajetí. Nyní je zpátky doma, oficiálně ale dál zůstává na seznamu padlých. Kvůli tomu nemá například doklady, ale ani nárok na pomoc.
Dnes si matka se synem volají třikrát denně. Předtím se tři roky a devět měsíců neviděli. Tři roky žila Natalja Dalecká s tím, že svého syna Nazara pochovala. „Pohřbít svého syna. Chodit na hřbitov. Modlit se za mrtvého. A on je naživu. To je velmi těžké,“ popisuje.
Psal se květen roku 2022. Dobrovolník Nazar padl v Luhanské oblasti po pouhých pěti dnech na frontě do zajetí Čečenců v ruských uniformách. „Museli jsme se vzdát. Kryli se za našimi vojáky. Nemohli jsme na ně střílet,“ vzpomíná Nazar.
Jeho matka si vybavuje, jak jí kdosi zavolal a řekl: Váš syn je v zajetí. Když se zeptala, kdo volá, dostalo se jí odpovědi: „Jsem ten, kdo ho vzal do zajetí.“ Vyděšená matka ihned běžela na policii. O rok později se jí ozvali ukrajinští vyšetřovatelé. Našli genetickou shodu mezi její DNA a vzorky ostatků z rozstřílené civilní kolony. „Genetická shoda byla na 99,9 procenta, ale vzorky mé dcery se s tím tělem neshodovaly. (Vyšetřovatelé) matce řekli: Možná není jeho dcera,“ říká nyní Nazar.
Od loňského roku na Ukrajině platí povinnost, že každý voják musí odevzdat vzorek své DNA. Do této chvíle experti vycházeli hlavně z forenzní analýzy anebo také z porovnávání vzorků DNA s příbuzenstvem konkrétního vojáka.
Jak se to mohlo stát
K obrovskému šoku, překvapení a úlevě matky se Nazar vrátil domů ze zajetí před pár týdny. Pohublý, ztýraný, ale živý. Zůstává ale záhadou, čí tělo v zatlučené rakvi jeho matka Natalja před třemi lety pohřbila. „(Kvůli chybě) teď jiná žena bude chodit na hrob. A bude si myslet, že možná tam přece jen není její syn nebo manžel. Někdo za to musí zodpovídat,“ je přesvědčený Nazar.
Zástupce ředitele ukrajinského Státního vědecko-výzkumného expertně-kriminalistického centra Ruslan Abbasov k případu poznamenal: „Výsledek jedné genetické analýzy byl pozitivní, druhý byl negativní. Bylo potřeba zahrnout oba výsledky.“ Své vysvětlení připojuje i Mychajlo Martyš z prokuratury Charkovské oblasti. „Ne všechny instituce tehdy měly technické prostředky, aby mohly provést výzkum účinnými metodami. Proto k té chybě došlo,“ tvrdí.
Návrat mezi živé?
Pro Nazara ale návratem domů celé drama zdaleka neskončilo. Pro úřady zůstává oficiálně mrtvým. A tedy i bez dokladů či nároků na pomoc a peníze. Jak dlouho bude trvat, než ho vyjmou ze seznamu válečných obětí, není zatím jasné.

