Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
Kalifornská společnost Planet Labs, založená v roce 2010 bývalými vědci NASA, původně v březnu zavedla čtrnáctidenní lhůtu na omezení snímků z Blízkého východu. Opatření mělo podle firmy „zajistit, aby snímky nebyly takticky zneužity nepřátelskými aktéry k cílení na spojenecký a partnerský personál NATO a civilisty“.
Firma nyní s úřady ve Washingtonu přezkoumává nastavení týkající se dat, informovala agentura Bloomberg. „Zachováváme naši současnou krizovou politiku a zároveň aktivně vyhodnocujeme situaci ve spolupráci s vládou USA,“ uvedl mluvčí Planet Labs. „Všichni se snažíme vrátit k politice, která obnoví přístup všem našim zákazníkům a zároveň omezí riziko zneužití našich dat,“ dodal.
Vojenské využití satelitní technologie zahrnuje identifikaci cílů, navádění zbraní, sledování raket a komunikaci. Vedoucí pracovník Amerického podnikového institutu a bývalý kapitán amerického letectva Todd Harrison řekl investigativnímu týmu BBC Verify, že satelitní kapacity Íránu jsou omezené a země je tak silně závislá na Rusku, Číně a „jakýchkoli snímcích, které může získat od komerčních poskytovatelů“.
„Oko NATO na obloze“
Planet Labs je jedním z největších poskytovatelů satelitních snímků ve vysokém rozlišení. Je to „oko NATO na obloze“ a má smlouvy s několika zpravodajskými službami, upozornil britský web The Observer. „Americké a evropské komerční firmy mají jedny z nejlepších schopností vesmírného dohledu na světě. Tato data by byla pro Írán nesmírně cenná v jeho snaze zasáhnout cíle na celém Blízkém východě... a pro posouzení účinnosti jeho úderů,“ prohlásil Harrison.
Rozlišení nabízené některými z těchto poskytovatelů – například Evropskou kosmickou agenturou (ESA) – však nenabízí stejnou úroveň detailů ani široké pokrytí, poznamenal novinář New York Times Christoph Koettl. „Snímky jsou rozmazanější. Nedokážu rozlišit mezi auty, vozidly a podobnými věcmi. Výhodou poskytovatele, jako je Planet Labs, je, že jednou denně snímají téměř každé místo na Zemi,“ řekl BBC.
Podle britské stanice není jasné, co Washington vedlo k tomu, aby na firmu vyvíjelo tlak. Ministerstvo obrany USA na žádost o komentář nereagovalo. Omezení fotografií bylo následně prodlouženo na neurčito. Snímky pořízené po 9. březnu tak nejsou klientům společnosti běžně dostupné.
Planet Labs ve svém prohlášení pro BBC Verify uvedla, že přechází na systém „řízené distribuce“ a bude sdílet vybrané snímky „jednorázově, dokud bezpečnostní riziko nepomine“. Jak rozsáhlé jsou restrikce, společnost neuvedla. Na základě přístupu BBC Verify k portálu se však zdá, že se vztahují na většinu Blízkého východu, včetně Iráku, Libanonu, Izraele a Gazy.
Média včetně BBC používala snímky Planet Labs ve svých příspěvcích od propuknutí konfliktu koncem února, kdy USA a Izrael zaútočily na Írán pod záminkou zabránit islámské republice v rozvoji jaderného programu. Dění v Íránu je aktuálně obtížné zmapovat vzhledem k tomu, že země zavedla řízený internetový blackout.
Někteří demokraté vyjádřili obavy z možného negativního dopadu na svobodné informace a poukázali na to, že dostupnost komerčních obrázků se stala nezbytným nástrojem pro novináře a nezávislé pozorovatele. Podle serveru Wired se může Bílý dům snažit zabránit nezávislému vyšetřování událostí spojených s válkou v regionu.
Vyšetřování útoku na dívčí školu v Íránu
Emoce vyvolal zejména americký úder na dívčí školu ve městě Mináb, kde podle íránských úřadů zemřelo přes sto lidí. Teherán to označil za barbarský čin. Podle satelitních analýz byla oblast školy zasažena několika údery. Americký prezident Donald Trump se nejprve snažil úder svést na Teherán, předběžné interní vojenské vyšetřování v USA ale později ukázalo, že za úder byly zodpovědné Spojené státy, upozornil list The New York Times. Na pravděpodobnou roli Washingtonu poukazují i experti OSN.
„Satelitní snímky Planet Labs odhalily rozsah škod a pomohly objasnit, kolik životů bylo při útoku ztraceno,“ uvedla expertka Nadace Secure World Victoria Samsonová v rozhovoru pro Space.com. Vyloučení „tak velké zeměpisné oblasti“ podle ní riskuje vytvoření „precedentu, který nebude dobrý pro celkovou transparentnost“.
Detailní satelitní snímky byly kdysi doménou tajných vládních agentur. Nyní se k vysoce kvalitním fotografiím mohou dostat miliony lidí z celého světa a čerpat z nich informace o přírodních katastrofách, pozicích válčících stran či možném páchání genocidy.
Jde o klíčový nástroj pro reportéry, kteří se tak dostanou ke snímkům z míst, kde by nebyli v bezpečí nebo kde jsou informace přísně střeženy danou zemí, uvedl investigativní novinář Benjamin Strick, který dříve pracoval pro CNN, Financial Times a BBC.
Vládní vliv
V řadě případů jsou ale největšími klienty soukromých společností, jako jsou Planet Labs či Maxar Technologies, vlády a bezpečnostní agentury, přičemž roční smlouvy přesahují miliony dolarů, píše americká nezisková mediální organizace NPR.
Geoprostorový analytik Bill Greer který dříve pracoval ve společnosti Maxar a spoluzakládal neziskovou satelitní službu Common Space, poznamenal, že počet obranných zakázek dává vládám určitý stupeň vlivu nad těmito firmami. „To, co nyní vidíme, je dobrovolné dodržování předpisů poháněné komerčními pobídkovými strukturami, nikoli právními nařízeními,“ uvedl expert pro BBC Verify. „Když je vaším největším zákazníkem zároveň vláda, která vás reguluje, hranice mezi dobrovolným a nedobrovolným se velmi ztenčuje,“ podotkl Greer.
„Obvykle se stává, že během konfliktů máme tendenci vidět méně snímků Maxaru, protože je skupuje americká vláda,“ řekl dříve NPR Jeffrey Lewis z Middlebury Institute of International Studies v Monterey. „Ale to není změna, to není omezení. To je jen specifická zvláštnost obchodního modelu dané společnosti,“ dodal.
Propojení s obranným sektorem
Obchodní model Planet Labs je podobný obchodnímu modelu ostatních firem v tomto odvětví. Společnost rozšiřuje svou spolupráci s americkým obranným sektorem, včetně americké Národní geoprostorové zpravodajské agentury a prostřednictvím dceřiné společnosti rovněž s americkým námořnictvem. Spolupracuje také s německou a švédskou armádou.
V rámci spolupráce s Aliancí získala firma loni smlouvu na realizaci projektu SINBAD, jehož cílem je využít umělou inteligenci k detekci anomálií na velkých územích a varovat před hrozbami. Planet Labs dodává data s vysokým rozlišením rovněž pro projekt APSS, jenž má zlepšit schopnosti NATO dohlížet na dění na souši i na moři. Data od této společnosti jsou využívána i ke sledování pohybů vojsk na Ukrajině, podél hranic NATO s Ruskem či v arktické oblasti.
Společnost Vantor, dříve známá jako Maxar, má pak smlouvy s americkou armádou a americkými vesmírnými silami a omezuje pokrytí amerických vojenských základen. Začátkem minulého týdne firma agentuře Reuters sdělila, že ji Pentagon o omezení pokrytí Íránu dosud nepožádal.
Vantor si nicméně dlouhodobě vyhrazuje právo „zavést posílené kontroly přístupu v době geopolitického konfliktu“ a v současné době je uplatňuje v některých částech Blízkého východu, uvedl mluvčí společnosti ve svém prohlášení podle stanice CNBC.
Mluvčí sdělil, že tato opatření mohou zahrnovat omezení toho, kdo si může vyžádat nové snímky nebo koupit stávající snímky regionů, kde americká armáda a její spojenci „aktivně operují“, a oblastí, „které jsou aktivně terčem protivníků“.
Komplikace pro média i humanitární organizace
Mezi další zákazníky předních satelitních společností patří nevládní a humanitární organizace, ale také média či think tanky. Každá z nich se řídí vlastními cenovými modely, přičemž náklady závisí na tom, zda si uživatel chce snímky pouze prohlédnout, stáhnout nebo i publikovat. Firmy přitom nabízejí různé přístupy – zatímco Planet Labs pořizuje dennodenně snímky celé Země, Maxar má sice velmi výkonné satelity, ale nefotografuje tak často.
Omezení satelitních fotografií z Blízkého východu nyní komplikuje práci humanitárním skupinám. „Když se celý region na dobu neurčitou zablokuje, přímo to ovlivní (jejich) schopnost plánovat evakuace, vyhodnocovat škody, dokumentovat porušování lidských práv a koordinovat poskytování pomoci,“ řekl BBC Greer.
Vedoucí humanitární pomoci Magnus Corfixen z charitativní organizace Oxfam sdělil BBC, že v Gaze satelitní služby pomohly organizaci s provozováním programu pro vodu, kanalizaci a hygienu. „K těmto vodovodním systémům jsme se nemohli osobně dostat,“ řekl. „Zkusili jsme proto použít satelitní snímky, abychom zjistili, zda jsou stále v provozu, nebo zda byly zničeny,“ konstatoval humanitární pracovník. Na základě posouzení snímků pak Oxfam plánoval, jaké vybavení bude třeba do Pásma přepravit.
Satelitní fotografie pomáhají novinářům orientovat se v situaci v palestinské enklávě, jelikož Izrael neumožňuje médiím vysílat novináře do Pásma nezávisle. V minulosti docházelo ke zpožděním v dostupnosti snímků z Gazy, ale nikdy ne v takovém rozsahu, píše BBC.
Dlouhodobé limity u Izraele
Bílý dům restrikce zavedl už v minulosti. Jedním z největších zákonných zásahů je Kyl-Bingamanův dodatek, který už skoro třicet let omezuje kvalitu snímků z Izraele a okupovaných i neokupovaných palestinských území ze strany firem s americkou licencí. Cílem legislativy je chránit národní bezpečnost Izraele jako předního spojence USA na Blízkém východě
Americký Kongres v roce 1996 přidal dodatek do zákona o zmocnění k národní obraně. Úřad pro regulaci komerčního dálkového průzkumu Země, který je součástí Národního úřadu pro oceán a atmosféru, díky dodatku smí vydat americkou licenci na shromažďování nebo distribuci satelitních snímků Izraele „pouze pokud tyto snímky nejsou podrobnější nebo přesnější než satelitní snímky Izraele dostupné z komerčních zdrojů“ – tedy mimo USA, uvedla NPR.
Opatření stanovilo prahovou hodnotu nižšího rozlišení dva metry na pixel, čímž se snížila kapacita pro nezávislé pozorování a ztížila se podrobná analýza dění v daných oblastech na zemi. „Tento typ restrikce měl reálné důsledky: ačkoli splňoval bezpečnostní potřeby, kvůli nízkému rozlišení bránil ověřování konkrétních incidentů, včetně těžko odhalitelných dronových útoků. Tento problém někteří analytici označují jako ,práh detekovatelnosti‘. Zároveň byly satelitní snímky, ačkoli omezené, používány jako důkaz v mezinárodním právním kontextu,“ upozorňuje server Wired.
Změna přišla až v roce 2020. S tím, jak se zlepšovaly technologie a přístup na oběžnou dráhu, americké satelitní společnosti zaostávaly v poskytování snímků židovského státu za konkurenty, jako je například Airbus se sídlem v Evropě. USA nakonec rozhodly, že limit bude nově stanoven na 0,4 metru. To znamená, že jeden pixel na satelitním snímku Izraele dokázal zobrazit čtverec na zemi o rozměrech čtyřicet krát čtyřicet centimetrů.
„To rozhodně stačí k tomu, abychom dokázali s poměrně vysokou věrností rozeznat, co se na zemi děje,“ řekl v roce 2023 NPR analytik satelitních snímků Matt Korda z Federace amerických vědců. I tak ale kvalita zůstala nižší, než jaká je dostupná pro jiné regiony světa, poznamenal Wired. „Samotná existence dodatku jasně ukazuje, že USA s Izraelem zacházejí jinak než s jinými zeměmi,“ dodal Korda.
Posun limitu v roce 2023 potěšil výzkumníky zabývající se kupříkladu studiem jaderného programu v židovském státě. Izraelští představitelé změnu kritizovali. „Vždy bychom raději byli fotografováni v co nejnižším rozlišení. Vždy je lepší být vidět rozmazaně než přesně,“ řekl tehdejší šéf izraelských vesmírných programů a brigádní generál ve výslužbě Amnon Harari.
Načítání...
Význam fotografií z Pásma Gazy
Po vypuknutí války v Pásmu Gazy v důsledku brutálního útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na židovský stát v říjnu 2023 se objevila v mediálním prostoru řada dezinformací a protichůdných tvrzení. Satelitní snímky se tak staly důležitým nástrojem pro ověřování faktů, kde došlo ke zničení objektů či kde se zrovna nacházejí nepřátelské síly. „Publikováním – či nikoliv – snímků v reálném čase čelí soukromé satelitní firmy riziku, že budou sloužit zájmům bojovníků na obou stranách kontroverzní války,“ poznamenala NPR.
Během aktivních bojů v Gaze firma Planet Labs začala distribuovat snímky Gazy ve vysokém rozlišení takovým způsobem, aby k nim měla přístup média, ale ne bojovníci, uvedl Lewis. Samotná společnost také tvrdila, že provádí dodatečnou kontrolu snímků SkySat nad oblastí konfliktu.
Snímky Gazy pořízené agenturou Planet Labs byly následně použity jako důkaz v případu obvinění z genocidy proti Izraeli u Mezinárodního soudního dvora. Rozsah ničení je tak totální, že i při nízkém rozlišení jsou následky izraelského útoku jasně patrné, podotýká Observer.
V listopadu 2023 zveřejnila mediální společnost Semafor zprávu, podle níž několik satelitních společností omezilo zpřístupňování snímků Gazy svým uživatelům poté, co list The New York Times na základě těchto snímků zveřejnil zprávu o pozicích izraelských tanků.
Podle zprávy některé firmy včetně Planet Labs snímky omezily nebo zakryly, Maxar fotografie zveřejnil s výrazným zpožděním a Airbus snímky vůbec nesdílel.
Mluvčí Planet Labs tehdy uvedl, že se jedná o standardní postup. Společnost podle něj „provádí všechny procesy reakce na krize, aby se pokusila co nejlépe podpořit zákazníky a partnery napříč vládami, médii a humanitárními organizacemi“, a že satelitní snímky „musí pro publikaci v katalogu splňovat všechny prahové hodnoty kvality“.
Maxar přechodně odřízl Ukrajince
Omezení se dotkla loni i rusko-ukrajinského konfliktu. Začátkem loňského března server Militarnyj s odvoláním na nejmenované uživatele informoval, že společnost Maxar omezila přístup Ukrajiny ke službě Global Enhanced GEOINT Delivery (GEGD), jež Kyjevu umožňuje využívat komerční satelitní snímky s vysokým rozlišením.
USA v té době zastavily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou zjevně s cílem dotlačit Kyjev k mírovým jednáním s Ruskem. Maxar potvrdil pozastavení služeb s vysvětlením, že se omezení vztahovala konkrétně na snímky poskytované prostřednictvím programů americké vlády.
Ukrajina se na takové snímky spoléhá pro obranu a strategické plánování, včetně sledování pohybů ruských vojsk, hodnocení podmínek na bojišti a monitorování škod na ruské infrastruktuře, podotkl server Kyiv Independent. Po jednání Washingtonu s Kyjevem v Saúdské Arábii 11. března 2025, kde došlo k dohodě o obnovení vojenské a zpravodajské podpoře Ukrajině, byl přístup Kyjeva k satelitním snímkům obnoven.
Harrison očekává, že omezení, jako jsou ta uplatňovaná v blízkovýchodním konfliktu ze strany Planet Labs, budou přibývat, zároveň ale budou do určité míry postrádat význam s tím, jak bude přibývat poskytovatelů služeb po celém světě.
„Technologie dvojího užití, jako je tato, se stále více demokratizují, což činí moderní bojiště pro obě strany transparentnějším než kdykoli předtím. To je životní fakt, kterému se USA a další budou muset přizpůsobit při plánování a vedení vojenských operací,“ poznamenal v komentáři pro BBC Harrison.
Falešné fotografie
Velkým problémem se v současném blízkovýchodním konfliktu stal masivní nárůst falešných satelitních fotografií. Podle německé stanice Deutsche Welle (DW) se satelitní snímky stávají klíčovým bojištěm informační války. Manipulované nebo umělou inteligencí generované letecké snímky stále více stírají hranici mezi fakty a fikcí v terénu.
„U satelitních snímků můžeme s jistotou říci, že většina lidí má s nimi jen velmi omezené znalosti. Díky tomu jsou obzvláště náchylné ke zneužití, protože pokud změníte malý detail na satelitním snímku, s největší pravděpodobností si toho nikdo nevšimne,“ řekl DW výzkumník umělé inteligence specializující se na ověřování médií v řeckém výzkumném institutu CERTH Symeon Papadopoulos.
Podle odborníků nástroje umělé inteligence nyní zjednodušují získání skutečného satelitního snímku z Google Earth nebo Bing Maps, které jsou následně pozměněny. Upravené snímky, které naznačují zničenou infrastrukturu nebo strategické poškození, se často používají k propagaci vojenských narativů výhodných pro jednu či druhou stranu konfliktu.
K šíření hoaxů napomáhá právě i skutečnost, že řada komerčních poskytovatelů satelitních snímků má během války omezený přístup veřejnosti ke snímkům ve vysokém rozlišení, aby zabránili zneužití jejich dat k vojenským cílům. „Tato informační mezera však vytváří vakuum – které je stále více zaplňováno vykonstruovanými snímky, jež zneužívají neznalost veřejnosti o tom, jak jsou satelitní snímky pořizovány a co realisticky ukazují,“ upozorňuje DW.
Manipulace se satelitními snímky není nic nového – Rusko nechvalně proslulo zfalšováním satelitních snímků sestřeleného malajsijského letadla v roce 2014. Podobné padělky se objevily i v dalších regionálních konfliktech, včetně loňského sváru mezi Indií a Pákistánem. Během blízkovýchodní války ale tato taktika nabrala na síle, varují experti.
