Drážďany 1945: Ohnivá smršť dodnes vyvolává emoce

Drážďany – V úterý 13. února 1945, kdy do konce války zbývaly pouhé tři měsíce, Drážďany lehly popelem. Jen těžko však někdo odpoví na otázku, zda se jednalo z vojenského hlediska o „naprostý úspěch“, nebo o nic neřešící a zbytečný masakr, který nepřežily desítky tisíc lidí. Nálety na Drážďany přišly ve chvíli, kdy se porážka Německa jevila jako nezvratná. Nebyly nejhorší ani počtem obětí, ani množstvím zničených objektů. Nicméně nikdy předtím německé civilní obyvatelstvo nečelilo tak masivnímu a koncentrovanému útoku.

Spojenecká akce dodnes vyvolává spory, zda bylo intenzivní bombardování úměrné vojenskému významu města, nebo zda se Drážďany staly obětí demonstrace síly či pomsty protihitlerovské koalice. „Nálet byl výjimečný koncentrovanou hrůzou ohnivé smrště, která během několika hodin pohltila desetitisíce obětí. Umocněné to navíc bylo tím, že v Drážďanech kromě stávajících obyvatel byla spousta uprchlíků, kteří prchali před postupující Rudou armádou,“ řekl v Historii.cs Jaroslav Hrbek z Ústavu pro soudobé dějiny. 

Město hořelo tři dny, oheň byl všude 

V noci na 14. února britské bombardéry Lancaster svrhly na saskou metropoli ve dvou vlnách bezmála 4 tisíce tun zápalných a trhavých pum a nazítří dílo zkázy dokonalo 311 amerických bombardérů B-17. Na ploše 15 čtverečních kilometrů zbyly ze „saské Florencie“ jen zříceniny, v nichž zahynulo 25 až 35 tisíc lidí. 

Už nikdy se nedozvíme přesný počet obětí, protože situace ve městě byla tehdy zcela nepřehledná - kromě půlmilionu stálých obyvatel tam byly statisíce anonymních uprchlíků z východních území, především ze Slezska, a lidí nasazených na nucené práce. Podle posledních informací však komise německých historiků potvrdila, že při bombardování Drážďan zahynulo 25 tisíc lidí. 

Přečtěte si příběh nejznámější fotografie z vybombardovaných Drážďan - Dobroty shlížející na ruiny města.

Město hořelo tři dny a tři noci. V důsledku vysoce koncentrovaného bombardování v krátkém časovém intervalu se vytvořila ohnivá bouře, jejímž následkem shořelo historické centrum města. Oheň byl všudypřítomný. Zápalné bomby a hořící trosky dosahovaly teploty až 1 600 °C. Tisíce lidí byly spáleny na popel nebo oheň změnil jejich obraz k nepoznání.

Při náletech bylo zničeno přes 10 tisíc objektů, včetně takových architektonických skvostů, jako byl Zwinger, Opera, královský zámek a chrám Panny Marie. Zasažena byla i zoologická zahrada, z níž se zvířata v panice rozprchla na všechny strany. 

Sověti požadovali kolaps železnice, ten ale trval jen několik dní

S výjimkou několika menších náletů zůstaly Drážďany až do památného únorového dne ušetřeny. Nicméně německá města podobná bombardování zažívala poměrně často: už v roce 1943 padla náletům spojenců za oběť velká část Hamburku, následoval Kolín nad Rýnem, Dortmund a Pforzheim, avšak nikdy předtím nebylo německé civilní obyvatelstvo vystaveno během několika málo hodin tak masivnímu a koncentrovanému útoku. 

Socha Dobroty Augusta Schreitmuellera na věži Nové radnice nad rozbombardovaným městem (vlevo, 1945) a současnými Drážďany (vpravo, 2005)
Zdroj: ČTK/DPA/AP/ADN/Richard Peter sen. (vlevo), Matthias Rietschel (vp

V operačních plánech západních Spojenců se toto šesté největší průmyslové město třetí říše objevilo jako potenciální cíl až v poslední fázi války. Sověti totiž naléhali na Američany a Brity, aby bombardovali východoněmecká města, zničili důležité železnice a silnice a usnadnili tak postup Rudé armády. 

Takže cíl byl jasný: bombardovat důležitý železniční uzel při cestě na viselsko-oderskou frontu v podobě drážďanského nádraží a současně co nejvíce poškodit průmyslovou infrastrukturu města, které čítalo 110 továrních budov. Tyto primární cíle navíc doplňovala žádost sovětského velení, pro které byly Drážďany a s nimi i další saská města možnou překážkou v úspěšném tažení Rudé armády na Berlín - Drážďany neměly být průchodné, aby přes ně nemohly proudit posily a staly se tak centrem nějakého protiútoku. Bránit se Drážďany v té době už ani nemohly, protože většinu protiletadlové obrany Němci museli odvézt na frontu. 

Historikové se shodují na tom, že z vojenského hlediska bylo zničení města nesmyslné. V centru nebylo snad domu, který by nebyl zbořen nebo aspoň poškozen, avšak kasárna a průmyslové objekty zůstaly v podstatě nedotčeny. „Často se, a zcela správně, argumentuje tím, že Drážďany byly železniční uzel, který měl být zničen proto, aby Spojenci pokračovali rychleji do nitra Německa. Zajímavé ale je, že právě to se zcela nepodařilo, protože železniční koridor byl poměrně rychle obnoven. V souvislosti s tím je málo známá skutečnost, že v dubnu 1945 museli Američané bombardovat Drážďany znovu, protože železniční uzel stále fungoval,“ dodal Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd. 

O osudu Drážďan rozhodl Churchill, operaci řídil „řezník“ Harris 

Začátkem února 1945 na konferenci „velké trojky“ - amerického prezidenta Franklina D. Roosevelta, britského premiéra Winstona Churchilla a sovětského vůdce Josefa Stalina - požadoval šéf sovětského generálního štábu Alexej Antonov, aby spojenci zničili dopravní uzly Berlín a Lipsko. Churchill se však zřejmě obával, že by Hitler se svým štábem mohl v tomto případě uprchnout na jih, například do Drážďan. Tím byl osud saské metropole zpečetěn. 

Operaci řídil vrchní velitel britského bombardovacího letectva Sir Arthur Harris, který prosazoval názor, že je nutné rozšířit celoplošné nálety i proti civilnímu obyvatelstvu. Na podzim 1944 se tento „řezník“, jak se mu často říkalo, pochlubil, že ze 60 důležitých německých měst jich bylo 45 zničeno. „Útok na Drážďany považovali v té době za nezbytný daleko důležitější lidé než já,“ bránil se Harris po válce, když byl kritizován. 

„Harris neudělal nic víc, než že přispěl k bezpodmínečné kapitulaci Německa. Koncepce zkázy měst byla ostatně německou koncepcí, která byla velmi účinně uplatněna na Coventry,“ hájí britského velitele Paul Oestreicher, bývalý představený katedrály v Coventry. Je historickou skutečností, že devastaci Drážďan předcházelo německé letecké zpustošení Guerniky již roku 1937, Varšavy, Rotterdamu, Coventry, Bělehradu nebo Stalingradu.

Nálety nepřinesly ani zhroucení morálky, jak doufali jeho propagátoři, ani nerozhodly o porážce Německa a boje nezkrátily, což by bylo bezpochyby jejich nejlepším zdůvodněním. Akce podle historika Jiřího Peška nevyvolala nic než propagandu nejprve nacistickou, později bolševickou, kterou východoněmečtí komunisté pěstovali do posledních svých dnů, od nichž ji převzali neonacisté. Ta z Drážďan udělala falešné memento zrůdnosti Spojenců, a to přestože nacisté začali první s cíleným bombardováním civilistů a Sověti o nálet na Drážďany sami požádali. Bohužel i dnes je válečné trauma Drážďan rukojmím extremních skupin, které utrpení obyčejných Němců využívají každý rok k demonstracím proti „bombovému holocaustu“ Němců. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj potvrdil útok na Krymský most. Část se zřítila

Jedna ze silničních částí Krymského mostu se po ukrajinském zásahu zřítila do moře. Píše to telegramový kanál Exilenova+ s odkazem na dostupné snímky a videa. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj útok potvrdil s tím, že jde o výsledek několikatýdenní operace a odvetu za opakované ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Naopak ruské střely v noci podle starosty ukrajinské metropole Vitalije Klyčka zasáhly dva důležité mosty v Kyjevě, jež zůstávají uzavřené. Část metropole je bez vody a elektřiny. Výbuchy hlásila i další ukrajinská města, podle úřadů několik lidí zemřelo a desítky jich utrpěly zranění.
00:39Aktualizovánopřed 6 mminutami

Hútíové ovládli severní pobřeží strategické úžiny Báb al-Mandab. Vládní protiofenziva neuspěla

Jemenští hútíové oznámili, že ovládli celé severní pobřeží strategické úžiny Báb al-Mandab, která představuje jednu z klíčových námořních tras světového obchodu. Vládním jednotkám se ani s podporou Saúdské Arábie nepodařilo postup povstalců zastavit. Hútíové se přiblížili na zhruba šedesát kilometrů k přístavnímu Adenu, kde sídlí mezinárodně uznávaná jemenská vláda.
před 1 hhodinou

Izrael chrání Evropu před přílivem džihádistů, řekl Herzog při schůzce s Babišem

Izrael chrání Evropu před přílivem džihádistů, prohlásil izraelský prezident Jicchak Herzog při setkání s českým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Zdůraznil také význam spolupráce obou zemí a vyzval k jejímu dalšímu rozvoji. Do Izraele zároveň pozval tuzemské turisty, vědce a akademiky, které vybídl ke spolupráci s jejich izraelskými kolegy. Připomněl také, že řada Izraelců má české kořeny a existuje dlouhá tradice přátelských vztahů mezi oběma zeměmi.
před 1 hhodinou

Kreml chce Ukrajinu zpět do svého impéria, míní ukrajinský exministr obrany Reznikov

Rusko se podle bývalého ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova stále nesmířilo s nezávislostí Ukrajiny a usiluje o její návrat do své sféry vlivu. V rozhovoru pro Události, komentáře zdůraznil, že válka se netýká pouze Ukrajiny, ale také budoucnosti demokracie a bezpečnosti v Evropě. Reznikov, který v pondělí přicestoval do Prahy, vystoupí v úterý na Koncertu pro budoucnost pořádaném u příležitosti výročí 17. listopadu. Rozhovor vedl Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Manžel Cichanouské se stal jejím kritikem, běloruskému režimu situace vyhovuje

Klíčová postava běloruské opozice z roku 2020 a politický vězeň Sjarhej Cichanouski se vrátil ke svým aktivitám na sociálních sítích. Už na nich nekritizuje pouze běloruský diktátorský režim, ale i samotné Bělorusy a také svou ženu Svjatlanu, která roli hlavy opozice po zatčení Cichanouského převzala. Podle tamního politologa současná situace vyhovuje běloruské vládě, která „občas přikládá pod kotel“.
před 5 hhodinami

Tchaj-wan zaznamenal ruské letouny u svého pobřeží. Reagovaly i Japonsko a Jižní Korea

Tchajwanské ministerstvo obrany v úterý oznámilo, že zaznamenalo dva ruské vojenské letouny u východního pobřeží ostrova. Japonsko mezitím podalo Moskvě protest poté, co jeho vzdušný prostor narušila dvě pravděpodobně ruská letadla. Také Jižní Korea vyslala stíhačky v reakci na vstup několika ruských vojenských letounů do své identifikační zóny protivzdušné obrany.
před 6 hhodinami

VideoEvropská komise tlačí Česko do schválení šesti směrnic

Česko nestihne včas schválit všechny unijní směrnice, které požaduje Evropská komise. Ta kvůli šesti předlohám vede od září se státem řízení. Čas na nápravu dala do konce listopadu, pak hrozí pokuty. Podle kabinetu nejde o nic zvláštního. Část koalice přesto mluví o svolání mimořádného jednání sněmovny, kde by se o potřebných zákonech jednalo. Připouští to například ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) pak říká, že „kvůli unijním směrnicím se mi upřímně zapleveluje program a pak se nedostává na náš program.“ Unijní orgány nyní vedou s Českem řízení pro neplnění povinností v 71 věcech. Hůře jsou na tom například Francie, Polsko nebo Španělsko. Nejméně prohřešků naopak Evropská komise eviduje u Dánska.
před 6 hhodinami

Při střelbě u Jericha zahynula Palestinka, palestinská televize viní izraelské osadníky

Jedna starší Palestinka v noci na úterý zahynula a deset dalších osob utrpělo zranění nedaleko Jericha na okupovaném Západním břehu Jordánu při střelbě, kterou oficiální palestinská televize připisuje radikálním izraelským osadníkům. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na palestinské zdravotníky. Izraelská armáda uvedla, že se toto násilí odehrálo po útoku na předměstí Jericha v pondělí večer, kdy podle ní Palestinci narazili svým vozem do auta Izraelců a poté je napadli zbraněmi.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.