Římané

Egyptští potápěči u pobřeží města Alexandrie vylovili pozůstatky z dva tisíce let staré obydlené oblasti. Naleziště obsahuje zbytky domů, hrobů, vodních nádrží i někdejšího nábřeží. Některé předměty musejí zůstat pod hladinou.

Mallorce dnes dominují turisté, před dvěma tisíci lety jí ale vládli Římané. Přivedli sem nejen své legie, ale také kulturu a kulinární návyky. Ty teď prozkoumal tým archeologů, který odkryl antické rychlé občerstvení.

Výjimečný objev se podařil slovenským archeologům. Přímo na okraji Bratislavy se jim podařilo odhalit téměř dva tisíce let starý římský akvadukt.

Dva polští milovníci historie pátrali na jihu země za pomoci detektorů kovů po stopách bojů polské armády s vojsky nacistického Německa v září 1939. Nenašli pušky ani kulomety, ale asi dva tisíce let starý římský meč.

Horníci v srbském povrchovém uhelném Dole Drmno nedaleko města Kostolac objevili část pravděpodobně starověké římské lodi. V oblasti se nacházelo někdejší významné římské posádkové město známé jako Viminacium. Plavidlo bylo pravděpodobně součástí říční flotily obsluhující rozlehlé a vysoce rozvinuté římské město se 45 tisíci obyvateli, které mělo hipodrom, opevnění, fórum, palác, chrámy, amfiteátr, akvadukty, lázně a dílny, uvedla agentura Reuters.

Turecko bývá ve volbách v posledních desetiletích celkem čitelně rozděleno: západ volí liberální opozici, jihovýchod kurdské kandidáty a široký střed Stranu spravedlnosti a rozvoje prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Příčiny tohoto rozdělení i zahraničněpolitické důrazy jednotlivých sil může osvětlit pohled na některé mapy.

Archeologové odkryli při výstavbě domů v Polešovicích na Uherskohradišťsku osídlení z doby Římanů. Na návrší Díly objevili pracovníci Slováckého muzea v Uherském Hradišti zahloubené objekty ze 3. a 4. století našeho letopočtu. Našli také střepy keramiky, zvířecí kosti nebo nástroj z jeleního parohu.

Slovenští archeologové objevili na dně Dunaje nedaleko Komárna opracované kameny a dřevěné kůly. Domnívají se, že se jedná o zbytky římského mostu z počátku našeho letopočtu. Na Facebooku o tom informovala Trnavská univerzita.

Původ obyvatel Baskicka i jejich jazyka je opředený mnoha mýty a nejasnostmi. Záhadu řeči, která se nepodobá žádné jiné na světě, ale nyní možná odhalí starodávný artefakt.

Tradice vánočních koled je pevně zakořeněná snad ve všech českých domácnostech. Ačkoliv se melodické písně během svátků těší přízni posluchačů už celá staletí, jejich historie je ještě mnohem hlubší. Zpívání vánočních koled totiž sahá až do dob starověkého Římského impéria, odkud se ve středověku rozšířily do celé Evropy. „Tichá noc“ nebo „Nesem vám noviny“ se objevily až mnohem později – v 19. století.

Znečištění ovzduší je jedním z největších problémů současnosti. Ale podle nových archeologických důkazů se s ním potýkali už staří Římané. Konkrétně jejich těžba kovů zvýšila koncentrace olova nad Evropou desetinásobně.

Nedaleko Pasohlávek na Mikulovsku vznikne nové archeologické centrum, které bude připomínat Římany sídlící pod Pálavou. Projekt s názvem Mušov: Brána do Římské říše zhruba za patnáct milionů korun by měl být hotový příští rok. Nabídne výstavní i výukové prostory.