Znečištění ovzduší je jedním z největších problémů současnosti. Ale podle nových archeologických důkazů se s ním potýkali už staří Římané. Konkrétně jejich těžba kovů zvýšila koncentrace olova nad Evropou desetinásobně.
Už staří Římané znečišťovali. Evropský vzduch na stovky let zaplavili olovem
Nový archeologický výzkum zkoumal ledovcová jádra z Mont Blancu, která uchovávají informace o stavu ovzduší staré tisíce let.
Lidé sice těžili kovy už od šestého tisíciletí před naším letopočtem, ale Římané byli první, kdo to v Evropě dělal opravdu masově. Olovo využívali pro řadu každodenních činností: od vodovodních trubek až po domácí předměty, stříbro se zase těžilo na mince. Jenže tato činnost je spojená s vypouštěním mnoha znečišťujících látek do ovzduší, řada z nich je toxických.
Že Římané olovo těžili a zpracovávali, se vědělo, ale archeologové a historici zatím nevěděli, jaký byl dopad této činnosti na znečištění evropského vzduchu.
Data z ledovců na Mont Blancu ukázala, že během doby, kdy Řím vládl Evropě, došlo ke dvěma výrazným nárůstům znečištění olovem. K prvnímu došlo v druhém století před naším letopočtem, ke druhému v prvním století našeho letopočtu.
Celkově znečistila římská těžba a tavení kovů evropský vzduch na více než 500 let; navíc do vzduchu uvolnila do té doby nepřítomný antimon, toxický polokovový prvek, který má na lidský organismus podobný dopad jako arzén.
Nová práce vyšla v odborném časopise Geophysical Research Letters, je jednou z prvních, které se tomuto tématu věnují pomocí moderních geologických metod. Ukazuje, že lidé v Evropě znečišťovali vzduch déle, než se myslelo, a také výrazně silněji.
„Náš první výzkum znečištění v antice nám umožňuje lépe popsat dopad římských emisí a srovnat je s tím, jak vypadalo znečištění olovem v moderní Evropě v letech 1950–1985,“ uvedl spoluautor práce Michel Legrand.
„Alpský led nám ukazuje, že znečištění olovem se během antiky zvýšilo desetinásobně. Pro srovnání: nedávné znečištění v Evropě kvůli olovnatému benzinu vedlo k padesátinásobnému až stonásobnému znečištění,“ dodal. „Znečištění způsobené Římany je tedy 5–10krát menší než to z moderní doby, ale místo třiceti let trvalo několik staletí.“
Znečištění je s námi dlouho
Výsledky této práce ukazují, že znečištění v Evropě není spojené až s nástupem průmyslové revoluce, ale existovalo tu již předtím. Mohlo by se zdát, že jde o nesmyslný výzkum, ale jeho závěry mohou být nečekaně důležité.
Moderní standardy čistoty ovzduší totiž vychází ze srovnání se situací před průmyslovou revolucí; jenže nyní se ukazuje, že už v této době nebylo ovzduší přirozeně čisté. „Lidmi způsobené znečištění ovzduší tu existovalo dlouhou dobu, takže původní stav, který jsme pokládali za přirozený, takový ve skutečnosti není,“ říkají vědci. „Všechny standardy znečištění, na něž jsme spoléhali jako na přirozené, jsou špatně.“
Římané a olovo
Právě Římané byli první známou civilizací, která hromadně zpracovávala olovo – především na trubky. V době, kdy byla jejich civilizace na vrcholu, těžili tento kov na mnoha místech kontinentu – od Pyrenejského poloostrova až po Británii. Poté, co Řím padl, se olovo téměř přestalo těžit i zpracovávat a římské úrovně dosáhla jeho těžba až za průmyslové revoluce.
