Detektory v archeologii: Výstava dokládá spolupráci vědců a hledačů

Přerov - Profesionální archeologové sice nevidí rádi amatérské hledače pokladů s detektory kovů, jejich spolupráce je však možná a může být i přínosná. Vůbec poprvé to ukazuje výstava nazvaná Detektory v archeologii, která je teď v přerovském Muzeu Komenského. Vědci a hledači tam prezentují společné nálezy. „Některé kusy jsou zcela unikátní a mají mimořádnou historickou hodnotu,“ řekl kurátor výstavy Zdeněk Schenk.

Spolupráci amatérských hledačů s vědci otevřel projekt Archeologického centra Olomouc s názvem Preventivní archeologie, do kterého se zapojil Národní památkový ústav Olomouc, Muzeum Prostějovska, šumperské a také přerovské muzeum. Výstava přináší kovové archeologické nálezy ze společného detektorového průzkumu prováděného na Přerovsku, Prostějovsku, Šumperku a Olomoucku v letech 2010 až 2013.

„Jde o nálezy drobných předmětů ze železa a barevných kovů ale i unikátní poklady, které byly v minulosti uloženy do země,“ uvedl kurátor. Mezi exponáty jsou například zbytky seker staré asi tři tisíce let, spona z doby římské, napoleonské dělostřelecké knoflíky a jiné vzácnosti.

Aarcheologické nálezy
Zdroj: ČT24/ČT Brno

Kurátor zdůraznil, že výstava je ojedinělým počinem. Detektory v rukou amatérských hledačů pokladů jsou totiž stále ožehavé téma, protože část z nich cíleně útočí na archeologicky cenné lokality a nerespektují zákonnou povinnost odevzdat nálezy úřadům. Jednou z největších afér byl případ detektorového hledače Tomáše Tůmy. Po jeho smrti v roce 2008 objevili archeologové v jeho bytě v Praze tři tisíce předmětů nesmírné historické hodnoty.

Detektorový boom začal v České republice po roce 2000. „V současné době má podle odhadů detektory kovů dvacet až třicet tisíc lidí. Se svými negativními i pozitivními dopady se tento koníček stal naprostým fenoménem dnešní doby,“ řekl Schenk. Výstava podle něho ukazuje na jednu z možných cest, jak společně chránit kulturní dědictví České republiky.

Všechny archeologické nálezy nalezené v zemi patří podle zákona státu. Ohlašovací povinnost ukládá každému občanu ohlásit archeologický nález na nejbližším památkovém úřadu, v muzeu nebo archeologickém ústavu.

Výstava, která má podtitul Jak pomáhat a neublížit, bude v přerovském zámku do 1. června.

2 minuty
Reportáž Moniky Bezuchové
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...