Srbští horníci náhodou objevili starověkou loď. Římské plavidlo je skvěle zachovalé

Horníci v srbském povrchovém uhelném Dole Drmno nedaleko města Kostolac objevili část pravděpodobně starověké římské lodi. V oblasti se nacházelo někdejší významné římské posádkové město známé jako Viminacium. Plavidlo bylo pravděpodobně součástí říční flotily obsluhující rozlehlé a vysoce rozvinuté římské město se 45 tisíci obyvateli, které mělo hipodrom, opevnění, fórum, palác, chrámy, amfiteátr, akvadukty, lázně a dílny, uvedla agentura Reuters.

Vedoucí archeolog Miomir Korać na základě předchozích nálezů míní, že loď může pocházet ze třetího nebo čtvrtého století našeho letopočtu, kdy bylo Viminacium hlavním městem římské provincie Horní Moesie a mělo přístav poblíž přítoku Dunaje.

„Můžeme se domnívat, že loď je římská, ale nejsme si jisti jejím přesným stářím,“ uvedl Korać na nalezišti, kde archeologové pečlivě odstraňovali písek a zeminu ze starobylé dřevěné konstrukce.

Nahrávám video

Jejich cílem je vystavit nejnovější objev společně s tisícovkami dalších artefaktů objevených v oblasti někdejšího Viminacia, které se nacházelo u dnešního města Kostolac, asi 70 kilometrů východně od Bělehradu. Přemístit třináctimetrový trup lodi bez poškození bude složité, připustil přitom Mladen Jovičić, jenž se na archeologické práci kolem lodi podílí.

Římané v Srbsku

S přemístěním zbytků plavidla archeologům podle něj pomohou technici z Dolu Drmno: připraví pro tento účel speciální konstrukci, kterou poté zvedne jeřáb. „Následovat bude postupná konzervace,“ dodal Jovičić

Viminacium bylo osídlené v prvních stoletích našeho letopočtu. Vpád Hunů v 5. století však znamenal počátek jeho úpadku a s příchodem Slovanů v 7. století bylo zcela opuštěno. Po odchodu obyvatel nevzniklo v lokalitě žádné nové větší osídlení, což je podle archeologů unikát. Pro badatele to znamená, že mají pod zemí k dispozici prakticky celé město.

Archeologové provádějí vykopávky na místě někdejšího Viminacia od roku 1882, ale odhadují, že prozkoumali pouze pět procent lokality, která má podle nich rozlohu 450 hektarů – více než newyorský Central park, poznamenal Reuters. Dosavadní nálezy podle něj zahrnují mimo jiné zlaté dlaždice, nefritové sochy, mozaiky a fresky, zbraně nebo pozůstatky mamutů.

Starověká plavidla našli při odkrývce zeminy horníci v této oblasti už před třemi roky. Archeologové se domnívají, že dvě lodě a tři kánoe, které byly dosud v oblasti nalezeny, se buď potopily, nebo byly opuštěny na břehu řeky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 5 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 7 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 8 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 10 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled