Srbští horníci náhodou objevili starověkou loď. Římské plavidlo je skvěle zachovalé

Horníci v srbském povrchovém uhelném Dole Drmno nedaleko města Kostolac objevili část pravděpodobně starověké římské lodi. V oblasti se nacházelo někdejší významné římské posádkové město známé jako Viminacium. Plavidlo bylo pravděpodobně součástí říční flotily obsluhující rozlehlé a vysoce rozvinuté římské město se 45 tisíci obyvateli, které mělo hipodrom, opevnění, fórum, palác, chrámy, amfiteátr, akvadukty, lázně a dílny, uvedla agentura Reuters.

Vedoucí archeolog Miomir Korać na základě předchozích nálezů míní, že loď může pocházet ze třetího nebo čtvrtého století našeho letopočtu, kdy bylo Viminacium hlavním městem římské provincie Horní Moesie a mělo přístav poblíž přítoku Dunaje.

„Můžeme se domnívat, že loď je římská, ale nejsme si jisti jejím přesným stářím,“ uvedl Korać na nalezišti, kde archeologové pečlivě odstraňovali písek a zeminu ze starobylé dřevěné konstrukce.

Nahrávám video

Jejich cílem je vystavit nejnovější objev společně s tisícovkami dalších artefaktů objevených v oblasti někdejšího Viminacia, které se nacházelo u dnešního města Kostolac, asi 70 kilometrů východně od Bělehradu. Přemístit třináctimetrový trup lodi bez poškození bude složité, připustil přitom Mladen Jovičić, jenž se na archeologické práci kolem lodi podílí.

Římané v Srbsku

S přemístěním zbytků plavidla archeologům podle něj pomohou technici z Dolu Drmno: připraví pro tento účel speciální konstrukci, kterou poté zvedne jeřáb. „Následovat bude postupná konzervace,“ dodal Jovičić

Viminacium bylo osídlené v prvních stoletích našeho letopočtu. Vpád Hunů v 5. století však znamenal počátek jeho úpadku a s příchodem Slovanů v 7. století bylo zcela opuštěno. Po odchodu obyvatel nevzniklo v lokalitě žádné nové větší osídlení, což je podle archeologů unikát. Pro badatele to znamená, že mají pod zemí k dispozici prakticky celé město.

Archeologové provádějí vykopávky na místě někdejšího Viminacia od roku 1882, ale odhadují, že prozkoumali pouze pět procent lokality, která má podle nich rozlohu 450 hektarů – více než newyorský Central park, poznamenal Reuters. Dosavadní nálezy podle něj zahrnují mimo jiné zlaté dlaždice, nefritové sochy, mozaiky a fresky, zbraně nebo pozůstatky mamutů.

Starověká plavidla našli při odkrývce zeminy horníci v této oblasti už před třemi roky. Archeologové se domnívají, že dvě lodě a tři kánoe, které byly dosud v oblasti nalezeny, se buď potopily, nebo byly opuštěny na břehu řeky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 11 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 11 hhodinami

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 17 hhodinami

Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
před 18 hhodinami

Pražští lékaři nasadili pacientce proti zlatému stafylokokovi bakteriofágy

Bakterie zlatého stafylokoka u lidí způsobují spoustu zdravotních problémů, které se projevují vážnými záněty, jež se dají jen špatně léčit. V přírodě ale existují jejich predátoři – bakteriofágy. Právě ty teď vědci využili u pacientky v Praze.
před 18 hhodinami

OBRAZEM: Nejkrásnější snímky Mléčné dráhy ukazují mizející nádheru

Přes 6500 snímků se letos pokusilo dostat do výběru nejlepších fotografií Mléčné dráhy. Poslali je astrofotografové z patnácti zemí světa. Vybrané naleznete v přiložené fotogalerii.
před 21 hhodinami

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
21. 5. 2026Aktualizováno21. 5. 2026

První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.
21. 5. 2026
Načítání...