Srbští horníci náhodou objevili starověkou loď. Římské plavidlo je skvěle zachovalé

Horníci v srbském povrchovém uhelném Dole Drmno nedaleko města Kostolac objevili část pravděpodobně starověké římské lodi. V oblasti se nacházelo někdejší významné římské posádkové město známé jako Viminacium. Plavidlo bylo pravděpodobně součástí říční flotily obsluhující rozlehlé a vysoce rozvinuté římské město se 45 tisíci obyvateli, které mělo hipodrom, opevnění, fórum, palác, chrámy, amfiteátr, akvadukty, lázně a dílny, uvedla agentura Reuters.

Vedoucí archeolog Miomir Korać na základě předchozích nálezů míní, že loď může pocházet ze třetího nebo čtvrtého století našeho letopočtu, kdy bylo Viminacium hlavním městem římské provincie Horní Moesie a mělo přístav poblíž přítoku Dunaje.

„Můžeme se domnívat, že loď je římská, ale nejsme si jisti jejím přesným stářím,“ uvedl Korać na nalezišti, kde archeologové pečlivě odstraňovali písek a zeminu ze starobylé dřevěné konstrukce.

Nahrávám video
V srbském uhelném dole narazili horníci na římskou loď
Zdroj: ČT24

Jejich cílem je vystavit nejnovější objev společně s tisícovkami dalších artefaktů objevených v oblasti někdejšího Viminacia, které se nacházelo u dnešního města Kostolac, asi 70 kilometrů východně od Bělehradu. Přemístit třináctimetrový trup lodi bez poškození bude složité, připustil přitom Mladen Jovičić, jenž se na archeologické práci kolem lodi podílí.

Římané v Srbsku

S přemístěním zbytků plavidla archeologům podle něj pomohou technici z Dolu Drmno: připraví pro tento účel speciální konstrukci, kterou poté zvedne jeřáb. „Následovat bude postupná konzervace,“ dodal Jovičić

Viminacium bylo osídlené v prvních stoletích našeho letopočtu. Vpád Hunů v 5. století však znamenal počátek jeho úpadku a s příchodem Slovanů v 7. století bylo zcela opuštěno. Po odchodu obyvatel nevzniklo v lokalitě žádné nové větší osídlení, což je podle archeologů unikát. Pro badatele to znamená, že mají pod zemí k dispozici prakticky celé město.

Archeologové provádějí vykopávky na místě někdejšího Viminacia od roku 1882, ale odhadují, že prozkoumali pouze pět procent lokality, která má podle nich rozlohu 450 hektarů – více než newyorský Central park, poznamenal Reuters. Dosavadní nálezy podle něj zahrnují mimo jiné zlaté dlaždice, nefritové sochy, mozaiky a fresky, zbraně nebo pozůstatky mamutů.

Starověká plavidla našli při odkrývce zeminy horníci v této oblasti už před třemi roky. Archeologové se domnívají, že dvě lodě a tři kánoe, které byly dosud v oblasti nalezeny, se buď potopily, nebo byly opuštěny na břehu řeky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 12 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 14 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 15 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...