Martin Luther

Tradice vánočních koled je pevně zakořeněná snad ve všech českých domácnostech. Ačkoliv se melodické písně během svátků těší přízni posluchačů už celá staletí, jejich historie je ještě mnohem hlubší. Zpívání vánočních koled totiž sahá až do dob starověkého Římského impéria, odkud se ve středověku rozšířily do celé Evropy. „Tichá noc“ nebo „Nesem vám noviny“ se objevily až mnohem později – v 19. století.

V dobovém kontextu šlo spíš o menší střetnutí, přesto se konflikt na Vítkově zapsal mezi nejslavnější bitvy české historie. Na pomoc obléhaným husitům dorazily v kritickou chvíli posily z Prahy. V protiútoku, jehož efekt husité údajně znásobili bojovým „Hrrr na ně!“, byli křižáci zahnáni na útěk. Vítězství, které de facto ukončilo křížovou výpravu, považovali husité za projev boží přízně. A tak se šarvátka o několik dřevěných srubů stala symbolem, který žije v české národní paměti dodnes. Slavná bitva se odehrála přesně před 600 lety, 14. července 1420.

Závěr čtyřicátých let 14. století zastihl Evropu uprostřed změn. Angličané, vznášející nárok na sporná léna ve Francii, porazili ve velké bitvě u Kresčaku Francouze a jejich spojence, mezi nimiž padl i český král Jan Lucemburský. Království zdědil jeho syn Václav, který přijal panovnické jméno Karel. Obratný politik mířil ve své kariéře vysoko, přes korunu římskoněmeckého krále až na císařský trůn Svaté říše římské, a se svým dvorem se hodlal usídlit v Praze. Jiný slavný dvůr, papežský, sídlil tou dobou v jihofrancouzském Avignonu, a to k nelibosti mnohých kritiků, kteří by papeže mnohem raději viděli v Římě.

Německý soud už potřetí odmítl žádost o odstranění antisemitského reliéfu z kostela ve Wittenbergu v Sasku-Anhaltsku. Podle žalobce, kterým je člen židovské obce, přispívá plastika k rostoucím protižidovským náladám. Soud uvedl, že pokud by se posuzovalo jen dílo samotné, šlo by skutečně o urážku. V současnosti je ale podle něj středověká pískovcová plastika částí památky, a nemá tak urážlivý charakter. Rozsudek není pravomocný.