Rafáh by mohl být cestou Palestinců z Pásma Gazy. Egypt ale o znovuotevření hraničního přechodu nechce slyšet

Statisíce Palestinců se přesouvají na jih Pásma Gazy kvůli obavě z izraelské pozemní operace. Spousta z nich se upíná k hraničnímu přechodu Rafáh, který odděluje Pásmo Gazy a Egypt a který není pod přímou kontrolou Izraele. Zůstává však uzavřen. Páteční průjezd dvaceti kamionů s humanitární pomocí je výjimkou. Americká média nicméně bez bližších podrobností informovala, že průchod bude povolen osobám s dvojím občanstvím.

Dodávka pomoci má být první od chvíle, kdy Izrael oznámil, že v reakci na ničivý útok teroristického hnutí Hamás na izraelské území ze 7. října odstřihne Pásmo Gazy od dodávek vody, elektřiny i potravin. Organizace spojených národů (OSN) varovala před „humanitární katastrofou“ i v souvislosti s odvetným izraelským bombardováním. 

Izrael sice vyzval obyvatele Pásma Gazy, aby se přesunuli na jih blíže k Rafáhu a ukryli se, ale Palestinci tvrdí, že bezpečno není nikde.

Otevření hraničního přechodu Rafáh může být navíc vzhledem k počtu zúčastněných stran komplikovanou záležitostí. Vyžadovalo by to totiž souhlas Egypta a Hamásu, které ho přímo kontrolují, a také souhlas Izraele. Egypt i proto požadoval ujištění, že Izrael nebude bombardovat konvoje s humanitární pomocí.

Proč hraje Rafáh klíčovou roli?

Rafáh se nachází na severu Sinajského poloostrova a je jediným hraničním přechodem mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Pro bližší pochopení jeho role v současném konfliktu je však nutná cesta do minulosti.

Záštita nad Pásmem Gazy se v posledních sedmdesáti letech několikrát změnila. Po arabsko-izraelské válce v roce 1948 patřilo území Egyptu a ve válce v roce 1967 bylo dobyto Izraelem, který zde začal usazovat Židy a výrazně omezil pohyb Palestinců. V roce 2005 ale Izrael stáhl své vojáky a později tam převzal moc Hamás. Od té doby Egypt a Izrael zavedly přísné kontroly na hranicích s Pásmem Gazy.

Před říjnovým útokem Hamásu měl Izrael dva hraniční přechody s Pásmem Gazy: Kerem Šalom pro transport zboží, jenž se nachází blízko egyptské hranice, a na severovýchodě země Erez pro pěší.

Skrze Erez se Palestinci dostávali pouze na základě speciálního povolení od izraelských úřadů. Při přechodu procházeli přísnými bezpečnostními kontrolami a vstup jim mohla izraelská armáda kdykoliv odmítnout. Od začátku konfliktu jsou ovšem oba zmíněné hraniční přechody uzavřeny.

Jediným výstupním bodem pro Palestince, nad nímž nemá Izrael přímou kontrolu, proto zůstává Rafáh na jihu. 

Částečnou kontrolu má nicméně Egypt, a ten vlnu uprchlíků na svém území mít nechce. I kvůli situaci ze začátku roku 2008, kdy členové Hamásu odpálili nálož v hraniční bariéře poblíž Rafáhu, což přimělo tisíce obyvatel Pásma Gazy, aby zaplavili Egypt kvůli nákupům jídla, paliva a dalších zásob.

Krátce poté Egypt utěsnil bariéru ostnatým drátem a kovovými zátarasy. Rafáh je od té doby přísně kontrolován, s omezeným přístupem a zdlouhavými byrokratickými a bezpečnostními procesy vyžadovanými od Palestinců, kteří chtějí přejít do Egypta. 

V pondělí se sice u Rafáhu shromáždily davy lidí po zprávách, že přechod bude dočasně otevřen během krátkého příměří, ale Izrael i Hamás tuto informaci rychle popřely.

„I když soucítíme, musíme používat mozek“

Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí v průběhu minulého týdne oznámil, že jeho země se snaží pomoci, ale v rámci limitů. Vyhlídkou, že by na území Egypta přešly statisíce uprchlíků, je velmi znepokojen. 

„Samozřejmě že s nimi soucítíme. Ale i když soucítíme, musíme vždy používat mozek, abychom dosáhli míru a bezpečí způsobem, který nás moc nestojí,“ dodal s tím, že se obává trvalého přesídlení více než dvou milionů Palestinců, kterým Izrael nepovolí znovu vstoupit do Pásma Gazy.

„Umožnit jim usadit se na Sinaji, byť jen dočasně, by se rovnalo umožnit Izraeli kontrolovat vyprázdněné Pásmo Gazy. Egypt nedovolí likvidaci palestinské otázky na úkor jiných stran,“ zdůraznil Sísí. „Za žádných okolností nedojde k jakékoli shovívavosti ani hazardování s egyptskou národní bezpečností.“

Britský ministr zahraničí James Cleverly a jeho americký protějšek Antony Blinken nicméně uvedli, že spolupracují s Izraelem a Egyptem na znovuotevření přechodu.

Blinken zároveň v úterý prohlásil, že Spojené státy a Izrael se dohodly na vypracování plánu, jak dostat humanitární pomoc k civilistům v Gaze, aniž by z toho měl prospěch Hamás, a Egypt už se skutečně domluvil s Izraelem, aby umožnil průjezd kamionů přes Rafáh. Prozatím však neustoupil americkým výzvám k vytvoření bezpečného koridoru pro civilisty. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 13 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 14 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...