Rafáh by mohl být cestou Palestinců z Pásma Gazy. Egypt ale o znovuotevření hraničního přechodu nechce slyšet

Statisíce Palestinců se přesouvají na jih Pásma Gazy kvůli obavě z izraelské pozemní operace. Spousta z nich se upíná k hraničnímu přechodu Rafáh, který odděluje Pásmo Gazy a Egypt a který není pod přímou kontrolou Izraele. Zůstává však uzavřen. Páteční průjezd dvaceti kamionů s humanitární pomocí je výjimkou. Americká média nicméně bez bližších podrobností informovala, že průchod bude povolen osobám s dvojím občanstvím.

Dodávka pomoci má být první od chvíle, kdy Izrael oznámil, že v reakci na ničivý útok teroristického hnutí Hamás na izraelské území ze 7. října odstřihne Pásmo Gazy od dodávek vody, elektřiny i potravin. Organizace spojených národů (OSN) varovala před „humanitární katastrofou“ i v souvislosti s odvetným izraelským bombardováním. 

Izrael sice vyzval obyvatele Pásma Gazy, aby se přesunuli na jih blíže k Rafáhu a ukryli se, ale Palestinci tvrdí, že bezpečno není nikde.

Otevření hraničního přechodu Rafáh může být navíc vzhledem k počtu zúčastněných stran komplikovanou záležitostí. Vyžadovalo by to totiž souhlas Egypta a Hamásu, které ho přímo kontrolují, a také souhlas Izraele. Egypt i proto požadoval ujištění, že Izrael nebude bombardovat konvoje s humanitární pomocí.

Proč hraje Rafáh klíčovou roli?

Rafáh se nachází na severu Sinajského poloostrova a je jediným hraničním přechodem mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Pro bližší pochopení jeho role v současném konfliktu je však nutná cesta do minulosti.

Záštita nad Pásmem Gazy se v posledních sedmdesáti letech několikrát změnila. Po arabsko-izraelské válce v roce 1948 patřilo území Egyptu a ve válce v roce 1967 bylo dobyto Izraelem, který zde začal usazovat Židy a výrazně omezil pohyb Palestinců. V roce 2005 ale Izrael stáhl své vojáky a později tam převzal moc Hamás. Od té doby Egypt a Izrael zavedly přísné kontroly na hranicích s Pásmem Gazy.

Před říjnovým útokem Hamásu měl Izrael dva hraniční přechody s Pásmem Gazy: Kerem Šalom pro transport zboží, jenž se nachází blízko egyptské hranice, a na severovýchodě země Erez pro pěší.

Skrze Erez se Palestinci dostávali pouze na základě speciálního povolení od izraelských úřadů. Při přechodu procházeli přísnými bezpečnostními kontrolami a vstup jim mohla izraelská armáda kdykoliv odmítnout. Od začátku konfliktu jsou ovšem oba zmíněné hraniční přechody uzavřeny.

Jediným výstupním bodem pro Palestince, nad nímž nemá Izrael přímou kontrolu, proto zůstává Rafáh na jihu. 

Částečnou kontrolu má nicméně Egypt, a ten vlnu uprchlíků na svém území mít nechce. I kvůli situaci ze začátku roku 2008, kdy členové Hamásu odpálili nálož v hraniční bariéře poblíž Rafáhu, což přimělo tisíce obyvatel Pásma Gazy, aby zaplavili Egypt kvůli nákupům jídla, paliva a dalších zásob.

Krátce poté Egypt utěsnil bariéru ostnatým drátem a kovovými zátarasy. Rafáh je od té doby přísně kontrolován, s omezeným přístupem a zdlouhavými byrokratickými a bezpečnostními procesy vyžadovanými od Palestinců, kteří chtějí přejít do Egypta. 

V pondělí se sice u Rafáhu shromáždily davy lidí po zprávách, že přechod bude dočasně otevřen během krátkého příměří, ale Izrael i Hamás tuto informaci rychle popřely.

„I když soucítíme, musíme používat mozek“

Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí v průběhu minulého týdne oznámil, že jeho země se snaží pomoci, ale v rámci limitů. Vyhlídkou, že by na území Egypta přešly statisíce uprchlíků, je velmi znepokojen. 

„Samozřejmě že s nimi soucítíme. Ale i když soucítíme, musíme vždy používat mozek, abychom dosáhli míru a bezpečí způsobem, který nás moc nestojí,“ dodal s tím, že se obává trvalého přesídlení více než dvou milionů Palestinců, kterým Izrael nepovolí znovu vstoupit do Pásma Gazy.

„Umožnit jim usadit se na Sinaji, byť jen dočasně, by se rovnalo umožnit Izraeli kontrolovat vyprázdněné Pásmo Gazy. Egypt nedovolí likvidaci palestinské otázky na úkor jiných stran,“ zdůraznil Sísí. „Za žádných okolností nedojde k jakékoli shovívavosti ani hazardování s egyptskou národní bezpečností.“

Britský ministr zahraničí James Cleverly a jeho americký protějšek Antony Blinken nicméně uvedli, že spolupracují s Izraelem a Egyptem na znovuotevření přechodu.

Blinken zároveň v úterý prohlásil, že Spojené státy a Izrael se dohodly na vypracování plánu, jak dostat humanitární pomoc k civilistům v Gaze, aniž by z toho měl prospěch Hamás, a Egypt už se skutečně domluvil s Izraelem, aby umožnil průjezd kamionů přes Rafáh. Prozatím však neustoupil americkým výzvám k vytvoření bezpečného koridoru pro civilisty. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Střelce ze Sydney obvinili z terorismu a patnácti vražd

Australská policie obvinila útočníka z pláže Bondi Beach z terorismu a patnáctinásobné vraždy. Celkem čelí 59 různým obviněním. Dvojice střelců během oslav židovského svátku chanuka zabila patnáct lidí a čtyři desítky dalších zranila. V Sydney již začali pohřbívat oběti nedělního útoku počínaje rabínem Eli Schlangerem.
07:56Aktualizovánopřed 5 mminutami

Trump doufá ve spolupráci s Babišem v obraně či energetice

Americký prezident Donald Trump pogratuloval Andrejovi Babišovi (ANO) ke jmenování českým premiérem. Na své sociální síti Truth Social v noci na středu šéf Bílého domu vyjádřil přesvědčení, že společně s českým ministerským předsedou „dosáhnou úspěchu mimo jiné v oblasti obrany nebo energetiky“. Český prezident Petr Pavel jmenoval kabinet Andreje Babiše v pondělí.
04:48Aktualizovánopřed 56 mminutami

Trump nařídil blokádu sankcionovaných tankerů plujících do nebo z Venezuely

Americký prezident Donald Trump v noci na středu oznámil, že nařídil kompletní blokádu všech sankcionovaných ropných tankerů, které plují do Venezuely nebo z ní odplouvají. Podle agentury AP tak šéf Bílého domu zvyšuje tlak na autoritářského vůdce země Nicoláse Madura. Šéf Bílého domu blokádu oznámil na své síti Truth Social poté, co Spojené státy minulý týden u pobřeží Venezuely zabavily plavidlo převážející ropu.
01:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Letiště „Přístav Polsko“ propojí i silniční a železniční dopravu

Polská vláda učinila další krok k výstavbě nejmodernějšího letiště v Evropě. Projekt nově dostal název Přístav Polsko – kromě letecké dopravy má totiž propojit i tu silniční a železniční. Letiště by mělo ročně odbavit přes 32 milionů cestujících, se spuštěním se počítá na rok 2032. Na vznik letiště reaguje rozšiřováním své letky i tamní letecký dopravce LOT. Od společnosti Airbus letos objednal již čtyřicet nových strojů, usiloval také o nákup českých aerolinek Smartwings. Ty však nakonec upřednostnily nabídku z turecké strany.
před 1 hhodinou

Rusko stále chce sféru vlivu v Evropě. Včetně Česka, potvrdil Lavrov

Rusko zopakovalo, že mu nejde jen o ovládnutí Ukrajiny, ale že jeho zájmy sahají i do střední Evropy. Potvrdil to ministr zahraničí Sergej Lavrov, když se opět přihlásil k požadavkům, které Moskva předložila NATO a USA přesně před čtyřmi lety a které zahrnují vytvoření sféry ruského vlivu, do níž by spadalo i Česko. Lavrov zároveň odmítl bezpečnostní záruky pro Ukrajinu v případě zastavení bojů. Jiný ruský diplomat mezitím prohlásil, že cílem Moskvy je úplná kapitulace Kyjeva.
před 2 hhodinami

Prokurátoři v USA obžalovali v případě smrti Reinerových jejich syna z vraždy

Státní zástupci v Los Angeles obžalovali z vraždy prvního stupně Nicka Reinera v případě smrti jeho rodičů – režiséra Roba Reinera a jeho ženy Michele. Osmasedmdesátiletý Reiner a jeho o deset let mladší manželka zemřeli podle úřadů v neděli násilnou smrtí ve svém domě v Los Angeles. Několik hodin po objevení těl policie zatkla jejich mladšího syna. Napsaly to v noci na středu agentura Reuters a stanice BBC.
před 2 hhodinami

USA pohrozily EU „odvetnými opatřeními“ kvůli omezování poskytovatelů služeb

Americká administrativa pohrozila Evropské unii (EU) odvetnými opatřeními v případě, že bude dál „omezovat americké poskytovatele služeb“. Varování přišlo krátce poté, co Evropská komise (EK) vyměřila pokutu sociální síti X amerického miliardáře Elona Muska. Mluvčí Komise Thomas Regnier v reakci na americké výhrůžky uvedl, že Unie bude nadále od technologických firem vymáhat dodržování svých předpisů.
před 4 hhodinami

Americký soud uložil lékaři domácí vězení za distribuci ketaminu v případu Perryho

Soud ve Spojených státech uložil osmiměsíční domácí vězení lékaři Marku Chavezovi, který se v případu smrti známého herce Matthewa Perryho přiznal k nelegální distribuci ketaminu, informovala agentura AP. Před dvěma týdny soud poslal na 2,5 roku do vězení lékaře Salvadora Plasenciu, který se předtím přiznal, že Perrymu ketamin v týdnech před jeho smrtí prodal.
před 9 hhodinami
Načítání...