Rafáh by mohl být cestou Palestinců z Pásma Gazy. Egypt ale o znovuotevření hraničního přechodu nechce slyšet

Statisíce Palestinců se přesouvají na jih Pásma Gazy kvůli obavě z izraelské pozemní operace. Spousta z nich se upíná k hraničnímu přechodu Rafáh, který odděluje Pásmo Gazy a Egypt a který není pod přímou kontrolou Izraele. Zůstává však uzavřen. Páteční průjezd dvaceti kamionů s humanitární pomocí je výjimkou. Americká média nicméně bez bližších podrobností informovala, že průchod bude povolen osobám s dvojím občanstvím.

Dodávka pomoci má být první od chvíle, kdy Izrael oznámil, že v reakci na ničivý útok teroristického hnutí Hamás na izraelské území ze 7. října odstřihne Pásmo Gazy od dodávek vody, elektřiny i potravin. Organizace spojených národů (OSN) varovala před „humanitární katastrofou“ i v souvislosti s odvetným izraelským bombardováním. 

Izrael sice vyzval obyvatele Pásma Gazy, aby se přesunuli na jih blíže k Rafáhu a ukryli se, ale Palestinci tvrdí, že bezpečno není nikde.

Otevření hraničního přechodu Rafáh může být navíc vzhledem k počtu zúčastněných stran komplikovanou záležitostí. Vyžadovalo by to totiž souhlas Egypta a Hamásu, které ho přímo kontrolují, a také souhlas Izraele. Egypt i proto požadoval ujištění, že Izrael nebude bombardovat konvoje s humanitární pomocí.

Proč hraje Rafáh klíčovou roli?

Rafáh se nachází na severu Sinajského poloostrova a je jediným hraničním přechodem mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Pro bližší pochopení jeho role v současném konfliktu je však nutná cesta do minulosti.

Záštita nad Pásmem Gazy se v posledních sedmdesáti letech několikrát změnila. Po arabsko-izraelské válce v roce 1948 patřilo území Egyptu a ve válce v roce 1967 bylo dobyto Izraelem, který zde začal usazovat Židy a výrazně omezil pohyb Palestinců. V roce 2005 ale Izrael stáhl své vojáky a později tam převzal moc Hamás. Od té doby Egypt a Izrael zavedly přísné kontroly na hranicích s Pásmem Gazy.

Před říjnovým útokem Hamásu měl Izrael dva hraniční přechody s Pásmem Gazy: Kerem Šalom pro transport zboží, jenž se nachází blízko egyptské hranice, a na severovýchodě země Erez pro pěší.

Skrze Erez se Palestinci dostávali pouze na základě speciálního povolení od izraelských úřadů. Při přechodu procházeli přísnými bezpečnostními kontrolami a vstup jim mohla izraelská armáda kdykoliv odmítnout. Od začátku konfliktu jsou ovšem oba zmíněné hraniční přechody uzavřeny.

Jediným výstupním bodem pro Palestince, nad nímž nemá Izrael přímou kontrolu, proto zůstává Rafáh na jihu. 

Částečnou kontrolu má nicméně Egypt, a ten vlnu uprchlíků na svém území mít nechce. I kvůli situaci ze začátku roku 2008, kdy členové Hamásu odpálili nálož v hraniční bariéře poblíž Rafáhu, což přimělo tisíce obyvatel Pásma Gazy, aby zaplavili Egypt kvůli nákupům jídla, paliva a dalších zásob.

Krátce poté Egypt utěsnil bariéru ostnatým drátem a kovovými zátarasy. Rafáh je od té doby přísně kontrolován, s omezeným přístupem a zdlouhavými byrokratickými a bezpečnostními procesy vyžadovanými od Palestinců, kteří chtějí přejít do Egypta. 

V pondělí se sice u Rafáhu shromáždily davy lidí po zprávách, že přechod bude dočasně otevřen během krátkého příměří, ale Izrael i Hamás tuto informaci rychle popřely.

„I když soucítíme, musíme používat mozek“

Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí v průběhu minulého týdne oznámil, že jeho země se snaží pomoci, ale v rámci limitů. Vyhlídkou, že by na území Egypta přešly statisíce uprchlíků, je velmi znepokojen. 

„Samozřejmě že s nimi soucítíme. Ale i když soucítíme, musíme vždy používat mozek, abychom dosáhli míru a bezpečí způsobem, který nás moc nestojí,“ dodal s tím, že se obává trvalého přesídlení více než dvou milionů Palestinců, kterým Izrael nepovolí znovu vstoupit do Pásma Gazy.

„Umožnit jim usadit se na Sinaji, byť jen dočasně, by se rovnalo umožnit Izraeli kontrolovat vyprázdněné Pásmo Gazy. Egypt nedovolí likvidaci palestinské otázky na úkor jiných stran,“ zdůraznil Sísí. „Za žádných okolností nedojde k jakékoli shovívavosti ani hazardování s egyptskou národní bezpečností.“

Britský ministr zahraničí James Cleverly a jeho americký protějšek Antony Blinken nicméně uvedli, že spolupracují s Izraelem a Egyptem na znovuotevření přechodu.

Blinken zároveň v úterý prohlásil, že Spojené státy a Izrael se dohodly na vypracování plánu, jak dostat humanitární pomoc k civilistům v Gaze, aniž by z toho měl prospěch Hamás, a Egypt už se skutečně domluvil s Izraelem, aby umožnil průjezd kamionů přes Rafáh. Prozatím však neustoupil americkým výzvám k vytvoření bezpečného koridoru pro civilisty. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání Američanů s Íránci má i přes „neshody“ pokračovat, tvrdí Teherán

V Islámábádu skončilo další kolo mírových rozhovorů mezi Íránem, USA a Pákistánem. Agentura AP s odkazem na Bílý dům píše, že američtí zástupci s íránskými protějšky jednají „tváří v tvář“. Podle íránské agentury Tasním panují v jednáních neshody zejména ohledně Hormuzského průlivu. Americký viceprezident JD Vance i delegace z Teheránu předtím hovořili s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem. Nejmenovaný americký činitel podle agentury Reuters popřel dřívější zprávy médií, že USA uvolnily některá íránská zmrazená aktiva.
včeraAktualizovánopřed 21 mminutami

Íránské revoluční gardy hrozí reakcí na vojenská plavidla v Hormuzu

Íránské revoluční gardy varovaly, že jakýkoli pokus vojenských plavidel proplout Hormuzským průlivem by se „setkal se silnou odpovědí“. V noci na neděli to napsala agentura Reuters. Ozbrojené síly USA v sobotu oznámily, že Hormuzským průlivem propluly dva torpédoborce amerického námořnictva. Před dalšími kroky směrem ke zbrojení Íránu naopak varoval prezident USA Donald Trump, Čína se dle něj nemá pokoušet o zbrojní dodávky Teheránu.
před 28 mminutami

Magyar v závěru kampaně hlásil brzký konec Orbána. Ten mluvil o míru

Šéf maďarského středopravicového opozičního hnutí Tisza Péter Magyar na závěr volební kampaně před nedělními parlamentními volbami ohlásil, že současný premiér Viktor Orbán po šestnácti letech skončí u moci. Orbán na shromáždění v Budapešti opakoval, že jedině jeho Fidesz zajistí, že Maďarsko nebude zavlečeno do války na Ukrajině.
před 3 hhodinami

Rusko i těsně před zahájením klidu zbraní zabíjelo na Ukrajině

Nejméně dva lidé přišli o život při nočním ruském útoku na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámily místní úřady. Oběti hlásí i další oblasti. Útoky se uskutečnily krátce před plánovaným začátkem dočasného příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Podle úřadů v ruské Kurské oblasti Kyjev klid zbraní narušil, když krátce po jeho začátku údajně ukrajinský dron zranil tři lidi, tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Rusko a Ukrajina si v sobotu vyměnily 175 válečných zajatců. Domů se vrací i sedm ruských civilistů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Babiš před volbami podpořil Orbána

Premiér Andrej Babiš (ANO) před nedělními parlamentními volbami v Maďarsku podpořil Viktora Orbána, který se se svou stranou Fidesz uchází o páté funkční období v čele vlády za sebou. V bouřlivých časech je volba stability a osvědčeného vedení důležitější než kdy dřív, míní Babiš. Naopak expremiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil přesvědčení, že Orbán volby prohraje.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 5 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
před 5 hhodinami

Izraelské útoky v Libanonu a v Gaze mají oběti

Nehledě na příměří, které má na Blízkém východě platit, zabily izraelské údery na třech místech v Libanonu deset lidí, včetně tří záchranářů. S odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví to píše agentura AFP. Sedm lidí v noci zemřelo při izraelských útocích v Pásmu Gazy, uvedla palestinská civilní obrana. Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla ozbrojenou buňku teroristického hnutí Hamás.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...