Rafáh by mohl být cestou Palestinců z Pásma Gazy. Egypt ale o znovuotevření hraničního přechodu nechce slyšet

Statisíce Palestinců se přesouvají na jih Pásma Gazy kvůli obavě z izraelské pozemní operace. Spousta z nich se upíná k hraničnímu přechodu Rafáh, který odděluje Pásmo Gazy a Egypt a který není pod přímou kontrolou Izraele. Zůstává však uzavřen. Páteční průjezd dvaceti kamionů s humanitární pomocí je výjimkou. Americká média nicméně bez bližších podrobností informovala, že průchod bude povolen osobám s dvojím občanstvím.

Dodávka pomoci má být první od chvíle, kdy Izrael oznámil, že v reakci na ničivý útok teroristického hnutí Hamás na izraelské území ze 7. října odstřihne Pásmo Gazy od dodávek vody, elektřiny i potravin. Organizace spojených národů (OSN) varovala před „humanitární katastrofou“ i v souvislosti s odvetným izraelským bombardováním. 

Izrael sice vyzval obyvatele Pásma Gazy, aby se přesunuli na jih blíže k Rafáhu a ukryli se, ale Palestinci tvrdí, že bezpečno není nikde.

Otevření hraničního přechodu Rafáh může být navíc vzhledem k počtu zúčastněných stran komplikovanou záležitostí. Vyžadovalo by to totiž souhlas Egypta a Hamásu, které ho přímo kontrolují, a také souhlas Izraele. Egypt i proto požadoval ujištění, že Izrael nebude bombardovat konvoje s humanitární pomocí.

Proč hraje Rafáh klíčovou roli?

Rafáh se nachází na severu Sinajského poloostrova a je jediným hraničním přechodem mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Pro bližší pochopení jeho role v současném konfliktu je však nutná cesta do minulosti.

Záštita nad Pásmem Gazy se v posledních sedmdesáti letech několikrát změnila. Po arabsko-izraelské válce v roce 1948 patřilo území Egyptu a ve válce v roce 1967 bylo dobyto Izraelem, který zde začal usazovat Židy a výrazně omezil pohyb Palestinců. V roce 2005 ale Izrael stáhl své vojáky a později tam převzal moc Hamás. Od té doby Egypt a Izrael zavedly přísné kontroly na hranicích s Pásmem Gazy.

Před říjnovým útokem Hamásu měl Izrael dva hraniční přechody s Pásmem Gazy: Kerem Šalom pro transport zboží, jenž se nachází blízko egyptské hranice, a na severovýchodě země Erez pro pěší.

Skrze Erez se Palestinci dostávali pouze na základě speciálního povolení od izraelských úřadů. Při přechodu procházeli přísnými bezpečnostními kontrolami a vstup jim mohla izraelská armáda kdykoliv odmítnout. Od začátku konfliktu jsou ovšem oba zmíněné hraniční přechody uzavřeny.

Jediným výstupním bodem pro Palestince, nad nímž nemá Izrael přímou kontrolu, proto zůstává Rafáh na jihu. 

Částečnou kontrolu má nicméně Egypt, a ten vlnu uprchlíků na svém území mít nechce. I kvůli situaci ze začátku roku 2008, kdy členové Hamásu odpálili nálož v hraniční bariéře poblíž Rafáhu, což přimělo tisíce obyvatel Pásma Gazy, aby zaplavili Egypt kvůli nákupům jídla, paliva a dalších zásob.

Krátce poté Egypt utěsnil bariéru ostnatým drátem a kovovými zátarasy. Rafáh je od té doby přísně kontrolován, s omezeným přístupem a zdlouhavými byrokratickými a bezpečnostními procesy vyžadovanými od Palestinců, kteří chtějí přejít do Egypta. 

V pondělí se sice u Rafáhu shromáždily davy lidí po zprávách, že přechod bude dočasně otevřen během krátkého příměří, ale Izrael i Hamás tuto informaci rychle popřely.

„I když soucítíme, musíme používat mozek“

Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí v průběhu minulého týdne oznámil, že jeho země se snaží pomoci, ale v rámci limitů. Vyhlídkou, že by na území Egypta přešly statisíce uprchlíků, je velmi znepokojen. 

„Samozřejmě že s nimi soucítíme. Ale i když soucítíme, musíme vždy používat mozek, abychom dosáhli míru a bezpečí způsobem, který nás moc nestojí,“ dodal s tím, že se obává trvalého přesídlení více než dvou milionů Palestinců, kterým Izrael nepovolí znovu vstoupit do Pásma Gazy.

„Umožnit jim usadit se na Sinaji, byť jen dočasně, by se rovnalo umožnit Izraeli kontrolovat vyprázdněné Pásmo Gazy. Egypt nedovolí likvidaci palestinské otázky na úkor jiných stran,“ zdůraznil Sísí. „Za žádných okolností nedojde k jakékoli shovívavosti ani hazardování s egyptskou národní bezpečností.“

Britský ministr zahraničí James Cleverly a jeho americký protějšek Antony Blinken nicméně uvedli, že spolupracují s Izraelem a Egyptem na znovuotevření přechodu.

Blinken zároveň v úterý prohlásil, že Spojené státy a Izrael se dohodly na vypracování plánu, jak dostat humanitární pomoc k civilistům v Gaze, aniž by z toho měl prospěch Hamás, a Egypt už se skutečně domluvil s Izraelem, aby umožnil průjezd kamionů přes Rafáh. Prozatím však neustoupil americkým výzvám k vytvoření bezpečného koridoru pro civilisty. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 7 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 8 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 8 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled