Rafáh by mohl být cestou Palestinců z Pásma Gazy. Egypt ale o znovuotevření hraničního přechodu nechce slyšet

Statisíce Palestinců se přesouvají na jih Pásma Gazy kvůli obavě z izraelské pozemní operace. Spousta z nich se upíná k hraničnímu přechodu Rafáh, který odděluje Pásmo Gazy a Egypt a který není pod přímou kontrolou Izraele. Zůstává však uzavřen. Páteční průjezd dvaceti kamionů s humanitární pomocí je výjimkou. Americká média nicméně bez bližších podrobností informovala, že průchod bude povolen osobám s dvojím občanstvím.

Dodávka pomoci má být první od chvíle, kdy Izrael oznámil, že v reakci na ničivý útok teroristického hnutí Hamás na izraelské území ze 7. října odstřihne Pásmo Gazy od dodávek vody, elektřiny i potravin. Organizace spojených národů (OSN) varovala před „humanitární katastrofou“ i v souvislosti s odvetným izraelským bombardováním. 

Izrael sice vyzval obyvatele Pásma Gazy, aby se přesunuli na jih blíže k Rafáhu a ukryli se, ale Palestinci tvrdí, že bezpečno není nikde.

Otevření hraničního přechodu Rafáh může být navíc vzhledem k počtu zúčastněných stran komplikovanou záležitostí. Vyžadovalo by to totiž souhlas Egypta a Hamásu, které ho přímo kontrolují, a také souhlas Izraele. Egypt i proto požadoval ujištění, že Izrael nebude bombardovat konvoje s humanitární pomocí.

Proč hraje Rafáh klíčovou roli?

Rafáh se nachází na severu Sinajského poloostrova a je jediným hraničním přechodem mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Pro bližší pochopení jeho role v současném konfliktu je však nutná cesta do minulosti.

Záštita nad Pásmem Gazy se v posledních sedmdesáti letech několikrát změnila. Po arabsko-izraelské válce v roce 1948 patřilo území Egyptu a ve válce v roce 1967 bylo dobyto Izraelem, který zde začal usazovat Židy a výrazně omezil pohyb Palestinců. V roce 2005 ale Izrael stáhl své vojáky a později tam převzal moc Hamás. Od té doby Egypt a Izrael zavedly přísné kontroly na hranicích s Pásmem Gazy.

Před říjnovým útokem Hamásu měl Izrael dva hraniční přechody s Pásmem Gazy: Kerem Šalom pro transport zboží, jenž se nachází blízko egyptské hranice, a na severovýchodě země Erez pro pěší.

Skrze Erez se Palestinci dostávali pouze na základě speciálního povolení od izraelských úřadů. Při přechodu procházeli přísnými bezpečnostními kontrolami a vstup jim mohla izraelská armáda kdykoliv odmítnout. Od začátku konfliktu jsou ovšem oba zmíněné hraniční přechody uzavřeny.

Jediným výstupním bodem pro Palestince, nad nímž nemá Izrael přímou kontrolu, proto zůstává Rafáh na jihu. 

Částečnou kontrolu má nicméně Egypt, a ten vlnu uprchlíků na svém území mít nechce. I kvůli situaci ze začátku roku 2008, kdy členové Hamásu odpálili nálož v hraniční bariéře poblíž Rafáhu, což přimělo tisíce obyvatel Pásma Gazy, aby zaplavili Egypt kvůli nákupům jídla, paliva a dalších zásob.

Krátce poté Egypt utěsnil bariéru ostnatým drátem a kovovými zátarasy. Rafáh je od té doby přísně kontrolován, s omezeným přístupem a zdlouhavými byrokratickými a bezpečnostními procesy vyžadovanými od Palestinců, kteří chtějí přejít do Egypta. 

V pondělí se sice u Rafáhu shromáždily davy lidí po zprávách, že přechod bude dočasně otevřen během krátkého příměří, ale Izrael i Hamás tuto informaci rychle popřely.

„I když soucítíme, musíme používat mozek“

Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí v průběhu minulého týdne oznámil, že jeho země se snaží pomoci, ale v rámci limitů. Vyhlídkou, že by na území Egypta přešly statisíce uprchlíků, je velmi znepokojen. 

„Samozřejmě že s nimi soucítíme. Ale i když soucítíme, musíme vždy používat mozek, abychom dosáhli míru a bezpečí způsobem, který nás moc nestojí,“ dodal s tím, že se obává trvalého přesídlení více než dvou milionů Palestinců, kterým Izrael nepovolí znovu vstoupit do Pásma Gazy.

„Umožnit jim usadit se na Sinaji, byť jen dočasně, by se rovnalo umožnit Izraeli kontrolovat vyprázdněné Pásmo Gazy. Egypt nedovolí likvidaci palestinské otázky na úkor jiných stran,“ zdůraznil Sísí. „Za žádných okolností nedojde k jakékoli shovívavosti ani hazardování s egyptskou národní bezpečností.“

Britský ministr zahraničí James Cleverly a jeho americký protějšek Antony Blinken nicméně uvedli, že spolupracují s Izraelem a Egyptem na znovuotevření přechodu.

Blinken zároveň v úterý prohlásil, že Spojené státy a Izrael se dohodly na vypracování plánu, jak dostat humanitární pomoc k civilistům v Gaze, aniž by z toho měl prospěch Hamás, a Egypt už se skutečně domluvil s Izraelem, aby umožnil průjezd kamionů přes Rafáh. Prozatím však neustoupil americkým výzvám k vytvoření bezpečného koridoru pro civilisty. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 2 hhodinami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 3 hhodinami

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 4 hhodinami

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
před 9 hhodinami

Demonstrace požadující rezignaci bolivijského prezidenta Paze se opět rozhořely

Farmáři a domorodí dělníci se v úterý 10. června opět střetli s policií. Dál blokují dodávky potravin i léků do měst a požadují okamžité odstoupení prezidenta Rodriga Paze, který podle nich neplní volební sliby, že zlepší ekonomickou situaci v zemi. Policie proti nim zasahuje i za použití slzného plynu a pokračuje i vlna zatýkání.
před 10 hhodinami
Načítání...