Operace v Pásmu Gazy bude mít tři fáze, oznámil izraelský ministr obrany

Nahrávám video
Události ČT: Válka Izraele proti teroristům a humanitární krize v Pásmu Gazy
Zdroj: ČT24

Izraelská válečná operace proti teroristickému hnutí Hamás bude mít celkem tři fáze, oznámil minstr obrany Joav Galant. Jedním z cílů vojenské kampaně v Pásmu Gazy, které Hamás ovládá, je ukončit odpovědnost Izraele za toto palestinské území a vytvořit v něm nový bezpečnostní režim, uvedl ministr. Hamás mezitím obvinil Izrael, že zasáhl pravoslavný kostel ve městě Gaza, kde se před bombardováním skrývali křesťané, z nichž osmnáct údajně zemřelo. Izraelská armáda sdělila, že zprávy ověřuje. V Pásmu Gazy se zhoršuje humanitární krize, hraniční přechod Rafáh je stále uzavřen.

První fází izraelské kampaně jsou podle Galanta nynější operace, jejichž cílem je zničit infrastrukturu Hamásu a hnutí totálně zlikvidovat. Jejich součástí jsou letecké údery a podle Galanta lze „později“ očekávat i pozemní manévry.

Druhá, přechodná fáze podle něj bude zahrnovat boje, ale „s nižší intenzitou“, protože vojáci se budou soustředit na „eliminaci ohnisek odporu“. „Třetí fáze bude vyžadovat odstranění odpovědnosti Izraele za život v Pásmu Gazy a nastolení nové bezpečnostní reality pro občany Izraele,“ uvedl ministr.

Pásmo Gazy nemá přístup do okolního světa jinak než přes Izrael, který kontroluje devadesát procent pozemních i námořních hranic tohoto palestinského území, a Egypt, se kterým Pásmo sdílí úzkou pozemní hranici na jihu.

Od roku 2007, kdy nad oblastí převzal kontrolu Hamás, Izrael zavedl několik blokád Pásma Gazy, rozsáhlá omezení vývozu a dovozu a přísně omezil povolení pro osoby, které mohou na území vstoupit nebo jej opustit. Egypt blokádu do značné míry podporuje, protože považuje Hamás za hrozbu pro svou vlastní stabilitu, poznamenal Reuters.

Izrael před zahájením válečných operací zásoboval Pásmo Gazy většinou její elektřiny. Po 7. říjnu ale na území uvalil „totální blokádu“ a kromě elektřiny na území nedodává ani palivo, potraviny, vody či léky.

Hamás viní Izrael, že zasáhl kostel v Gaze

Teroristické hnutí Hamás obvinilo Izrael, že zasáhl pravoslavný kostel ve městě Gaza, kde se před bombardováním skrývali křesťané. Pravoslavný jeruzalémský patriarchát útok odsoudil, neuvedl však, kolik obětí si incident vyžádal, informovala televize CNN. Hamás tvrdí, že zemřelo osmnáct křesťanů a že se v chrámu skrývalo nejméně pět set křesťanů a muslimů.

„Cílit na kostely a jejich instituce, které poskytují úkryt nevinný civilistům, dětem a ženám, které přišly o své domovy kvůli izraelskému bombardování obytných čtvrtí během posledních třinácti dnů, představuje válečný zločin, který nelze ignorovat,“ konstatoval jeruzalémský pravoslavný patriarchát. „Naléhavě apelujeme na Jeho Svatost papeže a hlavy církví po celém světě, aby pozvedly hlas a nespokojily se pouze s modlitbami,“ uvedl podle CNN arcibiskup pravoslavného jeruzalémského patriarchátu Theodosios (Hanna).

Zasažen byl chrám řecké pravoslavné církve ze dvanáctého století ve čtvrti Zajtún. Podle svědků, které citovala agentura AFP, byla zničena přední část kostela a zřítila se přilehlá budova. Do nemocnic bylo podle téhož zdroje převezeno mnoho zraněných lidí. K řecké pravoslavné církvi se v Pásmu Gazy hlásí většina tamní malé křesťanské komunity, jež čítá asi tisíc lidí.

Izraelská armáda uvedla, že ověřuje zprávy o možných obětech při zásahu kostela a že její bojové letouny zasáhly nedaleké velitelské středisko islamistů. Znovu ale zopakovala, že Hamás využívá civilisty jako živé štíty a záměrně ukrývá své zbraně či další materiál v rezidenčních čtvrtích. „Po úderu našich sil byla poškozena stěna kostela. Jsme si vědomi zpráv o obětech, incident prošetřujeme. Armáda může jednoznačně prohlásit, že církev nebyla terčem útoku,“ uvedla podle Reuters izraelská armáda.

Humanitární krize v Pásmu Gazy

Palestinské úřady spravované Hamásem tvrdí, že při izraelském bombardování Pásma Gazy už zemřelo 4137 lidí, včetně 1660 dětí. Údaj přinesl deník Ha’arec. Dalších více než třináct tisíc lidí bylo podle těchto údajů při ostřelování pásma zraněno. 

Zdravotnická zařízení v Pásmu Gazy jsou přeplněná a na pokraji kolapsu i kvůli téměř dvoutýdenní totální blokádě oblasti, podle Hamásem ovládaného ministerstva zdravotnictví v Gaze už přestalo fungovat sedm nemocnic.

Ani v pátek se neotevřel hraniční přechod v Rafáhu, jediný možný přechod pro humanitární pomoc do Pásma Gazy z Egypta. Navštívil ho generální tajemník OSN António Guterres, podle něhož by se přechod měl otevřít snad v sobotu. Rovněž šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval k urychlenému otevření přechodu. Na egyptské straně hranice čeká už více než stovka kamionů s humanitární pomocí pro obyvatele Pásma Gazy, kteří se po výzvě Izraele z minulého týdne přesunuli na jih.

Izrael zahájil masivní bombardování Pásma Gazy poté, co teroristé z Hamásu 7. října při překvapivém útoku na Izrael zavraždili více než čtrnáct set lidí a další stovky unesli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech.
10:02Aktualizovánopřed 3 mminutami

Izraelský útok na klíčové plynové pole vyhrotil válku

Blízkovýchodní konflikt eskaluje poté, co Izrael ve středu udeřil na klíčové plynové pole Jižní Pars v Perském zálivu. Podle expertů může jít o snahu, jak zvýšit ekonomický tlak na Teherán. Země v regionu krok ostře kritizují. Americký prezident Donald Trump tvrdí, že USA o úderu předem nevěděly. Český premiér Andrej Babiš (ANO) ho označil za nepochopitelný a obává se růstu cen. Írán slíbil odvetu a zasáhl energetické zařízení v Kataru.
před 1 hhodinou

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), který chce prosazovat změny systému emisních povolenek ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Krátce před polednem cena opět klesla – ke 116 dolarům (asi 2470 korun). Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 2 hhodinami

Kreml podporuje a vyzbrojuje Teherán, tvrdí zpravodajské služby

Z Íránu se stává nová Ukrajina, a to ve smyslu kolbiště velmocí, které spolu nebojují napřímo. V konfliktu na Blízkém východě si ale Moskva s Washingtonem vyměnily role. Spojené státy – stejně jako před čtyřmi lety Moskva – doufaly v rychlou operaci. To jim shodně nevyšlo. Kreml nyní podle zpravodajských služeb výrazně podporuje a také přímo vyzbrojuje Teherán. Oddaluje tak pád režimu ajatolláhů a Bílý dům nutí pokračovat v konfliktu a vyčerpávat zásoby zbraní.
před 4 hhodinami

Arménie odmítla před volbami ruskou „humanitární pomoc“. EU do země vyšle misi

Arménii čekají za tři měsíce parlamentní volby a země již nyní žádá Evropskou unii o pomoc v boji s hybridními hrozbami. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová Jerevanu vyhoví – už oznámila vyslání speciálního týmu. Podobná unijní mise působila i před rokem v Moldavsku. Moskva mezitím Jerevanu nabídla „humanitární pomoc“, kterou ale Arménie odmítla. Jedna ze zapojených organizací se totiž měla dříve podílet na vměšování právě do moldavských voleb.
před 7 hhodinami

Macron vyzval k zastavení útoků na energetické objekty na Blízkém východě

Francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem a katarským emírem Tamímem bin Hamadem Sáním vyzval k zastavení útoků na civilní infrastrukturu na Blízkém východě, zejména na vodárenské a energetické objekty. Šéf Elysejského paláce o tom ve čtvrtek informoval na svém účtu na sociální síti X. Trump na sociální síti Truth Social napsal, že USA nevěděly nic o středečním izraelském útoku na íránskou infrastrukturu pro těžbu plynu v poli Jižní Pars v Perském zálivu.
01:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...