Operace v Pásmu Gazy bude mít tři fáze, oznámil izraelský ministr obrany

Nahrávám video
Události ČT: Válka Izraele proti teroristům a humanitární krize v Pásmu Gazy
Zdroj: ČT24

Izraelská válečná operace proti teroristickému hnutí Hamás bude mít celkem tři fáze, oznámil minstr obrany Joav Galant. Jedním z cílů vojenské kampaně v Pásmu Gazy, které Hamás ovládá, je ukončit odpovědnost Izraele za toto palestinské území a vytvořit v něm nový bezpečnostní režim, uvedl ministr. Hamás mezitím obvinil Izrael, že zasáhl pravoslavný kostel ve městě Gaza, kde se před bombardováním skrývali křesťané, z nichž osmnáct údajně zemřelo. Izraelská armáda sdělila, že zprávy ověřuje. V Pásmu Gazy se zhoršuje humanitární krize, hraniční přechod Rafáh je stále uzavřen.

První fází izraelské kampaně jsou podle Galanta nynější operace, jejichž cílem je zničit infrastrukturu Hamásu a hnutí totálně zlikvidovat. Jejich součástí jsou letecké údery a podle Galanta lze „později“ očekávat i pozemní manévry.

Druhá, přechodná fáze podle něj bude zahrnovat boje, ale „s nižší intenzitou“, protože vojáci se budou soustředit na „eliminaci ohnisek odporu“. „Třetí fáze bude vyžadovat odstranění odpovědnosti Izraele za život v Pásmu Gazy a nastolení nové bezpečnostní reality pro občany Izraele,“ uvedl ministr.

Pásmo Gazy nemá přístup do okolního světa jinak než přes Izrael, který kontroluje devadesát procent pozemních i námořních hranic tohoto palestinského území, a Egypt, se kterým Pásmo sdílí úzkou pozemní hranici na jihu.

Od roku 2007, kdy nad oblastí převzal kontrolu Hamás, Izrael zavedl několik blokád Pásma Gazy, rozsáhlá omezení vývozu a dovozu a přísně omezil povolení pro osoby, které mohou na území vstoupit nebo jej opustit. Egypt blokádu do značné míry podporuje, protože považuje Hamás za hrozbu pro svou vlastní stabilitu, poznamenal Reuters.

Izrael před zahájením válečných operací zásoboval Pásmo Gazy většinou její elektřiny. Po 7. říjnu ale na území uvalil „totální blokádu“ a kromě elektřiny na území nedodává ani palivo, potraviny, vody či léky.

Hamás viní Izrael, že zasáhl kostel v Gaze

Teroristické hnutí Hamás obvinilo Izrael, že zasáhl pravoslavný kostel ve městě Gaza, kde se před bombardováním skrývali křesťané. Pravoslavný jeruzalémský patriarchát útok odsoudil, neuvedl však, kolik obětí si incident vyžádal, informovala televize CNN. Hamás tvrdí, že zemřelo osmnáct křesťanů a že se v chrámu skrývalo nejméně pět set křesťanů a muslimů.

„Cílit na kostely a jejich instituce, které poskytují úkryt nevinný civilistům, dětem a ženám, které přišly o své domovy kvůli izraelskému bombardování obytných čtvrtí během posledních třinácti dnů, představuje válečný zločin, který nelze ignorovat,“ konstatoval jeruzalémský pravoslavný patriarchát. „Naléhavě apelujeme na Jeho Svatost papeže a hlavy církví po celém světě, aby pozvedly hlas a nespokojily se pouze s modlitbami,“ uvedl podle CNN arcibiskup pravoslavného jeruzalémského patriarchátu Theodosios (Hanna).

Zasažen byl chrám řecké pravoslavné církve ze dvanáctého století ve čtvrti Zajtún. Podle svědků, které citovala agentura AFP, byla zničena přední část kostela a zřítila se přilehlá budova. Do nemocnic bylo podle téhož zdroje převezeno mnoho zraněných lidí. K řecké pravoslavné církvi se v Pásmu Gazy hlásí většina tamní malé křesťanské komunity, jež čítá asi tisíc lidí.

Izraelská armáda uvedla, že ověřuje zprávy o možných obětech při zásahu kostela a že její bojové letouny zasáhly nedaleké velitelské středisko islamistů. Znovu ale zopakovala, že Hamás využívá civilisty jako živé štíty a záměrně ukrývá své zbraně či další materiál v rezidenčních čtvrtích. „Po úderu našich sil byla poškozena stěna kostela. Jsme si vědomi zpráv o obětech, incident prošetřujeme. Armáda může jednoznačně prohlásit, že církev nebyla terčem útoku,“ uvedla podle Reuters izraelská armáda.

Humanitární krize v Pásmu Gazy

Palestinské úřady spravované Hamásem tvrdí, že při izraelském bombardování Pásma Gazy už zemřelo 4137 lidí, včetně 1660 dětí. Údaj přinesl deník Ha’arec. Dalších více než třináct tisíc lidí bylo podle těchto údajů při ostřelování pásma zraněno. 

Zdravotnická zařízení v Pásmu Gazy jsou přeplněná a na pokraji kolapsu i kvůli téměř dvoutýdenní totální blokádě oblasti, podle Hamásem ovládaného ministerstva zdravotnictví v Gaze už přestalo fungovat sedm nemocnic.

Ani v pátek se neotevřel hraniční přechod v Rafáhu, jediný možný přechod pro humanitární pomoc do Pásma Gazy z Egypta. Navštívil ho generální tajemník OSN António Guterres, podle něhož by se přechod měl otevřít snad v sobotu. Rovněž šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval k urychlenému otevření přechodu. Na egyptské straně hranice čeká už více než stovka kamionů s humanitární pomocí pro obyvatele Pásma Gazy, kteří se po výzvě Izraele z minulého týdne přesunuli na jih.

Izrael zahájil masivní bombardování Pásma Gazy poté, co teroristé z Hamásu 7. října při překvapivém útoku na Izrael zavraždili více než čtrnáct set lidí a další stovky unesli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Neflix ustoupil v bitvě o Warner Bros. Studia může převzít Paramount

Netflix odmítl zvýšit svou nabídku na koupi filmových studií a streamovací divize mediálního konglomerátu Warner Bros. Discovery (WBD). V noci na pátek to uvedly agentury Reuters a AP. Označily to za překvapivý krok, který po několikaměsíční bitvě o převzetí otevírá dveře k akvizici slavného hollywoodského rivala společnosti Paramount Skydance.
03:21Aktualizovánopřed 22 mminutami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
před 3 hhodinami

Pákistán podle AFP zaútočil na vojenské základny Talibanu v Afghánistánu

Pákistánské letectvo zaútočilo na vojenské základny Talibanu v Afghánistánu. Výbuchy jsou podle agentury AFP hlášeny z Kábulu a provincií Kandahár a Paktía. Podle Islámábádu jde o odvetu za afghánské údery podél společné hranice. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou napjaté od loňského října, kdy při hraničních střetech zahynuly desítky lidí. Pákistán viní svého souseda z podpory odnože hnutí Taliban, která chce svrhnout vládu v Islámábádu a nahradit ji režimem radikálního islámu.
00:21Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Jednání USA a Íránu přinesla podle Ománu pokrok a budou brzy pokračovat

Čtvrteční nepřímá jednání Íránu a Spojených států o jaderném programu Teheránu v Ženevě přinesla pokrok. Budou po domácích konzultacích brzy pokračovat, oznámilo podle agentury Reuters ománské ministerstvo zahraničí, které schůzku zprostředkovalo. To rovněž podle agentury AFP sdělilo, že se v příštím týdnu uskuteční ve Vídni technické diskuze mezi USA a Íránem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Kubánská pobřežní stráž zastřelila čtyři lidi na člunu. Prý plánovali teror

Kubánská pobřežní stráž zabila ve středu večer čtyři lidi, kteří z Floridy vpluli do kubánských vod na motorovém člunu. Šest dalších zranila. Později je ministerstvo vnitra v Havaně označilo za „protivládně smýšlející Kubánce“ dříve hledané za plánování útoků v zemi. Na člunu prý měli několik zbraní a výbušnin a chtěli na ostrově rozpoutat teror. Ministr zahraničí USA Marco Rubio uvedl, že se nejednalo o operaci Spojených států. Rusko tvrdí, že incident je provokací USA s cílem vyvolat konflikt.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Nemám informace o Epsteinových zločinech, ptejte se Trumpa, řekla Clintonová výboru

Bývalá americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová výboru americké Sněmovny reprezentantů pro dohled sdělila, že nemá žádné informace o trestné činnosti sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Nevzpomíná si, že by se s ním kdy setkala. Zákonodárce vyzvala, aby se na finančníka zeptali nynějšího republikánského prezidenta Donalda Trumpa. Šéf Bílého domu by podle ní měl vypovídat pod přísahou. Clintonová své úvodní prohlášení adresované zákonodárcům sdílela na sociální síti X.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Německá kontrarozvědka zatím nesmí vést AfD jako prokazatelně extremistickou

Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), tedy německá civilní kontrarozvědka, zatím nesmí Alternativu pro Německo (AfD) jako celek označovat za prokazatelně pravicově extremistickou a na základě toho ji sledovat. Rozhodl o tom podle agentury DPA správní soud v Kolíně nad Rýnem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Polsko stojí před nebezpečím války, varoval v parlamentu Sikorski

Všichni si uvědomujeme ohrožení, situace je vážná, řekl šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski na úvod svého vystoupení před poslanci. Polsko, jehož vzdušný prostor loni na podzim narušily ruské drony, čelí sabotážím, žhářským útokům, záplavě dezinformací a dvěma až třem tisícům kybernetických útoků denně. Většinu se daří odrazit, ale míra tohoto jevu musí vyvolávat znepokojení, uvedl ministr podle webu Onet.
před 12 hhodinami
Načítání...