Počet obětí izraelských vzdušných úderů a střelby v Pásmu Gazy v noci na čtvrtek vzrostl na čtyřiadevadesát Palestinců. Podle agentury AP to uvedlo ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy pod správou teroristického hnutí Hamás a tamní nemocnice. Agentura přinesla i svědectví, podle nějž ozbrojení, ale nekvalifikovaní pracovníci ostrahy v centrech pomoci mají volnou ruku. Izrael se k úderům bezprostředně nevyjádřil.
Pět lidí zemřelo v okolí distribučních center spojených s Humanitární nadací pro Gazu (GHF), dalších čtyřicet zahynulo při čekání na kamiony s humanitární pomocí na různých místech Pásma Gazy, napsala agentura AP s odkazem na místní úřady řízené Hamásem.
Izraelské údery zabily mimo jiné patnáct lidí, kteří se ukrývali ve škole sloužící jako útočiště pro vysídlené Palestince ve městě Gaza nebo přebývali ve stanovém městě Mavásí, kde žijí Palestinci, kteří museli kvůli bojům opustit své domovy.
AP: Ostraha center GHF používá ostrou střelbu
Podle svědectví pracovníků GHF, kteří pod podmínkou anonymity hovořili s agenturou AP, se jejich kolegové najatí k ostraze humanitárních pracovníků uchylují k ostré střelbě a používání zábleskových granátů v místech, kde se hladoví Palestinci přetahují o jídlo. Agentura se kromě svědectví odvolává také na pořízená videa, které má k dispozici.
Dva američtí kontraktoři popsali, že jejich kolegové, najatí bezpečnostní pracovníci, byli často nekvalifikovaní, bez kontroly, a přitom těžce ozbrojení. Podle výpovědí se zdá, že mají volnou ruku a mohou si dělat, co se jim zlíbí.
Svědci dále uvedli, že jejich kolegové pravidelně házeli omračující granáty a stříkali pepřové spreje směrem k Palestincům. Jeden z pracovníků uvedl, že byly všemi směry vystřelovány náboje – do vzduchu, do země a občas i směrem k Palestincům. Nejméně v jednom případě se přitom domnívá, že byl někdo zasažen. „Jsou zraňováni nevinní lidé. Těžce. Zbytečně,“ sdělil svědek.
Podle agentury AP svědectví v kombinaci s videi, interními zprávami a textovými zprávami, které získala, nabízejí vzácný pohled do nitra GHF, které americká vláda minulý měsíc přislíbila třicet milionů dolarů (zhruba 740 milionů korun) na pokračování její práce. Další zdroje financování GHF zůstávají neprůhledné. Novináři se nedostali do jejích areálů, které se nacházejí v zónách kontrolovaných izraelskou armádou, dodala AP.
Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze překročil počet Palestinců zabitých od začátku války v Pásmu Gazy 57 tisíc. Úřad spravuje Hamás, v resortu však působí zdravotničtí odborníci, kteří vedou a zveřejňují podrobné záznamy o obětech, napsala AP. Statistiky ale nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci.
V minulých konfliktech se tyto bilance víceméně shodovaly s těmi od nezávislých odborníků, ačkoliv Izrael údaje zpochybňoval, dodala agentura. Více než devadesát procent ze 2,3 milionu obyvatel Pásma Gazy bylo během konfliktu vysídleno, často i opakovaně. Válka zároveň způsobila hlubokou humanitární krizi a uvrhla statisíce lidí na práh hladomoru.
Vojenskou ofenzivu zahájil Jeruzalém v říjnu 2023 v reakci na útok teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na dvanáct set lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Nyní je v pásmu podle agentury AP stále zhruba padesát rukojmí, z nichž asi jen dvacet je stále naživu.
